Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Bc. Michael RADIMERSKÝ Název materiálu: VY_32_INOVACE_2_8_ PAŘÍŽSKÁ MÍROVÁ KONFERENCE Číslo projektu:

Prezentace na téma: "Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Bc. Michael RADIMERSKÝ Název materiálu: VY_32_INOVACE_2_8_ PAŘÍŽSKÁ MÍROVÁ KONFERENCE Číslo projektu:"— Transkript prezentace:

1 Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Bc. Michael RADIMERSKÝ Název materiálu: VY_32_INOVACE_2_8_ PAŘÍŽSKÁ MÍROVÁ KONFERENCE Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1115 Anotace: Prezentace pro 9. ročník. K výkladu

2 Pařížská mírová konference 18.1.1919 – 21.1.1920

3 ANOTACE: Prezentace popisuje mírová jednání, označená jako Pařížské mírové konference. Vysvětluje rozdělení světa po První světové válce, vytvoření nového územního rozdělení Evropy – Versaillský systém. Seznamuje se vznikem Společnosti národů, vysvětluje její cíle a úkoly.

4 Mírová jednání se konala na zámku Versailles u Paříže Konference se zúčastnilo 27 států Dohody + 5 britských dominií

5 Rozdělení zúčastněných států A) Dohodové vítězné velmoci = „státy s všeobecnými zájmy“: Francie, Velká Británie, USA, Itálie, Japonsko. B) Ostatní válčící státy (boje s ÚM) = „státy s ohraničenými zájmy“: účast v jednáních, která se týkala jejich zájmů: Belgie, britská dominia, Polsko, Srbsko, ČSR (Kramář, Beneš), Rumunsko, Řecko, Portugalsko, Siam, Panama, Haiti, Guatemala, Brazílie, Nikaragua, Libérie, Čína, Hidžáz.

6 Rozdělení zúčastněných států C) Poražené státy: Německo, Rakousko, Maďarsko, Turecko – zpočátku z jednání vyloučeny. D) Nepřizváno Rusko – spojenectví s Dohodou přerušeno (brestlitevský mír). Byla zvolena nejvyšší rada konference – Rada tří – Wilson (USA), Clemenceau (Francie), Lloyd George (Velká Británie).

7 Jednání Zdlouhavá jednání, různorodé názory, rozpory spojenců. Francie – požadavek nejtvrdšího kurzu proti Němcům. Příprava mezinárodních dohod + mezinárodní problémy – zvláštní situace v Rusku  obava z vlivu revoluce a ohrožení demokracie (1919 v Moskvě III. (Komunistická) internacionála – úsilí o světovou komunistickou revoluci).

8 Mírové smlouvy 1) S Německem ve Versailles 28.6.1919  ztráta 1/3 území, kolonií, stanoveny nové hranice na západě, Alsasko-Lotrinsko vráceno Francii, mezi ní a Německem ochranné, 50 km široké demilitarizované pásmo v Porýní (pravý břeh), 15 let okupace levého břehu Rýna dohodovými vojsky. Východní hranice vznikem Polska, anulovány zisky zaručené brestlitevským mírem.

9 Mírové smlouvy Omezení stavu armády, zrušena všeobecná branná povinnost. Zákaz vojenského letectva, ponorek, vzducholodí (zepelliny), tanků, těžkého dělostřelectva a plynových zbraní. Tíživé reparace (náhrady válečných škod). Německo označeno za viníka rozpoutání světové války.

10 Mírové smlouvy 2) se spojenci Německa: 10.9.1919 s Rakouskem v Saint-Germain- en-Laye. 27.11.1919 s Bulharskem v Neuilly. 4.6.1920 s Maďarskem v Trianonu. 10.8.1920 s Tureckem v Sévres u Paříže.

11 Další výsledky Československo – součást versailleského systému, potvrzena existence nového státu, stanoveny hranice  nové uspořádání světa. Vymezeny hranice nových států  soustava smluv = versailleský mírový systém. Cíl: zajistit mír a poválečné uspořádání světa, hráz krajně pravicovým i krajně levicovým silám, dočasné uklidnění, postupně však formování bloků (poražení x vítězové).

12 Konference ve Washingtonu 12.11.1921 – 6.2.1922 Zabezpečení míru a rozdělení sfér na moři, zvláště v Tichomoří a na Dálném východě. Zúčastnilo se 9 zemí – USA, Velká Británie, Francie, Japonsko, Itálie, Čína, Belgie, Nizozemsko, Portugalsko. Platnost dohodnutých dohod se zhroutila už za 10 let (japonská agrese). Význam systému versaillesko-washingtonského – kodifikace výsledků války, posílení demokracie ve střední, východní a jihovýchodní Evropě.

13 Vznik Společnosti národů (1920 – 1939) Světová organizace (návrh Wilsonův). Sídlo ŽENEVA. Cíl: zajistit mír a spolupráci národů, řešení sporů demokratickým jednáním = základ princip kolektivní bezpečnosti. Smírčí soud v Haagu – vyřizování mezinárodních sporů. Zakládající členové SN – státy Dohody, spojenci (i ČSR) a neutrální země. Kongres USA její právní základ – Pakt společnosti neschválil – USA nečleny.

14 Vznik Společnosti národů (1920 – 1939) 1926 přijato Německo, 1934 SSSR, Turecko aj. Malé možnosti prosadit cíle (velmocenské zájmy Francie a Británie, nepatrná vliv malých států, silné mezinárodní napětí, agresivita fašistických států)  ztráta prestiže.

15 Použité zdroje: Obrázky jsou z www.google.cz a nepodléhají žádným autorským právům.www.google.cz Není-li uvedeno jinak je materiál dílem autorky podle učebních osnov odpovídajících ŠVP vyučovaných podle učebnic: CSC. ČAPKA, František doc. PhDr. Dějepis pro 9. ročník. Novověk, moderní dějiny. 1. vydání. Nový Malín: Nová škola, s. r. o., 2010. učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV. ISBN 978-80-7289-185-6. Učebnice je vybavena doložkou: „Schválilo MŠMT čj. 11336/2010- 22 dne 24. června 2010 k zařazení do seznamu učebnic pro základní školy jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Dějepis s dobou platnosti šest let.