N á zev š kolyZ á kladn í š kola a Mateřsk á š kola Ploskovice, p.o., okres Litoměřice Č í slo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1113 N á zev projektu „ Zlep.

Prezentace na téma: "N á zev š kolyZ á kladn í š kola a Mateřsk á š kola Ploskovice, p.o., okres Litoměřice Č í slo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1113 N á zev projektu „ Zlep."— Transkript prezentace:

1 N á zev š kolyZ á kladn í š kola a Mateřsk á š kola Ploskovice, p.o., okres Litoměřice Č í slo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1113 N á zev projektu „ Zlep š en í kvality vzděl á v á n í na Z Š a M Š Ploskovice “ Č í slo a n á zev š ablony kl í čov é aktivityIII/2 - Inovace a zkvalitněn í výuky prostřednictv í m ICT N á zev ověřovan é ho materi á lu České hospodářství na Volyni Jm é no autora výukov é ho materi á lu : Mgr. Danuše Manová Datum, ve kter é m byl VM vytvořen: 26.4.2012 Ročn í k, pro který je výukový materi á l určen: 8.r.,9.r. Vzděl á vac í oblast, vzděl á vac í obor, tematický okruh, t é ma: Člověk a společnost, dějepis 19.-20.stol. Metodický list/anotace – výstižný popis způsobu použit í výukov é ho materi á lu ve výuce: Poznej, jak se Čechům podařilo pozvednout hospodářství na Volyni. Form á t př í lohy na CD/DVD PDF VY_32_INOVACE_296

2 Hospodaření Přistěhovalci znali různá řemesla, ale převážně se začali zabývat zemědělstvím. Pěstovali obilí, hlavně pšenici. Jetel často seli po domluvě se statkáři na jejich poli do obilí. Po sklizni obilí se sekal jetel. Zemědělské stroje kupovali většinou v Čechách, např. mlátičky, žací stroje, secí stroje a sekačky poháněné koňmi. Pluhy přizpůsobené místním podmínkám se vyráběly na Volyni. Koncem 19.stol. začali pěstovat chmel. Chmelnice byly původně tyčkové, po 1. světové válce drátěné. V době od 1.světové války do 2.svět.války přibylo pěstování krmné kukuřice a řepky, jetel byl set také na semeno. Chmelařství se hodně rozšířilo. Stavěly se sušárny podle patentu Linhartova z Rakovníka v Čechách. V době světové hospodářské krize byly plochy chmelnic zmenšeny a rozšířilo se pěstování tabáku. Zeleninu pěstovali jen pro vlastní potřebu. Rozšířené bylo pěstování ovocných stromů – jabloně, hrušně, švestky na prodej „na stojato“. To se prodala úroda a zájemce si sám očesal stromy. Ostatní ovoce se pěstovalo pro vlastní potřebu. Nepěstovaly se broskve a meruňky. Chovaly se včely, hovězí a vepřový dobytek a drůbež i králíci pro vlastní potřebu. Mezi válkami se objevily vyorávače brambor, benzínové a parní mlátičky. Spektrum řemesel bylo široké – v Hulči to byl kolář, kovář, krejčí, obuvník, řezník, tesař, tkadlec, truhlář, zedník. Byly zakládány hostince. Některé podniky se rozrostly. Např. slévárna v Hulči, která vznikla místo kolářské dílny. V době největší prosperity zaměstnávala 30 lidí. V Boratíně byl i nožíř, hodinář, klempíř, kamnář, zahradník… Po 1.svět. válce v Hulči zaniklo tkalcovství, ale v Michalovce se rozrostl tkalcovský podnik tak, že bylo zaměstnáno 60 pracovníků. V Hulči vznikl parní mlýn. Ve 20. létech se hospodářství rozvíjelo až do vypuknutí světové hospodářské krize. Naši předkové se ji snažili řešit družstevnictvím. V Hulči, v Dorohostajích, v Boratíně byly založeny družstevní mlékárny. Máslo z Hulče se posílalo až do Gdyně v Polsku. V Dorohostajích vznikl také družstevní mlýn. V době 2.světové války řemeslníci hlavně opravovali, na nové výrobky nebyly peníze.. Např. ve slévárně v Hulči vyráběli ze zříceného letadla kastroly a pekáče. Po obsazení sovětskou armádou byl zaveden vázaný obchod- pokud chtěl zákazník žádané zboží, musel si k němu koupit povinně takové, které nešlo na odbyt, např. zkažené ryby. (skutečná událost)

3 Hospodaření Historie Českého Boratína, Vlk, Josef, Vlk Vladislav, Vlková, Anna, 1.vyd., Ústí n.L., Forte 2000, s.54

4 Hospodaření Huleč česká na Volyni, Obraz života v létech 1870 – 1947, Bonek,Jiří, Manová Danuše, Stárek,Václav, 1.vyd., Žatec, vlastní náklad 1992,s.18 Chmelnice v Hulči

5 Hospodaření Huleč Včelařství 20.Léta 20.stol. Huleč česká na Volyni, Obraz života v létech 1870 – 1947, Bonek,Jiří, Manová Danuše, Stárek,Václav, 1.vyd., Žatec, vlastní náklad 1992,s.19

6 Hospodaření Volyňské žně 1937 Minulost zavátá časem, Kronika Českých Dorohostají a přilehlých osad Libánovky a Máslenky, Širc, Václav, b.v., ČSPB Louny, bez r.v., obr. příl.

7 Hospodaření Sklizeň obilí sekačkou hrsťovkou ( žnivárkou)v Hulči Huleč česká na Volyni, Obraz života v létech 1870 – 1947, Bonek,Jiří, Manová Danuše, Stárek,Václav, 1.vyd., Žatec, vlastní náklad 1992, s.20

8 Hospodaření Huleč mlýn Huleč česká na Volyni, Obraz života v létech 1870 – 1947, Bonek,Jiří, Manová Danuše, Stárek,Václav, 1.vyd., Žatec, vlastní náklad 1992,s.22

9 Hospodaření Huleč česká na Volyni, Obraz života v létech 1870 – 1947, Bonek,Jiří, Manová Danuše, Stárek,Václav, 1.vyd., Žatec, vlastní náklad 1992,s.6

10 Hospodaření Vodní mlýn po povodni Huleč česká na Volyni, Obraz života v létech 1870 – 1947, Bonek,Jiří, Manová Danuše, Stárek,Václav, 1.vyd., Žatec, vlastní náklad 1992,s.23

11 Hospodaření Huleč - před slévárnou s výrobky Huleč česká na Volyni, Obraz života v létech 1870 – 1947, Bonek,Jiří, Manová Danuše, Stárek,Václav, 1.vyd., Žatec, vlastní náklad 1992,s.14

12 Výstava hospodářského zvířectva v Boratíně r.1928 Dějiny Volyňských Čechů II., (1914 – 1945), Vaculík, Jaroslav, 1.vyd., SČVP 1998, ISBN:80-901878-8-9,s.172 Hospodaření

13 Odpověz: - co pěstovali na Volyni Češi - jaké měli stroje - jaká řemesla provozovali Češi na Volyni - jak se projevila hospodářská krize - jak se ji snažili řešit - jak se projevila v hospodaření 2.světová válka