ČESKÁ KRAJANSKÁ KOMUNITA V ZAKAVKAZÍ KRASNODARSKÝ KRAJ, RUSKÁ FEDERACE.

Prezentace na téma: "ČESKÁ KRAJANSKÁ KOMUNITA V ZAKAVKAZÍ KRASNODARSKÝ KRAJ, RUSKÁ FEDERACE."— Transkript prezentace:

1 ČESKÁ KRAJANSKÁ KOMUNITA V ZAKAVKAZÍ KRASNODARSKÝ KRAJ, RUSKÁ FEDERACE

2 Černomořský přístav NOVOROSSIJSK Založen roku 1838 230 000 obyvatel různé národnosti (Rusové, Arméni, Řeci, Ukrajinci, Turci, Češi, Němci, Korejci…) Průměrná roční teplota 12,7 °C

3 České osady na Kubáni V okolí Novorossijska : Kirillovka (založena 1869, počet obyvatel v roce 1872: 181) Mefodijevka (založena 1869, počet obyvatel v roce 1872: 91) Vladimírovka (založena 1870, počet obyvatel v roce 1872: 108) Glebovka (založena 1870, počet obyvatel v roce 1872: 132) Borisovka (založena 1872, počet obyvatel v roce 1872: 64) Gajduk (původně železniční uzel, jako osada uváděn od roku 1914) V okolí Anapy : Varvarovka (založena 1870, počet obyvatel v roce 1872: 165) Pavlovka (založena 1870, počet obyvatel v roce 1872: 94) Další obce založené českými přistěhovalci: v okolí Tuapse: Tešebs, Tekos, Georgijevské chutory v okolí Majkopu: Mamacev, Dukmasov

4 Bedřich Heyduk (1837 – 1890) Vystudoval lesnictví a hospodářství v Praze. Působil v Uhrách, v Praze, na Ukrajině a v Rusku. Jako agronom Černomořského okruhu se zasloužil především o rozvoj vinařství v Zakavkazí. Zemřel na lodi cestou na Dálný východ. Bratr básníka Adolfa Heyduka (1835 – 1923).

5 Statistika nuda je… Počet kavkazských Čechů mírně rostl až do 30. let 20. století. Maxima bylo dosaženo při sčítání lidu v roce 1926; tehdy českou národnost uvedlo 2 728 osob. Poté se počet českých obyvatel Krasnodarského kraje i celého Ruska začal snižovat: v r. 1959 se k české národnosti přihlásilo 2001 osob, v r. 1979 -1 500, v r. 1989 – 1 247. Údaje o počtu současných obyvatel českého původu v regionu se různí: od dvou tisíc v celém Krasnodarském kraji do sedmi tisíc jen v samotném Novorossijsku. Zároveň se podle výsledků Všeruského sčítání lidu z roku 2002 Čechy zapsalo pouze 732 obyvatel Krasnodarského kraje, což představuje 0,01 % osídlení regionu. (Toto sčítání bylo první v Rusku, během kterého se respondenti sami přihlašovali k určité národnosti. Dříve, za dob Sovětského svazu, byl určujícím zápis v občanském průkaze. Lidé si mohli zvolit národnost po libovolném rodiči.)

6 „Národní obrození“ na počátku 21. století Čtvrtého června 2000 vzniklo v Novorossijsku první novodobé české krajanské sdružení. Český národnostně-kulturní spolek „Nazdar“, ul. Mira 29, 353 991 Gajduk. Předsedkyně: Zinaida Michailovna Trenda Od září 2003 patří Novorossijsk k těm několika málo místům na světě, kterým Česká republika posílá učitele češtiny. 2003 – 2005: Mgr. Vladislav Rusín, 2005 – 2007: Mgr. Blanka Gruntová, 2007 – 2008: Mgr. Jaromír Kopřiva 11. ledna 2005 bylo při krajanském spolku „Nazdar“ otevřeno České centrum, na jehož rekonstrukci přispělo MZV ČR částkou 2 000 000 Kč. České centrum, ul. Gordějeva 4, Novorossijsk Šestnáctého června 2006 byl úředně zaregistrován druhý český spolek v oblasti. Kulturně-osvětový český klub „Mateřídouška“, ul. Revoljucii 1905 goda č. 51, 353 900 Novorossijsk / ul. Krasnaja 19, Kirillovka. Předsedkyně: Irina Vladislavovna Tretyakova

7 MATEŘÍDOUŠKA

8 Česká škola v Kirillovce

9 Výuka českého jazyka Večerní kurzy pro dospělé: začátečníci – středně pokročilí – konverzace Nedělní kurzy pro děti Výuka na dalších místech: České centrum Novorossijsk, Dům kultury Vladimírovka, soukromé gymnázium Garmonija

10 Klub Mateřídouška

11 Hudba a divadlo