Obratlovci obojživelníci.

Prezentace na téma: "Obratlovci obojživelníci."— Transkript prezentace:

1 obratlovci obojživelníci

2 Příští hodinu referát PLAZI LESA

3 obratlovci

4 BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ?
Čím se zásadně liší OBRATLOVCI a BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ?

5 Čím dýchají živočichové
žijící ve vodě? x žijící na souši?

6 suchozemští živočichové
vodní živočichové žábry suchozemští živočichové PLÍCE

7 OBOJŽIVELNÍCI V BLÍZKOSTI VOD – LESNÍ POTŮČKY A TŮŇKY

8 OBOJŽIVELNÍCI žáby mloci
Bez ocasu S ocasem žáby mloci skokan ropucha mlok čolek

9 ŽÁBY

10 ZBARVENÍ KRYCÍ VÝSTRAŽNÉ
SPLÝVAJÍ SVÝM ZBARVENÍM S OKOLÍM, OCHRANA PŘED NAPADENÍM ŽIVOČICH BÝVÁ JEDOVATÝ, VARUJE NEPŘÁTELE, ŽE JE NEBEZPEČNÝ

11 Čím se obojživelníci živí??
HMYZEM MĚKKÝŠI ŽÍŽALAMI PAVOUKY DROBNÝMI HLODAVCI

12 PULEC VE VODĚ, DÝCHÁ ŽÁBRAMI

13 V DOBĚ ROZMNOŽOVÁNÍ SE OBOJŽIVELNÍCI STĚHUJÍ K VODĚ, ČASTO PŘI TOM MUSÍ PŘEJÍT PŘES SILNICE A DÁLNICE, KDE ZAHYNOU POD KOLY AUT.

14 Jak tráví obojživelníci zimu?

15 KŮŽE OBOJŽIVELNÍKŮ JE TENKÁ A HLADKÁ (BEZ KOŽNÍCH VÝRŮSTKŮ)
OBSAHUJE MNOŽSTVÍ SLIZOVÝCH ŽLÁZ, KTERÉ JI NEUSTÁLE ZVLHČUJÍ PŘES ZVLHČENOU KŮŽI SNÁZE PRONIKÁ KYSLÍK (KOŽNÍ DÝCHÁNÍ), ALE TAKÉ NEČISTOTY Z PROSTŘEDÍ NĚKTEŘÍ MAJÍ V KŮŽI JEDOVÉ ŽLÁZY NĚKTEŘÍ JSOU SCHOPNI ZMĚNIT SVOU BARVU

16 Proč jsou obojživelníci v ČR
chránění zákonem?

17 Ze všech tříd obratlovců je nejvíce ohrožených druhů mezi obojživelníky. Rychlost vymírání obojživelníků je mnohem rychlejší (až 200x) než u jiných zvířat. Obojživelníci mají propustnou kůži a žijí ve vodním i suchozemském prostředí. Z obou prostředí tak přestupují škodliviny do jejich těl. Na zkáze se podle vědců podílí také predátoři, problémy s rozmnožováním, choroby, ale také stres vyvolaný lidmi a jejich působením: ničení přirozeného prostředí, znečištění životního prostředí, rozšíření druhů, které v přírodě nejsou původní, globální oteplování a zvýšené dávky UV záření.

18 ZÁSTUPCI OBOJŽIVELNÍKŮ
a) žáby

19 Skokan hnědý

20 skáče až do vzdálenosti 1 m

21 vajíčka skokana se zárodky
pulci skokana hnědého pulec

22 Ropucha obecná

23 samec ropuchy samice ropuchy

24 samec samice páření ropuchy obecné

25 přední noha ropuchy zadní noha ropuchy

26 Vajíčka ropuchy Pulci ropuchy obecné

27 Pulci ropuchy obecné

28 Obranná reakce ropuchy

29 silně ohrožený druh Rosnička zelená

30 Dospělá rosnička měří 3 – 5 cm.
mládě Dospělá rosnička měří 3 – 5 cm. mlá

31 ZÁSTUPCI OBOJŽIVELNÍKŮ
a) ocasatí

32 silně ohrožený druh Mlok skvrnitý

33 20 cm

34 Pulec mloka co je to??? VNĚJŠÍ ŽÁBRY

35 samec Čolek obecný cm 6 cm samice

36

37 Pulci čolka

38 samec KDO JE KDO??? samice

39 OBRATLOVCI LESA – obojživelníci
Obratlovci – mají vnitřní kostru s páteří z obratlů Obojživelníci v lese žáby (bez ocasu) a mloci (ocas) žáby: skokan hnědý - skáče, ropucha obecná - leze, má jedové žlázy, rosnička zelená - na keřích mloci: mlok skvrnitý, čolek obecný zbarvení - ochranné (skokan) nebo výstražné (mlok) - má jedové žlázy v kůži vývoj - přes larvu = pulec - ve vodě, dýchá žábrami dospělec - na souši, dýchá plícemi a kůží – tenká, slizká rozmnožují se ve vodě potrava: hmyz, pavouci, plži  udržují biologickou rovnováhu citliví na čistotu prostředí, V ČR - chránění zákonem

40 Opakování: 1. Vysvětli rozdíl mezi obratlovci a bezobratlými živočichy a uveď příklady 5 živočichů z každé skupiny. 2. Vysvětli, proč dostali obojživelníci své jméno  popiš vývin obojživelníků; vysvětli hlavní rozdíl mezi larvou a dospělcem (životní prostředí + dýchání). 3. Na jaké dvě velké skupiny dělíme zástupce obojživelníků a podle čeho se takto dělí? Uveď dva zástupce z každé skupiny. 4. Jak se přizpůsobili obojživelníci svým vzhledem životnímu prostředí? Na co lze u některých podle jejich vzhledu usuzovat? 5. Čím se obojživelníci živí? Jak tráví zimu? Jsou pro přírodu ( pro člověka ) něčím užiteční nebo naopak?