Obce a demografická změna Uvedení do problematiky Zdeněk Kalvach.

Prezentace na téma: "Obce a demografická změna Uvedení do problematiky Zdeněk Kalvach."— Transkript prezentace:

1 Obce a demografická změna Uvedení do problematiky Zdeněk Kalvach

2 O projektu Není „ministerský“ Není prezentací schválené metodiky ani standardů Není „anti-ministerský“ Expertní empirie podpořená česko-švýc. fondy Prezentace na základě regionálních kulatých stolů, oponentury mezinárodní konferencí a diskuse na semináři v Senátu ČR

3

4

5

6

7

8

9

10 Obyvatelé ve věku 90+ v ČR (Kalvach, Burcin, Mikeš, Pavlík, 2004) 1869193019972050 Ženy9882 40020 794154 031 Muži8441 2226 21475 102 celkem1 8323 62227 008229 133

11 A ještě trochu demografie Lidé ve věku 60+ na území ČR – 1850: 6 % – 2050: 40 % Index stáří (65+/0-14) – 1989: 57.4 % – 2013: 115.7 %

12 Stárnutí populace Relativní – Pokles porodnosti Absolutní – Pokles úmrtnosti v mladším věku – více lidí se dožije „stáří“ – Pokles úmrtnosti ve „stáří“ – delší život ve „stáří“ – Zestárnutí poválečné „babyboom“ generace Důsledek: Demografická panika, strach z výdajů – penze, služby, výkony, kapacity

13 Zestárnutí „babyboom“ generace Kolem 2015 tlak na penzijní systém Kolem 2030 tlak na služby – Pečující jsou již (ne)vychováni - imprinting bez „nové“ enabling geriatrie, eliminace casus socialis) Primáři 50 let: promoce cca 2005 Staniční sestry 40 let: bakalář cca 2010 Promarněno 30 let výchovy, součinnosti služeb Zvýšení kapacit? Nové uspořádání služeb? A co obce? Vyobcují své starce? Zavřou je do ústavů?

14 Nač se kdo připravuje? ČR: Stárnutí populace, demografická panika – Penzijní reforma, nové kapacity – Jde o kvantitu a materiální základnu – Nic se nemění, jen je třeba se do toho finančně vejít – úspory, platby, pokles úrovně Evropa: Demografická změna, adaptace – Změna kvantity v novou kvalitu – nové paradigma – Zodpovědnost, inkluze, potenciál, bezvěká společnost pro všechny, universální design

15 Dvojí možný přístup k demografickému vývoji

16 1. Model „obranné zákopy“ Despekt ke stáří Strach z „šedé vlny“ a mandatorních výdajů Úspory, bazální zabezpečení,nic nového Levné chudobince, starobince, chorobince Území nikoho- negativní kompetenční konflikty

17 Neomaltuziánské obavy z přemnožení lidstva, starců, pomalu umírajících?

18 Demografické thrillery J. Cucui a japonská hororová úzkost (2006)

19 Demografické thrillery Dan Brown – „Inferno“ (2013)

20 Demografické thrillery „Rok 2030 – povstání seniorů“ (Německo 2007)

21 „2030 – Povstání seniorů“ (Německo, 2007)

22 2. Model „přehodit výhybku“ Demografická změna Nástup dlouhověké společnosti Kvantitativní změny a stará pojetí nestačí Nové paradigma Zásadní role obcí

23 Kofi Annan, generální tajemník OSN (Světové shromáždění, Madrid, 2002) „Jsme uprostřed tiché revoluce, která svými zásadními ekonomickými, sociálními, kulturními, psychologickými a duchovními dopady daleko přesahuje oblast demografie.“ Civilizační změna, nástup dlouhověké společnosti Změna paradigmatu – periodizace života, sociálních rolí, pojetí a smyslu „stáří“ Bezvěká společnost participativní dospělosti Transformace „práce“, služeb, podpory (péče)

24 Dlouhověká společnost Setrvalá komprese nemocnosti a disability ve stáří „Stáří“ začíná později - orientačně od 80 let? Naděje dožití (life expectancy) je vysoká: 85-90 let Přibývá centenarians a supracentenarians Existenciální a psychosociální problémy: – Nedostatek uplatnění, nejasná sociální role, omezená svoboda – Osamělost, sociální exkluze, věková segregace – Fenomén Makropulos + neumím být konstruktivně starý – Ztráta vůle a smyslu života ve stáří (maladaptace) – Ageismus, společenský despekt

25 Humanistický TGM jako oslyšená výjimka českého myšlení? „Stárnout znamená růst, nejen udržovat se“ Fenotyp stáří: Biologická involuce Genetická dispozice Choroby Životní způsob Psychické aspekty Prostředí fyzické, sociál Úspěšné stárnutí (WHO)

26 2 koncepty vidění světa, medicíny. dlouhodobé péče, podpory Humanisticky celostní Bio-psycho-socio- spirituální jednota člověka Hledání a podpora smysluplnosti – existenciality člověka Redukcionistický Člověk jako biologický systém a ekonomický homo faber – robotník až robot Hledání a podpora společenské prosperity + nestrádání

27 Dvojí přístup ke stáří Neodvratný marasmus senilis Společenská zátěž Gerontofobie, ageismus Jen základní potřeby Exkluze, ústavní péče Úsporná paliace odstoupení od léčby – „každý stařec umírá“ (mladý může, starý musí) Úspěšné stárnutí Společenský potenciál Animace života Nepozbytelná důstojnost – dignitogeneze Autonomie v komunitě Inkluze a participace Seberealizace, radost, smysluplnost Osobnostní integrita - stále jsem to já

28 Česká realita v rámci EU Extrémní ageismus Extrémní pocit seniorské osamělosti Extrémně nízká zaměstnanost seniorů Nízké penze s prognozou poklesu Chabý rozvoj komunitních služeb Slabé kompetence obcí Nedostatečná gerontologická gramotnost profesí Preference ústavů a „péče“ místo podpory

29 Hluboce zakořeněný český despekt

30 Hluboké kořeny despektu Jan Neruda: Dědova mísa Kritika nedůstojné situace seniorů v 60. letech V. Příhoda: Ontogeneze lidské psychiky – kritika domovů důchodců, senectus molesta 80. léta – stěhování z domovů důchodců/ lidojemů Neúspěšná snaha o de-institucionalizaci 90.let (M. Cháb) Zakořeněný pojem „přestárlost“

31 Potřeby a ohrožení starších lidí Bio-psycho-socio-spirituální ucelenost člověka Maslowova pyramida potřeb Univerzální lidská potřeba: být pozitivně přijímán jako jedinečná lidská bytost – nepozbytelná lidská důstojnost Menschenwürde – největší chudoba lidí nechtěných (Matka Tereza) Ontogenetický úkol stáří: zachovat integritu proti zoufalství (E. Erikson) – „stále jsem to já“

32 Potřeby a ohrožení starších lidí Jistota kontaktu Znevýhodněný život s omezením: podpora smyslu, odvahy, naděje (V. Frankl) Indirektivní podpora – chráněné prostředí respektu k jedinečnosti (C. Rogers) Podpora místo (uchvacující) péče – základní podpora: vůle ke smyslu – péče neučiní z neschopných schopné (M. Cháb) – „nyní jste v mé zodpovědnosti“ (Let přes kukaččí hnízdo)

33 Principy a priority přístupu k seniorům OSN, 1991 Důstojnost (Menschenwürde, sebeúcta, osobnostní integrita, „stále jsem to já“) Seberealizace, smysluplnost Autonomie, svébytnost, rozhodování o sobě Participace, inkluze Soběstačnost – význam prostředí! Zabezpečenost – nepochybně také – jako předpoklad, nikoliv samoúčel

34 Existuje „typický senior“? Proč ne!

35 Enormní heterogenita seniorské populace Věková Zdravotní a funkční Psychická Sociální Existenciální, spirituální Ekonomická a pracovní Životního příběhu a zkušeností Prostředí

36 Funkční heterogenita seniorské populace versus stereotypizace Elitní – podpora seberealizace, participace Fit – podpora seberealizace, participace Nezávislí – rekondice, smysluplnost, prostředí Křehcí (frail) – jistota kontaktu, SIPS Závislí – ADL/IADL (aktivity denního života)- SIPS, depistáž, dispenzarizace Zcela závislí (imobilita, pokročilá demence) Umírající – mobilní hospic

37 Oscar Wilde (1854 – 1900) „ Tragédie pokročilých let nespočívá v tom, že stárneme, ale v tom, že zůstáváme mladí. “

38 Cca 55 let – změna během jednoho století

39 Nejstarší matka v Británii E. Adeney 66 let (2009)

40 Padesátník, šedesátník je … … velebný kmet?…junior dlouhověkosti?

41 Tucet výzev dlouhověké společnosti Koncept „participativní dospělosti“ bez ohledu na věk Stáří jako sociální konstrukt - změna stereotypizace, despektu, ageismu Vícekariérní pracovní život Změna pojetí zaměstnanosti + podpora zaměstnanosti + age management + celoživotní vzdělávání Občanská angažovanost, seberealizace a zodpovědnost Psychosociální podpora – krize, maladaptace, dignitogeneze, vlastnění sebe psychicky i ekonomicky

42 Tucet výzev dlouhověké společnosti Osamělost a fenomén „šmejdi“ Mezigenerační solidarita, dobré sousedství Diskontinuita faktická, nebo umělá? Dysexekutivní syndrom a psychoterapie? Osobnostní integrita, stále jsem to já versus geriatrická ergodystonie (konflikt nastalého se sebepojetím) Hledání smyslu a suicidalita stáří.

43 Z hlediska obcí Společnost pro každý věk – Mezigenerační solidarita – Evropská koncepce přístupnosti – univerzální design – Dobré sousedství Inkluze, participace – proti segregaci Komunitní podpora a SIPS místo ústavů Klíčová role obcí (ORP, ev. MASk)

44 Z hlediska obcí Transformace a propojenost tradičních přístupů De-institucionalizace De-sektorializace De-profesionalizace = zapojení rodin, laiků, dobrovolníků, sousedů De-medicinalizace (humanistická, nediskriminační) – medicína podřízená životu (Vídeňský dialog 1986)

45 Apel na území nikoho Alarmující situace „nechtěných“ seniorů, kteří potřebují pomoc a podporu druhých De-medicinalizace – příliš sociální pro zdravotnická zařízení De-socializace – příliš nemocní pro sociální ústavy De-municipalizace – vyobcování, nulová pomoc obcí

46 C. Saundersová, zakladatelka hospicového hnutí „Pochopila jsem, že umírající potřebují víc než tlumení bolesti, že jejich utrpení je tělesné, duševní, sociální i spirituální, že potřebují prostor, aby zůstali sami sebou.“ A co neumírající senioři?

47