Básník JAN NERUDA (1834 – 1891) „Moudré je říct si každého dne: Kéž si uchovám lásku k životu.“

Prezentace na téma: "Básník JAN NERUDA (1834 – 1891) „Moudré je říct si každého dne: Kéž si uchovám lásku k životu.“"— Transkript prezentace:

1 Básník JAN NERUDA (1834 – 1891) „Moudré je říct si každého dne: Kéž si uchovám lásku k životu.“

2 Život… celý život strávil v Praze nejznámější je jeho pobyt na Malé Straně na ulici Ostruhová v domě U Dvou slunců, kde prožil své dětství a mládí  dnes se tato ulice nazývá Nerudova vystudoval pražské gymnázium, vysokou školu nikdy nedokončil nikdy se neoženil (milostná aférka s Karolínou Světlou) údajně nebyl příliš pilný a staromládenecký život si zpestřoval alkoholem žil velmi skromně (chudobně)

3 Dům U Dvou slunců…

4 Pamětní deska Jana Nerudy U Dvou slunců Nerudově ulici č. p. 47 na fasádě domu U Dvou slunců na Nerudově ulici č. p. 47

5 Karolína SVĚTLÁJan NERUDA MILENCI(!?)

6 Dílo… básník, prozaik, novinář básnické sbírky:  Hřbitovní  Knihy  Balady a  Prosté  Písně  Zpěvy kvítí romance páteční kosmické veršů motivy

7 HŘBITOVNÍ KVÍTÍ (1857) o sbírka plná smutku, osamění a zklamání Ticho - jako ráno v dálném poli, kdesi jenom o kov hruda zvoní, - aj to stařec, - opřen o lopatu k zemi shrblá záda pracně kloní. Nevíš, kde zde přítel leží? - Čím byl? Čím měl býti, blázne, - člověkem! A jak umřel? - Puklo mu jen srdce, že mu oplatila lásku nevděkem! A kdy skonal? - Není dávno tomu! Kde by asi ležel, nevím víc; neboť věřte, kterým srdce puklo, že jich leží tuto na tisíc.

8 KNIHY VERŠŮ (1867) o čtivější básně plné lásky (milenecké, k rodičům, k národu)

9 PÍSNĚ KOSMICKÉ (1878) o optimistická sbírka, oslavuje lidskou touhu po poznání a vesmír Věřte, že také hvězdičky Věřte, že také hvězdičky mnoho, ba mnoho bolí, každá si s námi naříká slzavé na oudolí. Mají svou drsnou lopotu, točí se, běží, svítí, sto tisíc mil vám přeběhnou pro kousek živobytí. Do únavy se lopotí, trýzní svá zlatá těla, kosmický prach si stírají ze vznešeného čela.

10 BALADY A ROMANCE (1878 – 1883) balada a romance balada a romance – jsou lyricko-epické útvary (básně, které mají děj), ale: LYRIKA EPIKA nedějovost odstavce verše děj BALADA a ROMANCE balada má děj smutný, ponurý a s tragickým koncem romance má děj veselý se šťastným koncem

11 PROSTÉ MOTIVY (1883) o život člověka zde přirovnává k ročním obdobím o JARO – mládí o LÉTO – dospělost o PODZIM – stáří o ZIMA – smrt Buď požehnán, ty lístku první, jenž ve smaragdu bujné zdobě jsi zrak můj s životem zas spoutal po té tak teskně dlouhé době! Buď požehnána, písni první, jež vylétlas z lesního houští a zvonkovou svou manu sila po srdce mého zprahlé poušti!

12 ZPĚVY PÁTEČNÍ (1896) o vyšla až po smrti Jana Nerudy o život českého národa přirovnává k Velkému pátku, věří v jeho vzkříšení Kdy si připomínáme Velký pátek? Co se vlastně v tento den stalo? Jaké pověry se k tomuto dni vážou? Jen dál Z bouřného času jsme se narodili a krok za krokem v bouřných mračnech jdem vstříc hrdě vznešenému svému cíli, šíj kloníce jen před svým národem. My věděli, co na nás cestou čeká; byť hrom však bil a mráz nám v kosti vál — toť jenom česká hudba odevěká, my při ní půjdem k předu — dál, jen dál!

13 KONEC „Člověku neschází síla, ale vůle.“ Jan Neruda