SPECIÁLNÍ PLAVECKÁ PRŮPRAVA PRO ZÁCHRANU TONOUCÍCH I. Lekce č. 23

Prezentace na téma: "SPECIÁLNÍ PLAVECKÁ PRŮPRAVA PRO ZÁCHRANU TONOUCÍCH I. Lekce č. 23"— Transkript prezentace:

1 SPECIÁLNÍ PLAVECKÁ PRŮPRAVA PRO ZÁCHRANU TONOUCÍCH I. Lekce č. 23
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

2 V rámci lekce č. 23, „ Speciální plavecká průprava pro záchranu tonoucích I.“ se za měříme na tyto plavecké dovednosti a způsoby: vznášení šlapání vody plavání na boku základní znak

3 POPIS PLAVECKÝCH DOVEDNOSTÍ A ZPŮSOBŮ:
Vznášení (floating) Vznášení využíváme jako prvek sebezáchrany. Vznášením rozumíme statickou polohu těla, při kterém tělo setrvává díky hydrostatickému vztlaku v libovolné poloze u hladiny. Je umožněno fyzikálními a anatomickými vlastnostmi lidského těla. Po hlubokém nádechu se tělo v poloze na znaku nachází v šikmé poloze vzhledem k hladině, výjimečně v poloze svislé. Hlava je v záklonu, jen část obličeje (ústa a nos) je nad hladinou. Dýchání je nutno provádět ve zvláštním rytmu – pomalý a plynulý výdech, pomalý a plynulý vdech. Následuje zadržení dechu, při kterém jsou fyzikální podmínky pro vznášení nejvýhodnější. Zadržení dechu trvá tak dlouho, pokud je to možné, a pak se opět provede výměna vzduchu. Je nutné, abychom věděli, že možnost vznášení lidského těla ovlivňují i další faktory: -rozdílná hustota jednotlivých částí těla; -rozdílná hustota těla ve vztahu k věku a pohlaví (lépe se vznáší kojenec než statný muž, lépe se vznášejí ženy než muži). Pro výuku plavání je důležitá základní plavecká dovednost - splývání. Jeho zvládnutí je nutné nejen pro speciální plaveckou průpravu pro záchranu tonoucích, ale také pro výuku osobního zásahu. Splývání je zvláštní druh vznášení. Provádí se lépe při pohybu těla vpřed po hladině. Pro vyvážení klesajících částí těla (nohou) využíváme vzpažení s maximálním vytažením paží z ramen, čímž posuneme těžiště těla blíže k hlavě (jeho podrobnější popis je v kapitole Diagnostika plaveckých dovedností).

4 Vznášení (floating)

5 Šlapání vody Šlapání vody je dovedností, která je pro plavce důležitá jak z hlediska sebezáchrany, tak jako nezbytná dovednost pro osobní zásah a další druhy záchrany. Plavec setrvává na místě ve vertikální poloze, hlava i ramena jsou nad vodou. V praxi šlapání vody používáme většinou v situacích, kdy jsou horní končetiny vyřazeny z činnosti. Pohyb nohou má několik variant: prsařské záběry sounož (důležité je správné nastavení záběrových ploch) aplikace „prsařských záběrů“ střídnonož (důležité je správné nastavení záběrových ploch) kraulový záběr nohou střídavý pohyb nohou v předozadní rovině, tak jak jej provádíme při plavání způsobem bok. Z hlediska efektivity ve vztahu k jednotlivým druhům záchrany volíme první dva uvedené druhy. Vzhledem k tomu, že je nutné v první fázi nácviku využívat i práci horních končetin lze volit tyto varianty: ruce (dlaně) provádějí ploutvovitý krouživý pohyb stranou od těla v úrovni boků ruce (dlaně) vytvářejí pohyb u hladiny ve tvaru ležaté osmičky Další možností udržení se u hladiny ve vertikální poloze jsou pouze záběry paží (odpočinek při únavě nebo křečích v dolních končetinách). V tomto případě však již nehovoříme o šlapání vody.

6 Šlapání vody

7 PLAVÁNÍ NA BOKU A ZÁKLADNÍ ZNAK
Plavecký způsob užívaný při dopomoci unavenému plavci, při osobním zásahu, ale také při nesení předmětů nad hladinou nebo jejich tažení na hladině. Technika provedení: Plavec leží na boku. Tato poloha těla je v plavání výjimečná, stejně tak, jako základní výchozí poloha paží. Dolní paže je ve vzpažení, horní v připažení. Nohy jsou volně natažené. Pohyb začíná záběrem dolní paže pod tělem.. Následuje záběr horní paže před tělem do připažení (pohyb horní paže má dvě varianty - záběr vodou nebo přenos vzduchem), současně se dolní paže sune pod tělem vpřed do své výchozí polohy. Následuje splývání, kdy tělo využívá setrvačnost pohybu získanou záběry končetin. Záběr nohou se provádí střihem, který probíhá v předozadní rovině. Hlavní záběrové plochy dolních končetin jsou přední a zadní strany lýtek a nártů. Nárty jsou natažené jako při kraulu. Celý pohyb dolních končetin je rozložen do dvou částí: část přípravná: horní noha se skrčuje přednožením, dolní zanožením (nebo naopak); pohyb je uvolněný, má být proveden zvolna; část záběrová: protipohybem se nohy setkají a míjí v dalším průběhu pohybu; záběr je dynamický, švihem. Souhra a dýchání: Při záběru dolní paže, kdy nohy zůstávají v klidu, provádíme vdech, při záběru horní paže, výdech. "Střih" nohou zapadá do záběru horní paže. Na jeden pohybový cyklus paží připadá jeden pohybový cyklus nohou. Rychlý a vydatný záběr paží vede často k přetočení z polohy na boku do polohy na prsou. Toto přetočení se nepovažuje za chybu. Ve vlastní praxi horní paži využíváme k přenosu, či tažení předmětu nebo držení a tažení tonoucího. Proto je nutné tuto variantu zařadit do výuky jako zdokonalovací část výuky plavání na boku

8 Plavání na boku

9 Základní znak Základní znak používáme hlavně při tažení tonoucího, kdy zachránce musí plavat v poloze na znaku a nemá volné paže. Technika provedení Plavec leží v poloze na znaku. Záběr nohou je podobný pohybu dolních končetin při plavání způsobem prsa. Nohy se ohýbají v kolenou, bérce a nárty klesají ke dnu a vytáčejí se do stran (stehna jsou mírně rozevřena jsou v prodloužení trupu). Záběr se provádí současným záběrem stranou, až do snožení a fáze splývání. Kolena se nesmí v průběhu celého pohybového cyklu vynořit z vody. Záběr paží používáme pouze v první fázi výuky základního znaku. Jedná se o současný záběr vedený vodou začínající nad, nebo na úrovni osy ramenní,vedený stupňovaným úsilím k bokům (zpět do výchozí polohy je veden pozvolna, podél těla). Při plavání celé souhry jsou pohyby dolních a horních končetin současné. V druhé fázi výuky paže položíme na trup, spojíme je a „modelujeme“ držení tonoucího oběma rukama za bradu. Zpevníme horní polovinu těla a boky tlačíme k hladině.

10 Základní znak

11 Studijní cíle výukové jednotky
VÝUKOVÁ JEDNOTKA Studijní cíle výukové jednotky - technické zvládnutí zadaných výše uvedených dovedností a plaveckých způsobů Dílčí cíle: poskytnout teoretické zázemí uvedených utvořit vlastní představu o průběhu pohybových cyklů uvedených dovedností, plaveckých způsobů nebo jejich dílčích komponent pomocí cvičení na suchu aplikace průběhu pohybových cyklů, či jejich dílčích komponent ve vodě – v hloubce odpovídající potřebám výuky

12 Vstupní znalosti a dovednosti
Očekávaný výsledek na konci výukové jednotky a ) praktický individuální zvládnutí techniky uvedených dovedností individuální zvládnutí techniky uvedených plaveckých způsobů Pozn.: v průběhu výukové jednotky je nutné zvládnou cvičení v rámci modelových situací b) teoretický získání vědomí o nezastupitelnosti uvedených dovedností a plaveckých způsobů při přípravě na sebezáchranu a záchranu získání teoretických znalostí průběhu pohybových cyklů uvedených dovedností a plaveckých způsobů znalost škály cvičení pro výuku uvedených dovedností a plaveckých způsobů a opravu chyb v jejich provádění Vstupní znalosti a dovednosti základní plavecké dovednosti, zvládnutí plaveckého způsobu prsa na úrovni základní plavecké výuky.

13 Příklady cvičení Vznášení poloha na prsou – „hvězdice“
poloha na prsou – „ hříbek“ „sebezáchranná“ poloha na znaku Šlapání vody prsařské záběry sounož s podpůrným záběrem horních končetin aplikace „prsařských záběrů“ střídnonož s podpůrným záběrem horních končetin kraulový záběr nohou, jako nevhodný způsob šlapání vody střídavý pohyb nohou v předozadní rovině, tak jak jej provádíme při plavání způsobem bok, jako nevhodný způsob šlapání vody výšlapy nad hladinu "kdo výš" s podpůrným záběrem horních končetin výšlapy nad hladinu "kdo výš" bez záběru horních končetin šlapání vody s jednou paží nad hladinou šlapání vody s oběma pažemi nad hladinou šlapání vody s cihlou v dvou pažích nad hladinou ve dvojicích proti sobě, jeden se snaží šlapáním vody udržet druhého nad hladinou (drží ho v podpaží) ve dvojicích proti sobě, oba šlapou vodu a vzájemně se drží za ramena, na povel jeden druhého zatlačuje pod vodu.

14 Příklady cvičení Plavání na boku
plaveme střídavě na levém a pravém boku se zdůrazněním fáze splývání přinášíme předměty v horní paži, zvyšováním váhy a rozměru předmětu hledáme ideální polohu držení plaveme ponořeni pod hladinu pouze horní paže je vztyčená nad vodu táhneme různé předměty střídavě na levém a pravém boku (lze užít soutěžní formy výuky). Základní znak plavání na znaku se záběrem horních končetin plavání na znaku – horní končetiny podél těla plavání na znaku – horní končetiny ve vzpažení plavání na znaku – horní končetiny leží na trupu a drž plaveckou deku

15 Kontrolní otázky Studijní literatura
1) Popis a využití vznášení jako prvku sebezáchrany 2) Nejčastější chyby vyskytující se při nácviku šlapání vody 3) Přehled cvičení na zdokonalování efektivity šlapání vody 4) Charakteristika, popis techniky a využití plaveckého způsobu plavání na boku 5) Charakteristika, popis techniky a využití plaveckého způsobu základní znak Studijní literatura 1. ČECHOVSKÁ, I., MILER, T. Plavání. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN 2. MILER,T. Záchranář - bezpečnost a záchrana u vody. 2. Vyd. Praha : VZS ČČK s. ISBN 8O 3. MILER, T. Základní postupy ve výuce sebezáchrany ve vodě. In MACEJKOVÁ, Y., BENČURIKOVÁ, Ĺ. (editoři) Sborník Teoretické a didaktické problémy plávania a plaveckých športov., Bratislava : KPŠ FTVŠ UK, 2003, ISBN , 94 – 98