Robert Zbíral Úvod do evropských studií Rozpočet EU Robert Zbíral Úvod do evropských studií
Krize eurozóny a její řešení interní devalvace- úsporná řešení pokles mezd a zvýšení konkurenceschopnosti zevnitř příklad Pobaltí sjednocení hospodářské a rozpočtové politiky cesta federalizace viz argumenty při vzniku eurozóny prozatím prvky koordinace zasílání rozpočtů Komisi pro „kontrolu“ návrhy na povinné pokuty při překročení deficitů atd. vydání evropských (eurozónových) dluhopisů? rozpad eurozóny? celkový návrat k národním měnám vize ekonomického otřesu, dominový efekt, ztráta důvěry trhů ohromné politické náklady: „Konec eura znamená konec EU a Evropy jako celku“ vznik slabšího a silnějšího eura, případně jeho omezení na některé státy varianta předchozího, spory mezi zeměmi dopady na ČR? jsme mimo nebo uvnitř?, role černého pasažéra příklad Spojeného království a pomoc Irsku
Rozpočet EU proč vůbec mít společný rozpočet? Římské smlouvy (1957) financování společných politik vyvážení zisků a ztrát z evropské integrace vyjádření soudržnosti mezi státy zápisné do klubu (platba za výhody) Římské smlouvy (1957) jen stručné ujednání vše zakotveno ve smlouvách- pro každou změnu nutná jednomyslnost postupně se prohlubují spory mezi státy (70.-80. léta) M. Thatcherová a „Chci své peníze zpátky!“- vznik tzv. britské vratky kvůli neustálým konfliktům hrozba bankrotu EU
Rozpočet EU Delorsův balíček hmotné základy dohody více peněz pro strukturální politiku větší role Parlamentu i Komise procesní základy dohody víceletý rozpočtový rámec (zabraňuje rozporům) rozpory v roce 1993 (pro období 1994-1999) tvoří se skupina plátců a příjemců rozpory v letech 1998-1999 (pro období 2000-2006) souvisí také s rozšířením „Nikdo nechce platit víc, někdo chce platit méně, nikdo nechce dostávat méně a všichni chceme dát více na rozšíření“ podobná situace v letech 2004-2005 (pro období 2007-2013)
Na co se prostředky vydávají? (v % HDP)
Rozpočet EU jak by měl vypadat? velikost rozpočtu fiskální federalismus a efektivita vs legitimita (zájmy) velikost rozpočtu kolem 1,2 % HDP malá oproti federacím, velká oproti MO solidarita mezi státy nízká- nelze očekávat vysoké transfery (není demos)
Velikost rozpočtu vzhledem k HDP EU (1993-2013)
Rozpočet EU výdaje tři funkce, které by měla vláda plnit z rozpočtu (Musgraveova teorie) redistribuce mezi státy, regiony, jednotlivci poslední nepravděpodobná, ostatní dvě již fungují (nepříliš efektivně) stabilizace ochrana federace proti externím šokům příliš malý rozpočet na takové cíle alokace široké spektrum politik zajišťovaných centrem nutná reforma CAP co by měla EU dělat? (viz rozdělení pravomocí)
Rozpočet EU příjmy: v současnosti čtyři druhy problémy zemědělské poplatky (dávky) cla podíl na DPH podíl z HDP problémy nejsou skutečně vlastní zdroje (autonomie) systém není moc transparentní zásada nediskriminace není dodržována přispívá k logice „juste retour“
Alokace výdajů v EU (2007-2013)
Podíl příjmů do rozpočtu EU
„Zisky a ztráty“ z rozpočtu EU
„Zisky a ztráty“ z rozpočtu EU
„Zisky a ztráty“ z rozpočtu EU
„Zisky a ztráty“ z rozpočtu EU