MORFOLOGIE ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Úvod do histologie a embryologie Maňáková Histologie je věda zabývající stavbou a složením buněk a tkání: a) CYTOLOGIE (stavba buněk)‏ b) HISTOLOGIE.
Advertisements

Prokaryotická a eukaryotická
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
OBECNÁ BIOLOGIE MIKROSKOPOVÁNÍ
STRUKTURA BUŇKY.
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
BUŇKA 1 Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
EUKARYOTA.
Systém organismů.
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Biologie E
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Buněčné organely.
Buňka.
Základy přírodních věd
BUŇKA PŘÍRODOPIS 6. TŘÍDA.
Eukaryotická buňka.
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Využití difrakce v praxi
Prokaryota vs. Eukaryota
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
EUKARYOTA.
Buňka - test Milada Roštejnská Helena Klímová Obr. 1. Různé typy buněk
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
VY_32_INOVACE_03-01 Živočišná buňka
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Rostlinná buňka Přírodopis VY_32_INOVACE_162, 9. sada, Př3 ANOTACE
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu
Rozdělení buněk.
TESTTEST Úvod do bakteriologie Biologie buňky 25. října 2006 Kvinta B.
Tematická oblast: laboratorní a terénní cvičení
Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
Pozorování krevních nátěrů
Základní struktura živých organismů
BUŇKA.
Cytologie I. Buněčná stěna, jádro, jadérko, chloroplasty, chromoplasty, antokyany, buněčné inkluze.
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
Základní struktura živých organismů
Stavba lidského těla.
Mikroskopy Světelný Konfokální Fluorescenční Elektronový.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA.
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů.
délka 1,2 m Johann a Zacharias Jansenové (16. stol.) Systém dvou čoček Typy světelných mikroskopů.
   Živočišná buňka.
VY_32_INOVACE_07_Rostlinná buňka
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA Téma: BUŇKA
Porovnání eukaryotické a prokaryotické buňky
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Šárka Svobodová Název materiálu:
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Obecná zoologie - cvičení
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Téma: MORFOLOGIE ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice – Spořilov
Mgr. Natálie Čeplová Fyziologie rostlin.
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: ZÁKLADNÍ PROJEVY ŽIVOTA
3. cvičení Buněčný cyklus.
VY_52_INOVACE_24_Buňka rostlinná a živočišná
Název materiálu: VY_32_INOVACE_06_BUŇKA 3_P1-2
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Morfologie živočišných buněk
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky
Základní škola a mateřská škola, Šaratice, okres Vyškov
4. Buňky.
3. cvičení Buněčný cyklus.
AUTOR: Mgr. Radoušová Marcela
6. cvičení Žlázové epitely.
Transkript prezentace:

MORFOLOGIE ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK + bezpečnost a práce s mikroskopem

BEZPEČNOST PRÁCE

SVĚTELNÝ MIKROSKOP

SVĚTELNÝ MIKROSKOP Zvětšení světelného mikroskopu 50x – 1000x Rozlišovací schopnost oka – 0,3 mm Rozlišovací schopnost světelného mikroskopu vzdálenost dvou bodů, které mikroskop zobrazí jako dva samostatné body numerická apertura - nastavení aperturní clony = 80% apertury objektivu objektivy s vyšší aperturou mají lepší rozlišovací schopnost přidání imerzního oleje mezi preparát a objektiv (zábrana ztráty světla, zvýšení indexu lomu) použití světelných filtrů (propouští světlo s kratší vlnovou délkou) Zvětšení světelného mikroskopu 50x – 1000x teoretické maximum 2000x (naráží na fyzikální možnosti světla)

Práce s imerzním objektivem Při zvětšení 400x lokalizujeme sledovaný objekt do středu zorného pole. Otočíme revolverovým měničem objektivů, tak aby nad preparátem „nezavazel objektiv“. Kápneme 1 kapku imerzního oleje na preparát. Pomalu dotočíme revolverový měnič obejktivů a nastavíme imerzní objektiv. Opatrně doostříme MIKROŠROUBEM. Pozor na nejvyšší pozice křížového stolku, abychom objektivem nerozdrtili preparát.

MORFOLOGIE ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK

PROKARYOTA pro – jádro, karyon - jádro bakterie, archebakterie, sinice semipermeabilní membrána nukleoid (kružnicová DNA) plasmidy ribosomy 70S (30S + 50S) bez organel 0,1-10μm

EUKARYOTA eus –pravý, karyon – jádro živočichové, rostliny, houby semipermeabilní membrána pravé jádro - nucleus organely s membránou → kompartmentalizace ribosomy 80S (60S + 40S) 10-100μm

ORGANELY ohraničené membránou pravé jádro – nukleus endoplasmatické retikulum Golgiho aparát mitochondrie plastidy (rostlinná buňka) vesikuly vakuoly lysosomy fagosomy peroxisomy ribosomy

CYTOSKELET, BUNĚČNÉ INKLUZE mikrotubuly, mikrofilamenta, intermediární filamenta řasinky a bičík centrioly Buněčné inkluze bez membrány lipidy, sacharidy, pigmenty, odpadní látky …

PROTOKOL biolib

PREPARÁTY Opalina ranarum – opalinka žabí -1- jednobuněčný parazit v kloace skokana mnohojadernost Gregarina blattarum – hromadinka švábí -3- jednobuněčný parazit ve střevě švába místo konstrikce v přední třetině těla protomerit, deutomerit Melanocyt studenokrevných (druh?) -5- astrální buňka melanofory v cytoplasmě, které obsahují granula melaninu tmavá, pigmentová buňka Erytrocyty kapra s mitochondriemi -6- hranice optického mikroskopu velké jádro