Onkogeny a nádorové supresory

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Autofagie - nový cíl protinádorové terapie
Advertisements

Molekulární biologie nádoru
Reprodukce buněk a buněčný cyklus Mitóza, meióza
Prediktivní a prognostická patologie
Heterogenita nádorové buněčné populace v diagnostice a léčení
Monomerní G proteiny Alice Skoumalová.
Mechanismus přenosu signálu do buňky
Molekulární biologie nádorů
Genetika virů a prokaryotní buňky
OBECNÁ ONKOLOGIE I. MUDr.Markéta Nová.
Onkologie Obecná část, prekancerózy, pseudotumory
Obecná genetika nádoru, strategie léčby a farmakogenetika
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí
YEAST AND CANCER Nobel Lecture, December 9, 2001 LELAND H. HARTWELL.
Viry 1892 – Dimitrij Ivanovský – virus tabákové mozaiky
FUNKCE PROTEINŮ.
Mechanismus přenosu signálu do buňky
nebuněční parazité buněk
Maligní transformace BT-BIO
RNA diagnostika neurofibromatózy typu 1 Kratochvílová A. , Kadlecová J
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE.
Molekulární biotechnologie č.14
Variabilita a změny genetické informace, mutace RNDr Z
Drahomíra Springer ÚKBLD VFN a 1.LF UK Praha 2
8. VZNIK REPERTOÁRŮ ANTIGENNĚ SPECIFICKÝCH RECEPTORŮ.
CYCLIN DEPENDENT KINASES AND CELL CYCLE CONTROL Nobel Lecture, December 9, 2001 Paul M. Nurse.
Apoptóza Detekce Význam
Molekulární patologie solidních nádorů
Molekulární mechanismy vzniku a vývoje mesenchymových a neuroektodermových nádorů Zdeněk Kolář.
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Karcinogeneza.
Autor: Milan Blaha Konzultant: Prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc.
Fyziologie reprodukce a základy dědičnosti FSS 2009 zimní semestr D. Brančíková.
Prediktivní a prognostická patologie Prediktivní a prognostická patologie Část I Část I.
Non-cell-autonomous action of STAT3 in maintenance of neural precursor cells in the mouse neocortex Takeshi Yoshimatsu, Daichi Kawaguchi, Koji Oishi, Kiyoshi.
Molekulární podstata nádorového bujení
Molekulární základy nádorového onemocnění
Metodická základna molekulární patologie
Podstata nádorové transformace buněk a etiopatogeneze nádorů
PROTINÁDOROVÁ IMUNITA
Mikrodeleční syndrom 1p36
Vznik nádorové buňky RNDr. Jan Šrámek 2013
T lymfocyty Jan Novák.
Chromozomální abnormality u nádorů
5.r. seminář RNDr Z.Polívková
Základní typy genetických chorob Marie Černá
Variabilita a změny genetické informace, mutace RNDr Z
Molekulární biologie nádoru
Obecná onkologie: Neuroektodermální (neuroektodermové) nádory Smíšené Germinální nádory Chorikarcinomy Mezoteliomy Z. Kolář.
Mechanismy efektu onkogenů a tumor supresorových genů (n.130)
Mechanismy efektu onkogenů a tumor supresorových genů
Masarykova Univerzita Brno
Lékařská genetika a onkologie
Progresivní změny. Nádory a prekancerózy
Maligní transformace
Molekulární genetika člověka Somatické mutace a rakovina Jana Šmardová Patologicko-anatomický ústav, FN Brno - Bohunice.
Exonové, intronové, promotorové mutace
Genová terapie II Terapie rakoviny ex vivo Genetický transfer TNF  do lymfocytů infiltrujících do tumoru (TIL) Adoptivní imunoterapie genetickou.
Epidemiologie, dědičné riziko, možnosti genetického testování a prevence MUDr. Marie Navrátilová, PhD. Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů, Masarykův.
Hereditární nádorové syndromy spojené s karcinomy kolorecta MUDr. Dagmar Štenglová, Genetika Plzeň s.r.o.
Neurofibromatóza I von Recklinghausenova nemoc Zpracovali: Zuzana Melišová Peter Minárik Kateřina Matoušková Martin Šefčík.
Exonové, intronové, promotorové mutace
Herpetické viry-úvod RNDr K.Roubalová CSc..
Diferenciace a buněčná smrt Regulace buněčného cyklu
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze.
Patofyziologie nádorového bujení
Od DNA k proteinu - v DNA informace – geny – zápis ve formě 4 písmen = nukleotidů = deoxyribóza, fosfátový zbytek, báze (A, T, C, G) - DNA = dvoušroubovice,
1. Regulace genové exprese:
Buněčný cyklus buněčný cyklus (generační doba) - doba mezi dvěma mitózami (rozdělení buňky na dvě dceřinné) - velmi variabilní, podle typu tkáně.
Transkript prezentace:

Onkogeny a nádorové supresory

Historie 1911 - Rous – přenosný sarkom u kuřat Etiologické agens – retrovirus (RSV) Retrovirus RNA virus Reverzní transkriptáza (Temin, Říman) – přepis z RNA do hostitelské DNA Inkorporovaný virus – provirus Geny viru schopné indukovat nádorovou transformaci – virové onkogeny Virové onkogeny – sekvenčně identické s některými geny u savců

Onkogeny Virové onkogeny (v-onc) – geny retrovirů zodpovědné za maligní transformaci Celulární onkogeny (c-onc) – geny vznikající aktivací protoonkogenů

Retrovirové onkogeny Akutně transformující viry Pomalu transformující viry (inzerční mutageneze)

Protoonkogeny Kódují proteiny důležité pro růst a diferenciaci V případě jejich abnormální aktivace - chybná exprese nebo jejich kvalitativní změna - potencionální onkogeny

Protoonkogeny-aktivace-onkogeny Bodová mutace Amplifikace (zmnožení) genu Delece (ztráta části sekvence DNA) genu Přestavba chromozomu Inzerční mutageneze

Přestavba chromozomu

Přestavba chromozomu

Přestavba chromozomu

Přehled a lokalizace onkogenů a nádory suprimujících genů (převzato z R. Hesketh, The Oncogene Facts Book, Academic Press, p 41, 1995)

Funkce celulárních onkogenů Onkogeny kódující transkripční regulační faktory Onkogeny kódující proteinkinázy (intracelulární a transmembránové) a receptory růstových faktorů Onkogeny kódující růstové faktory Onkogeny kódující signální transduktory Onkogeny inaktivující nádorové supresory Onkogeny blokující apoptózu

1. Onkogeny kódující transkripční regulační faktory Myc Klíčový gen pro kontrolu proliferace a diferenciace 6 členů Aberantní exprese c-myc – jeden z hlavních mechanizmů onkogenního zvratu Fos, Jun

2. Onkogeny kódující proteinkinázy (intracelulární a transmembránové) a receptory růstových faktorů (viz.fólie) Rodina genů Src Intracelulární proteinkináza – aberace vedoucí k vyšší kinázové aktivitě stimulují nádorový růst Abl Erb erbA, erbB c-erbB-2 identický s HER2/neu – kóduje receptor podobný EGFR (epidermální růstový faktor)

Amplifikace HER2/neu (c-erbB-2) v karcinomu mléčné žlázy

3. Onkogeny kódující růstové faktory Int Sis Odvozen od genu pro PDGF (destičkový růstový faktor) Silný mitogen mezenchymálních buněk

4. Onkogeny kódující signální transduktory Ras Cca 15% nádorů obsahuje mutovaný ras Aktivní ras s navázaným GTP Neaktivní ras s navázaným GDP (konverze pomocí GTPázy) Signální dráha ras-raf-MAP-fos+jun (viz. fólie)

5. Onkogeny inaktivující nádorové supresory E6, E7, MDM-2 E6, E7 – součást onkogenních HPV (lidský papilomavirus) Komplexy s p53 a pRB a jejich inaktivace – imortalizace buněk – nádorový růst (viz. fólie)

6. Onkogeny blokující apoptózu Rodina BCL-2 Chrání buňky před apoptózou a tím podporují vývoj nádoru či způsobují selhání terapie: Folikulární lymfomy Hormonálně dependentní nádory (karcinomy mléčné žlázy, prostaty, vaječníku)

Rodina proteinů BCL-2 (antiapoptotické) (převzato z Science, Vol 281, p 1322, 1998)

Nádorové supresory „pojistky“ buněčného cyklu Zabraňují abnormální proliferaci a přenosu poškozené genetické informace Inaktivace nádorového supresoru – ztráta kontrolního mechanizmu Nádorové supresory mají recesivní charakter – nutný defekt obou alel LOH – „loss of heterozygoty“

Nádorové supresory - přehled pRb NF-1 NF-2 APC WT-1 PTEN BRCA 1,2 p16 INK4

p53 „Guardian of genome“, molekula roku 1992 Chromozom 17p13.1 Defekty p53 v lidských nádorech patří mezi nejčastější (mutace obou alel) Mutace – somatické buňky i germinální buňky Nemutovaný p53 – „wild type“ – kontrolní místo přechodu G1-S a G2-M (viz. fólie)

Struktura proteinu p53 (převzato z Cell. Mol. Life Sci Struktura proteinu p53 (převzato z  Cell. Mol. Life Sci., Vol 55, p 17, 1999)

Funkce p53 (převzato z Cell. Mol. Life Sci., Vol 55, p 22, 1999)

Detekce p53 Imunohistochemie Western blotting „wild type“ p53 nestabilní Mutovaný p53 – stabilní – možnost detekce

pRB Nefosforylovaná forma pRB – aktivní – blokuje přestup z G1 do S fáze Fosforylovaná nebo hyperfosforylovaná forma pRB – neaktivní – proliferace Retinoblastom – maligní nádor retiny Obě alely pRB mutovány nebo deletovány 1/3 případů – vrozený defekt jedné alely – k rozvoji nádoru nutný defekt druhé alely (LOH)

NF1, NF2 Defekty NF1 – neurofibromatóza typu 1 (mnohočetné benigní neurofibromy, hyperpigmentace kůže, abnormality skeletu), jiné nádory (feochromocytom, meningiom) Defekty NF2 – neurinom akustiku, gliomy, meningiomy

APC Mutace APC – familiární adenomatózní polypóza (FAP) tračníku – vysoký potenciál malignizace Tento gen se chová dominantně – k projevům dochází i při mutaci jedné alely!

WT1, PTEN, BRCA 1, 2 Defekty WT1 – Wilmsův nádor ledviny Defekty PTEN – četné nádory v pokročilých stádiích vývoje (glioblastomy, melanoblastomy, atd.) Defekty BRCA 1 – predispozice a familiární výskyt karcinomů mléčné žlázy, ovaria a pravděpodobně prostaty a tlustého střeva Defekty BRCA 2 – navíc predispozice ke karcinomu pankreatu a hrtanu

p16INK4 Inhibitor CDK4, 6 Defekty p16 Maligní melanom Karcinom jícnu Karcinom pankreatu Karcinom žaludku Glioblastom, atd.

Literatura Z. Kolář – Základy molekulární patologie Z. Kolář a kol. – Molekulární patologie nádorů