Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilPavlína Moravcová
1
Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR. Název SŠ:SOU Uherský Brod Autoři:Ing. Radim Bublík Název prezentace: (DUMu) Informační zdroje a vyhledávání informací, validita informačních zdrojů Tematická oblast:Úvod do předmětu Ročník: 1. ročník oboru Mechanik opravář motorových vozidel Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/34.0369 Datum vzniku:20. 9. 2012
2
Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Úvod do předmětu je poskytnout žákům potřebné informace pro lepší orientaci ve významu informačních a komunikačních technologií (zejména počítačů) pro jejich život a nastínit jim rovněž jejich historii a vývoj. Jednotlivé DUMy (prezentace a pracovní listy) v této sadě pokryjí postupně tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu Informační a komunikační technologie na naší SŠ. Tato prezentace je konkrétně zaměřena na tematický celek Informační zdroje a vyhledávání informací, validita informačních zdrojů.
3
Nejprve si lidé předávali informace ústně, osobně. Později začali svá sdělení tesat do kamene a zapisovat na různé látky (a později i na papír). Ve starých dobách byly za nejvýznamnější zdroj informací považovány právem knihy, které plnily svou funkci velmi dobře dlouhá staletí. Monografie (knihy) doplnila časem periodika (noviny a časopisy), zejména noviny převzaly funkci prvního široce dostupného a relativně rychlého hromadného sdělovacího prostředku.
4
Po vynálezu rádia a televize převzaly samozřejmě i tyto technologie postupně štafetu nejmodernějšího (a tedy v dané době i nejoblíbenějšího) hromadného sdělovacího prostředku. Ani jeden z těchto klasických sdělovacích prostředků však neumožnoval interaktivitu, stejně jako ji dříve neumožňovaly ani knihy. Tu přinesl až internet. V současné době je internet nejoblíbenějším zdrojem informací po celém světě.
5
Zatímco katalog známe již z knihoven, fulltextové vyhledávání je možné až díky použití počítačů. Na webu existují tzv. vyhledávací servery, vyhledávače. Mají buď široký záběr a nebo se specializují na určitou oblast. Protože umožňují vstup do světa internetu, nazývají se také portály. Portály nabízí dvě základní služby: 1. Hledání zadaného pojmu na webových stránkách českého a světového Internetu. 2. Hledání pojmu v připraveném katalogu firemních stránek nebo postupné procházení tohoto katalogu po jednotlivých sekcích. [1]
6
Je podle oborů členěný seznam odkazů na stránky, které si do příslušných kategorií jejich autoři sami zadávají, tzv. registrují. Při jeho procházení a hledání v něm dostaneme menší množství odkazů, které velmi dobře odpovídají zadání. Katalog tedy obsahuje poměrně málo odkazů, žádná firma se v něm neobjeví „sama“ (na rozdíl od vyhledávače). [1] Příklad: Firmy.CZFirmy.CZ
7
Světový web dnes obsahuje miliardy stránek, které se nacházejí na milionech serverů. Najít v nich konkrétní informace bez existence vyhledávačů by bylo nemožné. Kvalita vyhledávače je dána tím, kolik stránek indexuje (Google: desítky miliard), jak rychle svůj index dokáže prohledat (Google: za méně jak půl vteřiny) a jak relevantní (odpovídající) jsou výsledky hledání (Google: většinou velmi slušné). [1]
8
Vyplatí se vyzkoušet i jiné vyhledávače, než jen první dva nejznámější. www.google.com případně www.google.cz www.google.comwww.google.cz www.seznam.cz www.seznam.cz www.bing.com (provozuje společnost Microsoft) www.bing.com www.centrum.cz www.centrum.cz www.jyxo.cz www.jyxo.cz … a další.
9
Každý vyhledávač se skládá ze tří relativně nezávislých programů: Vyhledávací robot (slídil, „pavouk“, crawler, spider) neustále prochází světový web, odkazy vedoucí ze stránek a ukládá obsah stránek (bez mediálního obsahu) do obrovských databází na svých serverech. Indexér pak uložené stránky zpracuje, vytvoří z nich gigantický katalog a připraví jejich index, sloužící k jejich rychlému prohledání. Vyhledávač od nás převezme dotaz, prohledá index a vrátí podle stanoveného algoritmu odkazy na stránky, které nejlépe odpovídají zadání. [1]
10
Problém s vyhledávači nespočívá v tom, že by nenalezl relevantní odkazy, ale v tom, že vyhledávač většinou najde těchto odkazů obrovské množství, které je obtížné (ne-li zcela nereálné) všechny prozkoumat podrobněji kliknutím na ně a následným zkoumáním relevance odkazu. Nezřídka můžeme dostat i tisíce odkazů! Upřesnění zadání výrazně sníží počet výsledků a zvýší relevanci nabídnutých odkazů. Zadání můžeme upřesnit pomocí funkce Pokročilé vyhledávání, viz dále… [2]
11
Upřesnění zadání pro vyhledávání v bodech: Vyhledávač hledá stránky, kde jsou všechna zadaná slova najednou. Zadejte proto více pojmů pro upřesnění hledání (např. Karel Čapek RUR). Velikost písmen nebývá brána do úvahy, diakritika ano (Čapek dá jiný výsledek než Capek). Zadávejte co nejkonkrétnějsí pojmy (ne auto škoda, ale třeba škoda fabia). Fráze (více slov v pevném pořadí) dávejte do uvozovek (přesněji do znaku pro palce, který je na klávesnici nad ů). Vyhledávač pak hledá stránky, kde jsou zadaná slova přesně takto vedle sebe umístěná. Používejte omezení množiny prohledávaných stránek, které nabízí Pokročilé (rozšířené) vyhledávání. [2]Pokročilé (rozšířené) vyhledávání
12
Aby pro nás informace měla význam, musí být relevantní a kvalitní. Relevantní informace je taková, která odpovídá našim aktuálním potřebám, je pro nás významná a umožňuje nám rozhodnutí. [3] Kvalitní informační zdroj (zde hovoříme především o textových informacích) by měl splňovat tyto parametry: (viz další strana)
13
Správnost. Neměl by obsahovat chyby. To si ověříme pomocí dalších nezávislých zdrojů. Opravdu kvalitní zdroj předkládané informace již sám předem ověřuje, uvádí své informační zdroje. Odbornost autora. U informace (článku) musí být uveden autor, měla by být zdokumentována jeho odborná způsobilost (vzdělání, praxe, publikační činnost). O odbornosti často svědčí i gramatická správnost a literární úroveň článků. Aktuálnost. Každá informace by měla být datována. Pokud se datum získání informace liší od data publikování, mělo by být uvedeno i toto datum. [3]
14
Objektivnost, nezaujatost, nepodjatost. Výrazně musí být odděleny reklamní články, články nesmí bez výslovného upozornění jednostranně zdůrazňovat jeden přístup (např. politické nebo náboženské přesvědčení). Ucelenost. Informace by měly pokrývat určitou oblast, neměly by být vytrhávány z kontextu, měly by přiměřeně zacházet do detailů. Článek by měl vždy nabízet odkazy na podrobnější informace v jiných článcích, knihách nebo webových stránkách a nejlépe obsahovat i různé formy informací – obrázky, schémata, mapy apod. [3]
15
Představuje obranu proti (skryté) manipulaci, která je součástí mnoha sdělení. „Kritické myšlení je pečlivé a uvážené rozhodnutí o tom, zda nějaké tvrzení přijmeme, odmítneme, nebo se zřekneme úsudku o něm. Kritické myšlení rovněž zahrnuje stupeň jistoty, s níž nějaké tvrzení přijmeme nebo odmítneme.“ (František Koukolík, 1998.) [4]
16
Základním principem je opatrné věcné posuzování předkládaných informací a jejich ověřování z více nezávislých zdrojů. K tomu pomáhá dodržování těchto pravidel: Definujte problém a ujasněte si, jaké informace potřebujete k jeho řešení. Najděte více informací (alternativ) k jeho řešení a vyberte ty relevantní z kvalitních zdrojů. Hledejte přesné, jasně formulované informace. Zasaďte nově nalezené informace do svých stávajících znalostí, hledejte souvislosti (odborné, sociální, hostorické atd.) a logické vazby. Formulujte závěry a ověřte jejich validitu (platnost). [4]
17
Logické klamy se běžně používají, někdy vědomě, někdy nevědomě. Jejich cílem je zastřít nelogičnost sdělení a dosáhnout určitého (manipulativního) cíle. Existuje jich velké množství, nejpoužívanější: „Černobílé“ předkládání problému (zakrývání složitosti problému a variant jeho řešení) „Hraní na city“ nebo zastrašování fatálními důsledky. Útoky na autora sdělení místo polemiky s obsahem sdělení. Používání složitého jazyka s množstvím vložených vět a cizích slov. Odvolávání se na (neexistující, v jiném oboru pracující) autoritu. Vyvozování obecných závěrů z jednotlivých událostí (ignorování statistické podstaty mnoha jevů). [4]
18
[1] ROUBAL, Pavel. Informatika a výpočetní technika pro střední školy: teoretická učebnice. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, s. 13. ISBN 978-80-251-3228-9. [2] ROUBAL, Pavel. Informatika a výpočetní technika pro střední školy: teoretická učebnice. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, s. 15. ISBN 978-80-251-3228-9. [3] ROUBAL, Pavel. Informatika a výpočetní technika pro střední školy: teoretická učebnice. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, s. 17. ISBN 978-80-251-3228-9. [4] ROUBAL, Pavel. Informatika a výpočetní technika pro střední školy: teoretická učebnice. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, s. 18. ISBN 978-80-251-3228-9.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.