Úvod do evropských studií Hospodářská a měnová unie 16.11. 2011

Co to je měnová unie? měnové unie v historii běžné klíčové součásti MU jednotná měnová politika jednotná měnová autorita jednotná měna je to skutečně podmínka? koordinace hospodářských politik proč hospodářská a měnová unie? diskuze mezi monetaristy a ekonomisty jak dosáhnout HMU? (od zóny volného obchodu k federaci)

Historické pozadí: počáteční start 1969-1979 summit v Haagu Wernerův plán tři fáze (konečná dosažena za 10 let) dvě institucionální centra (Systém Společenství pro centrální banky, Centrum rozhodování o hospodářské politice) nerealizováno had v tunelu ne všechny členské státy, některé nečlenské ano

Evropský měnový systém na popud Roye Jenkinse dohodnuto v roce 1979, dva pilíře ECU (Evr. měnová jednotka): tvořena košem měn rezervní měna oficiální transakce uvnitř ES (rozpočet, strukturální fondy) mechanismus směnných kurzů (ERM) směnné kurzy měn jsou vzájemně provázány dohodnutá fluktuace mezi +/- 2,5 % vůči paritě (pro volatilní měny 6 %) možnost intervence při dlouhodobé nerovnováze přepočítání 1979-83: doba učení 84-87: větší stabilita 88-91: žádné zásahy nebyly potřeba symbol úspěchu integrace vedoucí role Bundesbanky a zápodoněmecké marky (krycí měna)

Proč znovu myšlenky o HMU? hlavní faktory dokončení jednotného trhu liberalizaci kapitálových trhů (od roku 1990) Hannoverský summit (1988) Delorsův výbor znovu vývoj ve třech fázích Evropský systém centrálních bank IGC diskutuje včlenění HMU do SES, kritéria? určena konvergenční kritéria nezávislost centrálních bank nesmí se tisknout peníze k pokrytí dluhů

Počáteční problémy ratifikace v roce 1996 uveden Pak růstu a stability Maastricht odmítnut v Dánsku Francie se rozhodla konat referendum populace proti EMU sázka trhů na rozpad ERM tlak na libru, frank, liru EMU dostává přímý zásah krize léta 1993 opuštěna původní pravidla ERM, ale ne celý systém kompromis: limity zvýšeny na +/- 15 % zkušenost- ERM není dostatečně stabilní k zajištění stálých směnných kurzů v roce 1996 uveden Pak růstu a stability požadavky Německa pravidla musí být dodržena i po startu HMU ne všichni souhlasí

politická rovina projektu Počáteční problémy politická rovina projektu sídlo ECB boj mezi Německem a Lucemburskem kdo bude prvním guvernérem ECB? kompromis s Duisenbergem poškozena důvěra v nezávislost ECB jaké jméno pro společnou měnu? původně: ECU (Němci proti) mnoho dalších návrhů summit v Madridu: euro stejné spory o podobu mincí a bankovek

Kdo má být členem eurozóny? jasná kritéria (daná v SES) v polovině 90. let první odhady, kdo by je naplňoval Irsko, Dánsko, Portugalsko, Španělsko, Rakousko, Nizozemí eurozóna druhého řádu Dánsko a Británie mimo už od Maastrichtu v květnu 1998 rozhodnuto, že od 1. ledna 1999 bude součástí 11 zemí Řecko se přidává v roce 2001 Švédsko odmítlo v roce 2003 v referendu Slovinsko v roce 2007 Kypr, Malta v roce 2008 Slovensko v roce 2009 Estonsko v roce 2011

Maastrichtská kritéria a členské státy (EU-15) Deficit rozpočtu k HDP % Veřejný dluh v % HDP Roční míra inflace % Úrokové míry % Stabilita směnných kurů Rok 1997 January 1998 March 1998 Kritérium -3,0 60,0 2,7 7,8 2 last years in EMS Belgium -2,1 122,2 1,4 5,7 ano Denmark 0,7 65,1 1,9 6,2 Finland -0,9 55,8 1,3 5,9 From 10/96 France 58,0 1,2 5,5 Ireland 0,9 66,3 Italy -2,7 121,6 1,8 6,7 From 11/96 Luxembourg 1,7 5,6 Germany 61,3 Netherlands -1,4 72,1 Portugal -2.5 62,0 Austria -2,5 66,1 1,1 Greece -4,0 108,7 5,2 9,8 From 3/98 Spain -2,6 66,8 6,3 Sweden -0,8 76,6 6,5 ne UK -1,9 53,4 7,0 Průměr -2,4 1,6 6,1 -

Důvody pro EMU hospodářské vysvětlení optimální měnový prostor země jsou dostatečně hospodářsky provázané jsou nástroje pro boj s externími asymetrickými šoky EMU asi není OMP kritici: ani některé federace nejsou OMP, náklady na vzdání se určování úrokových měr nejsou vysoké důvěryhodnost centrálních bank trhy v ně musejí mít důvěru pevný závazek je výhodnější než neformální následování Bundesbanky ECB s plnou nezávislostí a jasným cílem- cenovou stabilitou

Důvody pro EMU politologické vysvětlení neofunkcionalismus výsledek spilloveru liberalizace trhů následování německé měnové politiky role nadnárodních institucí mezivládní přístup hlavní rozhodnutí činěna Evropskou radou jsou plněny zájmy hlavních států Francie chce svázat německou hegemonii Německo prosazuje potřebnou stabilitu federalismus úmyslný krok směrem k federaci integrace zadními vrátky měna jako symbol identity

Kritika EMU státy oponující euru Dánsko a Švédsko Británie hospodářsky úspěšné, role sociálního systému švédské referendum v roce 2003 Británie tvrzení o odlišných hospodářských cyklech zvláštní pozice londýnské City zejména ale otázka politická pětibodový test dle Gordona Browna sladění hosp. cyklů? dostatečná flexibilita? více investicí pro Británii? jaký dopad na finanční služby? vyšší růst, zaměstnanost?

Kritika EMU ECB příliš nezávislá velmi málo protivah pouze jeden cíl vše ukotveno ve zřizovacích smlouvách (problém institucionalizace) velmi málo protivah ECB nemusí podporovat politiku požadovanou MS otázka legitimity a odpovědnosti měnová integrace vyvinutější než hospodářská téměř žádné vedlejší nadnárodní politiky umožňující reagovat na rozdíly žádné stabilizátory k boji s asymetrickými šoky jaké řešení pro dva protichůdné požadavky?

Kritika EMU

Krize eurozóny? do roku 2007 vlna levného půjčování „ochrana“ eura pocit silného růstu- typicky realitní bubliny konec s hospodářskou krizí na vině vládní dluhy (Řecko, Portugalsko) na vině soukromý sektor (Španělsko, Irsko) na jaře zhroucení Řecka hrozba nesplácení dluhu zavedena úsporná opatření, poskytnuta záchranná půjčka ve výši 110 miliard eur (státy eurozóny, MMF) dominová teorie: státy PIGS (PIIGGS) vysoké deficity veřejných financí protiopatření ve formě krácení výdajů- zpomalení ekonomiky a oddálení oživení

Krize eurozóny a její řešení limity eurozóny nemožnost devalvace měny opuštění eurozóny? právní překážky praktické překážky (stát s budoucí slabší měnou) podpora států v problémech Evropský nástroj finanční stability přes 750 miliard eur (státy 440, MMF 250, Komise 60) vydává dluhopisy a poskytuje půjčky dále pomoc Irsku- poměrně vysoké úrokové míry Mechanismus stability změna Lisabonské smlouvy, platné od roku 2013 zapojení i soukromého sektoru spravedlnost pomoci mají se podporovat rozhazovačné státy (Řecko vs Slovensko) jaká míra solidarity argument o přebytku v obchodu a nutnosti vývozu kapitálu záchrana států vs záchrana domácích bank držících dluhopisy zásahy ECB nakupuje státní dluhopisy (svým způsobem proti znění Smluv) role kvantitativního uvolňování dlouhodobá udržitelnost opatření?

Krize eurozóny a její řešení interní devalvace- úsporná řešení pokles mezd a zvýšení konkurenceschopnosti zevnitř příklad Pobaltí sjednocení hospodářské a rozpočtové politiky cesta federalizace viz argumenty při vzniku eurozóny prozatím prvky koordinace zasílání rozpočtů Komisi pro „kontrolu“ návrhy na povinné pokuty při překročení deficitů atd. evropské dluhopisy? rozpad eurozóny? celkový návrat k národním měnám vize ekonomického otřesu, dominový efekt, ztráta důvěry trhů ohromné politické náklady: „Konec eura znamená konec EU a Evropy jako celku“ vznik slabšího a silnějšího eura, případně jeho omezení na některé státy varianta předchozího, spory mezi zeměmi dopady na ČR? jsme mimo nebo uvnitř?, role černého pasažéra příklad Spojeného království a pomoc Irsku