Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.

Prezentace na téma: "Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál."— Transkript prezentace:

1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál byl vytvořen v rámci OP VK 1.5 – EU peníze středním školám. Aminokyseliny VY_32_INOVACE_130318 8. února 2014

2 Aminokyseliny substituční deriváty karboxylových kyselin ve svých molekulách obsahují: karboxylovou skupinu – COOH aminoskupinu – NH 2

3 v přírodě se vyskytují převážně α- aminokyseliny jsou opticky aktivní - obsahují chirální uhlík (kromě glycinu) - jsou schopny stáčet rovinu polarizovaného světla [1]

4 Rozdělení aminokyselin: 1. PROTEINOGENNÍ - tvoří bílkoviny (proteiny) - běžně 20, 21 - selenocystein, 22- pyrolysin - vyskytují se vzácně - kódované aminokyseliny Esenciální (nepostradatelné) - tělo je nedovede syntetizovat - nutno přijímat v potravě - 8 - př. Val, Leu, Ile, Thr, Phe, Met

5 neesenciální (postradatelné) - lidské tělo je dovede syntetizovat - vznikají transaminací z aminokyselin přijatých v potravě 2. NEPROTEINOGENNÍ β – alanin kyselina γ- aminomáselná ornithin

6 AMK můžeme dále dělit: a)nepolární AMK - dodávají bílkovinám hydrofobní vlastnosti - mají schopnost vázat nepolární nízkomolekulární látky - Ala, Gly b) polární AMK - snadno tvoří vodíkové vazby s molekulami vody - zvyšují tak rozpustnost bílkovin v H 2 O - Tyr, Ser, Thr

7  kyselé  bazické  neutrální AMK můžeme dále dělit: [2] [3] [4]

8 Vlastnosti:  bezbarvé, pevné krystalické látky  většinou rozpustné ve vodě  většina má amfoterní charakter - COOH – udává kyselé vlastnosti - NH 2 – udává zásadité vlastnosti  izoelektrický bod – hodnota pH, při kterém se AMK chová neutrálně, vyskytuje se ve formě amfiontu  hodnota izolekt. bodu pro každou AMK charakteristická

9 Příprava:  působením NH3 na α- halogenkyseliny  redukcí nitrokyselin

10 Použité zdroje: [1]MYCETEAE.[cit.2014-08-02] Dostupný pod licencí Public domain na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aminoacid.png http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aminoacid.png [2][cit.2014-08-02] Dostupný pod licencí Public domain na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chirality_with_hands.svg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chirality_with_hands.svg?uselang=cs [3]PAGINAZERO.[cit.2014-08-02] Dostupný pod licencí Public domain nahttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amminoacido_acido_aspartico_formu la.pnghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amminoacido_acido_aspartico_formu la.png [4]PAGINAZERO.[cit.2014-08-02] Dostupný pod licencí Public domain na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amminoacido_arginina_formula.png http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amminoacido_arginina_formula.png [5]PAGINAZERO.[cit.2014-08-02] Dostupný pod licencí Public domain na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amminoacido_alanina_formula.png http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amminoacido_alanina_formula.png [6] BENEŠOVÁ, Marie a Hana SATRAPOVÁ. Odmaturuj z chemie. první-dotisk. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-86285-56-1