Název školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.2862 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.

Prezentace na téma: "Název školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.2862 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím."— Transkript prezentace:

1 Název školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.2862 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM: VY_32_INOVACE_VI_3_18 Důsledky zámořských objevů, prezentace Šablona číslo: VI Sada číslo: 3 Pořadové číslo DUM: 18 Autor: Mgr. Radmila Smolíková

2 Anotace: důsledky zámořských objevů pro mimoevropské civilizace Očekávaný výstup: žáci se seznámí s ne vždy pozitivním vlivem evropských dobyvatelů na mimoevropské civilizace, osvojí si pojmy „kolonie, misionář, plantáž, otroků Druh učebního materiálu: prezentace Typická věková skupina: 12– 13let Klíčová slova: otrok, plantáž, kolonie, Francisco Pizarro, Hernando Corttez Pomůcky a materiál: interaktivní tabule, sešit, psací potřeby, učebnice (Mandelová, H., Kunstová, E., Pařízková, I. Dějiny středověku a počátků novověku. 2. vydání. Liberec: Dialog, 2010.) Potřebný čas pro výuku DUM: 30 minut Metodické zhodnocení a popis práce s digitálním učebním materiálem: Učitel žákům prezentuje látku na interaktivní tabuli a žáci poté ústně rekapitulují získané vědomosti. Žáci si učiní krátký zápis do sešitu.

3 zdroje Mandelová, H., Kunstová, E., Pařízková, I. Dějiny středověku a počátků novověku. 2. vydání. Liberec: Dialog, 2010.

4 MIMOEVROPSKÉ CIVILIZACE PO PŘÍCHODU EVROPANŮ

5 Co je to? Vyhledej v učebnici a zapamatuj si význam těchto slov: o kolonie o misionář o otrok o plantáž

6 Zkontroluj si:  Kolonie – mimoevropské území dobyté a trvale ovládnuté evropskými státy.  Misionář – člověk, který se věnuje šíření křesťanské víry.  Otrok – ve středověku osobně nesvobodný člověk, který byl využíván k práci.  Plantáž – zemědělský pozemek, na kterém se ve velkém pěstuje jeden druh rostliny nebo plodiny (bavlna, rýže, kukuřice, ……)

7 Asijské kultury v 16.-17. století  Dřevěné, bambusové a hliněné stavby se nedochovaly, dodnes však můžeme obdivovat proslulé kamenné chrámy nebo hrobky v Indii. Nejznámější dochovanou stavbou je hrobka Tádž Mahal ze 17.století.  Japonci byli vynikající odborníci v úpravě zahrad a jezírek.

8 Vykořisťování asijských zemí Evropany  Používané prostředky: lepší zbraně a lodě, vojenské hrozby a násilí, využívání místních nepokojů, pomoc misionářů.  Cíle: postupné ovládnutí a využití území J a JV Asie pro dosažení co největšího zisku.  Způsoby vykořisťování: zakládání pevností a obchodních stanic, dovoz zboří do Evropy, přímé okrádání porobených území, zakládání plantáží, nucené práce domorodců.  Důsledky: velké zisky pro Evropu, ochuzení asijských zemí, poškozování domorodých kupců, řemeslníků a rolníků.

9 Vykořisťování území v Americe  Uloupení indiánského zlata a stříbra (především Inkům a Aztékům).  Otevírání dolů na zlato a stříbro.  Zakládání plantáží.  Vykořisťování práce domorodých indiánů.  Dovážení černochů z Afriky jako otroků.

10 Porobení říše Inků  V letech 1535 – 1534 dobyly oddíly Francisca Pizzara Cusco, hlavní město Peru. Popravili vladaře Atahualpu a zmocnili se obrovského pokladu zlata a stříbra shromážděného Inky na královu záchranu. Větší část zlatého pokladu však Inkové schovali. Mnoha indiánům se podařilo utéci do Kordiller.

11 Malá galerie (krutých) osobností  *1475 – †1541  Ve Španělsku byl pasákem vepřů, potom vojákem. V roce 1507 se vypravil do Ameriky. Dobyl říši Inků. Zajal a nechal popravit jejího vládce. Založil město Limu, kdy si užíval ukořistěného bohatství. Byl zavražděn. Je považován za schopného a vytrvalého, ale především krutého a bezohledného člověka.  * 1485 - † 1547  Původem šlechtic, nedokončil studia práv a vydal se jako voják do Ameriky. Zorganizoval velkou výpravu do Mexika, kde dobyl hlavní město říše Aztéků – Tenochtitlan. Pak dobyl většinu Mexika. Počet obyvatel se v letech 1519 – 1568 snížíl z 25 milionů na pouhé 3 miliony. Francisco PizarroHernando Cortez