Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/21.3569 Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.

Prezentace na téma: "Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/21.3569 Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky."— Transkript prezentace:

1 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/21.3569 Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiálu: VY_32_INOVACE_12-08_Hormonální a pohlavní soustava, vývin člověka Autor:Mgr. Věra Vlková Ročník:8. Datum vytvoření:3. 4. 2014 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Vlková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 Vzdělávací oblast:Člověk a jeho svět Tematická oblast:Přírodopis pro 8. a 9. třídu Předmět:Přírodopis Výstižný popis způsobu využití, metodické pokyny: Žáci se seznamují s hormonální a pohlavní soustavou, s jejich stavbou a funkcemi. Také se dozvídají o nitroděložním vývinu člověka. Klíčová slova:hormony, pohlavní soustava, varlata, spermie, vaječníky, menstruace, děloha, porod Druh učebního materiálu:prezentace

3 Hormonální soustava žlázy s vnitřním vyměšováním (endokrinní žlázy) se spolu s nervovou soustavou podílejí na řízení organismu, na rozdíl od nervové soustavy jsou vývojově starší, působí pomaleji, déle a jejich účinky mají obecnější povahu, nemají vývod a své produkty, hormony, vylučují přímo do krve nebo tělních dutin; nejdůležitější žlázou je podvěsek mozkový (hypofýza), jenž některými svými hormony ovlivňuje činnost ostatních endokrinních žláz; šišinka má vliv na denní biorytmy (bdění a spánek), nachází se na zadní straně mezimozku; štítná žláza ovlivňuje metabolismus bílkovin a termoregulaci, je umístěna po stranách štítné chrupavky;

4 příštítná tělíska produkují hormon udržující hladinu vápníku v krvi, jsou uložena na zadní straně štítné žlázy; slinivka břišní je smíšená žláza (s vnější i vnitřní sekrecí), produkuje hormony ovlivňující metabolismus cukrů; brzlík je nezbytný pro správnou funkci imunitního systému, plně je vyvinut u dětí, v dospělosti postupně zakrňuje a mizí, je umístěn v hrudníku nad srdcem před průdušnicí; nadledvinky se skládají ze dvou částí – kůry a dřeně, každá produkuje jiný typ hormonů, leží na horním okraji ledvin; pohlavní žlázy produkují hormony ovlivňující vývin druhotných pohlavních znaků, u žen menstruační cyklus a období těhotenství; 1

5 Pohlavní soustava MUŽI mužské pohlavní žlázy – varlata – produkují spermie a mužské pohlavní hormony (např. testosteron); varlata mají vejčitý tvar, délku až 5 cm a jsou uložena mimo dutinu břišní v kožním váčku zvaném šourek; pro spermie je důležité, aby byly v teplotě nižší, než je teplota těla, což nezbytně potřebují ke svému životu, začínají se tvořit v pubertě a jejich produkce trvá až do pozdního stáří, zrají asi 75 dní a pak se shromažďují v nadvarlatech, kde získávají pohyblivost nezbytnou pro oplození vajíčka;

6 nadvarle s močovou trubicí spojuje chámovod, párová trubice asi 40 cm dlouhá, spermie se smísí s tekutinou, kterou vytvářejí měchýřkovité žlázy a předstojná žláza (prostata), vzniká semeno (ejakulát) vypuzované při pohlavním vzrušení chámovodem a močovou trubicí ven z těla; vnějším mužským orgánem, který přenáší při pohlavním styku spermie do ženské pochvy, je penis (pyj), prochází jím močová trubice, na konci penisu se nachází žalud, který překrývá lehce posunutelná kůže zvaná předkožka, uvnitř penisu jsou tři topořivá tělesa z houbovité tkáně, která po naplnění krví způsobují ztopoření (erekci) penisu; 2

7 Mužské pohlavní orgány: 1. močový měchýř, 2. stydká kost, 3. penis, 4. topořivé těleso, 5. žalud, 6. předkožka, 7. ústí močové trubice, 8. tračník, 9. konečník, 10. semenný váček, 11. ejakulační vývod, 12. prostata, 13. Cowperova žláza, 14. anus, 15. chámovod, 16. nadvarle, 17. varle, 18. šourek 3

8 ŽENY ženské pohlavní žlázy – vaječníky – produkují vajíčka a ženské pohlavní hormony (estrogeny, progesteron); vaječníky mají zhruba velikost švestky a jsou uloženy v dutině břišní, již při narození obsahují oba vaječníky asi 400 tisíc nezralých vajíček, dozrávání vajíček začíná v pubertě mezi 12.–15. rokem a končí ve věku 50 let, v období tzv. přechodu; celkově dozraje během života ženy přibližně jen 400 vajíček, která jsou uvolňována z levého a pravého vaječníku, zralé vajíčko je zachyceno ve vejcovodu, kde dochází zpravidla k oplození, a dále putuje do dělohy, nepárového svalnatého orgánu hruškovitého tvaru; děloha je uvnitř pokryta sliznicí, která každý měsíc narůstá a prokrvuje se, aby mohla přijmout oplozené vajíčko; 4

9 pokud není vajíčko oplozeno, děložní sliznice se odlupuje a s malým množstvím krve odchází z těla při tzv. menstruaci, která trvá 3–5 dnů; pravidelné změny, které prodělává děložní sliznice, tvoří menstruační cyklus trvající nejčastěji 28 dní; děloha ústí do pochvy, svalnaté trubice asi 10 cm dlouhé, do níž při pohlavním styku proniká penis a také tudy při porodu prochází dítě, vstup do pochvy ohraničují zevní pohlavní orgány sestávající z velkých a malých stydkých pysků a topořivého tělesa – poštěváčku (klitorisu); 5

10 Nitroděložní vývin člověka v prvním měsíci těhotenství vznikají především základy nervové soustavy, oběhové soustavy a primitivní končetiny; v druhém měsíci se vytvářejí základy všech orgánů, na konci zárodečné části má již embryo základní znaky lidského jedince; ve třetím měsíci se zvětšuje koncový mozek, tvoří se mozková kůra a objevují se funkce řady orgánů; pro čtvrtý měsíc je typický rychlý růst plodu, vyvíjí se kůže, lze rozlišit pohlaví jedince, dochází k osifikaci kostí; v pátém měsíci se propojují mozkové buňky a struktura mozku je složitější, v důsledku toho je plod již schopen vnímat podněty z vnějšího okolí a matka vnímá jeho pohyby, stetoskopem je možné slyšet, jak mu bije srdce;

11 v sedmém měsíci dokáže plod otevřít víčka, zvětšuje se objem jeho podkožního tuku, vyvíjí se dýchací soustava řízená centrální nervovou soustavou; v osmém měsíci se zdvojnásobí vrstva tukového vaziva a pokračuje vývin orgánových soustav; v devátém měsíci se plod již připravuje na život mimo tělo matky, stále se zvětšuje množství podkožního tuku, plně fungují základní reflexy (sací, úchopový, dýchací, polykací), jsou patrné vlasy, řasy, obočí, pokračuje osifikace lebečních kostí a dozrávají všechny orgánové soustavy; potom, co se plodu vyvinuly všechny orgánové soustavy a je schopen „samostatného života“, nastává porod; 6

12 Opakování Ve kterém období života se tvoří spermie a ve kterém vajíčka? Spermie se začínají tvořit v pubertě a jejich produkce trvá až do pozdního stáří. Vajíčka se tvoří již v rámci nitroděložního vývinu, tzn., že s vajíčky se dívka už rodí. Jejich dozrávání začíná v pubertě mezi 12.–15. rokem a končí ve věku 50 let. Jakou funkci má brzlík a kde se nachází? Brzlík je nezbytný pro správnou funkci imunitního systému, plně je vyvinut u dětí, v dospělosti postupně zakrňuje a mizí. Je umístěn v hrudníku nad srdcem před průdušnicí.

13 Jak se nazývají mužské pohlavní žlázy? Varlata. Jak se nazývají ženské pohlavní žlázy? Vaječníky. Jaká je funkce štítné žlázy? Ovlivňuje metabolismus bílkovin a termoregulaci. Popište nitroděložní vývoj člověka.

14 Použité zdroje: 1.Pancreas. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pancreas.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pancreas.jpg 2.Male. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2012 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Male.svghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Male.svg 3.Male reproductive system lateral nolabel. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Male_reproductive_system_lateral_nolabel.png http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Male_reproductive_system_lateral_nolabel.png 4.Symbol venus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2011 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symbol_venus.svghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symbol_venus.svg 5.Scheme female reproductive system-cs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Scheme_female_reproductive_system-cs.svg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Scheme_female_reproductive_system-cs.svg 6.Umbilical-newborn. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Umbilical-newborn.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Umbilical-newborn.jpg