MIKROSKOPIE. Gramovo barvení Pamatujte na „VLAS „ : Violeť 30 s, lugol 30 s, alkohol 15 (až 20) s, oplach vodou, safranin 60 s, oplach Gramovo barvivo.

Prezentace na téma: "MIKROSKOPIE. Gramovo barvení Pamatujte na „VLAS „ : Violeť 30 s, lugol 30 s, alkohol 15 (až 20) s, oplach vodou, safranin 60 s, oplach Gramovo barvivo."— Transkript prezentace:

1 MIKROSKOPIE

2 Gramovo barvení Pamatujte na „VLAS „ : Violeť 30 s, lugol 30 s, alkohol 15 (až 20) s, oplach vodou, safranin 60 s, oplach Gramovo barvivo (= Krystalová violeť je modrá hydrofilní barva – alkoholem odbarvení jen G- bakterií, safraninem zabarvení odbarveného –tj. G- bakterií Výsledek: G+ = fialové x G- = růžové

3 Rozdíly ve stavbě buněčné stěny G+ a G- bakterií

4 Barvení preparátu s acidorezistentními tyčinkami Odolnost vůči kyselinám či alkáliím (hydrofóbní mykolové kyseliny ve vnější membráně mykobakterií) Aby mohly na něco působit kyseliny či alkalie, musí to „něco“ být hydrofilní, tedy komunikovat s vodným prostředím. Pro mykobakteria však tohle neplatí. Většina barviv je hydrofilních, a tudíž se mykobakteria špatně barví, zpravidla je nutno barvit je za horka, aby se vůbec obarvila !!!!

5 Ziehl-Neelsenovo barvení www.spjc.edu

6 Mycobacterium, Nocardia, Actinomyces

7 Ziehl-Neelsenovo barvení www.primer.ru

8 ACIDOREZISTENTNÍ BAKTERIE aerobní Mycobacterium tuberculosis, leprae Nocardia anaerobní Actinomyces – vlákna!!

9 Zástinová mikroskopie – spirochéty ( Borrelie, Treponemy, Leptospiry)

10 Princip mikroskopie v zástinu Všechny paprsky dopadají díky kondenzoru šikmo, mimo oko pozorovatele. Pouze paprsky lomící se na preparátu dopadají do oka pozorovatele. A proto oko pozorovatele vidí temné pole* se zářícím(-i) objektem(-y)

11 BIOCHEMICKÁ IDENTIFIKACE

12 Při aerobním metabolismu vznikají v buňce toxické hydroxylové radikály a superoxidové aniony, ty přemění superoxiddismutáza na peroxid vodíku, který je ale rovněž pro bakteriální buňku toxický. Co je to kataláza a k čemu ji bakterie využívají? = enzym, který slouží k odstranění toxického peroxidu vodíku z buňky a to jeho přímým štěpením na molekulu kyslíku a dvě molekuly vody: H 2 O 2 O 2 + 2H 2 O Jak se provádí katalázový test? V kapce peroxidu rozetřeme kolonii,pozitivní šumí, negativní nešumí. U jakých bakterií je pro diagnostiku klíčový katalázový test? U G+ koků, k rozlišení stafylokoků (kat +) a streptokoků (s enterokoky) (kat -). Co je to (cytochrom)oxidáza a k čemu ji bakterie využívají? V dýchacím řetězci slouží k přenosu elektronů na konečný akceptor – kyslík. Proto bývá pozitivní u bakterií,které mají respirativní aerobní typ metabolismu – typicky Psedomonas. Může však sloužit i k redukci peroxidu vodíku v buňce oxidoredukční reakcí : donor + H 2 O 2 oxidovaný donor + 2H 2 O. Jak se provádí oxidázový test? Detekčním okénkem na oxidázovém papírku se dotkneme kolonie, pokud papírek zmodrá, je kolonie ox +, zůstane-li bílý je kolonie ox -. U jakých bakterií je pro diagnostiku klíčový oxidázový test? Abychom odlišili enterobakteriaceae (OX -) a vibrionaceae (OX +), případně některé nefermentující G- tyčinky (OX +/-) – typicky Pseudomonas je ox+.

13 Do kapky peroxidu rozetřeme testovaný kmen…

14 Oxidázový papírek se detekčním okénkem přiloží na testovanou kolonii

15 DIAGNOSTICKÉ ALGORITMY

16 G+ BAKTERIE (ROZŠÍŘENÉ SCHÉMA) Rozdělení podle tvaru G+ koky G+ tyčinky katalázový test ( příp. KA s 10%NaCl) stafylokoky Koagulázový test (Koa), Hyaluronidáza (H) pozitivní negativní enterokoky Růst při 4°C, s vysokou koncentrací solí, příp. na žluč-eskulinu Listeria monocytogenes Koa-, H-Koa +, H+ S.epidermidisS.aureus U všech pozitivní !!!! katalázový test Většinou se řídíme mikroskopií, Případně růstem na speciálních půdách, při spec.podmínkách (např. Listerie), korynebakterie a bacily bývají častěji než etiol. agens laborator. Kontaminací. Viz další snímek E. Faecalis a E. faecium S. pneumoniae, S.agalactiae, S.pyogenes Corynebacterium - buňky v palisádě, popř. „havraní křídla“ Bacillus - spory Slanetz - Bartley Žluč - eskulin Arabinózový test streptokoky +-

17 G+ koky – zaměřeno na rozlišení streptokoků katalázový test ( alternativně KA s 10%NaCl, kde staf rostou, strep nerostou ) Stafylokoky Negativní (tj. „nešumí“  ) Streptokoky a Enterokoky Hlavní diagnostika Strep. se opírá o způsob hemolýzy na KA (Alfa-hemolytické x beta-hemolytické) Úplná Beta-hemolýza Pozitivní PYR S.agalactiae S.pyogenes Pozitivní (tj. „šumí“ ) Alfa – hemolytické neboli Viridující streptokoky Hemoglobin – verdoglobin Př. S.oralis, mitis aj. ústní streptokoky + S.pnemoniae Neúplná Beta-hemolýza Pozitivní CAMP Optochinový test Odliší pneumokoka od ostatních „alfíků“ S.pneumoniae = pneumokok +- Ostatní „alfíci“

18 Třídění streptokoků podle hemolýzy PřípadNa KAPatogen 1. (beta) hemo- lýza* Streptococcus pyogenes 2.Streptococcus agalactiae 3.Skupina „non-A-non-B“ streptokoků *u S. agalactiae jen částečná hemolýza 4.viri- dace (alfa) Streptococcus pneumoniae 5.skupina ústních streptokoků : „alfíci“ -žádnáStreptokoky bez hemolýzy („gamáči“)

19 AS.pyogenes BS.agalactiae nonA-nonBS.bovis, dysagalactiae, equi -S.pneumoniae -Ústní streptokoky Třídit streptokoky lze i podle typu antigenu – polysacharid C (podle Lancefieldové) Latexová aglutinace – provedeni: Laboratorně připravené protilátky (proti jedntl. Ag typům) necháme reagovat s testovaným kmenem streptokoka (u této soupravy – viz světle modré zabarvení = testovaný streptokok je antigenního typu C, tj. non-A, non-B skupina) A B C D E F

20 G- BAKTERIE Mikroskopie G- kokyG- tyčinky oxidázový test + Neisseria gonorrhoeae meningitidis Moraxella catarrhalis INAC test oxidázový test Růst na Endo agaru NE ANO Hajna Nefermentující G- tyčinky Náročné G- tyčinky Vyžadují jiné,speciální půdy (čokoláda, BCYE, Bordet-Gengou,aj.) - Enterobakterie Oxidázový test +/- Vibria + - +/- + -

21 Enterobacteriaceae LAC+ potenciálně patogenní, LAC- obligátně patogenní Vibrionaceae Vibrio cholerae G- tyčinky Nefermentující G- tyčinky Běžně žijí v prostředí, adaptovaly se na lid.tělo, nejčastěji jako nosokomiální patogeny - jsou mistři v získávání genů rezistence Náročné G- tyčinky Helicobacter, Campylobacter, Legionella, Francisella, Brucella, Bordetella, Haemophillus Stenotrophomonas Burkholderia,Acinetobacter Pseudomonas Klebsiella, Salmonella, Shigella, Escherichia, Enterobacter

22 ProstředíNormální  O2 O2  CO 2 Bez O 2 Striktní aeroby Pseudomonas, Vibrio, Bordetella, kvasinky, plísně ano ne* Fakultativ. Anaeroby Většina klinicky významných bakterií !!!! anoAnoano Aerotolorantní bakt. Clostridium perfringens Mikroaerofilní bakt. Laktobacily, kampylobaktery neAno(ano)ne* Kapnofilní bakterie Meningokoky, gonokoky ne (ano) anone* Striktní anaeroby Clostridia, Bacteroides aj. ne ano**

23 ANAEROBNÍ BAKTERIE G+ G- TYČINKY Clostridium Propionibacterium Actinomyces Eubacterium Bifidobacterium KOKY Peptostreptococcus TYČINKY Bacteroides Porphyromonas Prevotella Bilophila Fusobacterium Leptotrichia Mobiluncus KOKY Veilonella

24 eukaryotní organismy !!!! jiná stavba buněčné stěny – antibiotika nezabírají !!! pohlavní (spory) a nepohlavní (konidie) stadia HOUBY = mikromycety

25 Kvasinky (10-100µm) Bakterie (0,1-10 µm) Viry (< 0,1µm) Uvědomte si VELIKOST MIKROBŮ !

26 Konidiofor a konidiemi Sporangia se sporami (Rhizopus sp.) Pučící kvasinka (Candida sp.) Arthrokonidie (Microsporum sp.)

27 Rozdělení mikromycet Podle morfologie a klinických příznaků: A. Kvasinkovité mikromycety – Candida, Saccharomyces, Cryptosporidium.. B. Dimorfní mikromycety – Coccidioides, Histoplasma, Blastomyces C. Zygomycety – Mucor, Rhizopus D. Dermatofyty – Epudermophyton, trichophyton ( pomalu rostoucí) E. Aspergily, penicilia - rychle rostoucí VLÁKNITÉ

28 STAROSTI PARAZITA Projít všemi vývojovými stádii životního cyklu, najít sexuálního partnera a vyprodukovat potomstvo. K tomu je potřeba : perfektní strategie vyhledávání hostitelů a mezihostitelů schopnost vniknout a zachytit se adaptovat se na nové prostředí (být schopen se uživit, ochránit před nástrahami nového prostředí – imunitní systém, korýši/ryby ve vodě aj.)

29 EKTOPARAZITÉ (členovci –přenašeči mikrobů, znát latinsky) Zákožka (Sarcoptes scabiei) Klíště (Ixodes ricinus) Koutule (Phlebotomus) Štěnice (Cimex lectularius)Veš muňka (Phthirus pubis) Veš (Pediculus humanus)

30 Bičenka Trichomonas Měňavka Entamoeba Bičivka Trypanosoma Krvinkovka Plasmodium Bičivka Leishmanie Zdvojenka Giardia PRVOCI – rovněž znát latinsky!!

31 Hlístice – Nematoda ( filárie, svalovec, škrkavky, roupy) Roup Enterobius Tenkohlavec Trichuris Škrkavka Svalovec Trichinella Vlasovec Dranunculus

32 Motolice a krevničky (Trematoda)

33 Tasemnice (Cestoda) Tyto dva druhy tasemnic lze rozlišit jen podle struktury článku, vajíčko je stejné(připomíná pneumatiku) Taenia saginata Taenia solium

34 Znát morfologii vajíček střevních parazitů Roup Mrľa Enterobius Škrkavka Hlísta Ascaris Tenkohlavec Trichuris Tasemnice Pásomnica Taenia Obrázky převzaty z CD-ROM „Parasite- Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA citrón pneumatika Krajíc chleba Benátské zrcadlo

35 STŘEVNÍ PARAZITÓZY Entamoeba histolytica Giardia intestinalis Taenia saginata Enterobius vermicularis Ascaris lumbriocoides Fasciolopsis buski

36 TKÁŇOVÉ PARAZITÓZY Toxoplasma gondii Leishmania Trichinella spiralis Taaenia saginata - boubele

37 UROGENITÁLNÍ PARAZITI Krevnička (Schistosoma heamatobium) Trichomonas vaginalis Phthirus pubis

38 KREVNÍ PARAZITI Plasmodium falciparum, vivax,malariae Trypanosoma cruzi, brucei Dranunculus medinensis Wuchereria bancrofti Loa loa