Nižší rostliny Houby Řasy Lišejníky.

Prezentace na téma: "Nižší rostliny Houby Řasy Lišejníky."— Transkript prezentace:

1 Nižší rostliny Houby Řasy Lišejníky

2 Houby Stélkaté, eukaryotní, heterotrofní organismy
Soubor houbových vláken (hyf) tvoří podhoubí (mycelium), na kterém za vhodných podmínek vyrůstají plodnice stavební látkou buněčné stěny je většinou chitin  Zásobními látkami jsou glykogen a olej Rozmnožují se pomocí výtrusů(spor), které vznikají ve výtrusnicích

3 Houby se dělí na : Hlenky Chytridiomycety Oomycety Eumycety Zygomycety
Endomycety Vřeckovýtrusné h. Stopkovýtrusné h

4 Hlenky nevytvářejí podhoubí jsou to bakteriofáfové nebo saprofyté rozmnožují se dělením Za vlhkého počasí na pařezech, kamenech, atd. Vlčí mléko červené

5 Chytridiomycety tvoří mnohojaderné podhoubí Nejprimitivnější parazité
Rakovinovec bramborový

6 Oomycety parazité žijící ve vodě, vlhké půdě nebo na souši Podobné houbám ale nejsou příbuzní  Vegetativní stádium je nejčastěji vláknité mycelium bez přihrádek mezi buňkami. Buněčná stěna je z polyglukanů a celulózy Vřetenatka révová

7 Eumycety   Zygomycety – rozmnožují se sexuálně i asexuálně; plíseň hlavičková, kropidlovec černavý Endomycety – nejčastěji jednobuněčné; kvasinka pivní, kvasinka vinná  Vřeckovýtrusné houby – tvoří asi 60% hub; rozmnožují se nepohlavně – podhoubí tvoří plodničky  (sporangia) nebo nosiče  (konidofory) – na nich nepohlavní výtrusy – konidie; paličkovice nachová, padlí – plesnivění jahod, zahnívání ovoce, lanýž černý  Stopkovýtrusné houby – nepohlavní rozmnožování konidiemi; tělo se většinou dělí na klobouk, prsten, třeň a pochvu; rzi – rez travní; václavka obecná, choroš, muchomůrky, hřib,…

8

9 Význam hub: nezbytné pro mnoho potravinářských technologií (kvasinky) Jedlé druhy slouží jako potravina (hřib) Ve farmaceutickém a chemickém průmyslu (penicilin)  symbióza se sinicemi nebo zelenými řasami – lišejníky

10 Lišejníky zvláštní organismy, které vznikly spojením houby a řasy (nebo sinice) houby a řasy žijí v symbióze prospěšné pro oba organismy houba dodává řase vodu a minerální látky řasa dodává houbě organické látky (cukry) lišejníky jsou náchylné na znečištěné ovzduší rostou pouze v čistých oblastech

11 Stavba:

12 Výskyt: žijí na nehostinných místech rostou velice pomalu (0,5 mm/rok)
žijí velice dlouho osidlují kameny, zídky, kmeny stromů z příchytných vláken vylučují kyselinu rozmnožují se nepohlavně (úlomky lišejníků) na znečištěných místech umírají

13 korovité lišejníky - pevně přirostlé k podkladu celým tělem
Typy stélek(druhy lišejníků) korovité lišejníky - pevně přirostlé k podkladu celým tělem - terčovník zeměpisný (připomíná zeměpisné mapy) lupenité lišejníky - přirostlé k podkladu pouze z části - terčovka bublinatá (nejběžnější lišejník) keříčkovité lišejníky – vytváří větvené keříčky - dutohlávka sobí provazcovité(vláknité) lišejníky – dlouhé visící lišejníky - provazovka (velmi vzácná)

14 Využití Přírodní barviva V lékárenství Potrava pro zvířata

15 Řasy eukaryotické fotosyntetizující organismy
- mají chloroplasty s chlorofylem - z vody, minerálních látek a CO2 vyrábějí org. látky - uvolňují O2 obsahují další barviva - podle jejich kombinací rozlišujeme řasy- zelené, hnědé a červené voda a vlhké prostředí - moře, sladké vody, vlhká půda

16 Červené řasy (ruduchy)
Nejstarší rostliny obsahují chlorofyl a + d, β-karoten, modrý fykocyanin a červený fykoerytrin v teplých mořích i v hloubkách,k fotosyntéze jim stačí nepatrné množství světla Jednobuněčné se rozmnožují dělením Častá metageneze = pravidelně se střídá pohlavní a nepohlavní generace puchratka kadeřavá

17 Hnědé řasy(chromophyta)
obsahují barviva: chlorofyly a, c, β-karoten, hnědý fukoxantin a jiné xantofyly Zásobními látkami jsou polysacharidy, někdy i olej a) Zlativky (Chrysophyceae)– nejčastěji jednobuněčná bičíkatá stélka; některé mají panožky umožňující fagocytózu, většina kolem sebe vytváří schránku; chrysomonády – přemnožení = voda zapáchá rybinou, Synura, Dinobryon b) Rozsivky (Bacillariophyceae) – jednobuněčné drobné řasy tvořící křemičitou schránku. Rozmnožují se jednoduchým přehrádečným dělením. Jsou součástí jarního a podzimního planktonu, způsobují nepříjemný zápach. Z jejich schránek (z druhohor a třetihor) zde zůstala vrstva křemeliny (Františkovy Lázně) – výroba skla, filtrů, dynamitu,… c) Chaluhy (Phaeophyceae) – mořské řasy s mnohobuněčnými stélkami dosahující délky až několika metrů; obsahují jod; výskyt hl. při pobřeží; rozmnožují se vegetativně (rozpadem stélek), nepohlavně zoosporami a pohlavně. Laminaria – veliké rozměry; Macrocystys – topivo, potrava pro dobytek

18 Zelené řasy(clorophyta)
velmi hojné chloroplasty obsahují chlorofyly a + b, karoten a různé xantofyly zásobní látkou je škrob a) Zelenivky (Chlorophyceae) – jedno nebo mnohobuněčná stélka. Množí se dělením buněk, tvorbou výtrusů, vegetativně nebo pohlavně. Žijí jednotlivě, v koloniích nebo cenobiích. Kolonie je soubor buněk jedné nebo více generací spojený slizovým obalem.Cenobia jsou složitější pravidelně uspořádané útvary, kde buňky patří vždy ke stejné generaci.  kadeřnatka.  b)  Spájivky (Conjugatophyceae) – jednobuněčné nebo vláknité; rozmnožují se pohlavně zygosporami, které vznikají spájením (konjugací), ale také vegetativně c)  Trubicovky (Bryopsidophyceae) – různorodá skupina se sifonokladálními nebo trubicovými stélkami; žabí vlas (ve sladkých vodách) d)Parožnatky (Charophyceae) – tvarem připomínají přesličky; rozmnožují se vegetativně (rozpad), pohlavně oogamicky,ale nemohou se rozmnožovat nepohlavně pomocí spor. Ve vápenatých vodách buň. stěny silně inkrustovány uhličitanem vápenatým.

19 Děkuji za pozornost Daniel Chlup oktáva 2015