DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední.

Prezentace na téma: "DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední."— Transkript prezentace:

1 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: DUM č. 3/2 – 5/7 Sada: Československé dějiny po roce 1945 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).www.rvp.cz

2 TÉMA: Katolická církev po roce 1948 PŘEDMĚT: dějepis – moderní československé dějiny KLÍČOVÁ SLOVA: katolické, kněží, kláštery, Beran, internační tábory, biskupové, Číhošť JMÉNO AUTORA: Mgr. Marcela Svejkovská

3 Metodický pokyn: -určeno pro výuku dějepisu v oktávě -zahrnuje: 1. Začátek perzekuce 2. Pozemková reforma 3. Josef Beran 4. Karlovarský program 5. Plán K 6. Čihošťský zázrak 7. Práce s texty

4 Začátek perzekuce  27. 2. 1948 – zákaz katolických novin, časopisů, nakladatelství, spolků  do šrotu zabavené zásoby náboženské literatury  čistky: z úřadů a škol propuštěny tisíce aktivních věřících  zrušeny svátky Božího Těla a Nanebevzetí Panny Marie

5 Opozice  studenti – katolíci, kteří šli v protestním průvodu na Hrad – byli surově rozehnáni  tisíce příznivců Orla demonstrovalo proti puči na Hostýně – vedoucí funkcionáři pak krutě mučeni  kněží nuceni, aby dělali politiku Národní fronty

6 2 směry přístupu ke katolické církvi 1.RADIKÁLNÍ PROUD – Alexej Čepička (nový ministr spravedlnosti), Antonín Zápotocký (vedoucí odborářů), StB 2.UMÍRNĚNÝ PROUD – Klement Gottwald, snaha o dohodu, o kompromitování předních katolíků, izolovat od hierarchie a Vatikánu, vytvořit národní církev

7 Třetí etapa pozemkových reforem  Július Ďuriš – min. zemědělství  nižším církevním úřadům nechávala vláda nejvýše 30 ha  kláštery ad. přišly o všechny polnosti, lesy, rybníky (podnik Státní lesy, státní statky, JZD, min. obrany)  Jan Masaryk již 19. 1. 1948 varuje Gottwalda před provedením reformy

8 Josef Beran, arcibiskup, nechal udělat soupis majetku: Před rokem 1947 půda zemědělská a lesní: 200 000 ha farní a kostelní: 10 000 ha Po roce 1947 půda zemědělská a lesní: 160 000 ha farní a kostelní: netýkalo se jí to

9 Želivský klášter – internace Obr. 1

10 Zákon o jednotné škole  21. 4. 1948  Zestátnění = faktická likvidace katolického školství  Otázky: 1. Co komunisté sledovali zrušením katolických škol? 2. Byly po roce 1989 znovu povoleny? 3. Je některá v našem okrese či kraji?

11 Vlna perzekucí  zatýkání kněží  internace příslušníků řádů v tzv. centralizačních klášterech  zrušení mužských řádů  tři procesy s vysokými katolickými duchovními  uvěznění arcibiskupa Josefa Berana  domov pro vysloužilé kněze na Vysočině v Moravci (J. Deml) Obr. 2, Moravec

12 Josef Beran „S vděčností jsme přijali Vaše ujištění, že se nestane nic, co by kalilo dobrý poměr církve a státu, poukazujeme ovšem na vážné přehmaty, s nimiž nemůžeme souhlasit a jimiž bylo násilně zasaženo do práv církevních, zejména při násilném zabírání církevních budov a ústavů, při zbavování úřadu kněží, řeholníků a řeholnic. Je to nápadné, že bylo zastaveno vydávání většiny katolických časopisů a že je překáženo i činnosti katolických spolků.“

13 Klement Gottwald,,Myslím, že bychom měli vzít kurz na to, odpoutat katolickou církev od Vatikánu. Dostat je tak daleko, aby se s Vatikánem rozešli a stali se národní církví. Žádné nové spory rituální vést nechceme, ale pryč od Říma a směrem k národní církvi. To je ovšem úloha velmi těžká. Je nutné církev neutralizovat a dostat ji do svých rukou tak, aby sloužila režimu.”

14 Úkol 1.Porovnej oba texty. 2.Komu byly určeny? 3.Z čeho pramení Beranovy obavy? 4.Popiš komunistické záměry s církví.

15 Tlak sílí  po 11. 6. 1948, po volbách, už netřeba brát ohledy na katolické voliče – tlak proti církvi sílí  během roku 1948 – spory uvnitř církve – jedna skupina (Beran) proti jednání s komunisty, druhá (Trochta, ltm. biskup) pro jednání  konference biskupů – březen 1949 – odhaleno odposlouchávací zařízení pod topením Úkol: Zjisti, jaký byl osud biskupa Štěpána Trochty.

16 Pastýřský list, 15. 6. „Vcelku možno říci, že mimo kostel je každá náboženská činnost již znemožněna a do kostelů se bojí leckde věřící veřejně vejít, aby nebyli obviňováni z reakce a nehrozila jim ztráta existence. Posuďte sami, drazí katolíci, po zjištění těchto skutečností, byl-li stát nějak církví poškozen, či je-li tomu právě naopak?“ nařízení, že čtení pastýřského listu je trestný čin

17 Politický tlak  březen 1949: karlovarský program 1.Znemožnit biskupům styk se Sv. stolcem 2.Klín mezi biskupy a kněze, mezi kněze a věřící 3.Připravit likvidaci řeholí 4.Zvýhodňovat a odměňovat kněze slabého charakteru

18 Katolická akce  od 10. 6. 1949 – měla vyvolat hnutí věřících proti biskupům  agitační dvojice (často kom. a katol. v jednom) chodily po pracovištích i domácnostech, sbíraly podpisy, někdy slušně, jindy výhružně  největší tlak na kněze, mnohé podpisy podvodem, později se zjistilo, že jsou tu i „mrtvé duše“  v té době už mají mezi knězi své informátory  papež Pius XII. – vydává exkomunikační dekret (na členy Katolické akce a KSČ)

19 Josef Beran  roste jeho autorita v národě  proti své vůli se stal symbolem občanské statečnosti Obr. 3 Obr. 4

20  19. 6. se měl konat průvod Božího Těla po Hradčanském náměstí  SNB, milice, těžká nákladní auta  StB a milicionáři v přeplněné katedrále – hlasitě se bavili, v rukou hole  po slavnosti na arcibiskupa čekala Stb – stráž, která ho měla „chránit“ – 16 let intervence  brzy pod dozorem i ostatní biskupové  vyhoštěn vatikánský diplomat

21 Likvidace řádů Plán K  „bartolomějská noc“  15. 3. zatýkání opatů a abatyší  monstrproces  13/14 dubna a 27/28 dubna – politická akce, v noci internováno 2192 řeholníků do sběrných internačních táborů v Oseku, Broumově, Želivě… Zde zvlášť ostrý režim, odtud často buď do vězení, nebo do prac. táborů

22 Broumovský klášter – internace Obr. 5

23 Anastáz Opasek (zemř. 1999)  opat benediktinského kláštera, básník  odsouzen jako nejvýznamnější z „vatikánských agentů“ na doživotí, mukly přezdíván „opat chuligán“ (byl vtipný, obyčejný, lidský, velmi oblíbený)  po amnestii pracoval na stavbě, pak emigroval, po r. 1989 se stal arciopatem v Břevnově

24 Čihošťský zázrak 11. 12. 1949 dodnes nevysvětleno: K. Kaplan: provokace StB, místní farníci: zázrak z Číhoště se stalo poutní místo, 28. 1. 1950 kněz Josef Toufar zatčen, krutě vyslýchán a mučen, 25. 2. 1951 umírá, zatýkáni i další lidé (opat želivského kl., kostelník, kovář…), zdá se být propojeno i s kolektivizací doporučený film: In nomine patris, 2004

25 Obr. 6

26 Arcibiskupova poslední veřejná promluva „Nevím, kolikrát ještě budu moci k vám promlouvat, ale nyní prohlašuji veřejně jako biskup: Nikdy, nikdy, nikdy nesvolím k dohodě, která směřuje proti zákonům božím a církvi svaté. Prohlašuji zde slavnostně před Bohem a před národem, že nikdy neuzavřu dohodu, která by porušovala práva církve a jejích biskupů. Nikdo a nic mě k tomu nedonutí, poněvadž církev je jen jedna a bez biskupů církev katolická nemůže existovat. Uslyšíte-li, že jsem něco takového podepsal, nevěřte. Přísahám jako biskup: nikdy nezradím práv božích a církve svaté. Velice mě bolí, že kvůli mně pronásledován bude můj dobrý český lid. Ale nemohu jednat jinak. Je třeba bojovat proti lživosti, úskočnosti a prolhanosti. Je třeba se modlit za duše, které zakolísaly ve víře, byvše svedeny nepravdivými a falešnými řečmi: zde je Kristus, tady je pravda. Pravda je jen jedna, a tu vám hlásá církev, v jejímž čele jsou biskupové spojeni s římským papežem. Nemohou být dvě pravdy. Katolicismus je jen jediný. Katolicismus bez biskupů je nemožný! Buďte věrni svému biskupovi! Chceme trpět pro víru, neboť tím můžeme prospět svému národu.“

27 Otázky 1.Na základě získaných informací a přečteného textu se pokus o charakteristiku arcibiskupa Berana. 2.Jaký máš názor na události v Číhošti? 3.Proč komunistům církev tolik vadila? 4.Co riskovali lidé, kteří u církve zůstali? 5.Za domácí úkol zadej některému ze starších členů rodiny přiložený dotazník.

28 Bilance  dlouholetá internace biskupů  věznění 400–500 diecézních kněží, 350 řeholníků  likvidace mužských a ženských klášterů  řeholníci do internačních středisek, 2360 řeholnic a 1240 mnichů z českých zemí do 2 centrálních kl. – pracovní tábory, stovky zbývajících – továrny, nemocnice  zákaz Orla, seminářů, mládežnických organizací

29 Mírové hnutí katolického duchovenstva kněží (tzv. míroví), kteří dobrovolně nebo pod nátlakem kolaborovali s komunistickým režimem existovalo v letech 1950–1968 Josef Plojhar, Josef Beneš 1968 – hnutí rozpuštěno na žádost Františka Tomáška normalizace – od r. 1971 navázalo Sdružení katolických duchovních Pacem in terris

30 Podzemní církev po r. 1960 mnozí kněží amnestováni kolem některých (Josefa Zvěřiny, Oty Mádra…) se začínají vytvářet tzv. podzemní církve vlastní svěcení kněžích (někdy i žen) situace se zlepšila v 80. letech – kardinál Tomášek

31 Literatura DOLEŽAL, Miloš. Jako bychom dnes zemřít měli: drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, c2012, 446 s. ISBN 978-807-4150-661. DRAŠNER, František. Číhošťský zázrak: zpráva o P. Josefu Toufarovi. 1. vyd. Praha: Nakl. Libri, 2002, 191 p. ISBN 80-727-7143-4. KAPLAN, Karel. Stát a církev v Československu: v letech 1948-1953. 1. vyd. Brno: Doplněk, 1993, 440 p. ISBN 80-852-7022-6. JANIŠOVÁ, Milena a Karel KAPLAN. Katolická církev a pozemková reforma 1945-1948: dokumentace. 1. vyd. Brno: Doplněk, 1995, 499 p. ISBN 80-857-6544-6. KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 215 s. ISBN 80-723-5175-3. OPASEK, Anastáz, Aleš PALÁN a Jan PAULAS. Dvanáct zastavení: vzpomínky opata břevnovského kláštera. 3., opr. a dopl. vyd. Praha: Torst, 1997, 344 s. ISBN 80-721-5028-6. OPASEK, Anastáz. Obrazy. Řím: Křesťanská akademie, 1974. 78 s. Vigilie; sv. 46. SZCZYGIEŁ, Mariusz, Aleš PALÁN a Jan PAULAS. Udělej si ráj: vzpomínky opata břevnovského kláštera. 1. vyd. v českém jazyce. Překlad Helena Stachová. Praha: Dokořán, 2011, 221 s. ISBN 9788086643434-. TAJOVSKÝ, Bohumil Vít, Aleš PALÁN a Jan PAULAS. Člověk musí hořeti: rozhovor Aleše Palána a Jana Paulase a opatem želivského kláštera. Vyd. 1. Praha: Torst, 2001, 608 p. ISBN 80-721- 5126-6. admin: Upevňování komunistického režimu [online]. 1. 12. 2008 [cit. 2013–04-13]. Dostupné z: http://www.edejiny.cz/upevnovani-komunistickeho-rezimu-1948-%E2%80%93-1953/

32 Obrázky Obr. 1: DEZIDOR. [cit. 2012-09-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C5%BDeliv,_kl%C3%A1%C5%A1ter.jpeg Obr. 2: MATĚJ BAŤHA. [cit. 2012-09-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Moravec_427.jpg Obr. 3: MALANDR. [cit. 2012-09-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Statue_of_Josef_Beran.jpg Obr. 4: TOMÁŠ URBAN. [cit. 2012-09-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Card_Josef_Beran.jpg Obr. 5: DANIEL BARÁNEK. [cit. 2012-09-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Broumov,_kl%C3%A1%C5%A1ter,_chod by_06.jpg?uselang=cs Obr. 6: PRAZAK. [cit. 2012-09-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C4%8C%C3%ADho%C5%A1%C5%A5_- _kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie.jpg