DRUHOHORY TŘETIHORY.

Prezentace na téma: "DRUHOHORY TŘETIHORY."— Transkript prezentace:

1 DRUHOHORY TŘETIHORY

2 Příště REFERÁT „Čtvrtohory“

3 DRUHOHORY

4 Druhohory (mezozoikum)
Začátek před 250 miliony let, konec před 66 miliony let. Periody: trias, jura, křída. Rozpadá se Pangea, kontinenty začaly dostávat dnešní podobu. Koncem druhohor začalo alpinské vrásnění, které pokračovalo v třetihorách. V rostlinné říši vládly nahosemenné rostliny, vznikaly první rostliny krytosemenné. Tato éra byla nadvládou plazů, kteří ovládli vodu, souš i vzduch. V mořích byli hojní hlavonožci amoniti a belemniti, jejichž zkameněliny a otisky tvoří důležité vůdčí zkameněliny druhohor.

5 Rozpad Pangey

6 DRUHOHORY - rostliny typické jsou nahosemenné rostliny: cykasy
jehličnany zhruba od poloviny druhohor se začaly vyvíjet rostliny krytosemenné, tedy rostliny s květy a plody a od této doby se vyvíjel jejich vztah s hmyzem

7 DRUHOHORY - živočichové
nejtypičtějšími zástupci jsou plazi, kteří dosáhli často gigantických rozměrů plazi ovládli: moře - ichtyosauři = ryboještěři vzduch - pterosauři = ptakoještěři souš - dinosauři vyvíjejí se první želvy a krokodýli v druhohorních mořích byli velmi početní hlavonožci – amoniti a belemniti objevují se první savci koncem druhohor se z drobných plazů vyvíjejí praptáci

8 Amoniti byli mořští hlavonožci, kteří žili ve schránce tvaru disku, jsou vůdčí zkamenělinou druhohor. Belemniti byli mořští hlavonožci. Měli protáhlou schránku tvaru šípu. Jsou vůdčí zkamenělinou druhohor.

9 Ichtyosauři během druhohor ovládali světové oceány a moře.
První pterosauři se vyvinuli v triasu a vyhynuli ke konci křídy spolu s dinosaury. Byli to první obratlovci schopní aktivního letu. Rozpětí křídel mohlo dosáhnout 12 – 18 m.

10 Předpokládá se, že koncem křídy již byli ptakoještěři vytlačováni konkurenčními létajícími obratlovci - ptáky. Sinornis Pterodactylus

11 Archaeopteryx lithographica
Nejznámější fosilní prapták. Vyvinul se z plazů v pravěkých pralesích. Létal jen málo, spíš se snášel klouzavým letem na zem. Měřil asi 50 cm a vážil 1 kg. Měl ozubené čelisti, živil se hmyzem a drobnými obratlovci. Doposud bylo objeveno 11 zkamenělin tohoto živočicha.

12 Dinosauři byli pozemní ještěři
Dinosauři byli pozemní ještěři. Dinosaurus znamená v překladu „hrozný ještěr“. Bylo objeveno přes 500 druhů dinosaurů. Někteří neměřili ani 1 metr, ale našli se mezi nimi i 30metroví obři.

13 Argentinosaurus ‒ měřil až 33 metrů a vážil až 70 tun!
Triceratops ‒ byl robustní býložravec délky 9 metrů. Měl tři rohy a týlní štít. Tyrannosaurus rex ‒ měřil 13 m a vážil 6,5 tuny. Patřil k dominantním dravcům křídy. Argentinosaurus ‒ měřil až 33 metrů a vážil až 70 tun!

14 Rozvíjí se želvy a krokodýli.
Obrovitá želva Archelon měla místo krunýře systém kostěných opěrek. Měřila 3,7 metru. Živila se medúzami.

15 Savcovití plazi - objevili se již v karbonu
Oligokyphus - přechodná forma plaza podobného savcům. Byl býložravec s ostrými zuby. Podobal se lasičce, měl dlouhé tělo. Měřil 50 cm.

16 Savci druhohor

17 VYMÍRÁNÍ V KŘÍDĚ na konci druhohor se v souvislosti s alpinsko – himalájským vrásněním a doprovodnou sopečnou činností výrazně měnily životní podmínky velcí plazi se nebyli schopni přizpůsobit rychle se měnícím podmínkám vše završil dopad velkého asteroidu do oblasti dnešního Mexika (Yucatan)- vznikl oblak prachu, náhle se výrazně ochladilo a téměř zanikl život na Zemi

18 TŘETIHORY

19 Třetihory (kenozoikum)
začaly před 65 mil. lety, skončily před 2 mil. let starší třetihory = paleogén (65-24 mil. let) mladší třetihory = neogén (24-1,8 mil. let)

20 Třetihory Vrcholí alpinské vrásnění.
Vznikají ložiska hnědého uhlí, ropy a zemního plynu. Rozvoj krytosemenných rostlin a spolu s nimi i hmyzu, který je opyluje. Rozvoj savců a ptáků. Počátek vývoje rodu Homo.

21 Vrcholilo alpinské vrásnění, během kterého vznikla pohoří: Pyreneje, Alpy, Himaláje, Atlas, Karpaty, Kavkaz, Pamír a Kordillery.

22 Geologický vývoj Na některých místech doprovází horotvornou činnost intenzivní sopečná činnost. Vznikají vulkanická pohoří – v ČR České středohoří a Doupovské hory. Milešovka

23 Vznikají ložiska hnědého uhlí, ropy a zemního plynu.
Četné odumřelé třetihorní jehličnaté i listnaté stromy se v močálech pod velkým tlakem a za nepřístupu vzduchu přetvářejí v hnědé uhlí. V mělkých mořských zátokách se hromadí zbytky drobných organismů, jsou překryty nánosy písku, jílu a bahna a dávají vzniknout ložiskám ropy a zemního plynu.

24 ČR

25 Třetihory - živočichové
V moři jsou hojně rozšíření největší prvoci všech dob – dírokonošci Nummulites. Jsou vůdčími zkamenělinami třetihor a jsou považováni za indikátory naftonosných vrstev. Numulité (česky penízkovci) měli spirálovitou až 10 cm velkou schránku. Podílí na vzniku numulitových vápenců.

26 Nummulites - penízkovci

27 V třetihorách se rozvíjejí nejrůznější skupiny ptáků.

28 Savci měli v třetihorách vůdčí postavení.
třetihory – ÉRA SAVCŮ Savci měli v třetihorách vůdčí postavení. Význačné skupiny savců představují např. sudokopytníci, lichokopytníci, šelmy a primáti. Na konci třetihor (miocén, pliocén) se v rámci primátů vyvinula skupina lidoopů. Z pokročilých lidoopů se pak formovali předchůdci člověka.

29 Třetihorní savci:

30

31 DRUHOHORY, TŘETIHORY DRUHOHORY éra veleještěrů – osídlili souš - dinosauři, moře – ichtyosauři i vzduch - ptakoještěři objevují se první ptáci a savci rozvoj nahosemenných rostlin ( cykasy, jehličnany) , vývoj krytosemenných rostlin vůdčí zkamenělina - amonit (= hlavonožec) na konci druhohor - počátek alpinského vrásnění zřejmě zvýšená sopečná činnost a pád meteoritu způsobily vymírání mnoha rostlinných i živočišných druhů, hlavně veleještěrů TŘETIHORY - starší a mladší rozvoj ptáků a savců rozšíření jehličnanů a další rozvoj krytosemenných rostlin + hmyzu vůdčí zkamenělina nummulit (= prvok dírokonošec) pokračuje alpinské vrásnění – vznikají Alpy, Karpaty, Himaláje, Kordillery vznikají ložiska hnědého uhlí (z jehličnanů), ropy a zemního plynu