Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY „Bolševizace“ KSČ.

Prezentace na téma: "Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY „Bolševizace“ KSČ."— Transkript prezentace:

1 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY „Bolševizace“ KSČ

2 Komunistická strana Československa Vznikla 1920 z levice čs. soc. dem. strany, ustavila se v květnu 1921 jako Čs. strana komunistická a po sjednocení komunistických frakcí všech národností ČSR se přezvala na KSČ (říjen 1921). Od r. 1921 sekcí Třetí internacionály. Ve volbách 1925 dosáhla 933 000, r. 1929 753 000 a r. 1935 849 000 hlasů.

3 Subjekty zakládající KSČ Skupina českých a slovenských komunistů ze sovětského Ruska: – Alois Muna, Jan Synek Anarchokomunistické skupiny: - S. K. Neumann, Hugo Sonnenschein, Emanuel Vajtauer Radikálové z bývalých realistů: - Z. Nejedlý Levicová křídla soc. – dem.: - J. Hybeš, Marek Čulen, K. Kreibich, Alois Neurath, B. Šmeral, Josef Skalák

4 Bolševizace KSČ a Kominterna, 1921-1924-1929 Úkolem „bolševizace“ bylo postupně KSČ odvést od jejích soc. – dem. a národních tradic a začlenit ji pevně do mezinárodního komunistického hnutí Ideologie, organizace a politika má kopírovat KSSS

5 Principy „bolševizace“ Vyjádřeny už v jedenadvaceti podmínkách pro vstup komunistických stran do Kominterny, které na II. kongresu Kominterny v srpnu 1920 přednesl G. J. Zinověv. Ovlivněno neúspěchy evropských KS – Německo, Maďarsko… „Bolševizaci“ dále ovlivnil boj o moc v Moskvě

6 V. Kongres KI Červen - červenec 1924 Likvidace jednotné levicové politiky Boj proti „zrádným vůdcům“ sociální demokracie Teorie sociálfašismu Šmeralova většina formálně přijímá usnesení kongresu Politika KSČ označena za oportunistickou Na II. sjezdu KSČ – 1924 – prosazuje delegát exekutivy KI Manuilskij levici – Haken, Neurath, Verčík I. kádrový diktát KI KSČ jako nesamostatná sekce KI se zavazuje realizovat politiku Moskvy odsouzen K. Kreibich

7 Vnitřní vývoj KSČ Ovlivnily mimo jiné spory ve vedení strany o míru vměšování Moskvy Konflikty vedly ke vzniku mnoha afér a vnitrostranických krizí KSČ prošla cestu od masové organizace (po SSSR nejsilnější komunistické strany na světě) k seskupení málo významnému z hlediska politických pozic a vlivu, zato však s nezanedbatelnou masou voličů.

8 1.Nadvláda "šmeralismu" v KSČ Léta 1921 – 1924 Vůdčí osobnost marxistické levice v soc. – dem., zakladatel strany. Šmeralovy koncepce od začátku narážely na odpor levicového křídla v KSČ (Emanuel Vajtauer, Jan Doležal, Bohumil Jílek a další) a nacházely taktéž řadu kritiků v Kominterně. Na V. sjezdu KSČ v únoru 1929 se nastupující Gottwaldovo vedení ostře vymezilo vůči „šmeralismu“ a Šmeralovi, Také nebyl poprvé zvolen do ÚV KSČ. Sjezd dokonce přijal rezoluci za odvolání Šmerala z EKI. Spolu s Karlem Kreibichem, taktéž činným na půdě Kominterny, se však Šmeral dopisem postavil za nové vedení KSČ a vymezil se vůči Gottwaldovým odpůrcům.

9 Bubníkova aféra Krize spojená s osobou tajemníka pražského kraje a poslance parlamentu J. Bubníka Počátek v politice Kominterny 1925 J. Bubník vyloučen z KSČ Se 7 poslanci vytvořil Klub nezávislých komunistických poslanců Podpora na Kladensku, Hodonínsku, a Brněnsku Založena Neodvislá strana komunistická v ČSR – ve volbách propadla

10 Šmeral a Zápotocký Z počátku tito centristé Bubníkovu frakci podporovali „bolševizace“ potírala jejich ideu masové politické strany Na pokyn Moskvy nakonec bubníkovce odsoudili A. Zápotocký

11 Rozhodující období ?

12 „Trockisté“v KSČ Kritika stalinské politiky konce 20. let A. Pollak, Michalec, Hůla, Gorlich, J. Verčík, Skála Po 5. sjezdu ze strany vyloučeni

13

14 Vedoucí představitelé KSČ ve 20. letech B. Šmeral, Václav Šturc, A. Muna, J. Haken, B. Jílek, V. Bolen, A. Zápotocký, K. Gottwald, K. Kreibich, Jan Šverma. Václav Bolen

15 Vývoj počtu členů KSČ v období „bolševizace“ (1924-1929) 1924 ……………….. 138 996 členů 1925 ……………….. 93 220 členů 1926 ……………….. 92 818 členů 1927 ……………….. 138 000 členů 1928 ……………….. 150 000 členů 1929 ……………….. 81 000 členů 1930 ……………….. 25 000 členů Podobný vývoj můžeme sledovat i v odborech

16 Prohrál a byl vyloučen Alois Muna (1886 – 1943) – sociálnědemokratický funkcionář na Kladensku. Za války na ruské frontě dezertuje a začne ze sociálnědemokratických zajatců formovat Českoslovanskou komunistickou stranu v Rusku. Počátkem r. 1919 se vrací do ČSR, ale v souvislosti s vojenským zásahem proti maďarským komunistům je zatčen. Stává se senátorem za KSČ, ale ze strany je pro nesouhlas s novým Gottwaldovým vedením v r. 1929 vyloučen. Vrací se zpět do sociální demokracie.

17 V. Sjezd - Ztráta pro KSČ? V letech 1928 – 1929, kdy vrcholí vleklá vnitrostranická krize, byl Jílek především ze strany Gottwaldovy skupiny označován za hlavu tzv. likvidátorů. V průběhu roku 1928 Jílkovo vedení definitivně ztratilo podporu v Kominterně. Na V. sjezdu KSČ v únoru 1929 stranické vedení zcela ovládla skupina funkcionářů sdružená kolem Klementa Gottwalda. Jílek jakožto symbol předchozího politiky byl ze strany vyloučen. Bohumil Jílek.

18 Interpretace roztržky let 1828 - 1929 Střetnutí levicové frakce kolem B. Jílka a V. Bolena, která řídila KSČ, se skupinou mladých ultralevých moskevských exponentů vedených Gottwaldem „Karlínští kluci“ : R. Slánský, R. Dolanský, V. Kopecký, P. Reimann, J. Šverma, bratři Procházkové, J. Guttmann. Generálním tajemníkem na V. sjezdu zvolen třiatřicetiletý Gottwald

19 Reakce členské základny na V. sjezd KSČ Exodus stranických elit i členstva 26 poslanců a senátorů opouští stranu Podobně kriticky reaguje skupina sedmi prominentních komunistických spisovatelů: St. K. Neumann, I. Olbracht, H. Malířová, J. Hora, J. Seifert, M. Majerová, V. Vančura

20 Srovnání volebních výsledků komunistické strany a sociální demokracie krajrokPočet voličů KSČSoc. – dem. Čechy 19253 704 468468 182385 968 19293 867 981398 351535 263 Morava a Slezsko 19251 729 777191 850166 141 19291 822 749162 125269 631 Slovensk o 19251 425 288198 01060 602 19291 428 030152 385135 496

21 Aktéři „bolševizace“ Klement Gottwald a Rudolf Slánský

22 Použité zdroje a literatura Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české XIII., Paseka 2000. Kárník, Z.: České země v éře první republiky, Díl první, Libri 2003. Podiven: Češi v dějinách nové doby, Rozmluvy 1991. Klimek, A.: Boj o Hrad I., Panevropa 1996. Klimek, A.: Boj o Hrad II., Panevropa 1998. Peroutka, F.: Budování státu, NLN 2001 – 2002. Rupnik J.: Dějiny komunistické strany Československa, Academia 2002. Kárník Z., Kopeček M.: Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu I-V, Dokořán 2003-6. Cabada L.: Intelektuálové a idea komunismu, ISE 2 000. Malíř J., Marek P. a kol.: Politické strany I., Doplněk 2005. Pečínka P.: Pod rudou vlajkou proti KSČ, Doplněk 1999. Mencl V. a kol.: Křižovatky 20. století, Naše vojsko 1990. Obrázky: http://www.socrealismus.info/ http://www.moderni-dejiny.cz/ http://www.usd.cas.cz/ http://www.ustrcr.cz/

23 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu OBZORY Autor: Michal Hrdlička Předmět: ČSR a svět ve 20. století Datum: 30. 4. 2010