Einthoven neměl k disposici elektronické zesilovače, proto EKG křivku sledoval pomocí strunových galvanometrů. Jako končetinové elektrody jsou použity.

Prezentace na téma: "Einthoven neměl k disposici elektronické zesilovače, proto EKG křivku sledoval pomocí strunových galvanometrů. Jako končetinové elektrody jsou použity."— Transkript prezentace:

1 Einthoven neměl k disposici elektronické zesilovače, proto EKG křivku sledoval pomocí strunových galvanometrů. Jako končetinové elektrody jsou použity nádoby s vodou nebo elektrolytem. Historie

2 Na vstupu EKG svodů jsou použity diferenční zesilovače s vysokou vstupní impedancí, která neovlivňuje měření Diferenční zesilovač má dva vstupy, přímý (označený symbolem +) a invertovaný (označený symbolem –). Na svém výstupu zesiluje diferenci (rozdílové napětí) mezi oběma vstupy: Rostoucí potenciál na přímém vstupu působí vzrůst napětí na výstupu zesilovače Rostoucí potenciál na invertovaném vstupu působí pokles napětí na výstupu zesilovače Diferenční zesilovač

3 Dva vstupy diferenčního zesilovače se zapojují na stejná místa, jako se dřív zapojovaly strunové galvanometry u prehistorických EKG přístrojů. Princip unipolárních a bipolárních svodů zůstává stejný. Diferenční zesilovače umožní snížit rušivá napětí (rušivá napětí o stejné polaritě, přiváděná na diferenční vstupy, se vzájemně vyruší) Někdy se používá název diferenciální zesilovač, což může být zavádějící, neboť se zesiluje diference (rozdíl) a nikoliv diferenciál. Diferenční zesilovač

4 Elektroda, připojovaná na přímý vstup, se někdy nazývá aktivní Elektroda, připojovaná na invertovaný vstup, se někdy nazývá referenční Mezi oběma elektrodami mohou, ale nemusí být kvalitativní rozdíly. Často jde jen o konvenci. Elektrody na vstupech

5 U bipolárního zapojení bývají vstupy diferenciálních zesilovačů zapojeny na dvě elektrody. Jedna a táž elektroda může být zapojena ke vstupům různých zesilovačů Často tak vznikají řetězce, kdy zesilovače zesilují rozdíly mezi sousedními elektrodami Bipolární zapojení

6 Einthovenovo zapojení je bipolární zapojení, kdy je konec řetězce spojen se začátkem. Diferenční zesilovače jsou tak zapojeny do kruhu (respektive do trojúhelníka). Důležité je zapojení přímých a invertovaných vstupů u různých svodů. Einthovenovo bipolární zapojení

7 Přímé vstupy jsou zapojeny každý na jednu aktivní elektrodu. Invertované (referenční) vstupy jsou připojeny na společnou referenční elektrodu. Společná referenční elektroda bývá nahrazena umělou referencí, vytvořenou spojením aktivních elektrod přes stejně velké odpory do jednoho bodu (Wilsonova svorka) Wilsonovo zapojení lze realizovat pomocí tří zesilovačů (jako na obrázku) Unipolární zapojení šesti prekordiálních elektrod lze realizovat podobným způsobem pomocí šesti diferenciálních zesilovačů. Unipolární zapojení

8 Zařízení sestává z několika základních částí: Kabel s končetinovými a hrudními elektrodami Jednotka BTL-08 ECG Připojený počítač s programem BTL-08 Win EKG zařízení

9 Rozpleteme kabely s elektrodami a položíme stranou Povšimneme si, že přívody končetinových elektrod jsou delší než hrudních Uložíme pacienta uvolněně na záda Místa pro upevnění elektrod očistíme lihem a zvlhčíme fyziologickým roztokem Příprava elektrod a pacienta

10 Jako první upevňujeme zemnící elektrodu N na pravou nohu Upevníme kleštinové končetinové elektrody F, R, L Použití EKG gelu není zpravidla nutné, ale v případě potřeby jej můžeme použít. Obvykle vystačíme s řádným navlhčením pokožky. Upevnění končetinových elektrod

11 U vypnutého přístroje svítí pouze jedna oranžová LED dioda pod tlačítkem (on/off) Přístroj zapneme tlačítkem (on/off) Rozsvítí se několi zelených LED na panelu Další tlačítka na EKG jednotce nepoužíváme – jsou určena pro ovládání samostatné jednotky. V našem případě je jednotka připojena k počítači a tak veškerá další komunikace probíhá prostřednictvím ovládacího programu počítače. Po ukončení práce vypneme jednotku dlouhým stiskem tlačítka (on/off) Přístroj BTL-08 S ECG

12 Na záznamové obrazovce se rozběhne záznam Nastavení buď myší nebo funkčními klávesami: F3 – Můžeme vyzkoušet různé způsoby zobrazení svodů 1×12, 2×6, 1×6. Na obrázku vidíme obvyklé zobrazení 2×6. F4 – Time base = rychlost posuvu: obvyklá hodnota je 50 mm/s F5 – Amplitude = měřítko amplitud: obvyklá hodnota je 10 mm/mV. V případě potřeby si ji můžeme snížit nebo snížit. F6 – Filtr – můžeme nechat vypnutý, v případě rušení od sítě můžeme zapnout filtr 50 Hz F7 – Time const. = časová konstanta: volíme co nejdelší 3.2 sec. V případě velkého "plavání" záznamu můžeme snížit. Náběr: Vyčkáme chvíle, kdy alespoň 10 sekund leží pacient v klidu a záznam je bez artefaktů. Stisknutím klávesy [Enter] uložíme záznam z právě uběhlých 10 sekund. Takto uložíme alespoň tři (můžeme i více) 10s náběry tak, aby každý člen skupiny měl jeden různý náběr. Záznam

13 Okno prohlížení záznamů umožňuje prohlížet uložené 10s náběry. Jednotlivé náběry jsou odděleny bílou svislou čarou. Zvolíme vhodný 10s náběr a v něm vhodné 5s místo k vytisknutí. Prohlížení záznamu