Primární a sekundární imunodeficience Jiří Litzman Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU a FN u sv. Anny v Brně.

Prezentace na téma: "Primární a sekundární imunodeficience Jiří Litzman Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU a FN u sv. Anny v Brně."— Transkript prezentace:

1 Primární a sekundární imunodeficience Jiří Litzman Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU a FN u sv. Anny v Brně.

2 Imunodeficitní stavy l Primární –Následek genetické poruchy –Obvykle závažné, poměrně řídké l Sekundármí –Důsledek jiného onemocnění, léčby, malnutrice, infekce, stresu... –Velmi časté, s výjimkou AIDS a granulocytopenií obvykle mírně probíhající

3 SCID nejčastější klinické příznaky l Závažné a obtížně léčitelné infekce zejména bronchopulmonální, pokašlávání neodpovídající na běžnou antibiotickou léčbu. l Chronické průjmy, ne vždy lze prokázat etiologické agens. l Kožní infekce, exantémy. l Neprospívání i při nepřítomnosti průjmů. l Příznaky maternofetálního engraftmentu.

4 SCID nejdůležitější laboratorní nálezy l Opakovaně nalezená lymfopenie (jako suspektní hranice se udává <2.8 G/l ) l Velmi nízké počty T-lymfocytů l Porušená proliferativní odpověď po stimulaci mitogeny l Počty B-lymfocytů a NK buněk jsou variabilní l Obvykle nízké hladiny IgM a IgA, hladiny IgG nestoupají.

5 SCID infekce způsobené atypickými patogeny l Pneumocystová pneumonie l Cytomegalovirová pneumonitida l Diseminovaná BCG-itis l Atypické mykobakteriózy l Kandidiáza orofaryngu, kůže

6 Maternofetální engraftment l Asi u 50% pacientů se SCID lze prokázat mateřské lymfocyty, u 30-40% z nich lze prokázat klinické příznaky engraftmentu. l Kožní exantém l Zvýšení jaterních testů l Eozinofilie l Infiltrace kůže T-lymfocyty l T-lymfocyty jsou často aktivovány, jsou CD45RO+

7 Nejčastější typy SCID

8 D.Š. - anamnestické údaje l RA bezvýznamná, jedna zdravá sestra l Porod v termínu, ukončen kleštěmi l Od jednoho měsíce výrazně suchá kůže postupně generalizace exantému imponujícího jako atopický ekzém. l Ve 3 měsících bronchopneumonie, ve 4. a 6. měsíci protrahované refrakterní bronchitidy l 2x furunkl na kůži, v 6 měsících rozsáhlé chalazion l Po ATB léčbě vždy soor l Bez průjmů, přesto přítomno neprospívání l Dg SCID stanovena v 6 měsících

9 X-vázaná (Brutonova) agamaglobulinémie l Opakované a závažné infekce zejména respiračního traktu - otitidy, bronchitidy, pneumonie. l Někdy anamnéza začíná meningitidou. l Příčinou infekcí jsou zejména opouzdřené baktérie. l Manifestace začíná obvykle mezi 4-12 měsícem. l Asi u 1/5 nemocných se první klinické příznaky objevují až ve věku 3-5 let.. l Důležitý je anamnestický údaj o časných úmrtích v rodině ukazující na možnou X-vázanou dědičnost.

10 X-vázaná agamaglobulinémie l Velmi nízké hladiny všech izotypů imunoglobulinů. l V periferní krvi méně než 1% B-lymfocytů l Objevují se pacienti s “leaky“ fenotypem u nichž mohou být přítomny až normální hladiny imunoglobulinů i počty B-lymfocytů. l U 1/4 nemocných bývá v době stanovení diagnózy přítomna granulocytopenie.

11 Běžná variabilní imunodeficience (CVID) l Hypogamaglobulinémie manifestující se v jakémkoliv věku, obvykle až v dospělosti. l Dominují příznaky infekcí dýchacích cest - opakované sinusitidy, pneumonie, bronchititidy. Může dojít k vývinu bronchiekzázií a/nebo plicní fibrózy. l Někteří pacienti udávají i častější průjmy, případně jiné lokalizace infekcí. l Častý je výskyt autoimunitních chorob - hlavně perniciózní anémie. l Je výrazně zvýšena frekvence karcinonu žaludku a lymfomů. l Geneticky zatím nejasné, v příbuzenstvu častý výskyt selektivního deficitu IgA.

12 Běžná variabilní imunodeficience (CVID) - laboratorní nálezy l Nízké hladiny IgG a IgA, hladina IgM je variabilní. l Porušena je tvorba specifických protilátek. l B-lymfocyty jsou obvykle přítomny. l Jako infekční agens dominují opouzdřené baktérie- Haemophily, pneumokoky, St aureus. l Střední obtíže často způsobeny Giardia lamblia.

13 Pozor! l Název „běžný variabilní imunodeficit“ je velmi zavádějící. l Ne každé snížení hladiny sérových imunoglobulinů je CVID! l Ke stanovení této diagnózy je podle definice potřeba prokázat poruchu specifické protilátkové odpovědi – to by měl provést klinický imunolog!

14 Selektivní deficit IgA l Definován jako IgA<0.05 g/l (normální hladiny jsou 0.9-3.6 g/l). l Hladiny jsou obvykle stacionární, nedochází ke „zlepšením“. l Prevalence v naší populaci 1:400 osob. l Většina IgA deficitních osob je zcela bez klinických obtíží. l Klinickou manifestací je nejčastěji zvýšená náchylnost k banálním respiračním infekcím, hlavně v předškolním věku. l Pozor na výskyt anti-IgA protilátek!

15 Deficit tvorby podtříd IgG l Definovány poklesem hladin jednotlivých podtříd pod „normální hladiny“. l Klinicky se jednotlivé deficity prakticky neliší, většinou dominují respirační infekce. l Kromě deficitu IgG1 mohou být celkové hladiny IgG normální. l Zřejmě nejvýraznější klinické obtíže způsobuje deficit IgG2. Etiopatogeneze je nejasná, u některých pacientů byly prokázány mutace genů pro  -řetězce.

16 Porucha tvorby specifických protilátek l Porucha protilátkové odpovědi na polysacharidové antigeny při normálních hladinách IgG a IgM. l Někdy snížené hladiny IgG2, ty samy o sobě však nemusejí být příčinou defektní odpovědi. l Sníženou odpověď na polysacharidové antigeny lze prokázat i u nemocných se srpkovitou anémií, asplenií, DiGeorgeovým syndromem.

17 DiGeorgeův syndrom l Porucha vývoje 3. a 4. žaberní výchlipky l Poruchy vývoje srdce a velkých cév- Fallotova tetralogie, truncus arteriosus, interrupce aortálního oblouku, aberatní pravá a. subclavia Porucha vývoje příštitných tělísek  hypokalcemické křeče Porucha vývoje thymu  T-lymfocytární imunodeficit l Typická facies: dozadu rotované a nízko posazené uši, mikrognacie, hypertelorismus, široké a krátké philtrum l Diagnóza: mikrodelece 22q11.2

18 Deficience komplementového systému l C1-C4 : častý vývoj systémových imunokoplexových chorob (SLE-like), náchylnost k pyogenním infekcím. l C3-C9: zejména náchylnost k pyogenním infekcím. U deficitu C9 jsou typické opakované meningokové meningitidy. l C1 INH: hereditární angioedém.

19 Hereditární angioedém l Způsoben deficitem C1 INH. l Dominantně dědičný. l Dochází k nekontrolované aktivaci komplementového systému při traumatech, stomatologických výkonech, infekcích, menstruaci... l Vazoaktivní peptidy způsobují zvýšenou vaskulární permeabilitu se vznikem edému. l Klinické příznaky- nesvědivé kožní otoky, dechové obtíže, průjmy, křeče v břiše.

20 Manózu vážící lektin l Po vazbě na manózové zbytky na povrchu baktérií aktivuje C2 a C4. l Asi u 25% populace lze prokázat heterozygótní deficit. l Deficit MBP je asociován s vyšší frekvencí banálních infekcí a komplikací při cytostatické léčbě.

21 Kostmannův syndrom l Těžká vrozená aganulocytóza l Zástava vyzrávání na úrovni promyelocytů a myelocytů V periferní krvi <200 neutrofilů/  l l Nekrotizující záněty kůže a sliznic l Genetická příčina: mutace genu pro leukocytární elastázu

22 Cyklická granulocytopenie l Nekrotizující a ulcerující záněty sliznic a kůže doprovázené horečkami. l Ataky se cyklicky opakují zhruba po 3 týdnech. l Příčinou je mutace genu pro granulocytární elastázu

23 Chronická granulomatózní choroba l Opakované abscesy nejčastěji postihující játra, periproktální oblast, plíce, objevují se hnisavé lymfadenitidy, osteomyelitidy. l Granulomy mohou působit útlak, například žlučovodů. l Většinou poměrně časný nástup obtíží, první příznaky se však vzácně mohou objevit i v dospělosti. l Příčinou jsou kataláza-pozitivní mikroby: Stafylokoky, E. coli, Serratie, Candidy. l Porušeny jsou složky NADPH oxidázy - p91, p22, p67, p47 (phox).

24 Deficit leukocytárních integrinů (LAD) l Opožděné odhojování pupečníku s omfalitidou. l Abscesy s malou tvorbou hnisu. l Často postižena periproktální oblast, objevují se gingivitidy, lymfadenitidy, kožní infekce. l Porucha hojení ran. l V krvi výrazná leukocytóza i mimo akutní infekci. l Příčinou syndromu je porucha syntézy CD18, nevytváří se komplex CD11/CD18.

25 Wiskottův-Aldrichův syndrom l X-vázaná dědičnost l Atopický ekzém, někdy i další alergické projevy l Trombocytoenie s krvácivou diatézou, destičky mají malý střední objem (MPV) l Imunodeficit - postiženy zejména plíce l Sklon ke vzniku B-lymfomů l Příčinou je mutace genu WASP l Lze prokázat abnormality tvorby imunoglobulinů i T-lymfocytů l Léčebně je nejúspěšnější BMT

26 Ataxia telangiectasia l Mozečková ataxie l Okulokutánní telangiektazie l Imunodeficit s projevy hlavně v respiračním traku l Vysoký sklon k malignitám l Příčina mutace genu ATM l Laboratorní diagnostika: vysoké hladina AFP, vysoká lomivost chromozomů

27 Nijmegen breakage syndrome ( syndrom Seemanové) l Kongenitální mikrocefalie l Růstová retardace l Opakované infekce, zejména respirační l Imunodeficit (buněčný i humorální) l Faciální dysmorfie (ustupující brada a čelo, prominující nos) l Vývoj malignit, zejména lymforetikulárních l Heterozygotní nosičství genu NBS1(„slovanská mutace 657del5) v České populaci: 1/106!

28 Sekundární imunodeficity l Poruchy metabolismu - urémie, diabetes, malnutrice l Iatrogenní vlivy - cytostatika, imunosuprese l Nádorová onemocnění l Virová onemocnění - AIDS, spalničky, CMV infekce, infekční mononukleóza l Splenektomie l Stres l Úrazy, operace, celková anestézie

29 Cystická fibróza l Autozomálně recesivní dědičnost. Gen- cystic fibrosis conductance regulator- vytváří chloridový kanál. l Tvorba abnormálně viskózních sekretů. l Chronická bronchitida se vznikem bronchiektázií, opakované pnenumonie. Pacienti obvykle kolonizováni Ps. aeruginosa, Ps. cepacia. l Postižení exokrinní funkce pankreatu, porucha trávení tuků a bílkovin, časté objemné stolice. l Mekoniový ileus, pseudomekoniový ileus l Biliární cirhóza l Diagnóza: potní test, biochemické abnormality, průkaz mutace.

30 Imunodeficience při diabetu l Komplexní porucha imunitních funkcí, nejvíce porušena fagocytóza. l Důležitá je i porucha prokrvení tkání. l Pyodermie, špatné hojení ran, flegmóny, periferní nekrózy, mykotické kožní infekce.

31 Imunodeficience při chronickém ledvinném selhávání l Komplexní porucha fagocytózy, T-buněčných funkcí, někdy porucha tvorby imunoglobulinů l Časté stafylokokové infekce, zvýšený výskyt tuberkulózy, časté chronické nosičství HBsAg

32 Imunodeficience při chronickém selhávání jater l Nízké hladiny složek komplementového systému, porucha funkce a počtu neutrofilů při hypersplenismu l Sklon k flegmónám, pyodermiím, plicním komplikacím

33 Imunodeficience způsobené poruchami výživy l Může se uplatňovat proteinokalorická malmnutrice, hypovitaminózy, nedostatek stopových prvků. l Příčinou může být podvýživa, anoraxia nervoza, alkoholismus, choroby zažívacího traktu. l Klinicky pacienti trpí zvýšenou frekvencí infekcí včetně infekcí parazitárních a mykobakteriálních.

34 Imunodeficience po splenektomii l Způsobena poruchou fagocytózy ve slezině i na periferii (deficit tuftsinu), snížená tvorba antipolysacharidových protilátek. l Nejzávažnější komplikací je rozvoj hyperakutní pneumokové sepse. l Prevence: očkování proti pneumokokovi, Haemophilu influenzae B a meningokokovi, profylaktické podávání PNC.

35 Sekundární hypogamaglobulinémie l Poruchy tvorby protilátek –Chronická lymfatická leukémie –Lymfomy –Myelom l Zvýšené ztráty imunoglobulinů –Nefrotický syndrom –Exudativní enteropatie –Střevní lymfangiektázie –Menetriérova choroba

36 Komplikované infekce v novorozeneckém a kojeneckém věku l Závažné infekce postihující respirační a zažívací trakt, kůži, neprospívání - vyloučit SCID. l Nekrotizující procesy na kůži, GIT traktu, plicích, leukocytóza, porucha hojení pupečníku - vyloučit LAD syndrom. l Nekrotizující projevy na kůži a sliznících - vyloučit vrozenou agranulocytózu (Kostmannův syndrom). l Vrozená HIV infekce

37 Komplikované a opakované infekce v kojeneckém a batolecím věku l Respirační infekce, GIT obtíže - cystická fibróza l Opakované a závažné respirační infekce, meningitidy - X-vázaná agamaglobulinémie nebo jiné formy agamaglobulinémií, deficit komplementového systému l Abscesy hlubokých orgánů, příp. manifestace ze strany respiračního traktu - vyloučit chronickou granulomatózní chorobu, cyklickou neutropenii l Kombinace s trombocytopenií a ekzémem - Wiskottův- Aldrichův syndrom.

38 Časté infekce v batolecím a předškolním věku l Pozdní manifestace vrozených agamaglobulinémií, deficitů komplementového systému, někdy i chronické granulomatózní choroby, cystické fibrózy l Časté lehké infekce - možnost deficitu IgA, deficitu podtříd imunoglobulinů, deficitu MBL l Kombinace s neurologickými obtížemi -ataxia telangiectasia l Vrozená HIV infekce l Je nutno myslet na možnost malignitu lymfatického systému

39 Časté a závažné infekce ve školním věku l Myslet na možnost malignit lymfatického sytém l Opakované respirační infekce - mohou být způsobeny časnou manifestací CVID

40 Nově vzniklé časté/závažné infekce v časné dospělosti l Rozvoj běžného variabilního imundeficitu l HIV infekce l Lymfomy, ALL l Komplikace imunosupresivní nebo cytostatické léčby l Hnisavé procesy, furunkulóza - vyloučit diabetes l Sebepoškozování, anorexia nervosa

41 Nově vzniklé časté/závažné infekce ve středním věku l HIV infekce l Postižen především respirační trakt - rozvoj CVID l Komplikace cytostatické nebo imunosupresivní léčby l Hnisavé infekce, hlavně kůže - diabetes l CLL, myelom, lymfomy

42 Nově vzniklé časté/závažné infekce v pozdním věku l CLL, lymfomy, myelom l Hnisavé infekce, hlavně kůže - diabetes l Komplikace cytostatické nebo imunosupresivní léčby l Postižen především respirační trakt - rozvoj CVID

43 Současná terapie primárních imunodeficitů l Nejtěžší stavy (SCID, LAD syndrom, Wiskottův-Aldrichův syndrom) - transplantace hematopoetických buněk. l Protilátkové imunodeficity: substituční imunoglobulinová léčba + v případě nutnosti antibiotická profylaxe l Ve většině ostatních případů je možná pouze antibiotická profylaxe. l Vždy je nutné se vyhnout očkování živými vakcínami. l U nemocných s T- buněčnými a kombinovanými imunodeficity je možno podávat pouze ozářené krevní deriváty - nebezpečí vzniku transfúzí indukované GVHR.

44 Genová léčba imunodeficitních stavů l Principem je transdukce chybějícího genu do cílových (u primárních imunodeficiencí nejlépe CD34+) buněk. l Používány jsou retrovirové vektory, u nichž byly geny gag, env, pol nahrazeny požadovaným genem. Ponechány jsou sekvence LTR umožňující inzerci DNA do genomu buňky. l Součástí vektoru je i reverzní transkriptáza umožňující přepis z RNA na c-DNA.