Mechanismy efektu onkogenů a tumor supresorových genů

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PaedDr. Jiřina Ustohalová
Advertisements

Virová hepatitida typu C, epidemiologie, genetická heterogenita a její využití při šetření zdroje Hana Tkadlecová, KHS ZK se sídlem ve Zlíně, Vratislav.
Molekulární biologie nádoru
MEZIBUNĚČNÁ KOMUNIKACE
Globální problémy lidstva
Prediktivní a prognostická patologie
Mechanismus přenosu signálu do buňky
Molekulární biologie nádorů
Krmná dávka - jen kukuřice Veškerá kukuřice jen GMO Hypotetický příklad: brojler.
Základní imunitní mechanismy
PROBLEMATIKA HIV a AIDS
OBECNÁ ONKOLOGIE I. MUDr.Markéta Nová.
INFEKČNÍ PŘÍČINY LIDSKÝCH NOVOTVARŮ
VIRY.
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
YEAST AND CANCER Nobel Lecture, December 9, 2001 LELAND H. HARTWELL.
Neinvazivní prenatální diagnostika na základě fetálních nukleových kyselin přítomných v mateřské cirkulaci Určení pohlaví u plodu neinvazivně Prof. Ilona.
Viry 1892 – Dimitrij Ivanovský – virus tabákové mozaiky
Nemoc AIDS v Africe.
Obecná patofyziologie endokrinního systému
Hepatitis B Kristýna Beránková, 2.A
nebuněční parazité buněk
Maligní transformace BT-BIO
Aids.
BIOLOGIE ČLOVĚKA Tajemství genů (28).
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU
PRIMÁRNÍ IMUNODEFICIENCE
Ošetřovatelská péče o nem. s infekční hepatitis
Virové hepatitidy A RNA virusPicornaviridae /Heparnavirus B DNA virusHeparnaviridae/Hepadnavirus C RNA virusFlaviviridae/Flavivirus D RNA virus HBV dependentní/Deltavirus?
Aids HIV.
Molekulární biotechnologie č.14
8. VZNIK REPERTOÁRŮ ANTIGENNĚ SPECIFICKÝCH RECEPTORŮ.
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Karcinogeneza.
Viry II – Interakce s buňkou
Virus HIV Retrovirus RNA virus Velikost nm
Protiinfekční imunita 2
Fyziologie reprodukce a základy dědičnosti FSS 2009 zimní semestr D. Brančíková.
MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
Onkogeny a nádorové supresory
PROTINÁDOROVÁ IMUNITA
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Vznik nádorové buňky Seminář molekulární a buněčné biologie
Vznik nádorové buňky RNDr. Jan Šrámek 2013
Molekulární biologie nádoru
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU
Mechanismy efektu onkogenů a tumor supresorových genů (n.130)
Masarykova Univerzita Brno
Virus lidského imunodeficitu
Genetické poruchy - obecně
Molekulární genetika člověka Somatické mutace a rakovina Jana Šmardová Patologicko-anatomický ústav, FN Brno - Bohunice.
Genová terapie II Terapie rakoviny ex vivo Genetický transfer TNF  do lymfocytů infiltrujících do tumoru (TIL) Adoptivní imunoterapie genetickou.
Protinádorová imunita Jiří Jelínek. Imunitní systém vs. nádor imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které.
Téma: Aids Vypracoval: Bohumil Baroch Obor: Technické Lyceum Třída: 1L Předmět: Biologie Školní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum vypracování:
HPV onemocnění POHLEDEM GYNEKOLOGA MUDr. Vladimír Mulač.
Nemoci světa. AIDS  1. případ cca před 25 lety, ale už stihl zabít přes 25 milionů lidí  Aids napadá imunit. systém, tělo pak není schopno se bránit.
ONKOGENNÍ VIRY. Osnova přednášky: 1)Mechanizmy vzniku nádoru 2)Obecné vlastnosti onkogeních virů 3)HCV a nádory 4)Retroviry a nádory 5)HBV 6)Malé DNA.
Herpetické viry-úvod RNDr K.Roubalová CSc..
Onkologie Jitka Pokorná.
Mechanismus přenosu signálu do buňky
EU peníze středním školám
MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
VY_32_INOVACE_19_28_Genetika
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze.
Virus lidského imunodeficitu
Buněčný cyklus buněčný cyklus (generační doba) - doba mezi dvěma mitózami (rozdělení buňky na dvě dceřinné) - velmi variabilní, podle typu tkáně.
Mgr. Martina Dohnalová Hepatitis.
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

Mechanismy efektu onkogenů a tumor supresorových genů Buněčná transformace Mechanismy efektu onkogenů a tumor supresorových genů

Plán semináře Krátký úvod do problematiky Onkogeny/Protoonkogeny/Onkosupresory Viry a nádory Jednoduchá úloha

Buněčná transformace Změna normální buňky na buňku nádorovou Změna je ireverzibilní Stupňovitá

Srovnání normální a rakovinné buňky Normální buňka Omezený počet dělení Kontaktní inhibice Výrazná závislost na ostatních buňkách Rakovinná buňka Takřka neomezená možnost proliferace (viz HeLa buňky) Ztráta kontaktní inhibice Nezávislost na okolí Změny v povrchových molekulách a chromozomech Rezistence k apoptóze !!! Rakovinná buňka se nedělí rychleji než normální buňky a le neustále v čase i prostoru !!!

Nádor Benigní - pevný útvar, z rakovinných a nerakovinných buněk (stroma), většinou lokalizován v jednom místě, může být odstraněn Maligní - šíření rakovinných buněk do těla (metastáze), často začátek rakoviny

Modifikace DNA - mutace Indukované mutace (indukované mutageny), spontánní mutace Vztah mezi mutacemi a buněčnou transformací Typy mutací Zdroje mutací - mutageny

Mutageny Fyzikální: UV záření, rentgenové paprsky, gama záření (leukemie, rakovina kůže) Chemické, většinou látky interagující s DNA Biologické: viry, další parazité (rakovina děložního čípku, hepatocarcinom)

Protoonkogeny/Onkogeny Protoonkogen – originální protein Onkogen – mutovaný protein

Onkoproteiny/Onkosupresory Onkoprotein - protein s alternativní funkcí nebo hladinou exprese, který indukuje buněčnou transformaci. Platí dominantní dědičnost - jedna alela dostačuje pro začátek změn ve všech dceřinných buňkách. Onkosupresor = antionkogene - kóduje protein, který brání buněčné transformaci. Dědičnost je recesivní, obě alely musí být poškozené, aby došlo k transformaci dceřinných buněk.

Bodová mutace proteinu Ras může způsobit jeho nepřetržitou aktivaci Pokud je v extracelulární doméně regulační mechanismus, způsobí jeho ztráta v důsledku delece nepřetržitou aktivitu receptorové tyrosin kinázy Bodová mutace proteinu Ras může způsobit jeho nepřetržitou aktivaci Aktivní místo enzymu je deaktivováno a G - Ras není schopen štěpit GTP Další je nemožnost inhibice v důsledku nepřítomnosti fosforylovatelné aminokyseliny

Signální dráhy a vybrané protoonkogeny a onkosupresory Growth factors Receptor kinases Src protein Ras protein Raf protein MAPKK Myc, Fos Jun P53, pRb Bcl-2

Seznam protoonkogenů a onkogenů z předchozího obrázku Růstové faktory: v-sis: c-sis = gene for B chain of PDGF v-hst-1: c-hst = gene for FGF-4 autocrine stimulation Receptorové tyrosinkinázy: v-erbB: c-erb = EGFR gene erhytroblasts, fibroblasts, v-fms:c-fms = M-CSFR gene met: c-met = HGFR gene trkA: c-trkA = NGFR gene Nereceptorové tyrosinkinázy: v-abl: c-abl, v-src: c-src, v-mos: c-mos G proteiny: v-Hras: c-Hras, v-Kras: c-Kras N-ras: c-Nras Transkripční factory: v-fos: c-fos v-myc: c-myc v-myb: c-myb v-jun: c-jun Serin-threoninkinázy: v-Raf: c-Raf gene Seznam protoonkogenů a onkogenů z předchozího obrázku 12 12

Tumor supresorové geny (antionkogeny) gen pro p53 Gen pro Rb protein Geny pro proteiny opravující poškozenou/zmutovanou DNA 13

Rb protein Rb je fosforylován komplexem G1 cdk/cyclin. Poté je uvolněn z E2F proteinu. E2F indukuje expresi proteinů S fáze. Mutace proteinu Rb vedou ke kontinuální aktivaci E2F.

p53 Human Li-Fraumeni Syndrom (vzácné vrozené nádorové onemocnění, heterozygotní pro p53) p53 blokuje buněčný cyklus v G1 fázi (indukce produkce p21). Zmutovaná DNA může být opravena. Jestliže je poškození příliš vážné a není možné DNA opravit, p53 indukuje apoptózu (např. zvýšením exprese proteinu Bax). Výsledně je spuštěna mitochondriální cesta apoptózy.

Viry a tumory 16

HCV Chronická perzistentní infekce i u dospělých imunokompetentních pacientů (70 – 85% pacientů) může vést až k hepatocelulárnímu karcinomu, mechanismem podobným jako HBV Přenos: krví - nesterilní injekční jehly, krevní tranfúze, uživatelé intravenozně aplikovaných nelegálních látek, sexuálně? Léčba: Interferon a, ribavirin (20 - 30%, toxické) 130 000 000 HCV pozitivních osob: 0,1% (UK) - 20% (Egypt) Pakistan (4.8%) a Čína (3.2%), more than 350 000 people die from HCV-related liver diseases each year Vakcinace: neexistuje Prevence: kontrola krve a krevních derivátů, jednorázové sterilní jehly

Hepadnaviry Ve 20% případů přechází hepatitida B do chronické fáze Za několik desítek let může infekce dospět do stádia hepatocelulárního karcinomu V 95% případů je tvorba nádoru spojena s dlouhodobým nepřirozeným úbýtkem hepatocytů. Ty jsou kvůli infekci odstraněny imunitním systémem. Během obnovy jaterní tkáně získají neustále dělící se hepatocyty mutace, které vedou k buněčné transformaci 350 mil. HBV infikovaných celosvětově Přenos krví, injekčně (drogy, ale i tetování nebo piercing, nemocnice) a sexuálně Pro děti – součást hexavakcíny, kombinované vakcíny proti žloutence typu A a B Twinrix Adult kolem 1 500 Kč

Papilomavirus Více než 100 druhů (40 přenosných pohlavně, asi 15 onkogenních) Výrazně druhově specifické, infekce kůže a sliznic, kde způsobují tvorbu nádorů Nejčastější sexuálně přenosná infekce (až 80% lidí v průběhu života nakaženo Nejčastější příčinnou celosvětového výskytu karcinomu děložního hrdla jsou HPV typu 16 (53-70 %) a 18 (13-26 %) rakovina děložního čípku HPV 16 a 18 asi u 0,1% infikovaných žen Celosvětově 500,000 nových případů ročně, 275,000 úmrtí ročně Obvykle ale zcela potlačeno imunitním systémem, nedojde k rozvoji nádoru, rizikové jsou chronické infekce - může dojít k integraci genomu Buňky nádorového fenotypu nesou E6 a E7

Papilomaviry Protein E6 - degradace p53 - interakce s proteinem Bak (inhibice apoptózy) - aktivace telomeráz Protein E7 - Inhibice Rb proteinu - Inaktivace p21Cip a p27Kip A) Virové onkogeny, které nemají předlohu v infikovaných buňkách

Herpesviry Epstein-Barrová virus - HHV4 (EBV) - Burkittův lymfom South - east Africa - EBV + vyžaduje další faktory -imunosuprese, malárie Velmi častá translokace genu pro gen primární odpovědi myc za gen pro protilátky - vznik fúzního genu a následná deregulace buněčné signalizace Herpesviry jsou také původci nasofaryngálního karcinomu, Kaposiho sarkomu a dalších chronických onemocnění B) herpesvirové onkogeny - onkogeny, které mají mimo jiné předlohu v buněčných proteinech, které byly inkorporovány do virového genomu před dlouhou dobou

Retroviry a nádory C) Virové onkogeny akutních onkovirů - buněčné protoonkogeny, které jsou inkorporované do virového genomu vždy de novo během infekce, způsobí inaktivaci viru, nezpůsobují u lidí nádory Retroviry se mohou inkorporovat do buněčného genomu (také případ asi 5% hepadnavirů) výsledně je z virového promotoru překládán buněčný protoonkogen deregulace, obecně vzácné Nádory také může způsobit virový onkogen Tax (nemá v buňce předlohu), virus HTLV-1, Tax protein - transaktivátor transkripce Japonsko, Etiopští Židé, 10% infikovaných, 0,1% leukemie, velmi dlouhá inkubační doba – až 35 let, HTLV - 1, HTLV - 2  způsoby přenosu podobné jako u HIV, 15 –25 milionů infik. HTLV -1

Úloha Rozdělte tučně zvýrazněné termíny z prezentace do skupin Onkogeny Onkosupresory Protoonkogeny Ostatní