Společnost na počátku 19. století Označení materiálu: VY_32_INOVACE_17_spolecnost_pocatek_19stol.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a společnost, dějepis, mezi vídeňským kongresem a revolucí 1848, společnost. ZŠ Wagnerovo náměstí, Beroun Předmět, ročník: Dějepis, 8. ročník Autor: Ivana Flíčková Datum: 3. 12. 2011 Anotace: (popis způsobu použití výukového materiálu): Změny ve společnosti po napoleonských válkách, emancipace národů, boj za samostatnost, průmyslová revoluce. Tučný text slouží jako výchozí text pro tvorbu poznámek, ostatní text vysvětluje souvislosti nebo upozorňuje na zajímavé podrobnosti. Obrázky, které podporují lepší názornost, jsou opatřeny odkazem na zdrojovou stránku pro žáky s hlubším zájmem pro učivo. Prezentace jsou žákům k dispozici na www.jaknadejepis8.webnode.cz

Mezi vídeňským kongresem a revolucí 1848

Charakteristika období – uč. str. 69 Domácí úkol – ve 4 bodech od vídeňského kongresu 1815 do revoluce 1848 – ev. státy proti sobě neválčily po revoluci se chtěli lidé podílet na moci stoupala nespokojenost národů, které neměly vlastní státy – národní obrození průmyslová revoluce – změny v technice

Společnost Uč. 69 - 76

Mapa: Kartografie Praha: Novověk II Mapa: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 25 - 26

Společnost – emancipace národů spousta národů podmaněna, pod nadvládou jiných národů snaha o emancipaci – zrovnoprávnění – zájem o vlastní jazyk, literaturu a původní kulturu myšlenky revoluce – lidé si mají být rovni ve svých právech balkánské národy – snaha o vymanění se z osmanské nadvlády se zbraní v ruce = národněosvobozenecký boj naše země – nejprve kulturně jazykové zrovnoprávnění – národní obrození, později i politické Němci – nebyli pod nadvládou, ale žili rozděleně do mnoha států – snaha o sjednocení Italové – částečně pod cizí nadvládou, snaha o sjednocení

Mapa: Kartografie Praha: Novověk II Mapa: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 25 - 26

Průmyslová revoluce konec 18. stol. – rozvoj vědy a techniky - projevy nejprve v zemědělství – secí, žací stroje a mlátičky – potřeba menšího množství pracovní síly na venkově začala v Anglii v Evropě se plně rozvinula po napoleonských válkách lidé hledají obživu ve městě – potřeba zrušit nevolnictví, aby mohli do měst za prací ve městech továrny – obsluha strojů = průmyslová revoluce – nahrazování řemeslné a manufakturní výroby tovární výrobou rozvoj železnic – 1830 v Evropě 121 km železnic roku 1850 23 000 km, do konce století ještě 10 x více

mechanizace lodní dopravy - lodní šroub (Josef Ressel, rodák z Chrudimi, lesní odborník) vynález plavební komory v italské renesanci v letech 1439 – 1443 ve městě Viarenna na kanálu Naviglio Grande v severní Itálii, k vývoji svými návrhy přispěl také Leonardo da Vinci toto zařízení umožnilo překonat plavební stupně i na území s většími výškovými rozdíly, a to i pro větší lodě nosnost člunů začala asi na 250 tunách, na konci 19. stol již 750t rozvoj dopravy podporoval konkurenci – snižování cen a zvyšování dostupnosti

Plavební komora - zdymadlo http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdymadlo

Anglie – strojovna Evropy Anglie – dílna Evropy zde začala průmyslová revoluce nejdříve parní stroj – zdokonalil ho Skot James Watt 1769 – univerzální využití – nejprve v dolech na čerpání vody nejlepší podmínky pro rozvoj průmyslu: od 17. stol. se zde neválčilo nevolnictví neexistovalo již od 14. stol. kolonie – dostatek surovin a odbytiště výrobků

Hlavním představitelem parní železnice se stal George Stephenson (9. 6 Hlavním představitelem parní železnice se stal George Stephenson (9.6.1781-12.8.1848), anglický konstruktér a výrobce parních lokomotiv. Stephenson nejen postavil slavnou a výkonnou lokomotivu Raketa( The Rocket), ale také významně přispěl k praktickému rozvoji železniční dopravy jako celku, který zahrnoval složitý systém kolejnic, výhybek, návěstí, signalizační zařízení, lokomotiv, vagónů a nádraží. Pomohl postavit první železniční trasy,např. ze Stocktonu a z Liverpoolu do Manchesteru.

Stephensonova lokomotiva Rocket 1829 http://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiva_Rocket

zdroje: text: Dějepis 8 pro základní školy, novověk, SPN, str. 69 - 76 mapa: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 25 - 26 obrázky: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdymadlo http://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiva_Rocket