Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 Vybrané kapitoly světových a českých dějin První světová válka 1914 až 1918

2 Příčiny první světové války Antagonizmus dvou nejsilnějších mocenských bloků ve světě – Trojdohoda = Spojené království, Francie a Rusko – Trojspolek = Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie Antagonizmus velmocí – Německo vs. Francie = vzájemné územní nároky – Německo vs. Spojené království = prestižní spor o námořní převahu – Itálie vs. Rakousko-Uhersko = italské nároky na rakousko-uherská teritoria, příčina rozpadu Trojspolku – Itálie vs. Francie = italské nároky na francouzská území (mj. na Korsiku) – Spojené království vs. Rusko = mocenské ambice ve východní Asii, ale porážka Ruska Japonskem

3 Vyhlášení války, I Dne 28. června 1914 atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d‘Este v Sarajevu – Atentátník Gavrilo Princip, srbský nacionalista z Bosny a Hercegoviny (organizace Mladá Bosna, desítky členů) – 28. červen (1389) = symbolický den srbské státnosti (bitva na Kosově poli) Rakousko-uherské ultimátum Srbsku: zdůvodněno nutností vyšetřit atentát (v Srbsku základny nacionalistů, pašování zbraní aj.), ale fakticky porušuje zásady suverénního státu Po srbském odmítnutí dne 28. července 1918 Rakousko-Uhersko vyhlašuje válku Srbsku = počátek první světové války

4 Vyhlášení války, II Spojencem Srbska Rusko, dne 28. července 1914 mobilizuje vojska Německo spojencem Rakousko-Uherska, ultimátum Rusku, aby zastavilo válečné přípravy Rusko ultimátum odmítlo, dne 1. srpna 1914 vyhlašuje Německo válku Rusku Dne 3. srpna 1914 vyhlašuje Německo válku Francii a obsazuje Belgii Dne 4. srpna 1914 vyhlásilo Spojené království válku Německu Do konce roku 1914 se do válečného konfliktu zapojila ještě Černá Hora, Japonsko a Turecko

5 Periodizace první světové války Vojenské hledisko – Tři hlavní fáze podle způsobu vedení boje: fáze manévrovací války (podzim 1914), fáze zákopové války (1914/1915 až 1917) a závěrečná fáze obnovy manévrovacích bojů (1918); vývoj na každé frontě poněkud odlišný – Tři hlavní fáze podle převahy ve válečné iniciativě: fáze vzájemného patu (1914 až pol. r. 1917), fáze dočasné převahy Ústředních mocností (pol. r. 1917 až jaro 1918), fáze převahy Dohody (druhá pol. r. 1918)

6 Manévrovací válka, 1914 Západní fronta: Schlieffenův plán = autorem náčelník německého generálního štábu maršál Alfred von Schlieffen (90. léta 19. stol.) – Tažení proti Francii přes neutrální Belgii, hlavní úderná síla na pravém křídle směřuje do boku a týlu francouzských armád = obklíčit francouzská vojska za šest týdnů Plán realizován pouze z části, část sil převedena na levé křídlo = strategické oslabení ofenzívy Německá ofenzíva zastavena během první bitvy na Marně ve dnech 5. až 12. září 1914

7 Manévrovací válka, 1914 Balkánská fronta: první rakousko-uherská ofenzíva ze dne 12. srpna 1914 na Bělehrad odražena, během prosince 1914 Bělehrad ovládnut rakousko-uherskými vojsky, ale vzápětí vytlačen = zákopová válka Východní fronta: oproti očekávání všech zúčastněných stran zahájilo Rusko dne 17. srpna 1914 mohutnou ofenzívu do východního Pruska, ale nedostatečná koordinace ruských armád: – Německé vítězství v bitvě u Tannenbergu ve dnech 23. až 31. srpna 1914 – Německé vítězství v bitvě u Mazovských jezer ve dnech 5. až 15. září 1914 Dne 18. srpna 1914 ruská ofenzíva v Haliči, obležení pevnosti rakousko-uherské pevnosti Přemyšl

8 Zákopová válka, konec roku 1914 Západní fronta: od poloviny září 1915 zakopávání německých a francouzských vojsk, tzv. běh k moři, tj. pokus obejít pozice protivníka = vytvoření souvislé frontové linie na severu Francie od švýcarských hranic po lamanšský průliv – Plně se projevila převaha obranných prostředků (kulomety, dělostřelectvo, ostnatý drát) nad prostředků útočnými (pěchota, částečně dělostřelectvo) – První bitva u Yprů ve dnech 30. října až 11. listopadu 1914 = neúspěšný pokus Německa prolomit frontovou linii Východní fronta: neúspěch ruských vojsk pokračovat v ofenzívě (bitvy u Lodže, Krakova a Limanowy), na přelomu let 1914 a 1915 zákopová válka

9 Zákopová válka, 1915 Východní fronta: změna priorit Německa = nejdříve vyřadit z války Rusko, od ledna do června 1915 série ofenzív Německa a Rakousko-Uherska – Průlom u Gorlice ve dnech 1. až 3. května 1915, rakousko- uherský postup až na Lvov – Paralelně postup německých vojsk v Polsku a Pobaltí (obsazení mj. Varšavy a Vilna), ale v září 1915 opět zákopový způsob boje Západní fronta: německá strana po celý rok v defenzívě, francouzské a britské ofenzívy končí neúspěšně (bitva v Champagne, druhá bitva u Yper: použití bojových plynů)

10 Zákopová válka, 1915 Italská fronta: dne 23. května 1915 vstupuje Itálie do války, otevření další fronty; během roku čtyři italské pokusy prolomit rakousko-uherskou frontu, ale bez úspěchu Balkánská fronta: na stran Ústředních mocností vstupuje do války Bulharsko, od 7. října 1915 společný útok proti Srbsku, rozbití srbské armády a její ústup přes Albánii (Srbsko nekapituluje!); během října 1915 otevřena též soluňská fronta, ale omezený rozsah bojů Dardanelská fronta: též Gallipolská operace, snaha Dohody probojovat cestu přes úžiny do Černého moře a spojit se s Ruskem, též snaha vyvázat se ze zákopových bojů – Útok britských bitevních lodí dne 18. března 1915 končí jejich porážkou, vylodění dne 25. dubna 1915 skončilo na plážích Gallipolského poloostrova, na přelomu let 1915 a 1916 byl Britové nuceni evakuovat

11 Zákopová válka, 1916 Na rok 1916 změna strategie obou stran: vyčerpávající boje, tj. využít zákopovou válku k lidskému a ekonomickému zničení protivníka Ve dnech 21. ledna až 21. prosince 1916 bitva u Verdunu – N německý útok reaguje Francie úpornou obranou, mezi říjnem a prosincem 1916 pak přechází do útoku; na německé straně ztráty asi 330 000 mužů, na francouzské kolem 380 000 mužů Koordinace vojenského úsilí Dohody: společná konference v únoru 1916 v Chantilly: společná ofenzíva na všech třech hlavních frontách

12 Zákopová válka, 1916 – Západní fronta: ve dnech 24. června až 19. listopadu 1916 bitva na Sommě = místo dotyku britských a francouzských vojsk, ale silná německá obrana; na straně Dohody ztráty 625 000 mužů, na straně Německa kolem 450 000 – Východní fronta: dne 4. června 1916 zahájena Brusilovova ofenzíva, současný úder Jihozápadního frontu na dvou místech, postup až o 100 km, ale úspěchy vykoupeny vysokými ztrátami – Italská fronta: zahájená další (šestá) bitva na Soči (6. až 17. srpna 1916), ale bez strategického významu Ani na jedné straně nevedlo úsilí vyčerpat protivníka k úspěchu; Francie a Rusko se počátkem roku 1917 dostaly do stavu hospodářské a vojenské krize (vojenské vzpoury, revoluce), Dohoda jako celek nadále disponovala většími lidskými a ekonomickými rezervami, než Ústřední mocnosti

13 Zákopová válka, 1917 V prosinci 1916 podaly Ústřední mocnosti zemím Dohody nabídku míru, ale odmítnutá V roce 1917 další pokus Dohody o koordinovanou ofenzívu, západní fronta = Nivellova ofenzíva (9. dubna až 5. května 1917), italská fronta = (desátá) bitva na Soči (12. května až 8. června 1917), východní fronta = Kerenského ofenzíva (1. až 16. července 1917), Na podzim 1917 vojenské úspěchy Ústředních mocností na východní a italské frontě – 24. říjen až 18. listopad 1917 německo-rakousko-uherský průlom u Caporetta (Kobaridu), postup až na řeku Piavu – Prosinec 1918 Rusko uzavírá s Ústředními mocnostmi příměří, dne 3. března 1918 Brest-litevský mír = ztráta Ukrajiny, Pobaltí a Finska

14 Závěrečná fáze války, 1918 Po vyřazení Ruska z války návrat německých válečných zajatců a uvolnění sil z východního bojiště = všechny německé síly na západní frontu Ludendorffová ofenzíva: série útoku mezi březnem a červnem 1918, nová taktika úderných skupin (Sturmtruppen) Druhá bitva na Marně: dne 15. června 1918 německý útok u Remeše, překročení řeky Marny (pokud odlákat francouzské síly), ale dne 18. července francouzská protiofenzíva, včetně čerstvých amerických sil, dne 6. září 1918 německé síly přecházejí do obrany – Strategická porážka Německa

15 Závěrečná fáze války, 1918 Snaha Dohody o prolomení německé obrany = nová pozemní zbraň: tankové vojsko – Poprvé použito dne 15. září 1916 během bitvy na Sommě, celkem přes 50 strojů, ale neúspěch, předčasné odhalení nové zbraně! – První úspěch tankového vojska v bitvě u Cambrai dne 20. listopadu 1917, přes 400 tanků nasazeno na úseku o šířce 10 km V červnu 1918 generální ofenzíva Dohody Dne 8. srpna 1918 bitva u Amiens = masové použití tanků, přes 500 tanků v úseku o šířce 20 km, prolomení linii do hloubky 10 km, „černý den německé armády“, strategická porážka Německa; do listopadu 1918 následuje ústup až do Belgie

16 Příměří a mír „Dvojí“ porážka, tj. spojenců Dohody Rumunska a Ruska i Ústředních mocností = zásadní význam pro určení osudu střední a východní Evropy Dne 30. září 1918 požádalo o mír Bulharsko, dne 30. října 1918 Turecko a dne 27. října Rakousko-Uhersko, příměří uzavřeno dne 3. listopadu 1918, tzn. ve válce zůstává pouze Německo Dne 11. listopadu 1918 podepsali podmínky příměří zástupci Německa v Compiègne; příměří vstoupilo v platnost v 11.11 hod. = konec první světové války Mírové smlouvy podepsány v letech 1919 a 1920

17 Vznik československého státu Od r. 1915 emigrační Národní rada československá – Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Josef Dürich Sixtova aféra, duben 1918 – Zveřejnění tajných jednáním mezi rakouským císařem Karlem I. a zástupci Francie o podmínkách mírové dohody (zprostředkovatel princ Sixtus), po zveřejnění těsné vojenské připoutání Rakousko-Uherska k Německu = mocnosti ztrácí zájem na zachování monarchie, následuje uznání Národní rady jako představitele československého státu (!) Československý národní výbor, 13. červenec 1918 – Orgán představitelů české domácí politické reprezentace Washingtonská deklarace 18. října 1918 – Prohlášení Národní výboru o vyhlášení nezávislého Československa = diplomatické uznání Vyhlášení nezávislosti, 28. říjen 1918 – Československý národní výbor vyhlašuje nezávislé Československo = „domácí“ prosazení suverenity (území a obyvatelstvo)

18 Bilance první světové války Do té doby největší válečný konflikt: – Mobilizováno kolem 70 miliónů mužů, z nich asi 9 miliónů padlo – Bilance hlavních zúčastněných zemí – Země Mobilizováno Padlo – Rusko12 000 0001 700 000 – Rak.-Uhersko9 000 0001 200 000 – Německo13 000 0002 000 000 – Francie8 600 0001 600 000 – Spojené král.8 500 0001 300 000 Klíčové propojení fronty a týlu = „totální“ válka, mobilizace všech lidských sil

19 Shrnutí „Moderní“ válka – Zavádění nové vojenské technologie: užití chemických zbraní, počátek letecké války (vč. bombardovacího letectva), počátek tankového vojska atp. Válka jako ekonomická, sociální a politická katastrofa Šíření epidemií (30 miliónů mrtvých), společenský rozvrat = nástup komunizmu a fašizmu Válka jako konec jedné historické etapy – Konec ekonomické dominance Evropy, počátek emancipačního hnutí kolonizovaných národů – Konec velmocenského systému, nástup nových národních států (mj. Československo)

20 Doporučená literatura FERGUSON, Niall: Nešťastná válka. Praha 2004, 487 s. GILBERT, Martin: První světová válka. Úplná historie. Praha 2005, 759 s. HART, Liddell: Historie první světové války. Brno 2001, 503 s. CHURCHILL, Winston S.: Světová krise 1911 – 1918. Praha 1932, 410 s.. JINDRA, Zdeněk: První světová válka. Praha 1987, 372 s.