Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice 370 01 Č ÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.5.00/34.0423 Č ÍSLO MATERIÁLU.

Prezentace na téma: "Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice 370 01 Č ÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.5.00/34.0423 Č ÍSLO MATERIÁLU."— Transkript prezentace:

1 Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice 370 01 Č ÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.5.00/34.0423 Č ÍSLO MATERIÁLU 7. NÁZEV ŠKOLY Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice 370 01 A UTOR Mgr. Petr Kříž T EMATICKÝ CELEK Česká literatura 2. poloviny 20. století R OČNÍK 4. D ATUM TVORBY 13. 1. 2013

2 Anotace: Tato prezentace přibližuje 60., 70., 80. léta v české literatuře. Nabízí především historický, literární a filmový přehled. Inovuje výuku využitím multimediálních pomůcek. Metodické pokyny: Materiál použije učitel při výkladu látky.

3 60. léta 20. století - 1989 historický a literární přehled

4 Historický přehled - v roce 1960 KSČ rozhodla, že bylo dosaženo socialismu - již počátkem 60. let se objevily ekonomické problémy, a proto začalo prosazování ekonomických reforem - v souvislosti s těmito reformami došlo k postupné demokratizaci režimu. Do čela KSČ se dostali umírnění komunisté (např. Alexander Dubček) a vše směřovalo k „socialismu s lidskou tváří“. - s tímto uvolněním poměrů nesouhlasili SSSR a konzervativní členové KSČ (Vasil Biľak). Tito členové požádali „zvacím dopisem“ sovětské vedení o pomoc proti reformám. Díky tomu byla ČSSR v noci z 20. na 21. srpna obsazena vojsky Varšavské smlouvy (SSSR, Polsko, Bulharsko, Maďarsko, vojsko NDR připraveno na hranicích). Proti zásahu vystoupily západní země, ze socialistických např. Rumunsko a Jugoslávie.

5 Historický přehled - reformy byly potlačeny a k moci v KSČ se dostali konzervativní komunisté (Gustáv Husák) - období po potlačení se nazývá jako „doba normalizace“ – politické a společenské poměry bylo třeba uvést do normálu (tj. do stavu před pražským jarem) - v roce 1968 probíhá 3. vlna emigrací - na pokyn SSSR probíhají politické čistky - nespokojenost s režimem vyjádřila občanská iniciativa Charta 77 – 1. ledna 1977 vydala prohlášení poukazující na porušování lidských práv a svobod ČSSR. Dokument podepsala řada významných osobností – Václav Havel, Jan Patočka, Jaroslav Seifert atd.

6 Historický přehled - režim reagoval pronásledováním chartistů a Antichartou (prohlášení loajálních umělců – Gott, Švorcová, díky podepsání získal povolení publikace Bohumil Hrabal, podpisy mnohých dalších byly zaměněny – umělci podepisovali prezenční listinu, režim ale jejich podpis přidal k Antichartě (Jan Werich) - od poloviny 80. let se SSSR soustředil na své vlastní problémy a jeho vliv na další země slábl (perestrojka = přestavba, glasnosť = otevřenost) - vše vyvrcholilo v listopadu 1989 sametovou revolucí

7 Literární přehled Literatura do r. 1968 - uvolnění se projevuje i v literatuře, publikují i dříve zakázaní autoři (Vladimír Holan, Jan Zahradníček, surrealisté) - postupně dochází ke spojení oficiální a neoficiální literatury - zlatá éra českého filmu – „zlatá šedesátá“

8 Zlatá šedesátá Otakar Vávra (Kladivo na čarodějnice, Romance pro křídlovku), Jiří Menzel (Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto), František Vláčil (Údolí včel, Adelheid, Markéta Lazarová), Miloš Forman (Hoří, má panenko, Lásky jedné plavovlásky), Juraj Herz (Spalovač mrtvol, Petrolejové lampy), Hynek Bočan (Soukromá vichřice, seriál Záhada hlavolamu), Karel Kachyňa (Ucho, Kočár do Vídně), Věra Chytilová (Sedmikrásky), Juraj Jakubisko, Vojtěch Jasný (Všichni dobří rodáci), Vít Olmer, Jan Švankmajer, Ivan Passer...

9 Literatura do r. 1968 a) próza - autoři se odvrací od angažovaných témat (témat socrealu) k psychologii člověka = objevuje se druhá vlna válečné prózy (Arnošt Lustig, Ladislav Fuks, Josef Škvorecký) - objevuje se téma životní skepse, deziluze (Milan Kundera, Ludvík Vaculík) - historický román (Jiří Šotola, František Kožík) - nový román (vznik ve Francii, též antiromán, bez děje, zápletky, bez postav, části bez logické souvislosti – Věra Linhartová)

10 Literatura do r. 1968 b) poezie - existenciální rysy (František Hrubín, Vladimír Holan, Jaroslav Seifert, Jan Skácel, Oldřich Mikulášek) - inspirace jazzovou a bluesovou hudbou – Václav Hrabě, Josef Kainar - končí poezie všedního dne – Kainar, Holub, Šotola c) drama - absurdní drama – Václav Havel, Josef Topol, Ivan Vyskočil - vznikají malé scény – Semafor, Studio Y

11 Literatura do r. 1989 - normalizace postihla i literaturu - téměř všechny literární časopisy zakázány - literatura se opět dělí do tří skupin, na oficiální, samizdatovou a exilovou - hranice není zcela zřejmá – někteří autoři (např. Hrabal, Seifert) vydávali některá svá díla samizdatem, ale část jejich tvorby po cenzuře mohla být vydána oficiálně - nejvíce byla vyzdvihována díla prorežimních autorů – např. Karel Sýs, Josef Peterka

12 Literatura do r. 1989 - mnoho autorů emigrovalo – Kryl, Škvorecký, Kundera, Lustig, Linhartová, Jiří Kolář, Pavel Kohout a další - emigranti často zakládají v zahraničí nakladatelství – nejznámější je Škvoreckého a Salivarové Sixty-Eight Publishers - vzniká literatura undergroundu – autoři, kteří úmyslně žijí na pokraji společnosti, prosazují jiný životní styl a odlišnou kulturu – Egon Bondy, Magor (Ivan Martin Jirous), Krchovský, The Plastic People of the Universe - oficiální autoři píší vzpomínkové knihy, sci-fi a další úniková témata (Hrabal, Páral, Pavel) - neoficiální autoři kritizují režim a totalitu (Kundera, Vaculík)

13 Zdroje: ANDREE, Lukáš. Literatura pro 4. ročník středních škol. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2010, 3 sv. ISBN 978-80-7358-151-0 ANDREE, Lukáš. Odmaturuj! z literatury. Vyd. 3. rozš., dotisk. Editor Eva Hánová. Brno: Didaktis, c2004, 208 s. Odmaturuj!. ISBN 80-735-8016-0