KNIHOVNY MUZEÍ A GALERIÍ V ČESKÉ REPUBLICE Štěpánka Běhalová Muzeum Jindřichohradecka

I. Z „dávnověku“ muzejních knihoven

Nejstarší muzea a jejich knihovny SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM OPAVA „Knihovna Slezského zemského muzea navazovala na tradice veřejné knihovny v bývalém rakouském Slezsku, která byla založena spolu s přírodovědeckým muzeem již v roce Knihovní fondy rostly zejména díky darům slezské šlechty.“ MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM „Počátky Knihovny Moravského zemského muzea sahají až do doby vzniku Františkova muzea založeného v roce 1817.“

Nejstarší muzea a jejich knihovny NÁRODNÍ MUZEUM „Historie Knihovny Národního muzea začíná historií celého muzea, tedy rokem Počátkem všech sbírek budoucího muzea se staly dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů.Takto byl vytvořen základ fondů muzejní knihovny. U jejích prvních začátků stál odborník ve své době nad jiné povolaný - Josef Dobrovský. Prvním řádným bibliotékářem Knihovny Národního muzea byl od roku 1822 Dobrovského žák Václav Hanka.“

Nejstarší muzea a jejich knihovny REGIONÁLNÍ MUZEA „sbírati památky všeho druhu, zejména písemné a umělecké ve městě a okolí a chrániti je před zkázou“ Nejvíce regionálních muzeí vzniklo v letech (téměř 50) Většina muzeí dostávala knižní dary a odkazy vzniklé osobní nebo spolkovou sběratelskou činností, dodnes jsou tyto různorodé a tematicky rozsáhlé akvizice specifikem právě muzejních knihoven

II. A co 20. století?

Zakotvení muzejních knihoven v legislativě V zákoně č. 430 Sb. z roku 1919 o povinnosti zřizovati veřejné knihovny nebyla zakotvena problematika muzejních knihoven Značná specifika muzejních knihoven – 50. léta 20. století – sekce muzejních knihoven při Ústřední knihovnické radě Vyhlášena samostatná síť muzejních knihoven v rámci sítě jednotné soustavy knihoven (zákon č. 53/1959)

Ukotvení specifik muzejních knihoven Dělení fondů muzejních knihoven na odbornou knihovnu a sbírkový fond (Směrnice pro správu sbírek v muzeích a galeriích) Knihovny muzeí jsou veřejné vědecké knihovny, které plní přednostně funkci základních knihoven

Činnost komise knihovníků muzeí 1973 – impuls pro setkávání muzejních knihovníků v souvislosti se zakotvením muzejních knihoven v chystané síti muzeí a galerií pod Ústředním muzeologickým kabinetem (PhDr. Jaroslav Vrchotka) pod Knihovnou Národního muzea (PhDr. Helga Turková) od roku 1997 pod Asociací muzeí a galerií ČR (PhDr. Helga Turková, PhDr. Jarmila Okrouhlíková, PhDr. Štěpánka Běhalová)

Asociace muzeí a galerií ČR 274 řádných členů (přibližně 55 % muzejních institucí v České republice a zároveň 85 % těch největších z nich), 62 členů čestných a individuálních Komise knihovníků AMG - celkem 94 členů z 58 institucí (jedna z největších komisí AMG ČR)

„KNIHOVNÍ ZÁKON“ č. 257/2001 Sb., ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb umožnil muzejním knihovnám evidenci n MK ČR a zařadit se mezi základní knihovny se specializovanými fondy (nutnost zakotvit ve zřizovací listině muzeí knihovnické a informační služby a poskytovat tyto služby veřejnosti!)

SKIP A ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNICKÁ RADA Spolupráce se SKIPem tradiční, již více než 10 let se předseda komise knihovníků účastní výkonného výboru SKIP, od roku 2010 místopředseda komise členem VV Zástupci muzejních knihovníků v Ústřední knihovnické radě Ministerstvo kultury ČR (dále jen "MK ČR") vydává v souladu s § 15 odst. 2 zákona č. 257/2001 Sb., ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) tyto stanovy a jednací řád Ústřední knihovnické rady České republiky

SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI PAMĚŤOVÝMI INSTITUCEMI MUZEA GALERIE KNIHOVNY ARCHIVY –Modrý štít –ICOM –SDRUK

III. Současnost a budoucnost muzejních knihoven

Současné legislativní zakotvení muzejních knihoven Zákon č. 122/2000 Sb., o sbírkách muzejní povahy Zákon č. 257/2001 Sb., o poskytování knihovnických služeb Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě

Evidence knihoven na MK ČR V současné době evidováno podle zákona 257 Sb. 140 knihoven muzeí a galerií ČR (cca kolem 70%) Komise značně podpořila znalost zákona a jeho výhod u ředitelů muzeí i knihovníků Podařilo se zakotvit postavení knihoven v muzeích, širší možnosti pro muzejní knihovny – čerpání grantů, využití zákona při evidenci, uložení a vyřazování z fondu

ZŘIZOVATELÉ MUZEÍ MINISTERSTVA – Ministerstvo kultury, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství KRAJE MĚSTA A OBCE OBČANSKÁ SDRUŽENÍ, OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI, NADACE

ZŘIZOVATEL Ministerstvo kultury ČR MUZEA Národní muzeum Národní technické muzeum Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Moravské zemské muzeum Technické muzeum v Brně Památník národního písemnictví Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze Slezské zemské muzeum Muzeum umění Olomouc Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Husitské muzeum v Táboře Muzeum romské kultury v Brně Muzeum Jana Amose Komenskeho v Uherskem Brodě Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi Památník Lidice Památník Terezín GALERIE Národní galerie v Praze Moravská galerie v Brně

Knihovna Národního muzea Oddělení základní knihovny - knižní celky (jedná se o soukromé knihovny význačných osobností české vědy a kultury, které jsou uchovávány v původní podobě a uspořádání - knihovna Františka Palackého a knihovna Pavla Josefa Šafaříka, Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Josefa Václav Friče, Jana Otty, Emy Destinnové a d. Oddělení starých tisků a rukopisů Oddělení knižní kultury - sbírky neknižní povahy(kramářské písně, exlibris, novoročenky, ilustrace, grafika, štočky, hmotné památky, plakáty, svaté obrázky, modlitby) Oddělení zámeckých knihoven Oddělení novin a časopisů

Zřizovatel muzea – krajský úřad (většinou bývalá krajská a okresní muzea) Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj

KNIHOVNA ZÁPADOČESKÉHO MUZEA Knihovní fond Západočeského muzea vznikal již od založení muzea v roce 1878 V současné době je členěn na tří základní části: Studijní fond - zahrnuje odbornou literaturu Sbírkový fond - je vytvářen dle zákona 122 Sb. Fond mezinárodních výměn

Knihovny muzeí a galerií ČR v současné době je evidováno v adresáři knihoven muzeí a galerií uspořádané komisí celkem 197 muzejních knihoven

Hlavní činnost komise knihovníků Pořádání seminářů – od roku 1973 celkem 35, letos v Českém Těšíně Semináře slouží v současné době především k vzdělávání muzejních knihovníků na základě odezvy zástupců regionů ve výboru komise –KOMIG (el. konference) –Muzejním knihovnám:

Celostátní evidence sbírek Využívání zákona o sbírkách muzejní povahy pro sbírkové fondy knihoven muzeí a galerií (více než 50 % knihoven muzeí a galerií má své sbírky nahlášeny v CES)

Účast v projektech veřejných knihoven Souborný katalog ČR CASLIN (20 % muzejních knihoven přispívá) Programy VISK (muzejní knihovny využívají VISK 3, 5, 7, 9 a další Digitální knihovna Kramerius Digitální knihovna Manuscriptorium Registr digitalizace

ZAMĚSTNANCI MUZEJNÍCH KNIHOVEN Poslední šetření v muzejních knihovnách v Čechách – ve 137 knihovnách 101,5 úvazku Vzdělání – 53 VŠ, 13 VOŠ, 69 SŠ, 2 jiné

FONDY MUZEJNÍCH KNIHOVEN Dělení na odborné a historické knižní fondy –do KJ – 4% knihoven – KJ – 40% knihoven – KJ – 48% knihoven –nad KJ – 8% knihoven

SBÍRKOVÉ FONDY MUZEJNÍCH KNIHOVEN Staré tisky a rukopisy (téměř 70 % knihoven, pouze třetina těchto knihoven je eviduje jako sbírku) Regionální literatura (téměř ve všech knihovnách, jen cca 6% eviduje jako sbírku) Drobné tisky - kramářské písně, svaté obrázky, kalendáře, gymnazijní ročenky, aj. Ostatní - bibliofilie, knižní vazby, výstavní katalogy, periodika, aj

Speciální typy sbírek Fondy věnované jednotlivým osobnostem Celky z jednotlivých tiskáren a nakladatelství Pozůstalostní knihovny –Rodové –Klášterní –Spolkové –Zámecké

AKVIZICE Nákup Dar Výměna Jiné – granty, vlastní publikační činnost, spolupráce

ZPRACOVÁNÍ Automatizované knihovní systémy – Clavius, KpWin, Advanced Rapid Library Systémy pro evidenci v muzeích – Bach, Demus Administrativní systémy – Access, Excel Lístkové katalogy Elektronické katalogy - cca 80% muzejních knihoven Online katalogy – cca 20% muzejních knihoven

ZPRACOVÁNÍ Používání pravidel AACR2 – cca 50% knihoven Používání souboru národních autorit – dtto Předmětové zpracování – klíčová slova, předmětová hesla, MDT, Konspekt

ULOŽENÍ FONDU Obvyklé členění na historické a odborné fondy Uspořádání knihovních fondů vychází ze zvyklostí jednotlivých institucí (obvyklé členění na knihy a periodika, stavění dle signatur) Větší knihovny odpovídající uložení, jak odborných, tak historických fondů (v současné době probíhá např. stěhování fondů Knihovny Národního muzea) Řada prostor pro uložení nevyhovujících – především malá muzea

OCHRANA KNIHOVNÍHO FONDU Odpovídající uložení – prostory, regálové systémy, označení signaturami, použití čárového kódu Sbírkové fondy a historické fondy – sledování klimatických podmínek, obalová technika, konzervování, restaurování

SLUŽBY KNIHOVEN ZPŘÍSTUPNĚNÍ KNIHOVNÍHO FONDU Výpůjčky – veřejnost a pracovníci muzeí (převažují prezenční výpůjčky) MVS Zápůjčky na hospodářské smlouvy (převážně na výstavy) Elektronické dodávání dokumentů Reprografické služby Rešeršní služby

PREZENTACE KNIHOVNÍHO FONDU On-line katalogy Výstavy Přednášky Exkurze Expozice

Aktuální otázky Problematika uplatňování autorského zákona v praxi používání digitálních fotoaparátů, pořizování skenů (často podobné jako v archivech)

Aktuální otázky Digitalizace a zpřístupňování digitalizovaných materiálů vlastní digitalizace digitalizace v programech VISK zakládání krajských center digitalizace dokumentů a sbírek digitální zpřístupnění - Kramerius, Manuscriptorium, další digitální knihovny - Europeana – projekt evropské digitální knihovny, muzea a archivu financovaný Evropskou komisí (cca 2 miliony digitálních objektů včetně filmových materiálů, fotografií, obrazů, zvukových záznamů, map, rukopisů, knih, novin a archivních dokumentů)Europeana - informační systémy zpřístupňující knihovní celky osobností kultury jako součást kulturního dědictví (ÚISK Praha a MK ČR)

Aktuální otázky Péče o knihy, ukládání, uchování Restaurování Uložení speciálních druhů dokumentů uložených v muzejních knihovnách Využívání grantů Knihovna 21. století, ISO – integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví, granty krajů ČR

Aktuální otázky Problematika využívání knihovní badatelny jako badatelny pro všechny sbírky a odborné pracovníky muzea

Nač je nutné se soustředit? Upevnění pozice muzejních knihoven uvnitř i vně muzeí (spolupráce s organizacemi i institucemi, zvýšení prestiže práce prostřednictvím použití nových technologií a postupů, spolupráce s ostatními knihovnami, paměťovými institucemi, AMG, SKIP, SDRUK, ICOM)

Co je nutné vylepšit? Zpřístupnění fondů prostřednictvím on-line katalogů Digitalizace dokumentů Pokrytí WIFI (pouze 15%) Využívání knihovnických pravidel (pravidla pro katalogizaci AACR2 pouze 50% knihoven) Z toho vyplývající možnost aktivní účasti v souborném katalogu

Nashledanou v muzejních knihovnách