Obojživelníci a plazi ČR Jak je rozpoznat… CENZORED Ing. Radovan Smolinský Ph.D. et Ph.D.

Prezentace na téma: "Obojživelníci a plazi ČR Jak je rozpoznat… CENZORED Ing. Radovan Smolinský Ph.D. et Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Obojživelníci a plazi ČR Jak je rozpoznat… CENZORED Ing. Radovan Smolinský Ph.D. et Ph.D.

2 Co je to ? 4 prsty na přední končetině ektoterm slizové a jedové žlázy bikondylní lebka nikdy uzavřený hrudní koš vejce bez skořápky larva – metamorfóza – dospělec trojí dýchání (žábry, plíce, pokožka - holá) obojživelníkplaz Akvatický/terestrický obratlovec ektoterm, kůže silně rohovatí - (epidermální šupiny nebo krunýře) 2 křížové obratle, metanefros monokondylní lebka ovoparie/ovoviviparie bez péče o potomstvo (sensu lato)

3 Nectridea (†) Amphibia Temnospondyla Eryopoidea (†) Dissorophoidea (†) Gymnophiona Microsauria (†) Colosteidae (†) Urodela Anura Lissamphibia Které skupiny ještě žijí?

4 Urodela („Caudata“) - mloci Hynobiidae - pamlokovití (Asie) Cryptobranchidae - velemlokovití (Jap, Čína, sv. S- Ameriky) Sirenidae - surýnovití (jv. USA) Amphiumidae - úhoříkovití (jv. S-Ameriky) Proteidae - macarátovití (sv. S-Ameriky, Slovinsko) Salamandridae - mlokovití (holarctis) Ambystomatidae - axolotlovití (S-Amerika, Mexiko) Plethodontidae- mločíkovití (Amerika, Evropa - Hydromantes) pamlok velemlok mlok úhořík axolotlmacarát (severní polokoule), 10 čeledí, 682 druhů. -ocas i v dospělosti, většinou 4 končetiny, často menší samci, silný čich -amficélní či opistocélní obratle, neukončený oblouk horní čelisti, krátká žebra

5 Anura („Acaudata“) – žáby (bezocasí) -v dospělosti bez ocasu -4 končetiny, zadní zvláště vyvinuté (skákání a plavání) -urostyl, redukce žeber, procélní obratle, frontoparietale, zuby na horní čelisti -samci menší – pářící mozoly -bubínky na povrchu hlavy -jazyk většinou přirostlý ke spodině úst vpředu (vzadu volný) - lov -v ČR 14 druhů z 5 čeledí (Discoglossidae, Pelobatidae, Bufonidae, Hylidae, Ranidae) Největší skupina dnešních obojživelníků (celosvětově), 55 čeledí, 6586 druhů.

6 Synapsida Acleistorhinus Lanthanosuchidea Macroleter Mesosauridae Millerettidae Capthorinidae Diapsida Testudines Nyctiphruretia Procolophonoidea Pareiasauria Protorothyrididae ? Romeriida Anapsida Reptilia ?Dinosauria (+Aves) Které skupiny ještě žijí?

7 - anapsidni lebka, nepárový nosní otvor, absence Jacobsonova orgánu, žebra vrostlá do krunýře (není hrudní koš), podélná kloakální štěrbina, nepárový erektilní penis, kladení vajec krunýř – derivát pokožky a škáry, tedy rohovitá vrstva s kostěnými štíty, karapax (hřbetní část), plastron (břišní část) pětiprsté končetiny s drápy (5+4), často zatažitelné pod krunýř tlama – rohovité lišty, bezzubé čelisti Dvě skupiny: Pleurodira – skrytohlaví - zatahují hlavu ohybem krku do strany, jižní polokoule Cryptodira – skrytohrdlí - zatahují hlavu pozpátku (krk se skládá esovitě), příp. nezatahují čel. Emydidae (emydovití) a Testudinidae (želvovití) Testudines (Chelonia, Testudinata) - želvy

8 - celosvětově rozšíření (včetně oblastí za polárním kruhem) - tělo kryto šupinami, svlékání - původní diapsidní lebka - Jacobsonův orgán - procélní obratle, rozeklaný jazyk - schopnost autotomie - dva hemipenisy - vejcorodost, živorodost Squamata - šupinatí

9 Serpentes - hadi Oči a oční víčka Končetiny Autotomie Uši – vnější Šupiny – ventrální, tělní Stavba lebky Svlékání staré pokožky Jazyk Specializované orgány (termoreceptory, komplex jedového aparátu)

10 Anura (frogs and toads) # families: 55 # species: 6586 Caudata (salamanders) # families: 10 # species: 682 Gymnophiona (caecilians) # families: 10 # species: 205 Anapsida Order Testudines - Turtles # families: 14 # species: 341 Diapsida Order Rhynchocephalia # families: 1 # species: 1 Order Squamata Sauria (Lacertilia) – Lizards # families: 37 # species: 6145 Amphisbaenia # families: 6 # species: 193 Ophidia (Serpentes) - Snakes # families: 27 # species: 3567 Archosauria Order Crocodylia - Crocodiles # families: 3 # species: 25 KOLIK A KDE

11 A CO ČR? Anura (frogs and toads) # families: 55 (5) # species: 6586 (14) Caudata (salamanders) # families: 10 (1) # species: 682 (8) Gymnophiona (caecilians) # families: 10 (0) # species: 205 (0) Anapsida Order Testudines - Turtles # families: 14 (1) # species: 341 (1-X) Diapsida Order Rhynchocephalia # families: 1 (0) # species: 1 (0) Order Squamata Sauria (Lacertilia) – Lizards # families: 37 (2) # species: 6145 (6) Amphisbaenia # families: 6 (0) # species: 193 (0) Ophidia (Serpentes) - Snakes # families: 27 (2) # species: 3567 (5) Archosauria Order Crocodylia - Crocodiles # families: 3 (0) # species: 25 (0)

12 BATRACHO A HERPETOFAUNA ČR Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) Čolek velký (Triturus cristatus) Čolek dunajský (Triturus dobrogicus) Čolek dravý (Triturus carnifex) Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) Čolek hranatý (Lissotriton helveticus) Čolek karpatský (Lissotriton montandoni) Čolek horský (Ichthyosaura alpestris) Ropucha obecná (Bufo bufo) Ropucha zelená (Pseudepidalea viridis) Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita) Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) Kuňka obecná (Bombina bombina) Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) Rosnička zelená (Hyla arborea) Skokan hnědý (Rana temporaria) Skokan ostronosý (Rana arvalis) Skokan ostronosý Wolterstorfův (Rana arvalis wolterstorfii) Skokan štíhlý (Rana dalmatina) Skokan skřehotavý (Phelophylax ridibundus) Skokan krátkonohý (Phelophylax lessonae) Skokan zelený (Phelophylax cl. Esculentus) Ještěrka obecná (Lacerta agilis) Ještěrka zelená (Lacerta viridis) Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) Ještěrka zední (Podarcis muralis) Slepýš křehký (Anguis fragilis) Slepýš východní (Anguis colchicus) Užovka hladká (Coronella austriaca) Užovka obojková (Natrix natrix) Užovka podplamatá (Natrix tessellata) Užovka stromová (Zamenis longissimus) Zmije obecná (Vipera berus) Želva bahenní (Emys orbicularis) Želva nádherná (Trachemys scripta)

13 Určování Barva Jiná kritéria - Je to slizké = obojživelník Nemá to nohy – ještěr/had pustí to ocas – ještěr laikbatracho/herpetolog Podle poctu/tvaru štítků Tělesných proporcí Biotopu – místa výskytu DNA – v terénu nepoužitelné CENZORED

14 Obojživelníci Čeho si u obojživelníků všímáme? Obojživelníci se dají určit podle: - velikosti - zbarvení - tvaru těla a délky končetin - zpěvu - snůšek a larev - místa výskytu Rozlišení podle snůšek: Blatnice, ropuchy – vajíčka v řetízcích. Skokani, kuňky a rosnička – vajíčka ve shlucích Čolci – vajíčka jednotlivě, zabalené ve vegetaci Mlok – “klade“ živé larvy Rozdíly mezi „akvatickými“ a „terestrickými“ skokany Podle způsobu života dělíme skokany na akvatické a terestrické. Akvatičtí skokani (často označovaní jako „zelení ) žijí v blízkosti vody. Jsou zbarveni v různých odstínech zelené (výjimečně hnědé) barvy. Oční koule jsou umístěny vysoko na hlavě, takže je mezi nimi velmi úzký prostor. Plavací blány na zadních končetinách dosahují po konec prostředního prstu. Samci mají párový rezonátor. Terestričtí skokani (tzv. hnědí skokani ) jsou na vodu vázáni jen v období rozmnožováni, zbytek roku tráví mimo vody (louky, les, atd). Zbarvení jsou v různých odstínech hnědé barvy. Oční koule jsou spíše po stranách hlavy, takže je mezi poměrně velký volný prostor. Plovací blána na zadní končetině dosahuje k poslednímu článku středního prstu. Rezonátor samců je nepárový.

15 Žábu poznáš po hlase… Hlasy běžných druhů žab ropuchy (ropucha obecná, zelená a krátkonohá) – velmi tiché a rychlé kvark-kvark- kvark (krom r. krátkonohé, která má hlasitý začátek volání) blatnice skvrnitá – jako kokrhající kohout – ko…ko…ko… kuňky (kuňka obecná a žlutobřichá) – hluboké „kuňk“ s pauzami mezi jednotlivými voláními. rosnička zelená – nejhlasitější zvuk – krak…krak…krak – cca 3-6 pulzů za vteřinu skokani (skokan hnědý, štíhlý a ostronosý) – poměrně tiché, ale rychlé volání kvar- kvar-kvar (krom s.hnědého, jehož volání je pomalé a hluboké – volá ponořen pod vodou). skokani (skokan zelený, krátkonohý a skřehotavý) – „typické žabí“ brekekekeke... Velmi hlasité a déle trvající

16 1) Kůže bez šupin a/nebo rohovinových štítů……..…třída Amphibia (obojživelníci) (2) 2) Obojživelníci i v dospělosti s ocasem…………….….. řád Caudata (ocasatí) (3) bez ocasu………….………. řád Anura (žáby) (32) Klíč k určování obojživelníků (Nečas a kol., 1997 - upraveno)

17 mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) typické žlutočerné zbarvení (variabilita – v Evropě asi 15 poddruhů) výrazné parotidy, ocas na řezu kruhovitý až oválný rozmnožování v tekoucích vodách, “ rodí “ živé larvy sekret (slizová i jedová složka) - viskózní tekutina s aromatickou vůní, na kůži a na sliznicích může vyvolat zánět. Salamandridae - mlokovití 3) Ocas na příčném řezu kruhovitý až oválný; hřbet bez kožních lišt; přítomny velké příušní žlázy (parotidy); zbarvení černé se žlutými skvrnami …………………………. Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

18 „Velcí čolci“ - rod Triturus Triturus cristatus (Laurenti, 1768) čolek velký - nejhojnější 4) Ocas za stran zploštělý; hlava bez parotid……...………………………………………………………………………...... (5) 5) Na hřbetě více či méně pilovitý hřeben; břicho žluté až oranžové s tmavými černými skvrnam…... (6) 6) Hřbetní hřeben v pánevní oblasti přerušen; hrdlo tmavší než břicho………………………………………..… (7) 7) Přední a zadní končetiny se při maximálním natažení mohou; navzájem dotýkat ……..…. Čolek velký (Triturus cristatus) – samec ve vodní fázi 8) Hřbetní hřeben chybí nebo je pouze naznačen………………………...……………………………………………..…… (9) 9) Hřbet a boky tmavě hnědé nebo hnědavě šedé s tmavými okrouhlými skvrnami, vzácně zcela černé; břicho žluté až oranžové, vždy s velkými tmavými skvrnami…………...……………….………………………...….... (10) 10) Oblast kolem kloaky tmavá; na ocase bělavý proužek………...……………………………………..….…………. (12) 11) Oblast kolem kloaky světlá; bez světlého proužku na ocase…………………………………………………..…. (13) 12) Přední a zadní končetiny se při maximálním natažení mohou navzájem dotýkat……...……... Čolek velký (Triturus cristatus) – samec v pozemní fázi 13) Přední a zadní končetiny se při maximálním natažení mohou navzájem dotýkat…………..…. Čolek velký (Triturus cristatus) – samice

19 „Velcí čolci“ - rod Triturus 14) Končetiny velmi krátké, ani při natažení se přední a zadní navzájem nedotýkají………………….. Čolek dunajský (Triturus dobrogicus) – samec ve vodní fázi 15) Končetiny velmi krátké, ani při natažení se přední a zadní navzájem nedotýkají……..….….... Čolek dunajský (Triturus dobrogicus) – samec v pozemní fázi 16) Končetiny velmi krátké, ani při natažení se přední a zadní navzájem nedotýkají………….... Čolek dunajský (Triturus dobrogicus) – samice Triturus carnifex -na území ČR se hojně kříží s T. cristatus a jedince lze rozeznat velmi obtížně. -Od T. cristatus se liší tím, že má jen 15 obratlů podepírajících žebra (T.cristatus jich má 16)

20 „Středně velcí čolci“ - rod Ichthyosaura 17) Tmavé skvrny na břiše většinou chybí, jsou-li patrné, tak hřbet a boky těla jsou světlé až světle hnědé a břicho dvoubarevné….………………. …. (18) 18) Břicho po stranách žlutavé, uprostřed oranžové.………………………. (26) 19) Břicho jednobarevně tmavě žluté bez tmavých skvrn, případně pouze s jemným tečkováním po stranách……………………………………………..……… (22) 20) Tělo bez okrouhlých skvrn……………………………..…..……… …..……….. (29) 21) Břicho oranžové; hřbet černý nebo šedomodrý, někdy se slabým šedým či hnědým mramorováním; tělo s oblými hřbetními kožními lištami….... (23) 22) Nevýrazná hřbetní lišta v mediální linii se střídavými černými a bělavými úseky; kloakální oblast s velkými tmavými skvrnami…….…… ….. Čolek horský (Ichthyosaura alpestris) – samec 23) Na hřbetě není dvoubarevná kožní lišta; kloakální oblast jen slabě zbytnělá, stejné barvy jako břicho…………….….. Čolek horský (Ichthyosaura alpestris) – samice

21 http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id10125/?taxonid=381 „Malý čolci“ - rod Lissotriton 24) Břicho tmavě žluté až oranžové; hřbet žlutavý, hnědý až olivový, někdy s tmavším mramorováním; hřbet plochý se dvěma hřbetními kožními lištami…………………………………………………………………………………. (31) 25) Hřbetní, mírně zubatý hřeben probíhá bez přerušení od šíje na ocas; hrdlo stejné barvy jako břicho…...……………………………………….......................................................…….… Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) – samec ve vodní fázi 26) Na hřbetě a částečně i na břiše tmavé okrouhlé skvrnky………………….…… Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) – samec v pozemní fázi 27) Chodidla zadních končetin bez světlých hrbolků; břicho převážně tečkované; hrdlo stejné barvy jako břicho, často tečkované……….. ………………………………………………………………. …… Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) - samice

22 http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id74253/?taxonid=16593&type=1 „Malý čolci“ - rod Lissotriton 28) Břišní část ocasu nebo ocasního lemu vždy žlutá, bez teček; nad oranžovým lemem leží řada tmavých teček; kloakální oblast tmavá………………………………….…………… Čolek hranatý (Lissotriton helveticus) - samec 29) Chodidla zadních končetin vždy se dvěma (většinou světlými) hrbolky; břicho většinou bez teček; hrdlo převážně růžové, vždy bez teček……………………………..……….… Čolek hranatý (Lissotriton helveticus) - samice 30) Oblast kloaky černá; konec ocasu s tmavým koncovým vláknem (ve vodní fázi redukováno)………. Čolek karpatský (Lissotriton montandoni) – samec 31) Oblast kloaky žlutavá; ocas bez koncového vlákna………………… …………..…. Čolek karpatský (Lissotriton montandoni) – samice http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id10125/?taxo nid=381

23 štíhlé žabky s hladkou kůží, zalomené poslední články prstů (šplhání), přísavkové terčíky na konci prstů, axiální amplexus max. kolem 5 cm; nejčastěji sytě zelené zbarvení (barvoměna) spodina bílá či nažloutlá; hrdlo u samců medově hnědé, u samic bílé, černý boční proužek mělké zarostlé mokřady, heliofilní Hylidae - rosničkovití 32) Prsty zakončeny okrouhlými přísavkami; hřbet jednobarevný; břicho bělavé, po stranách s výrazným tmavým proužkem ………………………………………………...… Rosnička zelená (Hyla arborea)

24 Pelobatidae - blatnicovití 33) Prsty bez přísavek; jiné zbarvení a/ nebo kresba……...…………………………………….……………..….……... (35) 34) Břicho výrazně barevné, černé nebo načernalé v kombinaci se žlutými, oranžovými nebo červenými skvrnami; hřbet vždy s hustými bradavkami…………………………………………………….……………... (41) 35) Břicho jednobarevné nebo bělavé s šedými nebo hnědými tečkami; hřbet hladký nebo bradavičnatý……………………………………………………………………………………………………………………………….……… (37) 36) Temeno hlavy vyklenuté; svislá zornice…………………………………..….. Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)

25 Discoglossidae (Bombinatoridae) kuňkovití Arntzen JW (1978) 37) Temeno hlavy ploché; zornice horizontální…………………………………..………………………………..………….…. (39) 38) Hřbet silně bradavčitý; přítomny příušní žlázy; čelisti bez zubů; chybí tzv. patrové zuby; zadní končetiny relativně krátké………………………..……………………………………………………………………..……….… (43) 39) Kůže jen slabě bradavičnatá nebo hladká; příušní žlázy chybí; horní čelist ozubená, dolní čelist bez zubů; patrové zuby přítomny; dlouhé zadní končetiny………………………..……………………….. (47)

26 40) Bradavky na hřbetě hladké, bez tmavého rohovitého hrotu; břicho černé nebo modročerné, s červenými nebo oranžovými, vzácně žlutými nepravidelnými skvrnami a početnými bílými tečkami…………Kuňka obecná (Bombina bombina) 41) Bradavky na hřbetě hrubé, drsné, na konci s tmavým rohovitým hrotem; břicho žluté, s tmavými nebo modročernými nepravidelnými skvrnami………… ………………….Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)

27 do 8 cm; bělavé zbarvení se zelenými skvrnami („maskáče“), velké parotidy, jednoduché subartikulární hrbolky, nižší až střední polohy, otevřená krajina, často mělké louže a periodické mokřady nejmenší ropucha (5-6 cm), šedavý, zeleně skvrnitý až tmavě hnědý hřbet s tenkým podélným žlutým pruhem, malé parotidy, nejkratší nohy (neskáče), západní část státu, otevřená krajina (lomy, výsypky, mělké louže) 8 – 12 cm; hnědé zbarvení, velké rozbíhající se parotidy, párové subartikulární hrbolky, slabý hlas (bez hrdelního rezonátoru), hojně po celém území 42) Hřbet víceméně jednobarevně tmavě hnědý, s podélným středovým bělavým pruhem…… Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita) 45) Hřbet hnědý, jednobarevný nebo s nevýraznými tmavými skvrnami; duhovka červenavě hnědá…… Ropucha obecná (Bufo bufo) 44) Hřbet dvoubarevný, bělavý či šedavý, s četnými zelenými nebo olivovými až hnědými skvrnami; duhovka žlutá až zelenavá…. Ropucha zelená (Pseudepidalea viridis) 43) Podélný středový bělavý nebo žlutavý pruh chybí………….… (45) Bufonidae - ropuchovití

28 Terestričtí (hnědí) vs. akvatičtí (zelení) skokani styl života, zbarvení, období rozmnožování terestričtí: tmavá spánková skvrna, hrdelní vnitřní rezonátor (tichý hlas), oči dále od sebe, menší plovací blány akvatičtí: často světlý pruh na hřbetě, vychlípitelné zevní rezonátory v koutcích úst (silný hlas), oči blíž sobě, větší plovací blány Ranidae - skokanovití dlouhonohé žáby, dobře viditelný bubínek, horiziontální zřítelnice, plovací blány na zadních končetinách, axiální amplexus

29 do 10 cm, zbarvení variabilní, břicho mramorované až skvrnité, tupé rostrum, nejkratší zadní končetiny, malý metatarzální hrbol, nejhojnější, po celém území 6 – 8 cm; ostré rostrum, břicho s menšími skvrnkami (po stranách), největší patní hrbol, středně dlouhé nohy, samci v době páření sytě modří, mokřady v nížinách (lužní lesy), ve středních a vyšších polohách (rašeliniště) 6.5 – 8 cm; většinou světle hnědý, břicho beze skvrn, štíhlé tělo, ostré rostrum, nejdelší zadní končetiny, středně velký patní hrbol, spíše nižší polohy, teplomilný 50) Zadní končetiny relativně krátké (délka stehna + holeně < než délka těla)…………. Skokan ostronosý (Rana arvalis) 49) Čenich protažený; zadní končetiny relativně dlouhé (délka stehna + holeně je větší než délka těla); hřbet více či méně jednobarevně hnědý až narůžovělý; bez skvrn na bo………… Skokan štíhlý (Rana dalmatina) 48) Břicho vždy jednobarevně světlé; čenich není výrazně zaoblený; patní hrbol není nízký…………………………….. (50) 47) Břicho většinou s tmavšími šedými, hnědými až červenavými skvrnami (vzácně též jednobarevné); čenich krátký, zaoblený; patní hrbol relativně nízký……………..….. Skokan hnědý (Rana temporaria) 46) Hřbet hnědý, bez zelené barvy; tmavý proužek od oka k bubínku; oči jsou relativně daleko od sebe………………………………... (48)

30 - naše největší žába (9 - 12 cm), barevně variabilní, malý patní hrbol, nohy dlouhé, tmavé rezonátory, nížinné mokřady - nejmenší vodní skokan (5 - 7.5 cm), světle zbarvení, nejkratší nohy, největší patní hrbol, bílé rezonátory, nižší až střední polohy (J část státu) – spíše chladnomilný - kříženec předchozích druhů (morfologicky přechod), klepton, variabilní zbarvení, nejhojnější (hlavně nížiny) 55) Patní hrbol vždy a, nízký symetrický; max. délka těla mezi 7,5 a 12 cm, …….……… Skokan zelený (Phelophylax cl. esculentus) 54) Patní hrbol symetrický, relativně velký a vysoký; max. délka těla menší než 7,5 cm……..…… Skokan krátkonohý (Phelophylax lessonae) 53) Hřbet obvykle jasně zelený; stehna svrchu žlutavá s černým mramorováním; patní hrbol středně velký …………………… (55) 52) Hřbet zelenavě hnědý; stehna svrchu hnědavá s velkými skvrnami; patní hrbol velmi nízký; max. celková délka větší než 10 cm……….….. Skokan skřehotavý (Phelophylax ridibundus) 51) Hřbet zelený nebo olivový s tmavými skvrnami; bez tmavého pruhu ve spánkové oblasti; oči jsou relativně blízko u sebe……………………. (53

31 Čeho si u plazů všímáme? - velikosti - zbarvení - tvaru těla a délky končetin - tvaru a velikosti šupin (folidózy) hlavy - ošupení těla a břicha - místa výskytu Ještěrka obecná – 1 postnasální štítek Ještěrka zelená – 2 postnasální štítky Ještěrka zední – 1 postnasální a 1 frenální štítek, velké massetericum Ještěrka živorodá – 1 postnasální a 1 frenální štítek, malé massetericum Užovky – při pohledu shora jsou na hlavě vidět jen velké šupiny Zmije obecná – při pohledu shora jsou na hlavě vidět velké a mezi nimi také drobné šupiny Znaky pro rozlišení ještěrů a hadů: Přítomnost končetin (na kostře) Přítomnost vnějších ušních otvorů Srostlá/nesrostlá oční víčka Schopnost autotomie – odvržení ocasu Jedna/více řad břišních šupin Plazi Ošupení hlavy (folidóza) druhů plazů

32 1) Celé tělo je kryto šupinami a/nebo rohovinovými štíty …………………………….…..….....… Reptilia (plazi) (2) Klíč k určování plazů (Nečas a kol., 1997 - upraveno)

33 Emydidae - emydovití do 25 cm; hnědočerný karapax se světlými skvrnami, ty rovněž na končetinách, krku a hlavě, plastron špinavě žlutý s temnou kresbou samci mají delší ocas, vpouklý plastron, hnědočervenou duhovku (středoevropské populace) samice s kratším ocasem, plochým plastronem a žlutou duhovkou (středoevropské populace) dravá, dožívá se až 100 let u nás jen introdukována – dolní Podyjí (NPR Betlém – životaschopná), stejně tak v Poiplí; původně ještě na JV Slovensku – autochtonní populace 2) Tělo částečně uzavřeno v kostěném krunýři, pokrytém rohovitými štíty; čelisti bezzubé………………….......…… …………………………………………………………………………………………………………………………… řád Testudinides (želvy) (4) 3) Jakýkoliv z nepůvodních druhů, jedinci uprchlí ze zajetí ………………………….………………………………..……………… …………………………………………………………………………..…většinou zástupci rodů Agrionemys, Testudo, Trachemys 4) Temeno hlavy je hladké, s velkými štítky; prsty po celé délce volné, mezi nimi plovací blány; hlava a šíje je šedočerná s bělavými nebo žlutými skvrnami…….………………………………….. Želva bahenní (Emys orbicularis)

34 Anguidae - slepýšovití Slepýš křehký (Anguis fragilis) samci někdy s malým počtem modrých skvrn 28-34 šupin na obvodu Západ území ČR (hlavně smíšené a listnaté lesy), hybridní zóna. Slepýš východní (Anguis colchica) samci někdy s velkým počtem modrých skvrn, či úplně modří 24-26 šupin na obvodu Na východě území ČR (hlavně smíšené a listnaté lesy), hybridní zóna. 7) Bez končetin…………...……………………………..……………………………………….……….. Slepýš křehký (Anguis fragilis) 5) Celé tělo je kryto šupinami, není uzavřeno v kostěném krunýři; čelisti ozubené……………...…. řád Squamata (šupinatí) (6) 6) Spodní část těla kryta šupinami v několika řadách; volná, pohyblivá oční víčka většinou se čtyřmi končetinami (vyjímečně bez končetin)…..………………………………………………………………………………………………………..………..…..….. podřád Sauria (ještěři) (7)

35 Lacertidae - ještěrkovití 9) Ve středu hřebenu podélný pruh 8–16 řad šupin menší velikosti než šupiny na bocích, 1 postnasale……… Ještěrka obecná (Lacerta agilis) 8) Končetiny přítomny……………………...…… (9) 10) Ve středu hřbetu podélný pruh 0 nebo 1–2 řady šupin menší velikosti než šupiny na bocích; 2 postnasální štítky za nozdrou……….. ………………………Ještěrka zelená (Lacerta viridis)

36 Lacertidae - ještěrkovití 11) 1 postnasální štítek za nozdrou, malé massetericum………………..……. Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) 12) 1 postnasální štítek za nozdrou, velké massetericum…..………………….……. Ještěrka zední (Podarcis muralis)

37 Colubridae - užovkovití 15) Břicho jednobarevně světle krémové nebo bělavé; hřbetní šupiny hladké……………………… ……….. Užovka stromová (Zamenis longissimus) 13) Spodní strana těla s jednou řadou velkých, příčných štítků, oční víčka srostlá, průhledná; vždy bez končetin…………….. ………………………………………………………………………………………………………..…………………………….…….….… podřád Serpentes (hadi) (14) 14) Anální štítek rozdělený; zornice kruhovitá; horní labiální štítky v kontaktu s okem….…………………….………………….…..…… (15) 16) Břicho jednobarevné, červenavé nebo šedavé, většinou skvrnité s tmavými tečkami; hřbetní šupiny hladké; tmavý proužek přes oko….…………………….…… ……………….….… Užovka hladká (Coronella austriaca)

38 Colubridae - užovkovití 18) Dvě velké poloměsíčité bělavé nebo žluté skvrny za hlavou; 1 preokulární štítek; šupiny na vrchní ploše ocasu skoro hladké nebo jen slabě kýlnaté………………….….. Užovka obojková (Natrix natrix) 17) Břicho tmavé, s velkými bělavými skvrnami po stranách nebo ve středu; hřbetní šupiny kýlnaté…….. (18) 19) Za hlavou nejsou nápadné skvrny; 2-3 preokulární štítky; šupiny na vrchní ploše ocasu silně kýlnaté…….....…. Užovka podplamatá (Natrix tesselata)

39 Viperidae - zmijovití 20) Anální štítek nedělený; zornice svislá, elipsovitá; drobné subokulární štítky mezi okem a horními labiálními štítky……………………………………………...………………..…………..…Zmije obecná (Vipera berus)

40 zřítelnice Šupiny na hlavě a těle zbarvení Biotop/místo nálezu Neznámého hada NIKDY nechytám!!! Je k aždý had zmije?

41 Intoxikace a první pomoc Jed: obsahuje hlavně hemorhaginy, cirkulační toxiny a koagulačně aktivní látky, dále neurotoxiny s převážně centrálním účinkem. Po uštknutí zmijemi se dá očekávat silná lokální reakce - edém, vystřelující bolest a hemoragie v okolí rány. Celková reakce je provázena zejména poruchou koagulace (hemoragická diatéza). Celkové příznaky intoxikace: Většina uštknutí - jen lokální postižení, lehká celková alterace (poškození organizmu), ústup nekomplikovaných akutních změn v průběhu 3-4 dní po uštknutí. V těžších případech přibližně 10 dní i déle. Někdy je průběh intoxikace diskrétní a otrava se projeví až komplexními příznaky (Valenta 2008). U V. berus patří mezi první příznaky celkové intoxikace: nauzea (nutkaní na zvracení) vomitus (dávení) nadměrné pocení zvýšená teplota žízeň. Zvracení může nastat už několik minut po uštknutí a bývá provázené abdominálními (břišními) bolestmi charakteru koliky, průjmem, výjimečně krvácením a někdy aj inkontinencí (pomočováním). Tyto příznaky ukazují na střední až závažnější intoxikaci a mohou přetrvat až 48 hodin po uštknutí (Valenta 2008). Při běžné intoxikáci s celkovými projevy je možné očekávat úplné zotavení a normalizaci systémových změn do 1-3 týdnů. Reid (1976) uvádí, že děti se uzdravovali rychleji než dospělý.

42 První pomoc: Z důvodu vysoké variability účinku toxinu na pacienta je nutné postupovat individuálně a nelze vyloučit možnost následných komplikací (sensu Valenta 2008): Zavoláme rychlou zdravotnickou pomoc. Pacienta je nutné stabilizovat (nejlépe v leže), přitom na postiženou končetinu aplikujeme dlahu a VOLNOU bandáž. TLAKOVOU imobilizační bandáž NEPŘIKLÁDÁME! Postižená končetina se může mírně podložit, aby se snížil případný postup otoku a bolestivost. Bandáž můžeme postupně (cca po 15 min) posouvat výše od postiženého místa (např. cca o 10cm), přitom dbáme na to, aby stále zůstávala VOLNÁ – t.j. mezi bandáž a končetinu se musí pohodlně vejít alespoň 2 prsty. Postiženého pomáhá uklidňovat psychicky. Pokud nedošlo k poklesu krevního tlaku (závratím, slabosti, anebo mdlobám), může postižený sedět. V žádném případě se nedoporučuje jakýkoliv zbytečný pohyb. Pokud nedošlo k rozvoji příznaků celkové intoxikace, můžeme podávat nápoje, přitom se VYVARUJEME KÁVĚ a ALKOHOLU! Vhodný je např. ovocný čaj, anebo čistá voda. Jakékoliv léky, anebo sérum může podat pouze kvalifikovaný lékař. Při podání séra musíme přihlédnout na přítomnost známek systémové reakce. Při hodnocení intoxikace se všeobecně používá klasifikační Reidovo schéma (Reid 1976): Minimální anebo žádná rekce – lokální otok, celkově bez reakce, anebo reakce z leknutí. Lehká reakce – vetší otok s gastrointestinálními (týkající se žaludku a střev) problémy, anebo bez nich, ale bez dalšího systémového postižení. Střední reakce – rozsáhlý otok. Šok trvající méně jak 2 hodiny. Další známky mírného systémového postižení. Těžká reakce – šok trvající déle jak 2 hodiny, anebo opakující se šokové stavy. Další známky těžkého systémového poškození. Fatální reakce (v případě V. berus spíš ojedinělá. Může být zapříčiněná souhrou vícero faktorů jako např. silná alergická reakce na jed zmije a špatný zdravotní stav pacienta – kardiovaskulární onemocnění, vysoký věk, anebo nízký věk u malých dětí a pod.) Intoxikace a první pomoc

43 Co trápí obojživelníky

44 Co trápí plazy Želva nádherná (Trachemys scripta elegans) Velikost do 30cm; karapax hnědý až černý, žlutě proužkovaný (v mládí jasně zelený), samec – protažené drápy na předních končetinách, dlouhý ocas. žluté podélné pásky na hlavě krku a nohách, za okem červená skvrna původem ze severní Ameriky, úniky ze zajetí a vypouštění teraristy dnes místy běžněji (i zimování), ale nepotvrzené rozmnožování (M.Šandera – PřiF UK Praha)

45 státní ochrana - legislativní (zákony, vyhlášky...) - aktivní (instituce, výzkum...) třetí sektor - mimovládní organizace, spolky... mezinárodní ochrana - dohody, spolupráce... jak mohu pomoci já? Ochrana

46 Děkuji za pozornost