Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou

Prezentace na téma: "Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou"— Transkript prezentace:

1 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou TRAMVAJE V JABLONCI 1899 vznik GSEG Gablonzer Strassenbahn und Elektrizitäts Gesellschaft 1904 změna na GEB Gablonzer elektrische Bahnen 1922 Jablonecká dopravní společnost a.s., JED Jablonecké elektrické dráhy 1949 DKPLJ Dopravní komunální podnik měst Liberce a Jablonce 1960 DPMJ Dopravní podnik města Jablonce 1980 ČSAD Ústí nad Labem DZ 405 Jablonec nad Nisou 2010 DPMLJ Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

2 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

3 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou JABLONEC NAD NISOU Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

4 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Několik slov o Jablonci Původně malá vesnička s prosperujícím sklářstvím a soukenictvím 1859 stavba Jiho-severoněmecké spojovací dráhy Pardubice-Liberec se Jablonci vyhýbá, nejbližší stanice Rychnov 1866 povýšení na město Vlastní napojení Jablonce na železnici vzniklo až stavbou Liberecko-jablonecko-tanvaldské místní dráhy v roce 1888 z Liberce a 1894 do Tanvaldu Koncem 19.století má Jablonec již 20 tis. stálých obyvatel a je zde sídlo přes jednoho sta exportních domů (bižuterie, textil) 1900 slavnostní zahájení provozu elektrické dráhy, nedříve v úseku Rychnov – Jablonec a v témže roce ještě i na dalších úsecích včetně přípravy na nákladní provoz V období mezi válkami byly ve městě postaveny dvě významné funkcionalistické stavby radnice a kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova Poválečný odsun Němců přinesl pokles počtu obyvatel (cca o17 tis.) v současné době má Jablonec kolem 45 tis. obyvatel 1964 území města zvětšeno o přilehlé obce, kterými vedla pouliční dráha kromě samostatného města Janova nad Nisou V hospodářství je dominantní tradiční výroba bižuterie, automobilový průmysl (LIAZ –TEDOM), textilní průmysl, mincovna Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

5 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Několik obrázků z Jablonce Katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova Městské divadlo se secesními interiéry Nová radnice Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

6 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Katastrální území dnešního Jablonce – šedá barva Území obcí kterými vedly tratě JED – červený bod Síť Jablonecké elektrické dráhy Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

7 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Rozvoj a omezování tramvajové sítě JED 1969 původní zakončení meziměstské linky do Liberce 1900 zahájení provozu 1928 největší rozsah samostatné sítě JED 1953 omezování nákladní dopravy, zahájení provozu meziměstské linky do Proseče ukončení provozu JED kromě meziměstské linky do Liberce Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

8 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Stručná historie provozu: 1898 – přidělení koncese na stavbu několika tratí elektrické dráhy Ministerstvem železnic 1899 už zahájeno pokládání kolejnic na úseku z Jablonce do Rychnova 7.února 1900 slavnostní zahájení provozu z Jablonce do Rychnova. V průběhu roku 1900 pak byl zahájen provoz na dalších tratích do Janova, k Dolnímu nádraží/Brandl, k Divadlu, od Brandlu do Rýnovic a k Hlavnímu nádraží. Provozní délka tratí byla 21,310 km. V roce stavba tratě do Pasek (1,34 km). Stavba překladišť v Rychnově a v Brandlu, postupné budování vlečkových kolejí Po první světové válce existoval špatný stav tratí i vozového parku. V roce 1924 proto město vykupuje všechny akcie a začíná s obnovou tratí i vozidel. Ve 20. letech JED se stávají členem UITP. V letech JED hodnoceny jako malý, ale nejlépe spravovaný a dokonale technicky vybavený podnik v Evropě. Ve 40. letech drobné změny vedení vnitroměstských tratí , 1950 zrušena nákladní trať Brandl - Rýnovice 1948 – 1954 stavba meziměstské tramvaje do Liberce Po válce provozovány linky: č.1 Rychnov –Janov; č.2 Hlavní nádraží – Paseky; č.3 Kokonín – Mšeno a č.11 Jablonec – Liberec. Postupné rušení nákladišť a vleček až došlo k úplnému zastavení nákladní dopravy. 1959 zastavení provozu na lince č.2 do Pasek po sněhové kalamitě již není obnoven provoz tramvají uvnitř města Od provoz na meziměstské lince zajišťuje jen DP Liberec Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

9 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Od počátku bylo rozhodnuto stavět všechny tratě o rozchodu mm jednokolejně s výhybnami na konečných stanicích a s několika mezilehlými výhybnami na křižování vlaků. Celková provozní délka tratí byla 23,62 km V důsledku členitého horského terénu bylo např. jen na 16 km dlouhé trati z Rychnova do Janova 126 oblouků, některé s poloměrem jen 20 m. Stanice v Rychnově měla nadmořskou výšku 435 m a nejvyšší bod ve Vrkoslavicích byl v nadmořské výšce 600 m. Raritou byl adhezně pojížděný úsek u Horního náměstí se sklonem 108,5 ‰. Větší sklony najdeme jen v Linci a v Lisabonu. Existence řady nákladišť a 20 nákladních vleček, vedly do továren, pro poštu, některé byly jen jednorázové např. pro stavbu radnice, přehrady Původní napájení bylo ze dvou elektráren – Brandl dynamo 100 kW, Liberecká ul. 2 dynama po 100 kW pro přímé napájení a 1 x 100 kW pro vyrovnávací akumulátor 214 Ah; napětí 550 V Od roku 1937 přechod na AC, měnírny Mšeno 240 kW a Kokonín 240 kW v r měnírna Vídeňská (vozovna) 240 kW a 1950 Brandl 640 kW , v r pro libereckou trať měnírna Vratislavice 364 kW Parametry pouliční dráhy: Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

10 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Teplice
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Teplice Vozovny a dílny Značná rozlehlost sítě a specifika smíšeného provozu vedly k tomu, že Jablonec měl nejvíce vozoven ze všech úzkorozchodných provozů v českých zemích Vozovna a dílny Vídeňská: 6 odstavných kolejí délky m, 3 koleje s kanály, lakovna 30 m dílenská kolej nové dílny s přesuvnou, kolový soustruh, kovárna, svařovna, zkušebna Vozovna Rychnov: 2 odstavné koleje pro nocující vůz, nákladní vleky a sněžný pluh. Zánik 1953. Vozovna Janov 1 odstavné stání, prostor pro cestující, skladiště Vozovna Vídeňská Vozovna Janov Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

11 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Vozový park J-M J-MR Pro zahájení provozu bylo v roce 1899 vyrobeno v Grazu 16 ks MV s krytými čely, podvozky od firmy Remscheid, EV UEG. Délka 8,58 m, 1,9 m, rozvor 1,7 m,18 sed+14 stá, 2x29 kW, ev.č Změny v průběhu provozu: změny nátěrů 1920 celohnědý, pak po roce 1925 červenobílý, montáž KB, lyra za kladku Vyřazení 1930 – 1945. Typové označení „J-M“ V roce 1930 u vozů 2,6,9,10,12 a 16 dosazena nová skříň od Ringhoffera. EV ponechána UEG. Délka 8,76 m, šířka 2,1 m, rozvor 2,5 m. Vyřazení Typové označení „J-MR“ Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

12 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Vozový park J-Ma Pouhý rok po zahájení provozu bylo v roce 1901 zakoupeno dalších 6 tramvají z Grazu. Odlišnost v pojezdu, počtu oken a vnitřní přepážka oddělující prostor pro kuřáky a nekuřáky. EV UEG. Délka 8,61 m, šířka 1,9 m, rozvor 2,7 m, 18 sed+21 stá, 2x29 kW, ev.č Změny za provozu: nátěr na celohnědý a červenobílý, kladka za lyru, výměna EV za SSW 2x33 kW, vozy 21 a 22 EV BBC 2x 48 kW. Vyřazení Typové označení „J-Ma“ Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

13 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Vozový park J-Mb1 J-Mb2 Pro důkladnou obnovu vozového parku bylo v roce 1926 zakoupeno u Ringhoffera 10 nových MV s uzavřenou skříní, EV AEG. Délka 9,65 m, šířka 2,1 m, rozvor 3,2 m, 20 sed+30 stá, 2x48 kW, ev.č (přečíslování v r na 101 – 109). Změny za provozu: EV SSW,2x 44 kW, pantograf za lyru, dosazení mechanických pískovačů, nátěr červený. Vyřazení 1955 – 1963. Typové označení „J-Mb1“ Velmi podobné byly i 2 vozy dodané v roce 1936 z českolipské vagonky s EV BBC, ev.č. 60 a 61 ( 110 a 111) Typové označení „J-Mb2“ Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

14 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Vozový park J-Mb 6 MT Poslední dodávku tvořilo 9 vozů 6MT dodaných v letech z Vagonky v České Lípě a ev. č. 112 – 120 a následně pak v roce vozů ze zrušeného provozu v Mostě. EV ZVIL a BEZ . Délka 11,2 m, šířka 2,2 m, rozvor 3,2 m, 22 sed+38 stá, 2x60 kW. Přesuny vozů do Liberce v letech 1957 – 1970. Typové označení „6 MT“ Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

15 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Vozový park vlečné vozy E A F B V provozu byly tyto vlečné vozy : 5 ks Graz uzavřené 5 ks Graz 1900 otevřené (letní) 1 ks vlastní výroba 1926z VV č.35 (havarovaný) 4 ks Ringhoffer 1930 2 ks vyrobené v DP Bratislava 1953 2 ks V ČL 1932, z Mostu 1961 (ML, Teplice) D Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

16 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Nákladní a poštovní motorové vozy, lokomotivy V Jablonci bylo využíváno 5 ks MV pro přepravu nákladů a pošty a 2 ks elektrických lokomotiv pro dopravu nákladních vozů. Nákladní MV byly postaveny ve vlastních dílnách v letech Byly určeny pro přepravu kusových zásilek a pošty. EV UEG 2x 29 kW ks lokomotiv byly vyrobeny v r.1899 v Grazu. EV UEG 2x30 kW. Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

17 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Jablonecké nehody Kritické místo jablonecké tramvajové sítě byl úsek na spádu Radniční (Lidické) ulice se sklonem až 108,5 ‰ s obloukovým zakončením. K první nehodě zde došlo již v roce 1905 kdy vykolejila souprava s MV s nákladním vlekem naloženým uhlím. MV se při tom převrátil a zahynul průvodčí. Na stejném místě se převrátil v roce 1918 VV č. 35 v němž zahynul 1 cestující. V roce se na stejném místě převrátil MV č. 57 (horní obrázek). O tom, že spád byl nebezpečný svědčí také nehoda MV č.17 v roce 1937 (spodní obrázek). Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

18 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Přeprava nákladů a pošty Překladiště JED v železniční stanici Rychnov v pozadí objekt odstavné vozovny Rychnov Už od roku 1902 byly zprovozněny překladiště na železničních stanicích v Rychnově a na Brandlu (Jablonec, Dolní nádraží) a nákladiště ve vozovně, Rýnovice a Honsberk (Janov) Největší nákladní provoz na síti s rozchodem 1000 mm na území ČSR Rozhodující objem byla přeprava uhlí, dřeva, stavebnin a sklářských surovin. Uzavřené vozy byly používány na přepravu kusového zboží (sklo, bižuterie) Od roku 1904 přeprava pošty - 5 nákladních motorových vozů s poštovním oddílem Zřízeno 20 vleček a odstavných kolejí do skláren, textilek, k poštám, k nakládce dřeva apod. Přeprava kusových zásilek ukončena v roce 1949, doprava na vlečkách v roce 1950. Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

19 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Konec tramvajové dopravy V roce 1949 došlo ke sloučení DP Liberec a Jablonec a začala etapovitá stavba meziměstské tratě, která byla dokončena v roce 1954. V roce 1959 byl ukončen provoz na trati Hlavní nádraží – Paseky (linka č.2). 1960 opětovné rozdělení společného DP na samostatné DP Jablonec a DP Liberec Přes špatný stav tratě z Rychnov do Janova byla v letech provedena jen nejnutnější rekonstrukce. Od došlo k omezení provozu – interval prodloužen na 30 minut. Posilová linka č. 3 Kokonín – Mšeno nahrazena autobusy. Sněhová kalamita v březnu 1965 způsobila omezení provozu linky č.1. K došlo k úplnému zastavení tramvajového provozu a jeho nahrazení autobusy. DP Jablonec provozoval nadále pouze 3 soupravy na trati do Liberce. Koncem roku 1969 předává DP Jablonec zbývající tramvajové vozy do DP Liberec, který zajišťuje úplný provoz na lince č.11. DP Liberec si pronajal část jablonecké vozovny pro údržbu a deponování souprav. 1972 byl ukončen provoz tramvajové vozovny v Jablonci v souvislosti se zahájením rekonstrukce meziměstské trati a dočasným přerušením provozu do Jablonce. 1976 byla nově zrekonstruovaná trať ukončena na nové smyčce u městských lázní. V současné době se objevují úvahy o prodloužení linky č. 11 do centra města. Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou

20 Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou
Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Jablonec nad Nisou Děkuji za pozornost Prezentace zpracována s použitím podkladů z publikace Úzkorozchodné tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou, autoři Ivan Grisa, Ludvík Losos a Tomáš Krebs – Vydalo nakladatelství Corona Praha 2014, Tramvaje v České a Slovenské republice autorů Bauer, Fojtík, Losos, Mahel – vydavatelství Verlag fuer Verkehrsliteratur Dresden 1998 , 100 let MHD na Jablonecku , kolektiv autorů vydalo Dopravní sdružení Jablonecka a ČSAD Jablonec nad Nisou, webové stránky DP měst Liberce a Jablonce nad Nisou a Wikipedie. Ing. Rudolf John Senior manager Pragoimex a.s. Pod náspem 795/12 Praha 9 Zaniklé tramvajové provozy – Jablonec nad Nisou