JIŽNÍ AMERIKA RZS 114 – 121, AS 113-115, 117, 128-129, ADS 139, 141 1 – Poloha – státy Jižní Ameriky – pojmenujte všechny nezávislé státy (12) a 3 závislá území (FRA, GBR, GBR), lokalizujte Galapágy a určete, kterému státu patří (AS117). K jakým úmořím patří řeky Jižní Ameriky? Ukažte na mapě řeky Amazonas, Paraná a Orinoco. Lokalizujte jezero Titicaca a určete, na území kterých 2 států leží. Lokalizace - http://www.sheppardsoftware.com/South_America_Geography.htm- zeměpisné hry - Střední a Jižní Amerika (anglicky)

JIŽNÍ AMERIKA – vodstvo (AS 113,114,128,129, ADS 134,135,139) - řeky vyhledejte Řeky : (u řek jsou uvedeny státy v pořadí od pramene k ústí, AO=Atlantský oceán) Nejdelší řekou světa je Amazonas (-Ucayali, - Apurímac), (W1 – 7062 km – PER, COL, BRA - AO) *podle některých geografů je nejdelší Nil Paraná (- Grande),(W11 – 4380 km – BRA, PRY, ARG) Tocantins (- Araguaia), (W16 – 3650 km – BRA – Pará (Amazonas)) Madeira (- Mamoré, - Grande), (W19 – 3380 km – BOL, BRA – Amazonas) Purus (W20 – 3211 km – PER, BRA – Amazonas) São Francisco (W23 – 2914 km – BRA – AO) Japurá (W36 – 2615 km – COL, BRA – Amazonas) Paraguay (W38 – 2549 km – BRA, BOL, PRY, ARG – Paraná) Pilcomayo (W40 – 2500 km – BOL, PRY, ARG – Paraguay) Juruá (W43 – 2410 km – PER, BRA – Amazonas) Negro (W50 – 2250 km – COL, BRA – Amazonas) Orinoco (W58 – 2140 km – COL, VEN– AO)

AMAZONAS (AS 128, ADS 138) W1 – délka 7062* km, W1 – průměrný průtok 220 000 m3/s W1 – plocha povodí 7,1 mil. km2 Zdrojnice Apurímac a Ucayali Řeka Ucayali vzniká soutokem řek Apurímac a Urubamba. Od soutoku řek Ucayali a Maraňón se používá název Solimões. Amazonas je název řeky od soutoku Solimões s Rio Negro (u města MANAUS) Amazonka je široká u soutoku zdrojnic asi 2 km, před ústím 80- 150 km (hloubka 15-45m). Největší přítoky zleva : Japurá, Negro Největší přítoky zprava : Juruá, Purus, Madeira, Tapajós, Xingu, Tocantins Největší města : Manaus, Belém, Macapá, Santarém (BRA), Iquitos (PER), Leticia (COL) – SEŘAĎTE MĚSTA OD PRAMENE K ÚSTÍ 2 – mapa povodí a přítoků Amazonky (* délka Amazonky se podle různých zdrojů liší). Hlavním problémem je vymezení zdrojnice. Délka se pohybuje od 6 296 (zdrojnicí Maraňón) až po 7062 (zdrojnicí Apurímac). V ústí řeky se mezi rameny nachází největší sladkovodní ostrov světa – Marajó.

JIŽNÍ AMERIKA – vodstvo (AS 113,114,128,129, ADS 134,135,139) Jezera : Největším jezerem Jižní Ameriky je Titicaca. (W 18 - 8288 km2 , PER/BOL) Nejvýše položené splavné jezero světa (s pravidelnou lodní dopravou) – hladina 3821 m n. m. (max hloubka 304 m) Maracaibo – lagunové jezero (VEN), město Maracaibo Lagoa dos Patos – lagunové jezero (BRA), město Porto Alegre Salar de Uyuni – největší solná pláň na světě (BOL) Poopó – slané jezero (BOL) – před 40 tis. lety společně se Salar de Uyuni součástí prehistorického jezera Minchin

JIŽNÍ AMERIKA – vodstvo (AS 113,114,128,129, ADS 134,135,139) Jezera : Největším jezerem Jižní Ameriky je Titicaca. (W 18 - 8288 km2 , PER/BOL) Nejvýše položené splavné jezero světa (s pravidelnou lodní dopravou) – hladina 3821 m n. m. (max hloubka 304 m) Maracaibo – lagunové jezero (VEN), město Maracaibo Lagoa dos Patos – lagunové jezero (BRA), město Porto Alegre Salar de Uyuni – největší solná pláň na světě (BOL) Poopó – slané jezero (BOL) – před 40 tis. lety společně se Salar de Uyuni součástí prehistorického jezera Minchin

JIŽNÍ AMERIKA – vodstvo (AS 113,114,128,129, ADS 134,135,139) Vodní nádrže (převažující význam je hydroenergetický): V Jižní Americe se nachází tři ze čtyř nejvýkonnějších vodních elektráren na světě. V současnosti mají největší výkon Tři soutěsky v Číně. Itaipú (W2 – 14 000 MW) – řeka Paraná (BRA, PRY) Guri (W3 – 10 200 MW) – řeka Caroní (VEN) Tucuruí (W4 – 8 370 MW) – řeka Tocantins (BRA) Vodní nádrž Guri je 6. na světě podle objemu (135 km3) Vodopády : Salto Angel – (výška 979 m – W1) – řeka Churún – VEN Iguaçu – (systém 275 vodopádů – W1) – ř. Iguaçu – ARG, BRA Zajímavost : NP Iguaçu (Iguazú) byl na základě celosvětového hlasování 11.11.2011 zařazen mezi 7 nových přírodních divů světa (je zde i Amazonský prales s řekou Amazonkou). Anketa navazovala na 7 nových divů světa ze 7.7.2007. Obě ankety inicioval švýcarsko-kanadský dobrodruh Bernard Weber. Odborníci, včetně UNESCO, se však od této aktivity distancují.

VODOPÁDY SALTO ANGEL a IGUAZÚ 4-letecký pohled na část ze systému vodopádů Iguazú (Iguaçu) z argentinské strany 3 – nejvyšší vodopád světa Salto Angel ve Venezuele

JIŽNÍ AMERIKA – přírodní podmínky (RZS 114-115, 120-121,AS 114, ADS 134,135) Podnebí a vegetační pásy : Rovníkové (vlhké tropické) podnebí – tropické deštné lesy (selvas) – Amazonie (vysoké teploty i srážky) Střídavě vlhké tropické podnebí – savany (campos-BRA, llanos-VEN) Tropické suché podnebí – pouště – Z pobřeží (PER, CHL) – poušť Atacama (Arica – 1 mm srážek – nejsušší město na světě) Subtropické podnebí – stepi (pampy) – Laplatská nížina (srážky přinášejí pasáty z Atlantiku) – vegetace středomořského typu (okolí Santiaga de Chile – vlhká zima, suché léto) Mírné podnebí – listnaté a smíšené lesy (vlhký Z), chladné polopouště a pouště (suchý V-srážkový stín And) – Patagonie, Ohňová země (ARG, CHL)

JIŽNÍ AMERIKA – výškové stupně v Andách (RZS 120-121) Výšková stupňovitost klimatu i vegetace se projevuje v tropických státech Jižní Ameriky v Andách, a to především na východních svazích směrem do Amazonie. Tierra caliente („horká země“) – do 1000 m n. m. – vlhké, horké podnebí – tropické plodiny (kakaovník, tabák, banánovník,cukrová třtina) Tierra templada („mírná země“) – do 2000 m n. m. –bavlník, kávovník, kukuřice, čajovník Tierra fría („chladná země“) – do 3500 m n. m. – pšenice, ječmen, brambory Tierra helada („studená země“) – do 4500 m n. m. – občasné pastviny Tierra nevada („zasněžená země“) – od 4500 m n. m. – sníh, ledovce

JIŽNÍ AMERIKA – rostlinstvo a živočišstvo (RZS 114-121) Flóra i fauna Jižní Ameriky patří do neotropické oblasti, která ještě zahrnuje oblast Střední Ameriky a Karibik. Z Jižní Ameriky pocházejí významné kulturní plodiny – brambory, kakaovník, kaučukovník, podzemnice olejná, maniok, tabák, chinovník, ananas, rajčata Amazonský tropický deštný prales – mahagon, kaučukovník, liány, orchideje, bromélie Fauna (velké množství endemických druhů): Amazonie – jaguár, tapír, pásovec, lenochod, ploskonosé opice, papoušci, tukan, kolibřík, anakonda, kapybara, piraňa… Andy – lama, činčila, kondor stepi – nandu Galapágy – želva sloní, leguán mořský, tučňák galapážský Patagonie, Ohňová země – tučňák (patagonský, magellanský)

JIŽNÍ AMERIKA – zdroje 1 http://cs.wikipedia.org/ Obr.1 - [cit. 2013-04-19]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_amerika> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Luan Obr.2 - [cit. 2013-04-19]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Amazonrivermap.png> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Kmusser Obr.3 - [cit. 2013-04-19]. < hhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:SaltoAngel4.jpg> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.0 Generic, Autor: Paulo Capiotti Obr.4 - [cit. 2013-04-19]. < hhttp://en.wikipedia.org/wiki/File:CataratasdeIguazu.JPG> . Licence: Public domain, Autor: Claudio Elias Bičík, Ivan a kol. Regionální zeměpis světadílů. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2003. 1. vydání, ISBN 80-86034-43-7 Anděl, Jiří ; Mareš, Roman. „Nový svět“ – Amerika a Oceánie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, s. r. o.,2000. 1.vydání, ISBN 80-7182-113-6 Bičík, Ivan a kol. Makroregiony světa. Regionální geografie pro gymnázia. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2010. 1. vydání, ISBN 978-80-86034-78-2 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.

JIŽNÍ AMERIKA – zdroje 2 Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/ Jižní Amerika. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_amerika> Andy. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Andy> Galapágy. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Galap%C3%A1gy > Amazonka. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Amazonka > Seznam nejdelších řek. < http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_rivers_by_length> Seznam největších jezer. < http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_lakes_by_area> Titicaca. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Titicaca> Seznam největších vodních elektráren. < http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_largest_hydroelectric_power_stations> Seznam nových 7 divů světa přírody. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%BDch_sedm_div%C5%AF_p%C5%99%C3%ADrody> http://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_3166-1 - kódy států http://en.wikipedia.org/wiki/Lists_of_countries http://www.sheppardsoftware.com/South_America_Geography.htm- zeměpisné hry - Střední a Jižní Amerika (anglicky)