H YDROSFÉRA – SVĚTOVÝ OCEÁN Autor: Hana Brýdlová.

Prezentace na téma: "H YDROSFÉRA – SVĚTOVÝ OCEÁN Autor: Hana Brýdlová."— Transkript prezentace:

1 H YDROSFÉRA – SVĚTOVÝ OCEÁN Autor: Hana Brýdlová

2 Anotace Název školy Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Adresa školySokolovská 1638, 568 02 Svitavy IČO62033026 Operační programOP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Označení vzdělávacího materiálu K_INOVACE_1.ZE.01…45 Tematická oblastFyzicko-geografická sféra - hydrosféra Název vzdělávacího materiálu Hydrosféra – světový oceán Druh učebního materiálu EVM - prezentace Anotace Výuková prezentace, seznámení s tématem, závěrečné opakování Klíčová slova světový oceán, moře okrajová a vnitřní, salinita, jednotky oceánského dna Ročníkkvinta, 1. ročník Typická věková skupina15 – 16 let Speciální vzdělávací potřebyžádné AutorHana Brýdlová ZhotovenoListopad 2013 Celková velikostVelikost souboru 4095 kB

3 Světový oceán Světový oceán jsou všechny oceány a moře vzájemně propojené Oceány tvoří 71% (360 mil. km 2 ) povrchu celé Země a 97% celkového objemu vody na Zemi

4 Rozložení pevnin a oceánů PEVNINAOCEÁN Země 3070 Severní polokoule 4060 Jižní polokoule 2080

5 Oceány a moře Tichý – 180 mil. km² Atlantský – 90 mil. km² Indický – 75 mil. km² Severní ledový – 13mil.km²

6 Vymezení světového oceánu

7 část oceánů v dosahu kontinentů - velká plocha slané či brakické vody spojená se světovým oceánem 1.vnitřní (středozemní) – např. Středozemní moře, Černé moře, Rudé  jsou oddělena průlivy, ostrovy, ale s oceány vždy propojena  mají vlastní proudový systém a jiné vlastnosti vody než oceán, se kterým jsou spojeny (slanost, barva, teplota 2.okrajová – volně spojená s oceánem (např. Norské moře, Sargasové moře)  Jiné vlastnosti vody, společné proudy s oceánem

8 Určete, ke kterým oceánům patří následující moře: -Barentsovo moře, Bílé moře, Beaufortovo moře, Karské moře, moře Laptěvů, Východosibiřské moře - Rossovo moře, Weddellovo moře -Sargasové moře, Středozemní moře, Baltské moře, Severní moře, -Filipínské moře, Korálové moře, Jihočínské moře, Tasmanovo moře, Beringovo moře, Japonské moře, Jihočínské moře, Žluté moře - Rudé moře, Arabské moře

9 Zálivy a průlivy zálivy: menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny - Bengálský záliv průlivy: zúžená část moří a oceánů - Gibraltarský, Beringův...

10 1.Slanost - salinita znamená kolik gramů solí obsahuje 1 kg vody (největší podíl – chlorid sodný) –vyjadřuje se v ‰ – průměrná je 35‰ Vliv na salinitu má: a) přítok sladké vody, tajících ledovců b) výpar c) srážky d) spojení s oceánem, ….. Izohaly - čáry označující místa se stejnou salinitou Největší salinita: Rudé moře (41‰) – uzavřené, bez přítoků, velký výpar, téměř bez srážek (Středozemní moře, Perský záliv)

11 Mořská voda a soli v ní obsažené

12

13 Salinita ve světovém oceánu

14 –Mrtvé moře (300 – 400‰) –Nejmenší salinita: Baltské moře (4 – 6‰) – řeky, proudění, srážky, geologická minulost –Nejsladší oceán: Severní ledový oceán – tající led, řeky, malý výpar (30 – 32‰) –Na rovníku pásmo snížené salinity – velké srážky, velké řeky –Velká salinita na obratnících – stálé tlakové výše, malé srážky –Brakická voda = smíšená mořsko-říční voda s nízkou salinitou

15 2. Teplota –záleží na zeměpisné šířce –ø teplota povrchové vrstvy oceánu +17°C –max. 26 – 30°C –rozdíly teplot vznikají mořské proudy (teplé, studené), místa střetů proudů bohatá na ryby –Při normální salinitě zamrzá při –1,9° C Zdroje tepla: sluneční záření, teplo ze dna oceánů přeměna kinetické energie na teplo

16 Teplota mořské vody v srpnu

17 3. Barva Záleží na: Obsahu minerálních látek Množství planktonu (bez planktonu – světle modrá, s planktonem – dozelena, dohněda) Hloubka Barva dna

18 3 jednotky: 1) okraje pevnin – > 20% (pevninská kůra) a) šelf Dno se mírně svažuje (do 200 m – mělké) Rybolov, těžba b) svah Dno se začíná prudce svažovat c) úpatí Nejnižší místo pod svahem 2) pánve – 75% rovinaté, bez svažování V hloubkách kolem 4000 m čedič, usazeniny mořského původu

19 3)Hřbety a příkopy Hřbety - místa vzniku nové zemské kůry, nahoře riftová zóna Příkopy - nejhlubší místa, u pevniny – oceánská kůra zajíždí pod pevninskou (subdukce) – zánik kůry

20 Doplň do obrázku chybějící pojmy

21

22 Tichý oceán – Pacifik Největší na Zemi Nejhlubší místa na Zemi Je lemován pásem sopek – Tichooceánský ohnivý prstenec Probíhá v něm datová hranice

23 Atlantský oceán Druhý největší Středoatlantský hřbet Ostrovy pevninského původu, leží blízko pevniny, od které se oddělily – např. Grónsko, Velká Británie, Irsko, Kuba atd. Na stycích litosférických desek se vytvořily stovky sopečných ostrovů, např. Malé Antily, Azory, Kanárské ostrovy, Madeira a Kapverdy

24 Indický oceán Třetí největší Bengálský záliv – největší na Zemi (2,172 milionu km²) Malacký průliv, Suezský průplav

25 Jižní ledový oceán Definován jako oceán obklopující Antarktidu (v roce 2000), nicméně mezi námořníky má tento pojem dlouhou tradici 4. největší oceán na Zemi severní hranice určena přibližně 60. rovnoběžkou a jižní hranicí Antarktidy nejhlubší oceán (průměrná hloubka 4500 m)

26 Severní ledový oceán Nejmenší světový oceán Průměrná hloubku (1328 m)

27 Někdy může být jako moře tradičně, ale nepřesně označeno též velké vnitrozemské (zpravidla slané) jezero, kterému schází přirozený odtok (Kaspické moře, Mrtvé moře), není však splněna jedna ze základních vlastností, a to spojitost s ostatními moři Kaspické moře

28 Závěrečné opakování 1.Které faktory a jak ovlivňují geografické rozložení salinity v jednotlivých mořích a oceánech? 2. Na mapě Země - Vývoj pevnin a reliéf dna oceánů vyhledej při okrajích pevnin mělká šelfová moře znázorněna světle modrou barvou. Je pevninský šelf všude stejně široký? 3. Které hlavní části tvoří dno oceánů? 4. Vyhledej oceánské pánve, hlubokomořské příkopy, středooceánské hřbety. 5. Ve kterém hlubokomořském příkopu byla naměřena největší hloubka ? Jaká je jeho hloubka? 6. Jak se jmenuje nejhlubší místo Atlantského oceánu (hledej u pobřeží Ameriky), jak nejhlubší místo Indického oceánu ?

29 Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. 1.J. DEMEK A KOL. GEOGRAFIE PRO SŠ I: fyzicko-geografická část. Praha: SPN-pedagogické nakladatelství, 2012. ISBN 9788072355198. 2.CHISWICK CHAP. Oceans of the World.jpg [online]. 2013 [cit. 2013-11-14]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Oceans_of_the_World.jpg 3.DEMEK, Jaromír, Vít VOŽENÍLEK a Miroslav VYSOUDIL. DEMEK. Geografie pro střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c1997, 94 s. ISBN 80-859-3773-5. 4.CONSCIOUS. Wiki plot 04.png [online]. 2007 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3e/Wiki_plot_04.png 5.HANNES GROBE,. Sea salt-e hg.svg [online]. 2000 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sea_salt-e_hg.svg 6.ALEŠ RUDA. Fyzikální vlastnosti mořské vody [online]. 2013 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/fyz_geogr/web/pages/12-2-fyzikalni- vlastnosti.htmlhttp://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/fyz_geogr/web/pages/12-2-fyzikalni- vlastnosti.html 7.THURMAN, H. V., TRUJILLO, A. P. Oceánografie. Praha: COMPUTER PRESS, 2005. 474 s. 8.JEFF SCHMALTZ, MODIS Rapid Response Team, NASA/GSFC. Caspian Sea from orbit.jpg [online]. 2003 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Caspian_Sea_from_orbit.jpg