Očkování a imunomodulace Kurs Imunologie
Očkování (vakcinace)
Princip očkování navodí se primární imunitní odpověď bez vzniku onemocnění setkání k mikrobem probíhá (z hlediska imunitního systému) už jako sekundární imunitní odpověď
Výhody očkování nejstarší a nejúčinnější metoda obrany proti závažným infekcím první účinná metoda, která zabránila epidemiím omezila výskyt těžkých infekcí (polio, difterie) podařila se eradikace varioly
Nevýhody a problémy nepřirozená kombinace a časování podnětů pro imunitní systém nepřirozený „kontext rozpoznávání“ a jeho opakování nevzniká doživotní imunita, chrání proti omezenému spektru bakteriálních a virových agens ochrana je dána omezením cirkulace agens v populaci
Typy očkovacích látek 1 živé oslabené mikroby (TBC, spalničky, Salkova vakcína proti polio, spalničky) mrtvé mikroby (Sabinova vakcína proti polio) inaktivované toxiny (toxoidy) (tetanus, záškrt)
Typy očkovacích látek 2 části mikroba (split a subjednotkové vakcíny) (chřipka) purifikovaný antigen (chemovakcíny) (meningokoky a pneumokoky) geneticky připravené antigeny (hepatitida B)
Konjugované vakcíny polysacharidová složka – zajišťuje specificitu proteinová složka – zajišťuje nespecifickou stimulaci imunitního systému
Očkování u imunodeficiencí jaký imunodeficit? CVID × těžké buněčné a kombinované imunodeficity (SCID) jaká očkovací látka? Živé × neživé očkovací látky individuální posouzení
Historie očkování variola (Jenner, 1796) oslabené mikroby (Pasteur) eradikace varioly (1978)
Imunomodulace
Imunomodulátory dělení dle původu dělení dle cílové struktury dělení dle klinického účinku (nejužitečnější)
Imunosupresiva kortikosteroidy cytostatika a antimetabolity monoklonální protilátky a solubilní receptory nesteroidní antiflogistika (blokování prostaglandinů) alergenové vakcíny
Imunostimulancia levamisol (Decaris) methisoprinol (Isopronosin) cytokiny bakteriální imunomodulátory transfer faktor imunoglobuliny