Církve a náboženské společnosti Jsou prospěšné pro společnost?

Prezentace na téma: "Církve a náboženské společnosti Jsou prospěšné pro společnost?"— Transkript prezentace:

1 Církve a náboženské společnosti Jsou prospěšné pro společnost?

2 Církve a náboženské společnosti  Základní pojmy  CNS a ekonomie  Modely vztahu státu a CNS  Modely financování CNS  Církve a náboženské společnosti v ČR  význam a činnosti CNS  financování CNS v ČR  jak vznikl majetek CNS?  organizační struktura vybrané CNS  Závěr

3 Základní pojmy  Církev  Náboženská společnost  Církevní daň  Sekularizace (vyvlastnění příp. zrušení uživatelského práva k c. majetku aj.,  Synoda (církevní sněm, koncil; v souč. spíš sněm diecézní)  Konfese (veřejné vyznání víry, též jiná křesťanská vyznání)  Patronát (přednostní právo zakladatele statku učeného pro n.ú., jež se vztahovalo k právu navrhnout při novém ustanovování duchovního etc.)

4 Církve a náboženské společnosti  Církev - Ecclesia  přísluší výlučně křesťanskému náboženskému společenství Definice pojmu církev: a) dobrovolné společenství lidí stejného vyznání s vlastní strukturou, vnitřními předpisy a projevy své víry; b) které má svůj historický základ v biblické tradici římskokatolické, protestantské, pravoslavné a židovské; c) jeho vyznání je vzájemně (ekumenicky) těmito církvemi uznáváno. Náboženské společnosti a) neodvozují svůj základ od křesťanství b) jedná se např. o islámská, budhistická a hinduistická společnství

5 Základní pojmy  Církev  Náboženská společnost  Církevní daň  Sekularizace (vyvlastnění příp. zrušení uživatelského práva k c. majetku aj.,  Synoda (církevní sněm, koncil; v souč. spíš sněm diecézní)  Konfese (veřejné vyznání víry, též jiná křesťanská vyznání)  Patronát (přednostní právo zakladatele statku učeného pro n.ú., jež se vztahovalo k právu navrhnout při novém ustanovování duchovního etc.)

6 Církve a náboženské společnosti

7 Názory na CNS z pohledu ekonomů a sociologů Gery Becker (teorie preferencí)  CNS pomáhají dotváření norem, přispívají k eliminaci negativních projevů společnosti Brooks Hull, Frederick Bold  CNS vytvářejí stabilní očekávání ve vztahu k ekonomickým subjektům významně klesají transakční náklady Robert Tollison  Náboženství produkuje zvláštní druh externalit „důvěra v dodržování norem“ Kenneth Arrow  CNS jako výzmaný pročisťovatel sociálního systému Max Weber  možnost dlouhodobého ovlivnění struktury výdajů v ekonomice (sklon k askezi) stimulace úspor

8 Význam a činnosti CNS Význam  rovina společenská  rovina politická  rovina právní  rovina ekonomická Tří pilíře činností CNS  Duchovní činnost a charita  Služby poskytované CNS  Ochrana kulturního dědictví

9 Modely vztahu státu a CNS SYSTÉM VZTAHU STÁTU A CÍRKVE SYSTÉM KONFESIJNÍ SYSTÉM SVĚTSKÝ (SEKULÁRNÍ) výlučnýtolerančníodlukovýkooperační s odlukou přátelskou s odlukou nepřátelskou Irán, Etiopie, Lybie, Pakistán, Súdán, Turecko, Norsko, Dánsko, Švédsko, Anglie, Řecko USA Francie Německo, Rakousko, Itálie, ČR,

10 Modely financování CNS SYSTÉM FINANCOVÁNÍ CÍRKVE FINANCOVÁNÍ STÁTEMFINANCOVÁNÍ MAJETKOVÝMI VÝNOSY Dary a sbírky Církevní příspěvkyCírkevní daně Jiná daňová řešení FINANCOVÁNÍ JEJÍMI ČLENY Belgie, Lucembursko Řecko USA, Francie, Portugalsko RakouskoNěmecko,Švýcarsko, Skandinávie Itálie, Španělsko Anglie, Vatikán

11

12

13 Modely financování CNS

14 Církve a náboženské společnosti v ČR Jsme skutečně nejateističtější stát?

15 Vývoj religiozity na našem území

16 Počty věřících v ČR (1991, 2001)

17 Europa – Belief In a God

18 Europa – Belief In a Spirit Life Power

19 Europa – No Belief

20 Názory na CNS v ČR Užitečnost

21

22 Religiozita na našem území Pramen: STEM, Trendy 1994-2007

23 Návštěvnost bohoslužeb na našem území 2001

24 Návštěvnost bohoslužeb na našem území Pramen: STEM, Trendy 1994-2007

25 Návštěvnost bohoslužeb na našem území Pramen: STEM, Trendy 1994-2007

26 Financování církví a náboženských společností Minulost a současnost

27

28 Vývoj veřejného financování CNS v ČR

29 Financování CNS v ČR

30

31  Na r. 2007 všechny CNS nárokovaly pro potřebu tvorby státního rozpočtu předpokládaný počet duchovních, a to 4 390.  Do roku 2000 se částka mimo počtu duchovních odvíjela částečně i od počtu věřících.  Finanční prostředky určené na činnost registrovaných CNS poskytnuté prostřednictvím OC činily v r. 2007 celkem 1 285 640 000 Kč a byly rozděleny do šesti závazných ukazatelů následovně: 873 333 000 Kč 305 667 000 Kč 34 000 000 Kč 11 900 000 Kč 37 000 000 Kč 23 740 000 Kč

32 Financování CNS v ČR

33

34

35

36 Financování CNS z veřejných prostředků

37 Majetek církví a náboženských společností Mýty a realita v ČR

38 Jak vznikl majetek CNS?  Převod patronátních práv  Dary  Sbírky  Intence a jiné druhy příspěvků věřících  Odkazy  Koupě  Věno

39 Názory na CNS v ČR Restituce majetku

40 Organizační struktura náboženských organizací Případ římsko-katolické církve

41 Organizační struktura vybrané CNS

42 CÍRKEVNÍ PROVINCIE (arci)diecéze arcijáhenství * arcikněžství * Okrskový (venkovní) vikariát ** ( děkanát ) personální farnost ** (územní) farnost farnost (farnosti) ve společné duchovní správě ** filiální duchovní správa pozn: * -v současnosti jen čestná označení, nikoli zvl. stupně správy pozn: ** -fakultativně zřizované

43 Organizační struktura vybrané CNS

44 Závěr  Je současný systém financování církví a náboženských společností odpovídající jejich významu ve společnosti?  Je současný systém dostatečně motivující jak pro samotné církve a náboženské společnosti, tak i pro potenciální věřící? Vztah státu a církví, financování církví a náboženských organizací má mnoho podob, variant a mutací. Významně jsou ovlivňovány historickým vývojem a nemalou měrou i aktuálními politickými postoji. Velkou výzvou pro tyto organizace v evropském prostoru je narůstající míra opadajícího zájmu občanů o aktivní zapojení do jejich činnosti. Velmi pronikavě tyto tendence vystupují při srovnání religiozity v Evropě a v Americe. Tyto skutečnosti mají velmi úzký vztah k systému financování těchto organizací. V současné době v České republice dochází k završení procesu stabilizace vztahů mezi státem a církvemi v jejich ekonomické a finanční rovině. Přesto se však znovu mohou objevit problémy, které souvisí s následujícími otázkami:

45