Chordofony Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast Komunikace hudebního umění se znakovými systémy uměleckých.

Prezentace na téma: "Chordofony Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast Komunikace hudebního umění se znakovými systémy uměleckých."— Transkript prezentace:

1 Chordofony Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast Komunikace hudebního umění se znakovými systémy uměleckých a společenských oborů Datum vytvoření6. dubna 2014 Ročník1. ročník čtyřletého gymnázia, 5. ročník osmiletého gymnázia Stručný obsahPřehled strunných nástrojů Způsob využitíProcházíme prezentaci a odpovídáme na otázky na snímcích 8, 14 a 16. AutorIng. Karel Dvořáček KódVY_32_INOVACE_36_EDVO09

2 Chordofony Chorda, řecky struna, může být z rostlinných vláken, žíní, hedvábí, šlach a střev (omotání drátem), drátu a nylonu. Dělíme podle způsobu hry na drnkací (prstem, plektrem, mechanicky) úderné smyčcové kolové Používají se i souznějící struny. Síla zvuku a barva je dána ozvučnicí.

3 Deskové chordofony mají více strun, mohou mít hmatník nebo klaviaturu. Koncertní citera: hmatník s 29 pražci, 5 strun melodických, cca 40 strun akordických. Psalterium (žaltář): skříň tvaru lichoběžníku, hrálo se tyčinkami nebo prsty. Cimbál: rozsah 35 tónů D – e 1, jedno až třísborové ostrunění, pedálový tlumič. Hraje se paličkami (i čtyřmi) nebo prsty. Aeolova harfa: stejně dlouhé ale různě silné struny rozeznívané větrem (1650).

4 Klavír - obecně Deskový klávesový chordofon. Clavis (latinsky klíč, později písmeno), klávesy byly popsány názvem noty. 7 bílých (12. stol.) a 5 černých kláves (14.-15. stol.) v oktávě. Matematické dělení oktávy na stejný poměr půltónů – temperované ladění, umožnilo hru ve všech tóninách, rozdíl oproti čistému ladění a jiným druhům. Rozsah a počet oktáv se měnil, v 16. stol. F – f 2, za Bacha F 1 – f 3, za Beethovena C 1 – f 3.

5 Klaviatura pianina (foto Karel Dvořáček)

6 Předchůdci klavíru Klavichord: vyvinul se z monochordu, tangentová mechanika, měkký zvuk, dělené struny (až 5 tónů), nemožnost sousedních tónů. Úder udává hlasitost, je možné i ohýbání tónu. Cembalo: trsací mechanika (trny z per, dnes i z plastu), hlasitost nelze ovlivnit, vícenásobné ostrunění umožňuje rejstříkovou hru, vícemanuálové nástroje, loutnové rejstříky (tlumené), pedálové cembalo. Hlavní nástroj v baroku. Virginal (virga – lat. prut), obdélníkový, stavěl se v Anglii a Holandsku v 16.-18. stol. Spinet (spina – lat. trn), lichoběžníkový nebo pětiúhelník, v Itálii a Německu. Do psalteria byla vestavěna trsací mechanika a klaviatura (clavis + cymbal).

7 Klavír Tón vzniká úderem kladívka na jednu až tři struny. První použitelnou mechaniku vyvinul 1709 Bartolomeo Cristofori ve Florencii. Kolem r. 1730 varhanář Gottfried Silbermann sestavil kladívkový klavír (Hammerklavier). Vídeňská a anglická mechanika, roli hraje rychlý sled úhozů a dynamika. Litinový rám, 2 – 3 pedály. Různé tvary, křídlo, stolní klavír, žirafový, pianino.

8 Otázky a úkoly Co je to manuál a rejstřík? Manuál je klávesnice. Rejstřík je skupina stejně znějících strun nebo píšťal. Uveďte rozdíl mezi vznikem zvuku u cembala a klavíru! U cembala zvuk vzniká trsáním o strunu a nejde měnit jeho intenzita, u klavíru vzniká úderem paličky, dynamika lze měnit.

9 Smyčcové nástroje nástroje jsou příbuzné loutnám, ale mají smyčec (smýkati), ten pochází z Orientu. Složení: korpus – ozvučnice, krk a hmatník, hlavice s ladicími kolíky, kobylka – původně rovná (více strun zaráz), pak zaoblená. Rané nástroje: rebec, fidula, lira da braccio, pošeta Renesance: viola da gamba (6 strun, pražce, ladění jako loutna), viola da bracico, vla bastarda, vla d´amore

10 Housle Korpus: spodní deska a luby z javoru (opalizace), horní deska smrk (rezonanční materiál). Výřezy ve tvaru malého f. Uvnitř je duše! Poloha má vliv na barvu tónu. Krk: javor, hmatník z ebenu. Hlava nese ebenové kolíčky, zakončuje ji šnek. Čtyři struny g - d1 - a1 - e2 vedou přes javorovou kobylku na ebenový struník. Smyčec: fernambukové dřevo, strojek na kobylce umožňuje změnu napětí žíní ( cca od r. 1830). Do rodiny houslí patří viola (alto) s větším korpusem a laděním o kvintu nižším, violoncello (spodní oktáva od violy) a kontrabas s laděním E1 - A1 - D – G. Výroba v Itálii v Brescii a Cremoně, rodiny Amati, Stradivari, Guarneri,...

11 Housle Maggini, Schönbach, cca 1900

12 Detaily houslí a smyčce (foto Karel Dvořáček)

13 Viola da gamba (foto Karel Dvořáček)

14 Otázky a úkoly Jaké druhy dřeva jsou potřeba pro výrobu houslí? Javor, smrk, eben. Které nástroje patří do skupiny houslí? Viola, violoncello, kontrabas.

15 Drnkací nástroje Loutna (z arabštiny al úd), klenutý korpus, 11 strun, ladění A - d - g - h - e1 - a1. Zápis v tabulatuře. Příbuzné nástroje: arciloutna (borunové struny), theorba, chitarrone, sloužily jako sólové i doprovodné nástroje, postupně se vyvinula akordická hra, dále balalajka. Mandolíny. Kytara z řeckého kithara, plochý korpus, ladění E - A - d - g - h - e1. Příbuzné nástroje: vihuela, pandora, chitarrone, ukulele, havajská kytara, banjo (různá ladění), Gibson, elektrofonická kytara a baskytara. Harfa: původně z Orientu, v Evropě nejprve v Irsku, pak románská a gotická harfa. Nyní sedmipedálový nástroj, 47 strun v 6,5 oktávách, chromatická hra.

16 Otázky a úkoly Které skupiny drnkacích nástrojů znáte? Loutny, kytary, harfy. Srovnejte ladění loutny a kytary! Kytara zní o kvartu níž než loutna, tercie je na loutně mezi prostředními strunami. Která část Smetanovy Mé vlasti začíná sólem na harfu? Vyšehrad.

17 Použitá literatura Michels Ulrich: Encyklopedický atlas hudby Nakladatelství Lidové noviny 2000, ISBN 80-7106-238-3 Modr Antonín: Hudební nástroje Editio Supraphon Praha 1977, šesté vydání 1997 ISBN 80-7058-400-9 Oling Bert, Wallisch Heinz: Encyklopedie hudebních nástrojů Rebo productions 2004, Čestlice, první vydání ISBN 80-7234-289-4