Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ PísekČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0010 Škola: Střední průmyslová škola a.

Prezentace na téma: "Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ PísekČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0010 Škola: Střední průmyslová škola a."— Transkript prezentace:

1 Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ PísekČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0010 Škola: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Písek, Karla Čapka 402 Předmět:CJLRočník: 1.a 2. Téma: Psaní i/y v koncovkách přídavných jmen Tematický okruh: Pravopis Jméno autora: Mgr. Hana MaříkováDatum tvorby: říjen 2013 Kód materiálu: OPVK_1.5_DUM_III/2_CJL_MA015 Soubor: 09VYSTUPY/VY_32_INOVACE_CJL_MA015 Anotace: Opakování grafické stránky jazyka, psaní i/y v koncovkách přídavných jmen a zopakování vzorů přídavných jmen

2 Psaní i/y v koncovkách příd. jmen - řídí se podle vzorů - přídavná jména dělíme na: tvrdá (mladý, ošklivý, známý) měkká (jarní, cizí, rybí) přivlastňovací (otcův, matčin, Petrův, Katčin)

3 Tvrdá příd. jména – tvrdé y v koncovkách přídavných jmen vzoru mladý se píše tvrdé -ý: veselý (člověk), bílý (mrak), veselým (hochem, hochům, ženám, děvčatům), veselých (hochů, hoších, žen, ženách, děvčat, děvčatech)

4 Měkké i u tvrdého příd. jména dlouhé měkké í se píše jen v 1. a 5.pádě množného čísla rodu mužského životného - V ZOO nás zaujali mladí, velmi živí hroši. - Vážení a milí přátelé! krátké měkké i se vyskytuje v 7. p. č. mn. všech rodů jako součást koncovky -ými – veselými (mladými) v koncovkách příd. jmen měkkých píšeme všude jen měkké i – cizími (jarními)

5 7. p. č. mn. v koncovce 7. p. č. mn. -ými se píše po m měkké i: veselými (hochy, chlapci, ženami, dětmi, písněmi, děvčaty) v koncovkách příd. jmen měkkých píšeme všude jen měkké i – cizími (jarními), tudíž i v 7. p. č. mn. jsou jen měkká i

6 Jmenné tvary podle vzoru mlád některá příd. jména tvrdá mají jmenné tvary podle vzoru mlád, mláda, mládo, mládi, mlády, mláda vyskytují se jen v 1. pádě, zřídkakdy ve 4. pádě mají je přídavná jména jako – mrtev, vědom, zvědav, hotov, laskav, bos, znám, pamětliv, živ, zdráv

7 Mluvnická shoda v 1. p. č. mn. přídavných jmen (tvaru mlád) a v příčestích (v č. mn. min. času a v jiných složených tvarech slovesných) slouží psaní i /y jako prostředek mluvnické shody přísudku, resp. doplňku s podmětem Členové posádky přijeli živi a zdrávi. Obě trosečnice by byly bývaly dojely živy a zdrávy, kdyby …

8 Měkká příd. jména – měkké i v koncovkách přídavných jmen vzoru jarní se píše vždy jen měkké -í: holubí, sokolí, čapí, psí, soví, kozí, holubího, sokolímu, psích, kozími; cizí, ryzí ap.

9 Přivlastňovací příd. jmen skloňují se dle vzorů otcův, otcova, otcovo matčin, matčina, matčino koncovky obou vzorů se zcela shodují

10 Přivlastňovací příd. jména řídí se vzory otcův a matčin způsob psaní však lépe naznačuje vzor matčin (před koncovkou vyslovujeme n nebo ň)

11 Vzor matčin a otcův v jednotném čísle 2. p. r. ženského - za matčiny (otcovy) pozornosti 7. p. r. mužského živ. i neživ. a r. středního - s matčiným (otcovým) bratrem, vědomím

12 Vzor matčin a otcův v množném čísle matčini (otcovi) předkové matčiny (otcovy) svetry, věci matčina (otcova) zaměstnání bez matčiných (otcových) přátel, svetrů, věcí, per matčiným (otcovým) přátelům, svetrům, věcem, perům

13 Vzor matčin a otcův v množném čísle pro matčiny (otcovy) přátele, svetry, věci matčina (otcova) pera – 4. p. r. středního o matčiných (otcových) přátelích, svetrech, věcech, perech s matčinými (otcovými) přáteli, svetry, věcmi, pery

14 Rozlišujme 1. p. matčini (otcovi) sourozenci, přátelé manželé Novákovi X 4. p. matčiny (otcovy) sourozence, přátele manžele Novákovy matčiny (otcovy) lesy, knihy (1. a 4. p. r. muž. než. a r. ženského)

15 Měkké i ve tvarech 1. a 5. p. č. mn. mužského rodu životného se píše -i, -í: veselí (hoši), hoši se vrátili zdraví a veselí otcovi bratři, Jiráskovi "Psohlavci" mladí manželé Novákovi

16 Zdroje STYBLÍK, Vlastimil. Cvičení z pravopisu pro větší školáky: pro žáky druhého stupně ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. 2. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2005, 160 s. ISBN 80-723-5303-9. HLAVSA, Zdeněk. Pravidla českého pravopisu. 1. vyd. Praha: Academia, 1998, 391 s. ISBN 80-200- 0475-0. SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce. ISBN 80- 7200-041-1.