Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiáluAfektivní.

Prezentace na téma: "Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiáluAfektivní."— Transkript prezentace:

1 Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiáluAfektivní poruchy – deprese (VY_32_INOVACE_04.02.08) AutorMgr. Monika Malá Tematická oblastPatopsychologie Ročníkosmý Datum tvorbyZáří 2012 Anotace Prezentace je určena pro výuku patopsychologie v semináři v psychologie v maturitním ročníku, seznamuje studenty se základními termíny v oboru afektivních poruch a přibližuje problematiku vzniku deprese, její syndromy a léčbu. Metodický pokyn Šablona slouží jako digitalizovaná učebnice pro žáky semináře z psychologie, jednotlivé strany prezentace na sebe tematicky navazují, řeší problematiku psychopatologie. Časová dotace materiálu je 20 minut.

2 Základní projevy afektivních poruch: - chorobná nálada, která neodpovídá dané situaci, - nálada narušuje uvažování, - narušuje jednání, - narušuje i somatické funkce, - 25% populace má 1x za život afektivní poruchu, - častěji se vyskytuje deprese něž mánie, - deprese po dle různých autorů se vyskytuje u 1-20% 2x častěji postihuje ženy než muže.

3 Vznik afektivních poruch: více faktorů, působí v interakci, dědičné dispozice, aktuální zátěžové faktory, vliv klimatických podmínek, kde je méně světla je více deprese, deprese jsou závislé na ročním období, nejméně se vyskytují v létě.

4 Deprese Nejčastější duševní onemocnění. Termín se používá od konce 19. století. Nahradil pojem melancholie.

5 Depresivní fáze (MKN – 10,1992): - jedinec trpí skleslou náladou, - snížením energie a aktivity, - je zhoršená schopnost se radovat, - dochází k poklesu zájmů, - je značně unavitelný i po malé námaze, - nálada se mění a neodpovídá životním okolnostem nemocného, - zhoršená koncentrace pozornosti, - snížené sebevědomí a sebedůvěra, pocity viny a bezcennosti, - pesimistické vize budoucnosti, - myšlenky na sebepoškození a sebevraždu.

6 Somatické syndromy deprese: ztráta radosti z aktivit, které byly dříve normálně příjemné, budí se i dvě hodiny dříve, horší je deprese ráno, dochází ke ztrátě chuti k jídlu a úbytku na váze (až 5% tělesné váhy za měsíc), výrazná ztráta libida.

7 Larvovaná deprese: chybí chorobná nálada, chybí chuť k jídlu a dochází ke ztrátě libida, tělesné potíže jako je svírání na hrudi, bušení srdce, bolesti hlavy, břicha, zažívací potíže, závratě poruchy spánku, somatické potíže. Zde je smutná nálada transformována do tělesných symptomů.

8 Klinické projevy deprese: porucha emocí – až afektivní stupor, porucha prožívání – převažuje úzkost, pocity viny, beznaděj, zpomalení kognitivních funkcí, deformuje se obsah myšlení směrem k pesimismu, snížené projevy psychomotorického tempa.

9 Stupně hloubky deprese podle MKN -10 1. Mírná depresivní fáze 2. Středně těžká depresivní fáze 3. Těžká depresivní fáze 4. Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky

10 Ve stavu deprese mají lidé zvýšený sklon k sebepoškozování a sebevražednému jednání - smrt vidí jako vysvobození z trýzně. Ženy se pokusí o sebevraždu 3x častěji (vyšší výskyt depresí). U mužů jsou sebevražedné pokusy v depresi častěji dokonané. Narůstá počet sebevražd mezi adolescenty a lidmi v mladé dospělosti.

11 Důvody sebevraždy : osamění, nemoc, manželské problémy, finanční problémy, problémy v práci, vztahy, školní neúspěch…

12 Léčba afektivních poruch Farmaka – antidepresiva … Psychoterapie Léčbu nesmíme podceňovat! Nejznámější psychoterapeutické metody jsou: - kognitivně- behaviorální terapie, - interpersonální terapie, - psychoanalytická terapie, - párová a rodinná terapie. Dobrá je spolupráce s pacientem, léčba se může kombinovat.

13 Otázky : Jaké znáš důvody deprese? Jaké jsou somatické projevy deprese? Co doporučíš lidem, kteří mají projevy deprese?

14 Zdroj: Mgr. Kateřina Juklová, Mgr. Radka Skorunková: Základy psychopatologie, Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové, 2009, Hradec Králové