Mgr. Marie Havránková TVAROSLOVÍ 4 – přídavná jména Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník Srpen 2012.

Prezentace na téma: "Mgr. Marie Havránková TVAROSLOVÍ 4 – přídavná jména Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník Srpen 2012."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Marie Havránková TVAROSLOVÍ 4 – přídavná jména Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník Srpen 2012

2  V této sadě výukových materiálů s názvem Tvarosloví se budeme zabývat tvořením tvarů slov, slovními druhy, jejich tříděním a mluvnickými kategoriemi. Učivo má rozšířit znalosti, které žáci získali v ZŠ a je určeno pro žáky 2. ročníku učebních oborů SOU.  Tato prezentace je zaměřena na přídavná jména, jejich druhy, skloňování, pravopis koncovek přídavných jmen a na stupňování přídavných jmen.

3 PŘÍDAVNÁ JMÉNA ADJEKTIVA

4  označují vlastnosti podstatných jmen nebo jejich význam blíže určují a zpřesňují  určujeme u nich mluvnické kategorie: pád, číslo, rod, kromě nich ještě druh a vzor  skloňují se a jsou plnovýznamovým slovním druhem  ve větě plní nejčastěji funkci shodného přívlastku, případně jmenné části přísudku

5  s podstatnými jmény, k nimž patří, se shodují v pádě, čísle a rodě, v rodě mužském se v některých pádech rozlišují i tvary životné a neživotné  rozlišujeme tyto druhy přídavných jmen: přídavná jména tvrdá, přídavná jména měkká a přídavná jména přivlastňovací

6  mají tvar složený nebo jmenný  tvar složený (dlouhý – v koncovce je dlouhá samohláska)  v 1. pádě jednotného čísla je trojí zakončení podle rodů koncovkami –ý, -á, -é  skloňují se podle vzoru mladý, mladá, mladé

7  tvar jmenný (krátký – bez koncovky nebo s krátkou samohláskou)  jsou zakončena stejně jako tvrdé vzory podstatných jmen  skloňují se podle vzoru mlád (jako pán, 1. p. j. č. rodu mužského je bez koncovky), mláda (jako žena), mládo (jako město)  přídavné jméno rád, ráda, rádo má pouze tvary jmenné

8  jsou jen ve tvaru složeném s dlouhou samohláskou v koncovce  v 1 pádě čísla jednotného mají ve všech rodech koncovku –í  skloňují se podle vzoru jarní (jarní vánek, jarní květina, jarní počasí)

9  v některých pádech jsou ve tvaru jmenném, v jiných pádech ve tvaru složeném  přivlastňují jednotlivé, určité osobě  tvoříme je od podstatných jmen rodu mužského životného, která označují osoby, příponami –ův –ova, -ovo a od podstatných jmen rodu ženského, která označují osoby, příponami –in –ina,-ino

10  skloňují se podle vzoru otcův, otcova, otcovo a matčin, matčina, matčino  od jmen zvířat přídavná jména přivlastňovací zpravidla netvoříme (ale Alíkova miska)  přídavná jména přivlastňovací utvořená od jmen vlastních píšeme s velkým počátečním písmenem (Pavlův kamarád, Erbenovy pohádky)

11  v přídavných jménech měkkých píšeme v koncovkách pouze měkké –í (orlí, orlímu, orlích, orlími…)  v přídavných jménech tvrdých a přídavných jménech přivlastňovacích píšeme v koncovkách tvrdé –y/-ý, jen v 1. a 5 p. mn. č. rodu mužského živ. píšeme měkké –i/-í, např. malý pes, ale malí psi, otcovy brýle jako matčiny brýle, otcovi bratři jako matčini bratři

12  některá přídavná jména tvrdá mohou vyjádřit trojí stupeň vlastnosti = dají se stupňovat  pravidelné stupňování – druhý stupeň tvoříme z prvního pomocí přípon –ejší, -ější, -ší nebo koncovkou –í, třetí stupeň tvoříme z druhého předponou nej- : veselý- veselejší – nejveselejší

13 1. stupeň (pozitiv)2. stupeň (komparativ)3. stupeň (superlativ) nej- + 2. stupeň rychlý-ejší rychlejšínejrychlejší vděčný-ější vděčnějšínejvděčnější starý-ší staršínejstarší hezký-í hezčínejhezčí

14  nepravidelné stupňování – druhý a třetí stupeň mají jiný kořen než stupeň první: dobrý – lepší – nejlepší, zlý – horší –nejhorší  stupňování opisem – druhý a třetí stupeň tvoříme pomocí příslovcí více, silněji, méně: navštěvované místo, více navštěvované místo, nejvíce navštěvované místo

15  Přídavná jména označují vlastnosti podst. jmen nebo jejich význam blíže určují a zpřesňují. Určujeme u nich pád, číslo, rod, druh a vzor. Skloňují se, jsou plnovýznamová, ve větě plní nejčastěji funkci přívlastku shodného.  Rozlišujeme přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací.  Přídavná jména tvrdá mají tvar složený, vzor mladý, mladá, mladé, a tvar jmenný, vzor mlád (pán), mláda (žena), mládo (město).

16  Přídavná jména měkká mají vzor jarní (den), jarní (květina), jarní (počasí).  Přídavná jména přivlastňovací přivlastňují určité osobě, tvoříme je od podst. jmen rodu mužského, vzor otcův, otcova, otcovo, a podst. jmen rodu ženského, vzor matčin, matčina, matčino.  Některá přídavná jména tvrdá mohou vyjádřit trojí stupeň vlastnosti – stupňují se. Máme stupňování pravidelné (veselý, veselejší, nejveselejší) a nepravidelné (zlý, horší, nejhorší).

17  1. Co označují přídavná jména a co u nich určujeme?  2. Jaké druhy přídavných jmen rozlišujeme?  3. Jaké tvary mají přídavná jména tvrdá, jaké mají vzory?  4. Jaké vzory mají přídavná jména měkká?  5. Komu přivlastňují přídavná jména přivlastňovací, jak u nich máme vzory?  6. Co je to stupňování, jak stupňujeme přídavná jména?

18  MUŽÍKOVÁ, Olga, MARKVARTOVÁ, Barbora, KLUSÁČKOVÁ, Lenka, JEŘÁBKOVÁ, Eleonora, ADÁMKOVÁ, Petra. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – 082 – 9  DOBEŠOVÁ, Věra, FIALOVÁ, Vladimíra. Průvodce českým jazykem. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7538 – 019 - 5  SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007,ISBN 978 – 253 – 0298 – 0