Severské státy. Jazyková a kulturní blízkost podle jazykové blízkosti zde můžeme vyčlenit dvě skupiny – ze staré norštiny – z dánštiny finština.

Prezentace na téma: "Severské státy. Jazyková a kulturní blízkost podle jazykové blízkosti zde můžeme vyčlenit dvě skupiny – ze staré norštiny – z dánštiny finština."— Transkript prezentace:

1 Severské státy

2 Jazyková a kulturní blízkost podle jazykové blízkosti zde můžeme vyčlenit dvě skupiny – ze staré norštiny – z dánštiny finština

3 Společná historie Vikingové (nejen na S, ale i Britské ostrovy, Normandie, Francie, Rusko; Středomoří – Španělsko, jižní Francie, severní Afrika, Itálie)

4 Společná historie StoletíPolitická jednotka 21.Dánsko (EU) Faerské ostrovy (Dánsko) IslandNorsko Švédsko (EU) Finsko (EU) 20.DánskoŠvédskoFinsko 19.Dánsko Švédsko a Norsko (personální unie) Rusko (Finské velkoknížectví) 18. Dánsko – Norsko (personální unie) Švédsko 17. 16. 15.Kalmarská unie 14. Dánsko (od 10. st. jednotné království, přijetí křesťanství) Norsko Švédsko (sjednocení v 11. století, přijetí křesťanství), ve 12. st. obsazeno Finsko 13. 12. Faerské ostrovy Islandský svobodný stát (od 10. století) Norsko

5 Odlišnosti v členství v mezinárodních organizacích EU, NATO

6 Dánsko Hlavní město: Kodaň (København) Počet obyvatel: 5,5 mil. Rozloha: 43 098 km 2 Dánština, němčina, faerština, grónština

7 Dánsko Sjednocení v 10. století, království Středověk: významná evropská mocnost – Anglie a Norsko – později celé Norsko a Švédsko – území dnešního Estonska Třicetiletá válka – konec velmocenského postavení 19. století přichází o Norsko (nárůst vlivu Švédska)

8 Dánsko Německá menšina – V prusko-rakousko-dánské válce přišlo Dánsko o Šlesvicko-Holštýnsko. Teprve ve 20. letech 20. století bylo Dánsku vráceno severní Šlesvicko (na základě plebiscitu) 15 000 osob více Turků, dále Iráčané, Poláci, Libanonci a občané bývalé Jugoslávie

9 Faerské ostrovy 7. století – osadníci ze Skandinávie Od 11. století vliv Norska (odsud přišlo i v 11. století křesťanství). Norská vláda trvá až do 14. století, kdy byla uzavřena Kalmarská unie – v této době se začíná stále více prosazovat vliv Dánska. V 19. století národní obrození (jazyk) Po 2. sv. válce referendum o nezávislosti – nebyla vyhlášena

10 Faerské ostrovy Etnicky stejnorodé (97,6 %) – Islanďané, Poláci a Norové

11 Grónsko kolem roku 1000 – Vikingové Eskymáci mnohem dříve (3. tisíciletí př. n. l.) 18. století až do 2. světové války – dánská kolonizace Grónska Americké základny Široká autonomie 56 000 obyvatel

12 Norsko Hlavní město: Oslo Rozloha: 385 252 km 2 Počet obyvatel: 4,8 mil. jazyková diglosie podíl imigrantů zhruba 10 % – (Oslo: více než čtvrtina obyvatel). – Polsko, Švédsko a Německo; teprve pak následují Iráčané.

13 Norsko Zpočátku vůdčí úloha severských zemí Role dánštiny se zvyšuje po vytvoření Kalmarské unie (překlady Bible) 19. století – národní obrození – Ivar Aasen – Západní pobřeží Norska

14 Norsko Laponci – kočovným a polokočovným pastevectvím se dnes zabývá méně než 10 % Laponců

15 Laponci

16

17 Vlastní parlament Počty – většinou jen ti, kdo jsou v územní působnosti parlamentu

18 Norsko Kočovní Norové (Tatere, Kočovníci, Travellers) – Východní Norsko, Švédsko – 5 000 – 10 000 lidí

19 Švédsko Počet obyvatel: 9,3 mil. Úřední jazyk: švédština. – jazyk národnostních menšin – laponština / sámština, romština, jidiš a dialekt (jazyk) meänkieli – tornedalská finština. – Ve Švédsku je kolem 18 000 Židů, z nichž má jidiš jako rodný jazyk pouze 200 osob. Nesmí se uvádět etnicita, zákaz sdružování na základě etnicity 600 tisíc cizinců (nejvíce z Finska – 74 050 osob, z Iráku 55 114, z Dánska – 40 272, Polska 38 587, Norska 35 192, Německa 27 527, Somálska 24 699)

20 Laponci 30 % všech Laponců Norsko 40 000 Švédsko20 000 Finsko6 000 Rusko2 000 – Na základě zákona se mohou chovem sobů zabývat pouze Laponci – území, které je jim vyhrazeno, má rozlohu přibližně 137 000 km 2 (třetina rozlohy Švédska)

21 Finsko Počet obyvatel: 5,3 mil. Úřední jazyk: finština, švédština – zvláštní status: laponština/sámština, romština a finská znaková řeč. Menšiny: Švédové (290 000 osob) (nejsou „menšinou“, ale „ druhou národní kulturou“) Laponci Karelové (část katolická-později luteránská, část pravoslavná)

22 Karélie

23 Ålandy

24

25 Finsko 12. století – země stává součástí Švédska Později autonomie začátek 19. století (po prohrané válce Švédska s Ruskem) je Finsko připojeno k Rusku jako velkoknížectví. Samostatnost – během 1. sv. války Občanská válka 2. sv. válka – boje se SSSR, územní ztráty

26 Finsko 2009 Celkem5 351 427100,0 1. finština4 852 20990,7 2. švédština290 3925,4 3. ruština51 6831,0 4. estonština25 0960,5 5. angličtina12 0630,2 6. somálština11 6810,2 laponština1 7890,03

27 Finsko Finština – překlad Bible už v 16. století Větší používání od 19. století – Elias Lönnrot – Kalevala – Karélie

28 Island Hlavní město: Reykjavík Úřední jazyk: islandština Počet obyvatel: 322 000 (2013)

29 Island Vysoký nárůst počtu obyvatel – především kvůli cizincům

30 Island – cizinci

31 Island První osadníci ze Skandinávie (9. a 10. století – Vikingové) První parlament 11. století – křesťanství 13. století – Norsko Spolu s Norskem pod nadvládu Dánska 19. století – součástí Dánska 1944 – referendum, nezávislost

32 Island HDP především z rybolovu Vážné důsledky ekonomické krize v roce 2008