Maďarská menšina v ČR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bc. Pavel Žižka. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Trocha statistiky úvodem Podle sčítání 2001 – osob (Pražák, 2010). Podle vlastních odhadů menšiny 19 – osob. Nejvíce Maďarů žije v Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji a v Praze.

Maďaři obecně Maďaři jsou původem kočovnický národ patřící k uralským a ugrofinským národům. Většina z nich ovládá maďarštinu jako svůj mateřský jazyk, která je velmi odlišná od okolních jazyků (nepatří do rodiny indoevropských jazyků). Počet Maďarů se odhaduje na 14,5 milionu, ale v Maďarsku samotném žije pouze 10 milionů obyvatel. Čtvrtina všech Maďarů žije v okolních státech, kde na četných územích tvoří většinu obyvatel. Zbytek obyvatel, a to pětina, žije na území západní Evropy, v USA a na celém světě. Maďaři jsou velice vlastenecký národ. Jsou hrdí na svou vlast, jazyk, původ a národní dějiny. Ctí své předky a národní tradice. Na maďarských školách je vyučován povinný předmět – vlastenectví (Hazafiság). Maďaři nemají příliš v lásce Rumuny (kvůli sporu o Sedmihradsko) a Rusy (kvůli potlačení revolucí 1848–1849 a 1956 a dále proto, že ve všech válkách, kterých se Maďarsko účastnilo, bylo Rusko jeho protivníkem, v neposlední řadě kvůli více než 40 letům komunistické vlády v Maďarsku).

Příchod Maďarů na území ČR Později než na území SR, kde docházelo k prostorovému míchání obyvatelstva. Za zmínku stojí fakt, že Maďaři stáli za zánikem Velkomoravské říše a v 10. století invazivně migrovali do střední Evropy. Za první republiky došlo k přílivu maďarské inteligence ze Zakarpatské Ukrajiny. Po 2. světové válce ztratily všechny osoby maďarské národnosti na základě prezidentského ústavního dekretu (1945) československé státní občanství. Československá politická reprezentace se snažila o vysídlení maďarského obyvatelstva žijícího na Slovensku do Maďarska. Druhým způsobem vysídlení byla násilná deportace Maďarů do českých pohraničních oblastí. Největší nárůst zaznamenala maďarská menšina od 60. let v důsledku přirozené migrace za prací, studiem či rodinami. Přestože od té doby příliv Maďarů do České republiky poklesl, i v současnosti jich zde žije okolo 15 tisíc. Zhruba 80 % těchto Maďarů pochází z jižního Slovenska a velká většina žije ve smíšených manželstvích.

Aktivity maďarské menšiny Svaz Maďarů žijících v českých zemích – Dny maďarské kultury. – Časopis Pragai Tükör. – Základní cíle Svazu: napomáhat uchování národní identity, kultury a tradic, dle možnosti uspokojovat menšinové potřeby; podílet se na prezentaci kultury a dějin maďarského národa v českém prostředí, obohacovat tím místní kulturní život o kulturu jiného národa; díky jazykovému vybavení být nápomocni českému okolí při rozvíjení vzájemných česko-maďarských vztahů (poskytováním služeb); provozovat klubovou a publikační činnost. Maďarská reformovaná církev. Maďarská katolická církev. Studentský spolek Kafedik v Brně.

Vztahy majoritní společnosti s touto minoritou dle vlastních zkušeností zástupců této minority (podle Gála, 2002) Vztah Čechů k Maďarům shledávají sami Maďaři žijící u nás podobně negativní jako k jiným etnikům pocházejícím z bývalého východního bloku, nicméně ne tak intenzivně, jako např. k Ukrajincům. Vztah Maďarů k Čechům je (podle Gála, 2002) primárně neutrální, podobně jako vztah Maďarů ke Slovákům. Negativní vztah ke Slovákům mají údajně zejména Maďaři žijící na Slovensku.

Problémy pramenící ze vzájemného soužití V ČR neexistují dramatické problémy, na rozdíl od SR. Jazyková bariéra obvykle neexistuje – maďarské děti se snadno učí česky. (Podobnost maďarského a plzeňského akcentu.)

Zdroje Vláda ČR [online] [cit ]. Maďarská národnostní menšina. Dostupné z WWW:. GÁL, Evžen. [online] [cit ]. Obraz většinového národa v interview s českými a slovenskými Maďary. Dostupné z WWW: Wikipedia. [online] [cit ]. Maďaři. Dostupné z WWW: PRAŽÁK, Richard. Mkic.cz [online] [cit ]. Svaz Maďarů > Historie a současnost. Dostupné z WWW: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bc. Pavel Žižka. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.