HOUBY 28.září 2013 VY_52_INOVACE_210203 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál byl vytvořen v rámci OP VK 1.5 – EU peníze středním školám.

kmen: HOUBY (Porifera) jednodušší organismy s vakovitým tělem obývají výhradně vodní prostředí, slané i sladké Rozlišovací znaky: bez tělní souměrnosti obsahují řadu specializovaných buněk v dospělosti žijí přisedle, jen larvy jsou volně plovoucí [1]

Stavba těla: tělo tvoří pohárek s mnoha drobnými póry (ostie) ve stěnách pomocí ostií je voda nasávána do vnitřní dutiny (spongocoel) následně je H2O vypuzována otvorem vyvrhovacím – osculum vnější vrstva těla- ektoderm (pinakocyty) - vnitřní vrstva těla – gastroderm (choanocyty) - mezi nimi – mezoglea - obsahuje různé typy buněk [2]

Typy buněk: pinakocyty - krycí buňky, povrch těla, výstelka kanálků choanocyty - límečkovité buňky s bičíkem, fagocytóza amebocyty - rozvod potravy a vynášení metabolitů skleroblasty - tvorba jehlic z SiO2 a CaCO3 spongoblasty - produkce sponginu archeocyty - podle potřeby a podmínek se mohou měnit, pohlavní buňky porocyty - vřetenovitě protáhlé s funkcí svalových buněk

Tělní typy: Askonní - choanocyty ve spongocoelu Sykonní - choanocyty jsou soustředěny v přívodních kanálcích, které bývají částečně rozšířeny do komůrek. Leukonní - mohutně zesílená stěna (velké zvětšení objemu) protkána sítí kanálků spojujících mezi sebou komůrky vystlané choanocyty; V 1 mm³ je vytvořeno až 10 000 komůrek [3] [4] [5]

- nepohlavní - velká regenerační schopnost, Výživa: houby se živí filtrováním drobných organismů z vody (22 cm velká houba - Leucandra - prožene svým tělem 22,5 l vody denně). - houby nemají ani náznak nervové soustavy, přesto reagují na podráždění, nebo změny prostředí otvíráním či uzavíráním vstupů vodních kanálků. Rozmnožování: - nepohlavní - velká regenerační schopnost, - pučení (gemiparie) →kolonie - pohlavní - archeocyty → zygota → larva → dospělec

Systém: třída: Houby křemičité (Hexactinellida) - obývají teplá moře - soliterní - jehlice z SiO2 Houba pletená – „Venušin koš“ - kostra má tvar krajkového košíčku - 30 cm, Filipíny [6]

2.třída: Houby rohovité Houba mycí - tělo vyztuženo nejen SiO2, ale hlavně sponginem - mají širokou ekologickou valenci – žijí v hloubkách moří, ústí řek i ve sladkých vodách - sladkovodní druhy vytváří na zimu gemule Houba mycí kostra pouze ze sponginu žije od pobřeží do hloubky 250m [7]

Houba rybniční může dorůstat velikosti až 1m porosty těchto hub jsou na ponořených částech rákosu, na potopených kusech dřeva pokud na ně dopadá světlo jsou zelené, což způsobují symbiotické řasy [8]

Houba říční Houba pohárová pomalu tekoucí vody, řeky, zasahuje i do Baltského moře na předmětech ponořených do moře zbarvení dle intenzity světla Houba pohárová - největší, 150 cm, Tichý oceán [9]

Použité zdroje: [1] JOHAN.[cit.2013-28-09] Dostupný pod licencí Public domain na http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sponge-natural.jpg [2][cit.2013-28-09] Dostupný pod licencí Public domain na http://geologie.vsb.cz/paleontologie/paleontologie/zoopaleontologie/Kmen%20Porifera.htm [3]KARAKAL.[cit.2013-28-09] Dostupný pod licencí Public domain na http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Askon.jpg [4]KARAKAL.[cit.2013-28-09] Dostupný pod licencí Public domain na http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sykon.jpg [5]KARAKAL.[cit.2013-28-09] Dostupný pod licencí Public domain na http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Leukon.jpg [6]OWN WORK.[cit.2013-28-09] Dostupný pod licencí Public domain na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hexactinellida-uncertain-0126.JPG?uselang=cs [7]H. ZELL.[cit.2013-28-09] Dostupný pod licencí Public domain na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Spongia_officinalis_001.JPG?uselang=cs [8] KIRT L.ONTHANK.[cit.2013-28-09] Dostupný pod licencí Public domain na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Spongilla_lacustris.jpg [9] SMRŽ A KOL., Jaroslav. Biologie živočichů. Fortuna, 2004. ISBN 80-7168-909-2.