kmen: MĚKKÝŠI

měkkýši měkké, nečlánkované tělo bez vnitřní kostry častá vnější vápenatá schránka: ulita – spirálně stočená schránka lastura -dvě schránky spojené zámkem a svaly mořští, sladkovodní i suchozemští děleni na: PLŽI – MLŽI - HLAVONOŽCI

PLŽI celkem asi 33 000 druhů, u nás žije 212 druhů nejpočetnější skupina měkkýšů na souši, sladkovodní i mořští tělo často chráněno ulitou

hlemýžď zahradní Tělo: hlava – svalnatá noha – útrobní vak DS – přes dýchací otvor (plicním vakem) v plášťové dutině CS – otevřená, mají srdce které pumpuje hemolymfu (díky mědi mají „modrou krev“) TS – ústa s drsným chitinovým jazýčkem (=radula) VS – metanefridie

hlemýžď zahradní NS – gangliová – 5 párů vzájemně propletených ganglií (= nervových zauzlin) 2 páry zatažitelných tykadel: kratší – čich a hmat delší – zrak (miskovitá očka) RS – hermafroditi s přímým vývojem pravotočivá ulita (levotočivá je rarita, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/veda-a-technika/71986-dva-hlemyzdi- vypadaji-stejne-ale-jeden-je-levak-hugo/) vlhká, teplá stanoviště, zejména s vápencovým podkladem

hlemýžď zahradní – stavba těla

plži – další zástupci Páskovka keřová – pruhovaná ulita Plzák lesní – bez ulity Slimáček polní – bez ulity, škody na zelenině Plovatka bahenní – zašpičatělá schránka Okružák ploský – plochá ulita Ostranka jaderská – mořský plž

z pyrenejského poloostrova velké škody na kulturních plodinách Plzák španělský z pyrenejského poloostrova velké škody na kulturních plodinách Invazivní druh

slimáček polní plzák lesní plzák španělský

POZNEJ PLŽE PODLE ULITY: ostranka jaderská plovatka bahenní okružák ploský hlemýžď zahradní

MLŽI

MLŽI Sladkovodní i mořští měkkýši Tělo: svalnatá noha a útrobní vak (hlava chybí) Tělo kryto pláštěm vylučujícím materiál na tvorbu lastury – spojeny svalem VS – vyvrhovacím otvorem RS – oddělená pohlaví, nepřímý vývin (přes larvu)

nepřímý vývoj mlžů

Mlži – stavba těla

ŠKEBLE RYBNIČNÁ stojaté a mírně tekoucí vody

Perlorodka říční Silná lesklá perleťová vrstva na vnitřní straně lastur perly

Perlotvorka mořská Silná lesklá perleťová vrstva na vnitřní straně lastur perly

Slávka jedlá mořská

Hřebenatka svatojakubská mořská

Srdcovka jedlá mořská

Ústřice jedlá mořská

a) HŘEBENATKA SVATOJAKUBSKÁ URČI: a) HŘEBENATKA SVATOJAKUBSKÁ b) SLÁVKA JEDLÁ c) PERLOTVORKA MOŘSKÁ e) ŠKEBLE RYBNIČNÁ d) PERLORODKA ŘÍČNÍ

hlavonožci

hlavonožci nejdokonaleji vyvinutí měkkýši žijí pouze v mořích predátoři  redukce schránek rychlý pohyb – reaktivní pohyb (inkoustové žlázy) mimetická barvoměna

hlavonožci NS – již vyvinut MOZEK (vznikl spojením nervových zauzlin a vláken) KOMOROVÉ OKO – jako u obratlovců CS – UZAVŘENÁ; (krev s hemocyaninem se čistí v ledvinách) SRDCE – 1 komora a 2 nebo 4 předsíně (2 – sépie a chobotnice, 4 – loděnka) RS – gonochoristé, pohlavní dimorfismus, ♂ menší než ♀ spermie přenášeny speciálním ramenem, vnitřní oplození, přímý vývin

hlavonožci – stavba těla

teplé pobřežní vody, také ve Středozemním moři 15 – 30 cm dlouhá Sépie obecná teplé pobřežní vody, také ve Středozemním moři 15 – 30 cm dlouhá 10 ramen tělo z hlavy a svalnaté nohy sépiová kost (pozůstatek vnitřní kostry) pohyb vystřikováním vody z nálevky

Loděnka obecná živoucí fosilie hlubiny Tichého oceánu spirálovitě stočená schránka s komůrkami

Chobotnice pobřežní Středozemní moře, Atlantický oceán 8 ramen

Krakatice obrovská Největší hlavonožec 10 ramen Je potravou vorvaňů Největší jedinec - 21, 95 m, rameny obsáhl kruh 28 m, průměr očí 40 cm a 20 cm velké přísavky, Newfounland

Krakatice obrovská

kalmar Hamiltonův

URČI HLAVONOŽCE a) kalmar Hamiltonův b) krakatice obrovská d) sépie obecná c) chobotnice pobřežní e) loděnka obecná

Děkuji za pozornost