Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilMarcela Dvořáková
1
ŠkolaKatolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč 674 01 Název projektu Moderní škola Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0464 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor DUM Mgr. Helena Průžová Název DUM Úvod do studia médií Kód DUM VY_32_INOVACE_7.1.2 Datum vytvoření 25. 8. 2012 Předmět Český jazyk a literatura Tematická oblast Mediální výchova Výstup ŠVP Média a mediální produkce Anotace DUM Prezentace přináší úvod do mediální výchovy a seznamuje se základními pojmy a rozdělením médií. Zabývá se teorií masmédií z pohledu komunikačního procesu. Metodický popis Prezentace slouží jako podpůrný materiál pro výklad učitele, ale je vhodná také k samostudiu pro žáky. Tomuto materiálu předchází přípravné úkoly i úkoly pro aplikaci učiva obsaženého v prezentaci. Hodnocení Materiál se osvědčil, přispěl ke zkvalitnění výuky. Autor prohlašuje, že řádně uvedl všechny použité zdroje. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.
2
Úvod do studia
3
v širším slova smyslu: střed, prostředek vzájemně spojující dvě strany v užším slova smyslu: zprostředkovatel komunikace mezi lidmi zahrnující a) média tištěná, b) média elektronická, c) média digitální (nová).
4
základní: tištěná (klasická) x elektronická podle počtu uživatelů: interpersonální (SMS, e-maily, telefon) x masová (tisk, rozhlas, TV) podle komunikačního kódu: I. jazyk, gesta (primární); II. obrazy, písmo, nahrávky (sekundární); III. tisk, rozhlas, TV (terciální); IV. síťová média (kvadrátní) seriózní x bulvární
5
masmédium = masové médium; v oblasti mediální výchovy jsou pojmy synonymní (pod pojmem „médium“ budeme rozumět „masmédium“) multimédium: nosič textových, zvukových, obrazových a jiných informací nová média: v současnosti digitální média (např. sociální sítě) – umožňují uživatelům větší aktivitu (dříve takto označována média, která nastoupila jako novinky po televizi – videokamery, teletext; od 90. let CD-ROM, počítačové hry, ICQ apod.)
6
NĚKDO říkáNĚKOMU NĚCO nějakým KANÁLEM a s nějakýmÚČINKEM
7
obsah je veřejný komunikace probíhá nepřímo (zdroj – médium – příjemce) zdrojem je instituce (většinou nakladatelství, vydavatelství, …) publikum je rozptýlené a nemusí být vyhraněné sdělení je jednosměrné (od zdroje k příjemci)
8
tradiční členění: veřejnoprávní x komerční přesnější členění: a) soukromě vlastněná média, b) média veřejné služby (Český rozhlas, Česká televize – financovány z koncesionářských poplatků, Česká tisková kancelář – z prodeje zpravodajství), c) komunitní média (organizovaná na neziskové bázi, přitahují malé publikum, např. lokální rozhlasové stanice).
9
světová celoplošná regionální místní (vztah místní a celoplošná média – např. regionální zprávy, místní přílohy v tisku apod.) veřejná vnitřní (firemní noviny, zpravodaje) určené k prezentaci na veřejnosti
10
informační – zprostředkovávají obraz o událostech a dění okolo nás zábavní – poskytují zábavu a rozptýlení, jsou způsobem trávení volného času kulturní – aktivní součást kultury, podílejí se na jejím utváření (vznik tzv. masové kultury) sociální – nabízejí vzory a normy chování politická – formují názory na (nejen) politická témata (např. ekologie) a ovlivňují veřejné mínění
11
a) koncepce pasivního publika – jednotlivec není schopen čelit působení médií → kritika médií - závislostní teorie: publikum závislé na médiích (odstraňují nejistotu, formulují postoje, témata) b) koncepce aktivního publika – jednotlivec si z nabídky vybírá (jedná záměrně, je odolný vůči manipulaci)
12
a) určeno konkrétním deníkem, časopisem, filmem, nahrávkou, pořadem, … (čtenáři Respektu, posluchači ČR Region, …), b) určeno konkrétním typem produktu (publikum filmů pro pamětníky, rockové hudby, časopisů o počítačích, …), c) definice prostřednictvím charakteristických rysů (demografické a sociální faktory – věk, původ, vzdělání, životní styl, socioekonomické zařazení apod.).
13
všeobecná zájmová (kulturní, sportovní, motoristická, …) odborná (vědecká, výchovná, vzdělávací, …) stavovská (lékaři, právníci, učitelé, …)
14
„Publikum se stává produktem, který lze prodat inzerentovi.“ 1 (G. Burton, J. Jirák) 1 BURTON, G. – JIRÁK, J. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2003. ISBN 80-85947-67-6, s. 330.
15
BARTOŠEK, J. – DAŇKOVÁ, H. Žurnalistika a škola: příručka pro učitele mediální výchovy. 2. vyd. Frýdek-Místek : Václav Daněk, 2010, 207 s. ISBN 978-80-254-6459-5. BÍNA, D. Výchova k mediální gramotnosti. 1. vyd. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 2005, 103 s. ISBN 80-7040-844-8. BURTON, G. – JIRÁK, J. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2003, 392 s. ISBN 80-85947-67-6. JIRÁK, J. – KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. 1. vyd. Praha : Portál, 2003, 207 s. ISBN 80-7178-697-7. KOL. AUTORŮ Metodická příručka mediální výchovy. 1. vyd. Vydalo Centrum Vysočina v rámci projektu Centrum mediální výchovy, tisk Pross reklama, 2012, 149 s. LABISCHOVÁ, D. Didaktika mediální výchovy. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 121 s. ISBN 978-80-7464-026-1. NIKLESOVÁ, E. Teorie a východiska současné mediální výchovy. 1. vyd. České Budějovice : Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2007, 140 s. ISBN 978-80-7040-995-4. NIKLESOVÁ, E. – BÍNA, D. Mediální gramotnost a mediální výchova: studijní texty. 1. vyd. České Budějovice : Vlastimil Johanus, 2010, 86 s. ISBN 978-80-904247-6-0. MCQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. 2. vyd. Praha : Portál, 2002, 447 s. ISBN 80-7178-714-0.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.