Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Ivana Brhelová Název šablonyIII/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuSkalární a vektorové veličiny Stupeň a typ vzděláváníStřední odborná škola, 1. ročník Vzdělávací oblastFyzika Vzdělávací obor63-41-M/01 Tematický okruhMechanika Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 1. ročník AnotaceŽáci získají nové znalosti z fyziky a naučí se orientovat v skalárních a vektorových veličinách. Vybavení, pomůcky- Klíčová slovaFyzikální veličiny, skalární fyzikální veličina, vektorová fyzikální veličina, sčítání vektorů. Datum SKALÁRNÍ A VEKTOROVÉ VELIČINY
FYZIKÁLNÍ VELIČINY Používáme k vyjádření výsledků pozorování a experimentu. Fyzikální veličinou rozumíme určitou vlastnost sledovaného objektu nebo jevu. Rozdělujeme do dvou skupin: skalární fyzikální veličiny (skaláry) vektorové fyzikální veličiny (vektory) 2
SKALÁRY Jsou zcela určeny jen číselnou hodnotou a měřící jednotkou. Příklady skalárních veličin: hmotnost m délka l objem V elektrický proud I 3
VEKTORY Jsou veličiny, k jejichž úplnému určení je třeba znát nejen číselnou hodnotu a měřící jednotku, ale i směr. Příklady vektorových veličin: síla F rychlost v zrychlení a 4
VEKTORY 5 Vektory se obvykle v grafech nebo jiných diagramech označují jako šipky, jak je znázorněno na obrázku č.1:
PRAVIDLA PRO POČÍTÁNÍ S VEKTORY Sčítání vektorů stejného směru. Sčítání vektorů různého směru. 6
SČÍTÁNÍ VEKTORŮ Označuje se jako skládání vektorů (např. skládání sil). Sčítáme jen vektorové fyzikální veličiny stejného druhu (např. rychlosti, síly). Součtem vektorů a a b vznikne vektor: c = a + b kde vektory a, b nazýváme složky, vektor c je výslednice vektorů. 7
SČÍTÁNÍ VEKTORŮ 8 Při sčítání vektorů, které leží na jedné vektorové přímce, záleží na směru složek – složky mají stejný směr, obr. č. 2.
SČÍTÁNÍ VEKTORŮ 9 Při sčítání vektorů, které leží na jedné vektorové přímce, záleží na směru složek – složky mají opačný směr, obr. č. 3.
SČÍTÁNÍ VEKTORŮ 10 Při sčítání vektorů, které leží na jedné vektorové přímce, záleží na směru složek – složky mají stejnou velikost a opačný směr. Jsou to opačné vektory (např. a a –a). Výslednicí sčítání je nulový vektor. a + (–a) = 0
SČÍTÁNÍ VEKTORŮ RŮZNÉHO SMĚRU 11 Skládáme vektorový obrazec, obr. č. 4.
Použité zdroje ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU. 1. vyd. Praha: Prometheus, 2001, 263 s. ISBN LEPIL, Oldřich, Milan BEDNAŘÍK a Radmila HÝBLOVÁ. Fyzika pro střední školy. 5., přeprac. vyd. Praha: Prometheus, 2012, 253 s. Učebnice pro střední školy (Prometheus). ISBN REICHL, Jaroslav a Martin VŠETIČKA. Skalární a vektorové fyzikální veličiny [online] [cit ]. Dostupné z veliciny Obr. č. 1 – 4: Vlastní zdroj. 12