STARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTI Mgr. Michal Oblouk

Prezentace na téma: "STARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTI Mgr. Michal Oblouk"— Transkript prezentace:

1 STARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTI Mgr. Michal Oblouk
ANTICKÉ MÝTY STARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTI Mgr. Michal Oblouk

2 EDUARD PETIŠKA (1924 – 1987) český básník, romanopisec, povídkář, novelista, autor knih pro děti a mládež, dramatik, teoretik dětské literatury a překladatel PŘÍBĚHY, NA KTERÉ SVÍTILO SLUNCE - příběhy starého Egypta, Mezopotámie a Izraele ČTENÍ O HRADECH, ZÁMCÍCH A MĚSTECH PŘÍBĚHY TISÍCE A JEDNÉ NOCI

3 STARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTI
kniha obsahuje 26 pověstí - příběhy z řecké mytologie převyprávěné pro děti a mládež, jednotlivé příběhy pojednávají o řeckých bozích, hrdinech, mýtických postavách a nestvůrách Prométheus, Potopa, Faethón, Orfeus, Založení Théb, Pentheus, Midas, Tantalos, Nioba, Pelops, O zlatém rounu, Iásón a Médea, Hérakles, Perseus, Daidalos a Ikaros, Théseus, Sysifos, Bellerofontes, Meleagros, Oidipus a Antigona, Filemon a Baucis, Erós a Psýché, Gýges a prsten, Trojská válka, Orestes, Odysseovy cesty

4 PROMÉTHEUS Prométheus byl potomek božského rodu Titánů. Jednoho dne smísil hlínu s vodou a vytvořil sochu prvního člověka. Bohyně Athéna jí vdechla život. Lidé přibývali a Prométheus je učil všem dovednostem. Jednou si ho Zeus k sobě zavolal a nakázal mu, aby lid naučil uctívat také bohy. Prométheus chtěl lstí dosáhnout toho, aby lidé obětovali kosti a maso si ponechali. Zeus lest prohlédl a za trest lidem sebral oheň. Prométheus jim však získal oheň zpět a Zeus se opět mstil - poslal dívku Pandoru se zlatou schránkou plnou nemocí, bolesti, bídy a strasti. Prométheův bratr jí dovolil schránku otevřít a všechno zlé vyletělo ven. Jen naděje zůstala. Diův hněv se snesl i na Prométhea - byl připoután navěky ke skále na Kavkazu a každý den k němu přilétal orel a živil se jeho játry. Po staletích utrpení ho na svých cestách osvobodil Herakles.

5 POTOPA/ZALOŽENÍ THÉB K Diovi se doneslo, že jsou lidé zkažení, neštítí se zločinů, uctívají lež a posmívají se bohům. Chtěl se o tom přesvědčit na vlastní oči. Zjistil, že lidé jsou ještě horší, než se vyprávělo. Jednoho večera došel Zeus k paláci krále Lykáóna. Lidé poznali boha a začali se modlit. Král se jim však posmíval, dal zabít a uvařit jednoho ze svých zajatců. Když pak služebníci předložili Diovi tento pokrm, ihned poznal, jakou hostinu pro něj připravili. Seslal na palác blesk a krále proměnil ve vlka. Zeus svolal sněm bohů. Vyprávěl, co viděl a zažil. Bohové potrestali lidi tím, že na zem seslali potopu. Ti, co se neutopili, zemřeli hlady a vyčerpáním. Zbyli jen dva spravedliví lidé, kterým dal Prométheus pevný člun. Když voda opadla, vystoupil Deukalión s Pyrrhou a děkovali bohům za záchranu. Bylo jim však smutno, a proto se modlili, aby opět ve světě žili lidé. Dojatá bohyně Themis jim poradila, ať za sebe házejí kosti veliké matky. A tak vzali kameny a házeli je za sebe. Po dopadu se kameny okamžitě začali tvarovat v lidské tělo, a vznikl tak nový lidský rod. Dceru krále Agénora Europu si zamiloval Zeus, proměnil se v býka a Europu unesl na kontinent, který se podle ní nazval Evropa. Agénor vyslal svého syna Kadma, aby vyhledal svou sestru. Kadmos se svými bojovníky dorazil až do Delf, odkud se podle bohů vydal na louku za mladou krávou a na místě, kde ulehla, měl založit město Théby. Jeho bojovníky však zabil drak jedovatým dechem, jehož posléze zabil sám Kadmos. Podle Athény zasel zuby draka a z nich vznikli bojovníci, kteří začali mezi sebou bojovat. Pět přeživších spolu s Kadmem založili Théby.

6 FAETHÓN Faethón byl syn boha Hélia. Jeho kamarádi mu ale nevěřili, a proto se svolením matky svého otce navštívil. Faethón poprosil otce, aby všem dokázal, že je jeho syn. Hélios dal synovi slib, že mu splní vše, co si bude přát. Faethón zatoužil řídit alespoň jedenkrát zlatý vůz, i když mu to otec rozmlouval. Dal synovi alespoň poslední rady, aby nejezdil těsně nad zemí, ani moc vysoko v oblacích. Koně se nejprve drží původní stopy, ale když poznali, že je neřídí tak pevná ruka jako obvykle, splašili se, letí nízko nad zemí, vše usychá, voda se vypařuje, v Africe zčernala pleť celým národům a vznikly obrovské pouště. Faethón se zřítil na zem a zahynul. Sestry se žalem proměnily v olše a sluneční bůh truchlí dodnes pro svého syna. Večer po západu slunce kanou z hvězd slzy. Lidé jim říkají rosa.

7 ORFEUS V Thrákii žil slavný pěvec Orfeus. Jednou se zamiloval do vodní víly a oženil se s ní. Při cestě na návštěvu svých sester ji uštknul had a Eurydika zemřela. Zoufalý Orfeus se vydal do podsvětí, aby přemluvil Háda k vrácení Eurydiky. Tříhlavého psa, převozníka Charóna i Háda s manželkou Persefonou omámil svými krásnými písněmi. Hádes svolil a Eurydika se mohla vrátit mezi živé, ale cestou z podsvětí se Orfeus nesměl ani jednou ohlédnout. Zákaz porušil a stín Eurydiky se rozplynul. Utrápený Orfeus bloudil po světě a zpíval své smutné písně, všichni naslouchali a smutnili až na bakchantky, které Orfea ve svém opojení zabily.

8 PENTHEUS Thébský král Pentheus neuznával bohy. Do jeho země přijel bůh vína Dionýsos. Mnoho lidí se začalo radovat, to se ale Pentheovi nelíbilo a dal Dionýsa zajmout. Sluhové však přivedli jednoho z Dionýsových služebníků. Král ho dal do vězení, ale utekl. K Dionýsovi odcházeli všichni včetně Pentheovi matky. Nakonec všichni, opojeni vínem, ubili Penthea k smrti.

9 MIDAS Ve Frygii vládl ctitel boha Dionýsa, domýšlivý Midas. Jednou rolníci přivedli Dionýsova druha Siléna, že kradl na jejich vinicích. Král ho ale místo trestu odvedl k Dionýsovi, který mu splnil přání. Čeho se dotkl, proměnilo se ve zlato. Král však nemohl ani pít, ani jíst. Pak ze sebe přání raději smyl v řece. Král se procházel po lukách a zaslechl písně boha Pana. Dostal se do sporu o to, kdo hraje lépe. Bůh Tmólos obdivoval boha Apollóna. Midas se rozkřikl na Tmólose, jestli nemá uši, a ten mu je za trest vytahal. Král Midas chodil dlouho zahalen do turbanu, až se musel nechat ostříhat a sdělit tajemství holiči, který tajemství prozradil do díry v zemi. Na stejném místě vyrostlo do roka rákosí, které při zafoukání větru šeptalo: „Král Midas má oslí uši."

10 TANTALOS V Lýdii panoval král Tantalos. Bohové ho obdařili svou přízní. Zasedal s nimi na Olympu, účastnil se jejich hostin a poslouchal jejich hovory. Přesto byl obyčejný smrtelník. Tantalos uvažoval, zda jsou bohové skutečně vševědoucí nebo to tak jen hrají. Jeho pýcha stále rostla, kradl božské nápoje i jídlo bohům ze stolu a nosil je lidem na zem. Vysmíval se božím i lidským zákonům a nakonec se rozhodl k hroznému činu. Zabil svého syna Pelopa, pozval bohy na hostinu, při níž jim předložil jeho maso. Bohové zděšeně vyskočili od stolu. Tantalos začal prosit o odpuštění. Zeus ho však bez milosti srazil do podsvětí a odsoudil ho k věčnému trápení. Trpí trojími mukami.

11 NIOBA Tantalova dcera, královna v Thébách, měla 7 synů a 7 dcer. Zbožné ženy chtěly dát bohyni Létó velké oběti, ale Nioba je od toho odradila, proč neuctívají ji, má sedmkrát více synů a dcer. Létó to slyšela a poslala svého syna Apollóna a dceru Artemidu, aby ji potrestala. Apollón a Artemida zabili svými šípy všechny Niobiny potomky. Její manžel se v zármutku probodl a Nioba nakonec zkameněla.

12 PELOPS Vlády po Tantalově smrti se ujal jeho syn Pelops. Sousední král ho ale vyhnal. Pelops se svým sluhou se vydali na cestu. Došli až před království, kde bylo 13 kůlů s naraženými hlavami princů, kteří se ucházeli o ruku princezny Hippodamie. Královi totiž věštba předpověděla, že s ženichem přijde i jeho smrt, a tak s každým závodil s koňským spřežením. Když vyhrál ženich, mohl si vzít princeznu, když král, zabil budoucího ženicha a jeho hlavu narazil na kůl. Pelops chtěl smutnou Hippodamii vysvobodit. S okřídlenými koňmi boha Poseidóna závod vyhrál a král při závodě zemřel.

13 O ZLATÉM ROUNU Král s manželkou z božského rodu měli dceru Hellé a syna Frixa. Král však manželku vyhnal a oženil se znovu. Děti tak měly macechu, která je nenáviděla a chtěla pro ně smrt. Ženám řekla, že při upražení obilí budou mít lepší sklizeň, ale neurodilo se vůbec nic a král poslal do Delfské věštírny posla. Královna ho uplatila a on přišel s věštbou, že když obětuje děti, budou pole zase rodit. Děti už byly u oltáře, když jim jejich matka seslala zlatého berana. Hellé však při cestě po nebi spadla a zabila se. Frixa zanesl až ke králi Aiétovi, jemuž po obětování berana Diovi daroval zlaté rouno z berana. Král ho dal střežit hrozným drakem. Věštba mu předpověděla, že jeho rodinu stihne neštěstí při jeho ztrátě.

14 IÁSÓN A MÉDEA Na trůn měl po smrti krále nastoupit starší syn Aisón, ale lstí nastoupil na trůn mladší bratr Pelias. Aisón měl syna Iásóna, který se ve 20 letech vydal požádat Peliada o trůn. Ten mu ho předá, jen když mu přinese zlaté rouno. Iásón s dalšími hrdiny se vydal na cestu pod ochranou Héry. Dorazili do Kolchidy. Na hostině se král rozhněval, protože zjistil, že si jdou pro zlaté rouno. Král uložil Iásónovi úkol: „Zorej pole býky a do něj zasej dračí zuby, ze kterých vyrostou bojovníci a s těmi bojuj." Médea dala Iásónovi mast proti žáru z býčích nozder a ranám od meče. Médee se líbil a slíbili si, že už se nikdy neopustí. Iásón se natřel mastí a splnil úkoly. Médea mu ještě pomohla vzít rouno a vydala se s Iásónem a jeho bojovníky nazpět. Král Pelias dal však zavřít brány a Iásón se nedostal dovnitř. Médea se převtělila ve stařenu a lstí krále zabila. Iásón zapomněl na svůj slib a vzal si jinou ženu, kterou v zármutku Médea také zabila.

15 HÉRAKLES Byl synem Dia a smrtelnice Alkmény. Měl větší sílu než normální muži. Jednou v roztržitosti zabil svého učitele a Hérakles odešel na pastviny, kam přišly bohyně Rozkoš a Ctnost a nabízely mu jeho osud. Vybral si Ctnost. Apollón mu daroval luk a šípy, Héfaistos toulec a Hermes meč. Musel vstoupit do služeb staršího příbuzného. Po vykonání 10 úkolů byl volný. Zabil nemejského lva. Usekal hydře hlavy. Vyčistil králi Augiášovi za den 3000 stájí. Přinesl obrovského divokého kance. Přivedl laň bohyně Artemidy. Vyhnal z Řecka stymfalské ptáky. Přinesl od Amazonek vzácný pás pro královu dceru. Přivedl stáda obra Geryóna. Po splnění desátého úkolu však král řekl, že hydru nezabil sám a za vyčištění stájí měl smluvený plat. Tak poslal ještě Hérakla pro tři zlatá jablka Hesperidek. Naposledy měl přivést pekelného psa Kerbera. Hérakles byl volný. Po 3 letech si vybojoval a vzal Deianeiru. Při návštěvě přítele šli přes řeku, přes kterou převáděl zlý kentaur, který chtěl Deianeiru unést, a tak ho Hérakles zabil šípem. Kentaur jí ještě stihl říci, aby zbarvila jeho krví Héraklovo oblečení a že tak ji nikdy neopustí. Deianeira začala žárlit a nechtěla, aby ji kvůli jiné opustil. Namočila proto šaty pro Hérakla do kentaurovi krve, a když se Hérakles oblékl při obětováni bohům, zemřel. Athéna ale odvedla Hérakla na Olymp a stal se nesmrtelným.

16 PERSEUS Králi Akrisiovi byla předpovězena věštba, že ho zabije jeho vlastní vnuk. Dal zavřít svou dceru Danae. Zeus se nad ní slitoval a sestoupil do žaláře. Zanedlouho se narodil syn Perseus. Král je vsadil do bedny, uzamkl a vhodil do moře. Po pár dnech bedna doplula ke břehu ostrova. Rybáři je odvedli ke králi a ten si vzal Danae za ženu. Po letech Perseus zesílil a král se bál o svůj trůn, a proto mu vyprávěl o Gorgonách. Perseus se vydal zabít Medusu. Athéna mu pomohla a poradila, jak ji zabít. Potřeboval kovový štít lesknoucí se jako zrcadlo, ocelový srp a okřídlené střevíce, kouzelnou mošnu a přilbu, která ho udělá neviditelným. Perseus uřízl Meduse hlavu a schoval ji do mošny. V nějakém státě obětovali Andromedu nestvůře, kterou Perseus zabil mečem a zkameněla. Perseus si vzal Andromedu za ženu.

17 DAIDALOS A IKAROS Daidalos byl největší umělec v celém Řecku. Měl mnoho učedníků a nejlepší z nich byl jeho synovec Talos. Daidalos se bál, že bude lepší umělec než on, a tak ho v noci shodil z hradeb athénského hradu. Athéna ho chytila a proměnila v čejku. Daidalos utekl i se svým synem Ikarem na Krétu. Tam postavil krétskému králi bludiště pro Minotaura, který měl hlavu býka a tělo obrovitého člověka. Daidalos chtěl z Kréty pryč, ale nemohl. Proto si sestrojil ptačí křídla, které slepil voskem. Když vzlétl i s Ikarem, nakázal mu, aby nelétal ke slunci. Ikaros přesto vyletěl výš a slunce mu roztavilo vosk. Spadl do vody a utopil se.

18 THÉSEUS Syn athénského krále Aigeus se vydal do světa, oženil se s královskou dcerou a měli syna Thesea. Když hrozila Athénám válka, poslal král pro Aigea. Ten dal pod kámen své střevíce, meč a řekl: „Až Theseus uzvedne ten kámen a vezme si meč a střevíce, pošli ho za mnou do Athén." Když Theseus vyrostl, uzvedl balvan a vydal se za otcem. Zabil všechny loupežníky a cesty byly opět bezpečné. Když došel do Athén, lidé se bouřili, že musí krétskému králi odvádět sedm mladíků a sedm dívek pro obludu Minotaura. Theseus předstoupil před krále a chtěl jet na Krétu zabít Minotaura. Theseus nad Minotaurem zvítězil, protože mu pomohla dcera krétského krále Ariadna. Dala mu nit, aby nezabloudil v bludišti, a kouzelný meč, kterým ho měl zabít. Jenže král toho vítězství neuznával a chtěl je všechny zabít, tak je Ariadna vyvedla tajnou cestou a odpluli spolu do Athén.

19 SISYFOS Sisyfos byl lstivý král. Založil město Korint a korintský hrad, který však neměl pramen. A zde právě uplatnil svou chytrost a lstivost - věděl totiž, že říční bůh Ásópos je ve sporu s Diem a využil této situace k získání pramene. Zeus chtěl Sisyfa potrestat, a proto na něj poslal Smrt. Sisyfos ji spoutal a zavřel do komory. Tím ve světě způsobil mnoho těžkostí, protože nikdo nemohl zemřít. Zeus tedy poslal na korintský hrad boha války Área, aby Smrt osvobodil. Jakmile byla na svobodě, odnesla Sisyfa do říše mrtvých. Sisyfos ale před smrtí nakázal manželce, aby ho nepohřbívala a nekonala žádné pohřební slavnosti. Vládkyně říše mrtvých Persefona ho poslala opět mezi živé, aby mohl své manželce připomenout její povinnost. Když Sisyfos opustil podsvětí, už ho ani nenapadlo se vrátit. A tak si pro něj Smrt přišla podruhé. Od té doby musí Sisyfos v podsvětí valit do kopce balvan z mramoru. Vždy, když jej dovalí nahoru, kámen mu uklouzne a sjede dolů.

20 BELLEROFONTES Vnuk Sisyfa musel prchnout z vlasti, protože byl podezřelý z vraždy. Na útěku se dostal ke králi Proitinovi. Líbil se královně, ale nereagoval na její chválu, tak se naštvala a chtěla ho před králem nějak pošpinit. Řekla, že se spojil s jeho nepřáteli. Proitus tomu uvěřil, ale nechtěl ho zabít, tak napsal tajným písmem na tabulku, aby byl zabit, a poslal ho s tím ke svému příbuznému Iobatovi. Bellerofontes mu dal tabulku a Iobates se zhrozil, nechtěl ho zabít, protože se mu zamlouval. Poslal ho proto na nebezpečnou cestu, aby zabil chiméru a vrátil se jako hrdina. Athéna mu dala zlatou uzdu, aby mohl chytit létajícího koně Pegase. Chytil ho a poručil mu, kam letět. Z výšky zasáhl chiméru a střílel, dokud nezemřela. Bellerofontes jí stáhl kůži, sedl na Pegase a vrátil se k Iobatovi. Iobates ho nechal naživu, dal mu svou dceru za manželku a stal se králem.

21 MELEAGROS V Aitólii vládl král Oineus. Jednoho roku sklidili bohatou úrodu a král obětoval všem bohům, jenom na Artemis, bohyni lovu, zapomněl. Uražená bohyně za trest poslala na Kalydón strašného kance. Kanec nadělal velké škody. Lidé před ním prchali. Králův syn Meleagros se rozhodl zbavit kraj strachu a kance zabít. Svolal nejstatečnější muže na tento lov. Král uspořádal veliký hon, v hlubokém lese vyplašili hrozného kance a zaútočili na něj oštěpy, ale jenom ho rozdráždili. Kanec jednomu lovci rozdrásal nohu a zmizel v křoví, kde ho dostihl šíp Atalanty a zabodl se mu za ucho. Muži se nechtěli nechat zahanbit ženou a prudce útočili. Nakonec Meleagros kance zabil. Kůži zabitého kance daroval Atalantě, což se nelíbilo ostatním lovcům, vzali trofej Atalantě, což ale popudilo Meleagra tak, že zabil dva své strýce. Althaia, Meleagrova matka, nejprve myslela, že její bratři jsou obětí lovu, ale když se dozvěděla pravdu, rozzlobila se a myslela na pomstu. Vzpomněla na starou věštbu při narození syna, že on bude žít tak dlouho, dokud nedohoří darovaná louč. Tenkrát ji matka schovala a dnes se pro ni vrátila, zapálila ji a hodila do ohně. V tu chvíli Meleagros začal slábnout a v bolestech za chvíli skonal.

22 OIDIPUS A ANTIGONA Thébský král s královnou chtěli syna. Věštba jim však předpověděla, že se synem vstoupí pod jejich střechu i neštěstí a král že zemře. Král uložil pastýři, aby odnesl právě narozeného synka daleko do hor a nechal ho sežrat šelmám. Tomu se však Oidipa zželelo a dal ho starému známému, který ho předal svému králi na výchovu. Když vyrostl, zjistil, že není synem korintského krále. Věštba mu předpověděla, že přinese smrt svému otci a ožení se s vlastní matkou, a proto se vydal na cestu. Jednou zavraždil vozku i s jeho služebnictvem, aby si vylil zlost. Nakonec dorazil do Théb, kde se usadila sfinga a každý den zabila jednoho, protože nevyřešil její hádanku. Oidipus se sám odhodlaně vydal hádanku řešit. Vyřešil ji, sfinga skočila ze skály, Oidipus se stal králem a dostal vlastní matku Iokastu za manželku. Měli 4 děti. Zem zachvátil mor. Podle věštby mor zmizí, až zemi opustí vrah krále Láia. Starý věštec nakonec vyřkl, že vrahem je sám Oidipus. Nejdříve tomu nevěřil, až si vzpomněl na vraždu vozky. Oidipova matka se oběsila, Oidipus si vypíchl oči a s poutnickou holí a dcerou Antigonou odešel z Théb. Eteokles a Polyneikes svedli bratrovražedný boj o trůn. Navzájem se zabili a králem se tak stal zase Kreón, který nechal pohřbít s královskými poctami pouze Eteokla a Polyneika nechal před hradbami sežrat zvěři. Antigona však chtěla uctít památku svého zemřelého bratra Polyneika a pohřbít ho i přes přísný zákaz. V noci Polyneika odvlekla a částečně zahrabala. Stráž ji však chytila, odvedla ke králi a ten ji nechal zaživa zazdít. Antigona se oběsila na vlastním závoji, Kreontův syn, Antigonin snoubenec, se probodl mečem a následkem toho se zabila i Kreontova manželka.

23 FILEMON A BAUCIS Zeus a Hermes sestoupili na zem, aby zjistili, jak žijí lidé. Došli do vsi a žádali o nocleh, všude je ale vyhnali. Jen jedna chaloupka je pohostila. Filemon a Baucis byli velice chudí, ale co měli, o to se rádi rozdělili. Styděli se, že neposkytli bohům něco více a chtěli zabít svoji poslední husu. Bohové byli rádi, že je pohostili, a tak je pobídli, aby s nimi vyšli na kopec. Pak celou ves zatopili a zbyla jen jejich chaloupka, ze které se stal nádherný chrám. Filemon a Baucis mohli žádat, co chtěli, a proto si přáli být strážci tohoto chrámu a zemřít ve stejný den. To se jim vyplnilo a když umírali, stali se z nich dub a lípa.

24 ERÓS A PSÝCHÉ Král měl 3 dcery. Nejmladší Psýché byla nejkrásnější a lidé ji začali uctívat jako bohyni místo Afrodity. Rozhořčená Afrodita zavolala svého syna Eróta, aby zasáhl svým šípem hořkosti Psýché. Eros se ale do ní zamiloval a poprvé matčin úkol nesplnil. Psýché však nesměla Erota spatřit. Pozvala své sestry k sobě do zámku. Po jejich několikanásobném vyptávání, kdo je její manžel, zjistily, že to ani sama neví. A protože jí nesmírně záviděly, řekly, ať si na něj v noci posvítí. Když ve světle lampy spatřila svého krásného mladého snoubence, rozklepala se natolik, až jí olej z lampy ukápl na Erotovo rameno. Eros se bolestí probudil a odletěl za matkou. Psýché ho všude hledala, až došla do Afroditina zámku. Ta jí dala 4 úkoly: roztřídit obilí a luštěniny, sebrat zlatou vlnu z ovcí, přinést vodu z černého pramene, jít do podsvětí a přinést mast v krabičce na Erotovo zranění. Pak ale i přes zákaz otevřela krabičku. Tam nebyla mast, ale spánek spravedlivých, a tak Psýché upadla, jako by byla mrtvá. Erotovi se po ní zastesklo a spánek smrti uložil zpátky do krabičky. Šípem ji probudil a hned se vrátil k Afroditě. I Psýché za ní spěchala. Předala jí krabičku a za přimluvení Dia jí Afrodita vzala na milost. Psýché se stala nesmrtelnou.

25 GÝGES A PRSTEN Gyges byl pastýř. Jednou byla velká bouře a Gyges utekl do lesa, aby se zachránil. Když bouře skončila, děkoval bohům, že ho nechali naživu. Pak se vracel a narazil na jeskyni, ve které byl bronzový kůň a na boku měl otevřená dvířka. Gyges se odvážil sáhnout do koně. Nahmatal chladnou ruku a prsten, který stáhl a nasadil si ho. Prsten byl kouzelný, když s ním otočil, stal se neviditelným. Jednou si ho zavolal král Kandaul. Cestou Gyges slyšel, že nějací lupiči chtějí okrást krále, tak mu to běžel říci a král ho za to udělal prvním šlechticem v zemi a rádcem. Jednou Gyges viděl, jak krále probodl náčelník první tělesné stráže a jak špička jeho meče zůstala v jeho těle. Druhý den to oznámil a náčelníka zatkli. Vzal si královnu a vládli moudře.

26 TROJSKÁ VÁLKA Král Priamos s královnou Hekabou vládli v Tróje a měli syna. Věštba ale tvrdila zkázu města při jeho narození, a tak ho nechali odvést do hor. Vychovali ho medvědice a pak pastýř, který ho pojmenoval Paris. Jednou se před Paridem na pastvině objevily tři bohyně, aby dal zlaté jablko té nejkrásnější. Héra mu slibovala vládu nad celou zemí, Athéna výhry ve všech válkách a Afrodita nejkrásnější ženu Helenu a té pak dal zlaté jablko. Jednou se zúčastnil závodů ve městě, které vyhrál, a král Priamos poznal svého syna a celá rodina ho uvítala. Paris si postavil loď a vyplul za Helenou, dcerou spartského krále Meneláa, a unesl ji. Meneláos se poradil se svým bratrem Agamemnónem a vyzval všechny Řeky proti Tróji. Devět let byl boj mezi Trójany a Řeky nerozhodný. Až 10. rok vypukl mezi Agamemnónem a Achillem spor o kořist. Achilles si stěžoval u své matky a chtěl, aby Agamemnón prohrál. Matka se přimluvila u Dia. Řekové začali prohrávat a Achilles stále seděl nečinně ve stanu. Patroklos si po přemlouvání Achilla půjčil jeho zbroj a Trójané ustoupili. I přes Achillovo varování postupoval za Trójany dál a nakonec byl zabit. Zbroj si ukořistil Hektor, syn Priama. Nešťastný Achilles zabil Hektora, ale sám byl zabit Paridovým šípem do paty. Odysseus dal postavit obrovského dřevěného koně, ve kterém se ještě s dalšími hrdiny schoval. Ostatní loděmi odpluli schovat se za nejbližší ostrov. Trójané si mysleli, že se Řekové vzdali a vtáhli koně za hradby. V noci z něho vylezli bojovníci, Helena dala ohnivou loučí znamení lodím, které připluly, a Trójané neměli šanci vyhrát.

27 ORESTES Král Agamemnón se vrátil do vlasti, kde ho manželka vítala, pak ho ale spolu s jeho příbuzným Aigisthem ubila a vzala si Aigistha za muže. Dcera Elektra dala svého bratra Oresta na vychování k příbuznému králi a čekala, že je jednou se sestrou vysvobodí. Stařec se dvěma mladíky vstoupil do města. Orestes s přítelem Pyladem se šel poklonit památce otce a stařec, jeho pěstoun, zatím řekl před Elektrou královně, že Orestes je mrtev. Klytaiméstra byla potěšena a pohostila starce. Elektra plakala, pak za ní ale přišla sestra, že na náhrobku otce byla Orestova kadeř. Elektra se šťastně setkala s bratrem, který se vrhl s mečem v ruce do paláce a zabil matku i Aigistha. Pronásledovaly ho bohyně Erinye a zpívaly mu hrozné písně o vraždě matky. Pyladus putoval s Orestem zemí, až dorazili do Delf, kde jim konečně poradili, jak se zbavit Orestovi trýzně. Měl ukrást sochu Artemidy v Tauridě. Tamější král je však zajal a chtěl nechat obětovat. Orestes však u oltáře vyslovil jméno své sestry Ifigenie, která byla také kdysi obětována a ta je měla teď jako kněžka Artemidy obětovat. Ifigenie obětování odložila a spolu s bratrem, Pyladem a sochou Artemidy v noci uprchla z Tauridy. Orestes se stal mykénským králem.

28 ODYSSEOVY CESTY Odysseus se po trojské porážce vracel zpět do vlasti. Ithacký hrdina spatřil svou zemi až po 20 letech. Při putování zažil se svými druhy mnoho dobrodružství, která znamenala smrt pro celou výpravu kromě něho. Poseidon chystal řeckým lodím nástrahy na každém kroku, ovšem Odysseus jim se ztrátami ale přece odolával - oslepení obra Polyféma, Sirény, Skylla a Charybdis, kouzelnice Kirké, nymfa Kalypsó. Nakonec zůstal Odysseus sám a po dlouhém putování konečně spatřil břehy své Ithaky. Musel však ještě se svým synem Telemachem pobít nápadníky své ženy.

29 ZDROJE