Základní škola a Mateřská škola generála Pattona Dýšina, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Hana Műllerová NÁZEV: VY_32_INOVACE_5B_07 TÉMA: Gotické umění.

Prezentace na téma: "Základní škola a Mateřská škola generála Pattona Dýšina, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Hana Műllerová NÁZEV: VY_32_INOVACE_5B_07 TÉMA: Gotické umění."— Transkript prezentace:

1 Základní škola a Mateřská škola generála Pattona Dýšina, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Hana Műllerová NÁZEV: VY_32_INOVACE_5B_07 TÉMA: Gotické umění – 2. část ČÍSLO PROJEKTU: CZ. 1. 07/ 1. 4. 00/ 21. 1843

2 A NOTACE Prezentace navazuje na předchozí část zaměřenou na gotické stavitelství. Druhá část se věnuje gotickému malířství, sochařství. Žáci se seznámí s pojmy - madona, pieta, deskový obraz. Poznají, jaká byla v tomto období možnost se vzdělávat. Seznámí se s pojmy - univerzita, bakalář, mistr. Závěr bude patřit gotické módě.

3 R OZCVIČKA – ZKUS OPRAVIT TEXT Gotika vzniká v Německu. Typickým stavebním prvkem gotického slohu je půlkruhový oblouk. Byl používán při stavbách rotund a bazilik, které dodnes překvapují lehkostí a velkým vnitřním prostorem, což nelze říci o románských katedrálách. Významnou památkou je v Praze chrám sv. Barbory. Jeho prvním stavitelem byl Petr Parléř, po něm převzal vedení stavby Matyáš z Arassu. V gotickém stylu se nestavěly měšťanské domy.

4 T AK JAK SIS VEDL ? Gotika vzniká ve Francii. Typickým stavebním prvkem gotického slohu je lomený oblouk. Byl používán při stavbách katedrál, které dodnes překvapují lehkostí a velkým vnitřním prostorem, což nelze říci o románských rotundách a bazilikách. Významnou památkou je v Praze chrám sv. Víta. Jeho prvním stavitelem byl Matyáš z Arassu, po něm převzal vedení stavby Petr Parléř. V gotickém stylu se stavěly i měšťanské domy.

5 G OTICKÉ MALÍŘSTVÍ A SOCHAŘSTVÍ

6 Motivy se vztahují ke křesťanské víře. Madona - zobrazení Panny Marie s malým Ježíškem. Pieta - zobrazení Panny Marie s Kristovým tělem sňatým z kříže. Biblické výjevy. Světci.

7 Z NAKY MALÍŘSTVÍ Malíři v gotickém stylu tvoří fresky, malby na sklo, knižní miniatury, malby na dřevěné desky - deskové obrazy. Deskové obrazy vytvářely deskové oltáře. Mezi nejvýznamnější umělce patří Theodorik. Ten vytvořil kolekci obrazů v kapli sv. Kříže na Karlštejně. Ostatní umělce neznáme, nepodepisovali svá díla. Proto je nazýváme podle jejich děl, např. Mistr vyšebrodského oltáře, Mistr třeboňského oltáře.

8 M ISTR THEODORIK - AUTOPORTRÉT A OBRAZ - S V. JERONÝM

9 Z NAKY SOCHAŘSTVÍ Sochy tvořené ze dřeva, z kamene. Některé byly obarvené. Obnovilo se i monumentální sochařství. Umělci se snažili o zachycení duševního hnutí, o výraz.

10 V ZDĚLANOST V OBDOBÍ GOTIKY Rozvoj měst se zasloužil o proměnu společnosti. Dříve měli přístup ke vzdělání pouze kněží na církevních školách - u far, u kostelů a klášterů. V této době ale zakládají své školy i měšťané. Nazývaly se městské. Do školy chodili jen chlapci bohatých měšťanů, obchodníků, bohatších řemeslníků. Učili se číst, psát, počítat. Zdokonalovali svoji latinu. Ta byla nejen církevním jazykem, ale i mezinárodní dorozumívací řečí.

11 U NIVERZITA Nejvyšší vzdělání bylo získáváno na univerzitách. První univerzity vznikaly v Itálii (Bologna, Padova) v Anglii (Oxford) ve Francii. Nejstarší univerzita ve střední Evropě - 1348 Karlova univerzita v Praze.

12 V čele univerzita stál rektor. Univerzity předkládaly vzdělanost všestrannou. Měly 4 fakulty. V čele fakult byli tzv. děkani. Studenti mohli volit fakultu - artistickou medicínskou právnickou teologickou Artistická fakulta by měla dnes název filozofická. Získané tituly byly - bakalář (učil na městských školách) mistr

13 R OZVOJ NÁRODNÍCH JAZYKŮ Po roce 1200 se začaly psát knihy a úřední písemnosti nejen latinsky, ale i v národních jazycích. U nás se vedle latiny v době gotiky začala používat němčina a čeština. K nejstarším česky psaným literárním dílům patří DALIMILOVA KRONIKA z počátku 14. století. Byla veršovaná.

14 G OTICKÁ MÓDA Gotické šaty byly po dlouhé době veselé a barevné. Ideálem ženské krásy byla štíhlost (stejně jako u gotické věže). Oděv byl přiléhavý s různými doplňky. Pas byl posunutý na bedra. Muži nosili kabátce a přiléhavé kamaše. Co bylo módní? Špičaté čepce ve tvaru jednorohého nebo dvourohého kužele. Dvojí rukávy. Dlouhé závoje. Knoflíky. Rozparky. Rolničky a zvonky na opascích. Boty s dlouhými špicemi.

15 P OUŽITÉ ZDROJE Obrázky [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vladimirskay a.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:PietaLutin.jp g http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:PietaLutin.jp g http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Meister_Theo derich_von_Prag_002.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gothic_altar_ veit_stoss.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Charles- University-symbol-2.png

16 P OUŽITÉ ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dalimilova_kronika_par izsky_fragment.jpg Otevřená galerie MS Office HROCH, Miroslav. Dějepis : středověk pro základní školy. 5. vyd., ve VaN Práce 3. Praha: Práce, 1996, 101 s. Učebnice pro základní školy (Práce). ISBN 80-208-0378-5. ČECHURA, Jaroslav. Dějepis pro 7. ročník základní školy a 2. ročník osmiletého gymnázia : středověk pro základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1998, 136 s. Učebnice pro základní školy (Práce). ISBN 80- 723-5002-1. PARKAN, František. Dějepis pro 7. ročník základní školy a 2. ročník osmiletého gymnázia : středověk a raný novověk : pracovní sešit. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2002, 52 s. Učebnice pro základní školy (Práce). ISBN 80-723-5192-3.