Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilŠtěpán Bláha
1
Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ PísekČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0010 Škola: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Písek, Karla Čapka 402 Předmět:CJLRočník: 3. Téma: Přídavná jména Tematický okruh: Pravopis Jméno autora: Mgr. Hana MaříkováDatum tvorby: prosinec 2013 Kód materiálu: OPVK_1.5_DUM_III/2_CJL_MA035 Soubor: 09VYSTUPY/VY_32_INOVACE_CJL_MA035 Anotace: Opakování tvarosloví - morfologie, zopakování základních typů a mluvnických kategorií u přídavných jmen
2
Přídavná jména - adjektiva přídavné jméno - adjektivum ohebný slovní druh skloňují se jako 2. v pořadí slovních druhů označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen vyjadřují vlastnosti osob, zvířat a věcí označených podstatnými jmény nebo je blíže určují
3
Přídavná jména jakostní jakostní (kvalifikační a kvalitativní) - vyjadřují vlastnost jako kvalitu, kterou něco popisují - mrtvý, studený, horký hodnotí - dobrý, špatný
4
Přídavná jména vztahová vztahová (relační) – vyjadřují vlastnost jako - vztah k jevu ( cukr – cukrový) - vztah k ději (balit – balicí) - vztah ke stavu (spánek – spící) - vztah k okolnosti (zítra – zítřejší)
5
Přídavná jména ve větě mají nejčastěji funkci přívlastku shodného(PKS) nebo doplňku (D) přídavná jména se zpravidla shodují s rodem podstatného jména, které rozvíjí shodují se s podstatným jménem v rodě (životnosti), čísle a pádě ptáme se na ně: jaký? který? čí? určujeme u nich pád, číslo, rod, životnost (druh a vzor)
6
Přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací vzory jsou rozděleny na vzory pro přídavná jména - tvrdá, měkká a přivlastňovací správný vzor poznáme dle 1. pádu jednotného čísla ve všech rodech přídavných jmen
7
Důležité pro výběr koncovky pro výběr správné koncovky je důležité správně určit číslo a pád přídavného jména
8
Vzory přídavných jmen vzory jsou slova, podle kterých se stejně nebo podobně skloňuje skupina přídavných jmen vzory přídavných jmen slouží jako pomůcka pro určení správné koncovky
9
Vzory přídavných jmen pro tvrdá přídavná jména: mladý ten, ta, to - mladý, mladá, mladé pro měkká přídavná jména: jarní ten, ta, to - jarní, (jarní, jarní) pro přivlastňovací přídavná jména: otcův, matčin čí? otcův, otcova, otcovo, matčin, matčina, matčino
10
Tvrdé přídavné jméno jestliže se koncovka (-ý,-á,-é) liší, jedná se o tvrdé přídavné jméno (kdo, co? 1p.) ten skvělý (student) ta skvělá (studentka) to skvělé (auto) skloňujeme je podle vzoru mladý
11
Změny souhlásek v 1. a 5. pádě mn. č. r. mužského životného u vzoru mladý se mění některé souhlásky před koncovkou – í: h v z – ubohý člověk – ubozí lidé ch v š – hluchý – hluší lidé k v c – hezký – hezcí r v ř – bystrý - bystří
12
Změny zakončení v 1. a 5. pádě mn. č. r. mužského životného u vzoru mladý se mění některá zakončení ský – ští – brněnský hráč – brněnští hráči krkonošský – krkonošští brandýský – brandýští (pozn.- je-li poslední souhláskou základového slova s, c, zjednodušuje se:-s-ský v –ský) cký – čtí – olomoucký – olomoučtí čký – čcí – maličký - maličcí
13
Jmenné tvary u některých tvrdých přídavných jmen můžeme tvořit i krátké (jmenné) tvary - hladový - hladov šťastný - šťasten užívají se však jen v 1. pádě a výjimečně ve 4. pádě
14
Jmenné tvary do dnešní ČJ se jich dochovalo málo – zdráv, laskav, dlužen, jist, zvědav,… jde o tzv. jmenné skloňování rád, ráda, rádo – má jen jmenné tvary jmenné tvary přídavných jmen často přecházejí k příslovcím – smutno, veselo, nutno, možno jsou součástí pasivního tvaru slovesného ze slovesných základů – (trpný rod) je objednán, - a, - o, je nuceni
15
Měkké přídavné jméno jestliže se koncovka neliší, je stejná (-í), jedná se o měkké přídavné jméno (kdo, co? 1. p.) ten cizí (student) ta cizí (studentka) to cizí (auto) skloňujeme je podle vzoru jarní
16
Poznámka ve spojení s duálovými tvary podstatných jmen – zdravýma rukama, kočičíma očičkama ale se zdravými návyky, kočičími tlapkami, kočičími mláďaty nesklonná přídavná jména – lila (odstín), prima, super (člověk)
17
Přivlastňovací přídavné jméno vyjadřuje-li přídavné jméno, komu patří následující podstatné jméno, (čí je), jedná se o přivlastňovací přídavné jméno tvoří se od jmen osob (někdy i zvířat) skloňujeme je podle vzorů: otcův, matčin
18
1. p. přivlastňovacích příd. jm. (čí?) otcovi, matčini (sourozenci, bratranci, rodiče, koně) (čí?) otcovy, matčiny (karty, sestřenice, děti) přivlastňovací přídavná jména mají v 1. p. č. j. koncovky: -ův, -ova, -ovo -in, -ina, -ino
19
Přídavná jména přivlastňovací od vlastních jmen přídavná jména vytvořená od jmen vlastních píšeme s velkým začátečním písmenem – Krok – Krokovy dcery Libuše – Libušin soud Čapek – Čapkovy povídky
20
Poznámka ve spojení s duálovými tvary podstatných jmen – s otcovýma, matčinýma očima ale matčini rodiče, matčiny sestry nesklonná přivlastňovací př. jm. – Novákovic, k Novákovic (rodině) - hovorově ale Novákovi (manželé) na nás počkali – 1. p.; navštívíme (manžele) Novákovy – 4. p.
21
Přídavná jména od sloves některá přídavná jména jsou utvořena ze sloves (běžet - běžící) čistit – čisticí (prostředek k čištění) čistící (ten, který něco čistí) měřit – měřicí technika (prostředky k měření) měřící – ten, kdo měří balit – balicí papír (prostředek k balení) balící – ten, kdo balí
22
Z přídavných jmen tvoříme: příslovce (chytrý - chytře) nebo podstatná jména (barevný - barevnost)
23
Zpodstatnělá přídavná jména některá přídavná jména jsou zpodstatnělá ve větě mají funkci podstatných jmen např. hajný, průvodčí, stříbrný, bytná, vstupné, hovězí
24
Stupňování přídavných jmen přídavná jména můžeme stupňovat ve třech stupních: pozitiv - základní 1. stupeň (Jana je vysoká.) komparativ - 2. stupeň - porovnává dva subjekty (Jana je vyšší než Monika.) - je tvořen z 1. stupně pomocí přípon superlativ - 3. stupeň - vymezuje jeden subjekt z celku (Jana je nejvyšší ze třídy.) – je tvořen z tvaru 2. stupně + předpony nej-
25
Pravidelné a nepravidelné stupňování většina přídavných jmen se stupňuje pravidelně některá (zpravidla ta nejběžněji užívaná) se stupňují nepravidelně dobrý - lepší – nejlepší, špatný (zlý) – horší – nejhorší, malý – menší – nejmenší,… 2. a 3. stupeň se skloňuje podle vzoru jarní
26
Zdroje SOCHROVÁ, Marie. Školní pravidla českého pravopisu. 1. vyd. Praha: Fragment, 2012, 368 s. Pravidla a přehledy. ISBN 978-80-253-1449-4. Pravidla českého pravopisu. Školní vydání včetně Dodatku. 1.vyd. Praha: Fortuna, 1999, 383 s. ISBN 80-716-8679-4. SOCHROVÁ, Marie. SOCHROVÁ MARIE. Český jazyk v kostce. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996, 104 s. ISBN 80-720- 0041-1. DVOŘÁKOVÁ, Zdeňka, Vlastimil STYBLÍK a Karla ONDRÁŠKOVÁ. Český jazyk pro 5. ročník základní školy. 2. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 182 s. ISBN ISBN 80-7235-156-7.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.