Geomorfologické členění

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o. Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
Advertisements

Najdi na slepé mapě ČR hory podle zadání.
Základní škola Rosice, okres Chrudim
K názvu pohoří přiřaďte jeho nejvyšší vrchol.
Krkonošsko-jesenická subprovincie
Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G
Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Projekt SIPVZ 2005.
Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:
Česká republika ODKAZ GEOLOGICKÝCH VĚKŮ II.
ČESKÁ REPUBLIKA Opakování učiva o ČR Kraje, pohoří, vodstvo
Život nekončí základním vzděláním – „Jedeme dál“ (CZ /3. 1
Povrch České republiky
Základní škola Rosice, okres Chrudim
Gymnázium a obchodní akademie Chodov
Povrch České republiky
Najdi na slepé mapě ČR pohoří podle zadání.
K názvu pohoří přiřaďte jeho nejvyšší vrchol.
Nížiny, pohoří a nejvyšší hory
Téma: Geomorfologie ČR-opakování Autor: Mgr
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Povrch ČR.
136.1 Slepé mapy – Česká republika - zásobník
Česká republika: Hory Hospodářský zeměpis
geomorfologické celky
Vnější západní Karpaty
Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře EU- OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Není – li uvedeno jinak, je tento materiál zpracován.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Česká republika.
Geomorfologie Česka Systém členění území.
PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 8. ročník.
Fyzio-geografická sféra
Vnější západní Karpaty jsou tvořeny druhohorními až třetihorními mořskými uloženinami pískovců a jílovců často s výrazným, mnohonásobně se střídajícím.
Geomorfologické členění
ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2.
Rozmanitost reliéfu v ČR
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast:Člověk a příroda Předmět:zeměpis Ročník:9. ročník Klíčová slova:Česká republika, Vnější.
Geomorfologie ČR.
Krušnohorská subprovincie
NEJVYŠŠÍM VRCHOLEM ŠUMAVY NA ÚZEMÍ ČR JE
Tvary zemského povrchu
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
Geomorfologické a geologické členění ČR
NA OBRÁZKU JE Sněžka Ještěd Klínovec. NA OBRÁZKU JE Sněžka Ještěd Klínovec.
Název školy ZŠ Elementária s.r.o Adresa školy Jesenická 11, Plzeň Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Číslo DUMu VY_32_INOVACE_Z9-003 Předmět ZEMĚPIS.
VY_32_ INOVACE_ 10_ VLASTIVĚDA 4 Základní škola a Mateřská škola, Potštejn, okres Rychnov nad Kněžnou POVRCH ČR Autor: Mgr.Renata Viktorinová.
Určeno pro:žáky 2.ročník středních škol Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma: Česká republika –fyzickogeografická charakteristika.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Konstantinovy Lázně, okres Tachov, příspěvková organizace AUTOR: NÁZEV: VY_32_INOVACE_Vl_01_Povrch ČR TEMA: Povrch ČR ČÍSLO.
Geomorfologické členění České republiky 2
Člověk a jeho svět Vlastivěda
ČESKÉ POHOŘÍ.
Povrch - Geomorfologie
Název školy: Svobodná základní škola, o. p. s
Lokalizace ČR - vybraná místa 2. /povrch ČR/
GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ ČR 5
Česká republika - pohoří
VY_32_INOVACE_Z9-002 ZEMĚPIS 9.ROČNÍK RELIÉF ČR Název školy
Novohradské hory- Kamenec
Člověk a jeho svět – 4.ročník Pohoří ČR
Název školy: MŠ a ZŠ, Veselí nad Moravou, Kollárova 1045
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:
ČESKÁ REPUBLIKA POHOŘÍ
Lokalizace ČR - vybraná místa 2. /povrch ČR/
K názvu pohoří přiřaďte jeho nejvyšší vrchol.
Základní škola a Mateřská škola Bílá Třemešná, okres Trutnov
Člověk a jeho svět Vlastivěda
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
Rozmanitost reliéfu v ČR Zakreslit diagram do obrysu ČR
Nejvyšší vrcholy pohoří ČR VY_32_INOVACE_07 Sada 7
Základní škola, Hrádek 203 Projekt: CZ.1.07/1.400/
POVRCH ČR ČR má pestré geologické složení, povrch tvoří převážně 2 celky: a) Česká vysočina (záp. část ČR) b) Západní Karpaty (při vých. hranici se Slovenskem)
Transkript prezentace:

Geomorfologické členění ČESKÁ REPUBLIKA Geomorfologické členění

GEOMORFOLOGICKÉ JEDNOTKY 2 systémy (Hercynský a Alpsko-himálajský) 3 subsystémy (Hercynská pohoří, Karpaty, Panonská pánev) 4 provincie 10 subprovincií 28 oblastí 94 celků

PROVINCIE ČR 1. Česká vysočina 2. Středoevropská nížina 3. Západní Karpaty 4. Západopanonská pánev

1. provincie Česká vysočina SUBPROVINCIE ČR 1. provincie Česká vysočina 1.1. Šumavská subprovincie 1.2. Českomoravská subprovincie 1.3. Krušnohorská subprovincie 1.4. Krkonošsko-jesenická subprovincie 1.5. Poberounská subprovincie 1.6. Česká tabule

SUBPROVINCIE ČR 2. provincie Středoevropská nížina 2.1. Středopolské nížiny 3. provincie Západní Karpaty 3.1. Vněkarpatské sníženiny 3.2. Vnější západní Karpaty 4. provincie Západopanonská pánev 4.1. Vídeňská pánev

PROVINCIE A SUBPROVINCIE ČR

GEOMORFOLOGICKÉ OBLASTI ČR (28)

OBLASTI ČR ( v závorce počet celků ) 1. provincie Česká vysočina – Sněžka 1602 1.1. Šumavská subprovincie – Plechý 1378 1.1.1.Českoleská oblast (3) – Čerchov 1042 1.1.2.Šumavská hornatina (4) – Plechý 1378 1.2. Českomoravská subprovincie – Javořice 837 1.2.1.Středočeská pahorkatina (4) – Drkolná 729 1.2.2.Jihočeské pánve (2) – Baba 583 1.2.3.Českomoravská vrchovina (7) – Javořice 837 1.2.4.Brněnská vrchovina (3) – Skalky 735 1.3. Krušnohorská subprovincie – Klínovec 1244 1.3.1.Krušnohorská hornatina (4) – Klínovec 1244 1.3.2.Podkrušnohorská oblast (5) – Hradiště 934 1.3.3.Karlovarská vrchovina (2) – Lesný 983

OBLASTI ČR ( v závorce počet celků ) 1. provincie Česká vysočina – Sněžka 1602 1.4. Krkonošsko-jesenická subprovincie – Sněžka 1602 1.4.1.Krkonošská oblast (8) – Sněžka 1602 1.4.2.Orlická oblast (4) – Velká Deštná 1115 1.4.3.Jesenická oblast (8) – Praděd 1491 1.4.4.Krkonošsko-jesenické podhůří (2) – Boží hora 525 1.5. Poberounská subprovincie – Tok 865 1.5.1.Brdská oblast (5) – Tok 865 1.5.2.Plzeňská pahorkatina (3) – Koráb 773 1.6. Česká tabule – Ralsko 696 1.6.1.Severočeská tabule (2) – Ralsko 696 1.6.2.Středočeská tabule (3) – Říp 461 1.6.3.Východočeská tabule (3) – Baldský vrch 693

OBLASTI ČR ( v závorce počet celků ) 2. provincie Středoevropská nížina – Almín kopec 315 2.1. Středopolské nížiny - Almín kopec 315 2.1.1.Slezská nížina (1) – Almín kopec 315 3. provincie Západní Karpaty – Lysá hora 1323 3.1. Vněkarpatské sníženiny – Výhon 355 3.1.1.Západní Vněkarpatské sníženiny (4) – Výhon 355 3.1.2.Severní Vněkarpatské sníženiny (1) – Kouty 333 3.2. Vnější západní Karpaty – Lysá hora 1323 3.2.1.Jihomoravské Karpaty (1) – Děvín 550 3.2.2.Středomoravské Karpaty (4) – Brdo 587 3.2.3.Slovensko-moravské Karpaty (3) – Javorník 1019 3.2.4.Západobeskydské podhůří (1) – Ondřejnická skalka 964 3.2.5.Západní Beskydy (6) – Lysá hora 1323 4. provincie Západopanonská pánev – Staré hory 302 4.1. Vídeňská pánev - Staré hory 302 4.1.1. Jihomoravská pánev (1) - Staré hory 302 4.1.2. Záhorská nížina (1) - Staré hory 265

VÝZNAMNÉ HORY a jejich zařazení do celků 1602 Sněžka Krkonoše 1491 Praděd Hrubý Jeseník 1423 Králický Sněžník 1378 Plechý Šumava 1323 Lysá hora Moravskoslezské Beskydy 1244 Klínovec Krušné hory 1125 Smrk Rychlebské hory 1124 Jizerské hory 1115 Velká Deštná Orlické hory 1072 Kamenec Novohradské hory 1042 Čerchov Český les

VÝZNAMNÉ HORY a jejich zařazení do celků 1019 Javorník Javorníky 1012 Ještěd Ještědsko-kozákovský hřbet 983 Lesný Slavkovský les 934 Hradiště Doupovské hory 865 Tok Brdská vrchovina 837 Milešovka České středohoří Javořice Javořická vrchovina 836 Devět skal Hornosvratecká vrchovina 793 Luž Lužické hory 696 Ralsko Ralská pahorkatina 461 Říp Dolnooharská tabule

GEOMORFOLOGICKÉ ZAŘAZENÍ MĚSTA Příklad – LOUNY (celek č.66) Provincie - Česká vysočina Subprovincie – Česká tabule Oblast – Středočeská tabule Celek – Dolnooharská tabule

ROZLOŽENÍ POVRCHU ČR Výškové rozpětí (ve čtverci 4x4 km) do 30m - 4 % roviny 30-150 m - 50 % pahorkatiny 150-300 m - 34 % vrchoviny 300-600 m - 11 % hornatiny nad 600 m - 1 % velehornatiny Výškové stupně (podle nadmořské výšky) do 200 m.n.m. ( od 115 m.n.m.) - 5% - nížiny nad 200 m.n.m. ( do 1602 m.n.m.) - 95% - vysočiny z toho nad 1000 m.n.m. - 1,6%