2. Vybrané základní pojmy matematické statistiky

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Základní typy rozdělení pravděpodobnosti diskrétní náhodné veličiny
Advertisements

VÝPOČET OC.
Statistická indukce Teorie odhadu.
Limitní věty.
4. Metoda nejmenších čtverců
3. PRINCIP MAXIMÁLNÍ VĚROHODNOSTI
Lineární algebra.
Diskrétní rozdělení a jejich použití
Získávání informací Získání informací o reálném systému
Optimalizační úlohy i pro nadané žáky základních škol
Pravděpodobnost a statistika opakování základních pojmů
Generování náhodných veličin (1) Diskrétní rozdělení
Obsah prezentace Náhodná proměnná Rozdělení náhodné proměnné.
25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.1 Statistika (D360P03Z) akademický rok 2004/2005 doc. RNDr. Karel Zvára, CSc. KPMS MFF UK
také Gaussovo rozdělení (normal or Gaussian distribution)
8. listopadu 2004Statistika (D360P03Z) 6. předn.1 chování výběrového průměru nechť X 1, X 2,…,X n jsou nezávislé náhodné veličiny s libovolným rozdělením.
Matematický aparát v teorii informace Základy teorie pravděpodobnosti
F U N K C E.
Generování náhodných veličin (2) Spojitá rozdělení
Nechť (, , P) je pravděpodobnostní prostor:
2.2. Pravděpodobnost srážky
Některá diskrétní a spojitá rozdělení náhodné veličiny.
Diskrétní rozdělení Karel Zvára 1.
Náhodný jev A E na statistickém experimentu E - je určen vybranou množinou výsledků experimentu: výsledku experimentu lze přiřadit číslo, náhodnou proměnnou.
Data s diskrétním rozdělením
POČET PRAVDĚPODOBNOSTI
Funkce více proměnných.
Generování náhodných veličin Diskrétní a spojitá rozdělení Simulační modely ek.procesů 4.přednáška.
Definice stochastického procesu jako funkce 2 proměnných
Vybraná rozdělení spojité náhodné veličiny
Experimentální fyzika I. 2
Rozdělení diskrétních veličin. Příklady diskrétních náhodných veličin Pokus jev nastaljev nenastal pnS hod mincírublíc1/2počet hodůpočet rubů celkem narození.
PRAVDĚPODOBNOST NEZÁVISLÉ JEVY Jevy A,B nazýváme nezávislými, jestliže
Náhodné výběry a jejich zpracování Motto: Chceme-li vědět, jak chutná víno v sudu, nemusíme vypít celý sud. Stačí jenom malý doušek a víme na čem jsme.
Základy zpracování geologických dat
MATEMATICKÁ STATISTIKA
Diferenciální geometrie křivek
Základy matematické statistiky. Nechť je dána náhodná veličina X (“věk žadatele o hypotéku“) X je definována rozdělením pravděpodobností, s nimiž nastanou.
Distribuční funkce diskrétní náhodná proměnná spojitá náhodná proměnná
(Popis náhodné veličiny)
Hustota pravděpodobnosti – případ dvou proměnných
Molekulová fyzika 3. přednáška „Statistický přístup jako jediná funkční strategie kinetické teorie“
Poissonovo rozdělení diskrétní náhodné veličiny
Úvod do praktické fyziky Seminář pro I.ročník F J. Englich, ZS 2003/04.
© Institut biostatistiky a analýz INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT prof. Ing. Jiří Holčík, CSc.
Aritmetický průměr - střední hodnota
Náhodná veličina. Nechť (, , P) je pravděpodobnostní prostor:
POZNÁMKA: Pokud chcete změnit obrázek na tomto snímku, vyberte obrázek a odstraňte ho. Potom klikněte na ikonu Obrázek v zástupném textu a vložte vlastní.
ROZDĚLENÍ SPOJITÝCH NÁHODNÝCH VELIČIN Rovnoměrné rozdělení R(a,b) rozdělení s konstantní hustotou pravděpodobnosti v intervalu (a,b) a  x  b distribuční.
POZNÁMKA: Pokud chcete změnit obrázek na tomto snímku, vyberte obrázek a odstraňte ho. Potom klikněte na ikonu Obrázek v zástupném textu a vložte vlastní.
Základní informace o předmětu1. Přednášející: RNDr. Martin Hála, CSc. katedra matematiky, B105, Další informace a soubory ke stažení.
Molekulová fyzika 2. Sada pomocných snímků „Teplota“
Korelace. Určuje míru lineární vazby mezi proměnnými. r < 0
Některá rozdělení náhodných veličin
Spojitá náhodná veličina
Monte Carlo Typy MC simulací
Induktivní statistika
Základy zpracování geologických dat Rozdělení pravděpodobnosti
1 Lineární (vektorová) algebra
ORDINÁLNÍ VELIČINY Měření variability ordinálních proměnných
Vnitřní energie plynu, ekvipartiční teorém
4. Metoda nejmenších čtverců
ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT
Rozdělení pravděpodobnosti
Medián, modus Medián Pro medián náhodné veličiny x platí: Modus
Poissonovo rozdělení diskrétní náhodné veličiny
2. Vybrané základní pojmy matematické statistiky
Základy statistiky.
Princip max. věrohodnosti - odhad parametrů
Distribuční funkce diskrétní náhodná proměnná spojitá náhodná proměnná
Transkript prezentace:

2. Vybrané základní pojmy matematické statistiky 2.1. Náhodný jev, pravděpodobnost Experiment (E) - je definován předpisem, který specifikuje množinu možných výsledků {VE}. Výsledek experimentu v  {VE } Příklad: kostka {VE}  {. , : , :. , :: , :.: , :::} vážení {VE}  { (hmotnosti) } Náhodný jev A na experimentu E ( AE): je zadán pravidlem, které určuje, zda jev nastal, či nenastal A(E) - je určen množinou pozitivních výsledků

Speciálně: náhodný výběr (N) - Příklad: Experiment E  házení kostkou Jevy: AE  {. ,: , :.} , BE  {:: , :.: ,:::} Náhodná proměnná x na experimentu E ( xE ) ): je určena pravidlem, které výsledku experimentu přiřazuje číslo jako hodnotu náhodné proměnné Příklad: E  házení kostkou x  n  počtu bodů, diskretní náhodná proměnná x {1,2,...,6} E  vážení x  m  hmotnost (SI), spojitá náhodná proměnná x {0 ,  } Speciálně: náhodný výběr (N) - experiment, jehož množina výsledků je konečná a realisace žádného z nich není upřednostněna Příklad: házení kostkou E  N x N  {1,2,...,6}

Nechť Ai, E jsou jevy na experimentu E potom: Definice: Nechť Ai, E jsou jevy na experimentu E potom: 1) jev non AE  jev A nenastane 2) jev  nastane alespoň jeden z jevů Ai, E 3) jev  nastane každý z jevů Ai E Speciálně:  jevy vzájemně disjunktní ( - prázdná množina výsledků)

Definice pravděpodobnosti (teorie míry): Nechť je experiment E zadán množinou - {VE}. Na experimentu E nechť jsou dále zadány jevy AE a BE svými množinami výsledků - {VA}, {VB}; {VA},{VB} {VE}. Definujeme: pravděpodobnost jevů A, B jako míru podmnožin {V(A)},{V(B)} následujícími pravidly: 1) PA,B  0 2) PV = 1 3) p(AB)  pA + pB  p(AB)

Příklad experiment (E)  házení kostkou  náhodný výběr {x N}  {1,2,..,6}, nechť jevy Ai  {i }, i = 1,...,6 , potom A Ai  {1,..,6}{VN} pA = 1 = , zároveň pAi = p; (i,k = 1,..,6) Potom 1= = = 6 p  p = 1/ 6 ; Pro náhodný výběr platí: kde nA je počet prvků množiny {VA} a n je počet prvků množiny {VN} – redukovaná velikost podmnožiny.

Jev opačný: Nechť: A  {VA}, nonA  {VnonA} {VA} {VnonA}  {VE}, {VA} {VnonA}   Potom: p(A  nonA) = pA + pnonA = 1 a tedy: pnonA = 1 – pA Spojení experimentů: Definice: Experiment E, který je spojením experimentů E i , (i = 1,..,n) má  za množinu výsledků kartézský součin množin {VE i}, kde {VE i} jsou množiny výsledků experimentů E i . E  E1 . E2 . E3 . . . En , {VE}  {VE1}x{VE2}x{VE3}x.....x{VEn} Příklad: Současné házení dvěma kostkami N1  {1,2,...,6}, N2  {1,2,...,6} E  N1. N2 , {VE}  {(1,1) , (1,2) ,.., (1,6) , (2,1) , (2,2) ,.., (6,6)}, nE = 36

Nezávislé experimenty: Definice: Experimenty jsou nezávislé, pokud provedení jednoho nezávisí na provedení druhého. Pravděpodobnosti jevů na nezávislých experimentech jsou pak také nezávislé Náhodný jev na spojení experimentů: Definice: náhodný jev na spojení experimentů je definován množinou výsledků: {VA}  {VA1}x {VA2}x {VA3}x ...x {VAn} Nezávislé jevy: Definice: jevy jsou nezávislé, jsou-li definovány na nezávislých experimentech Pro náhodný jev na spojení nezávislých experimentů platí

Opakování experimentu: Příklad: házení dvěma kostkami - i = 2 jev A1 na N1: {VA1}  {1, 2}, pA1 = 2 / 6 jev A2 na N2: {VA2}  {3, 4, 6}, pA2 = 3 / 6 A = A1 . A2 , {VA}  {VA1} x {VA2} {VN1.N2} má 36 prvků, {VA} má 6 prvků pA = 6 / 36 = pA1 . pA2  jevy nezávislé Opakování experimentu: Označme: En  (E.E ... E)n , n-krát opakovaný experiment E a dále: {VE} množinu výsledků experimentu E Potom: En  {{VE} x {VE ) x ....x {VE}n

Jev na opakování experimentu: Je-li definován jev AE  {VA}, potom: AE  {{VA} x {VA} x...x {VA}}n , Alternativní definice pravděpodobnosti: - využitím pojmu relativní četnosti při nezávislém opakování experimentu. Není omezena na experimenty typu náhodný výběr. Relativní četnost jevu A: Jako pravděpodobnost jevu A potom označíme: Příklad užití: integrace metodou Monte-Carlo

2.2. Rozdělení pravděpodobnosti Definice: Rozdělením pravděpodobnosti nazýváme funkci, která hodnotám náhodné proměnné přiřazuje jejich pravděpodobnost a) diskrétní náhodná  proměnná  Rovnoměrné rozdělení: Mějme experiment typu náhodný výběr s množinou výsledků {V}  {v1 ,v2 ,...vn } Dále mějme na tomto experimentu jevy Ai  {vi}, i=(1,....,n) Potom rovnoměrné rozdělení pravděpodobnosti je dáno podmínkou, pAi = p , pro všechna i = (1,..,n). Užitím normovací podmínky:

Binomické rozdělení: Mějme experiment typu náhodný výběr definujme na něm jev s pravděpodobností p. jaká je pravděpodobnost P(k), že při N-násobném nezávislém opakování experimentu nastane jev s pravděpodobností p právě k-krát, k = (0,1,2,...,N)? P(k) = C(k) pk (1-p)N-k k - diskrétní náhodná proměnná, p, N parametry. Normovací podmínka: Z toho:

Poissonovo rozdělení: Rozdělení pravděpodobnosti počtu výskytů náhodného jevu v určitém intervalu (časovém, prostorovém) Příklad: počet emisí -kvant v časovém intervalu (0,t) počet překlepů na stránce textu Předpoklady pro odvození rozdělení: i) realisace náhodného jevu jsou navzájem nezávislé‚ ii) pravděpodobnost realisace jevu v malém intervalu je úměrná velikosti tohoto intervalu: P(t,t+dt) =  .dt iii) pravděpodobnost současné realisace (též místně) dvou jevů je nulová.

b) spojitá náhodná proměnná množina možných výsledků experimentu je spojitá – interval, plocha, objem Definice: pravděpodobnost výskytu náhodné proměnné v intervalu (x, x+dx) je úměrná velikosti intervalu dx : p(x) - hustota (rozdělení) pravděpodobnosti. Normování:

Rovnoměrné rozdělení: Mějme spojitou náhodnou proměnnou v jednorozměrném intervalu <a,b>. Je-li: hovoříme o rovnoměrném rozdělení Užitím normovací podmínky: Dostaneme:

rovnoměrně se otáčející, náhodně střílející dělo Cauchyho rozdělení: Mějme náhodnou proměnnou   <-/2, /2 > s rovnoměrným rozdělením. Příklad: rovnoměrně se otáčející, náhodně střílející dělo x  Jaké je rozdělení zásahů v cílové rovině v jednotkové vzdálenosti? Pravděpodobnost výstřelu v intervalu <,+d> je dána funkcí: p() = konst.

Transformace proměnných (viz obr.): Cauchyho rozdělení: Transformace proměnných (viz obr.): Potom a tedy: Seminární úloha 2.1.:  Nalezněte funkci popisující rozdělení pravděpodobnosti výskytu matematického kyvadla v intervalu <-A,+A> v aproximaci malého rozkmitu. Návod: uvažte souvislost mezi pohybem koncového bodu matematického kyvadla a rovnoměrným pohybem po kružnici o poloměru A.

Normální (Gaussovo) rozdělení: Definice: Nechť je dána spojitá náhodná proměnná x v intervalu x  (-, + ). Normálním rozdělením nazýváme funkci ve tvaru: =0  střední hodnota 2 disperse (variance, rozptyl)  standartní odchylka. Seminární úloha 2.2.: Dokažte, že Normální rozdělení má v bodech x =    inflexní body.

Charakteristiky rozdělení P(-a,+a)  0.683 2 0.955 3 0.997 2/3 0.5

2.3. Střední hodnota, momenty náhodné veličiny Definice: mějme spojitou náhodnou proměnnou x na intervalu < a,b > s rozdělením pravděpodobnosti p(x). Potom střední hodnota x  < x > je definována vztahem: Obdobně pro diskrétní náhodnou proměnnou k platí: pro funkci h(x) náhodné proměnné x na intervalu <a,b> je: Dále platí: a obdobně:

Definice: mějme spojitou náhodnou veličinu x na intervalu V. Potom n-tým momentem náhodné veličiny x nazýváme veličinu: Pro diskrétní náhodnou veličinu analogicky: Příklad: n = 1, Definice: mějme spojitou náhodnou veličinu x na intervalu V. Potom n-tým centrálním momentem náhodné veličiny nazýváme výrazy: Pro diskrétní náhodnou veličinu analogicky:

Příklad: n = 2, Dále platí: Definice: asymetrií rozdělení nazýváme veličinu: Příklad: Asymetrie rozdělení symetrického kolem střední hodnoty je nula (plyne přímo z definice třetího centrálního momentu).

Příklad: střední hodnota Binomického rozdělení:

Dk = N.p.(1-p) a k3c = N.p.(1-p).(1-2p) Seminární úloha 2.3.: Dokažte, že pro Binomické rozdělení platí: Dk = N.p.(1-p) a k3c = N.p.(1-p).(1-2p) Poznámka: pro p = 1/2 je k3c = 0 a rozdělení je symetrické kolem střední hodnoty. Seminární úloha 2.4.: Dokažte, že pro Poissonovo rozdělení platí: a) <k> = , b) Dk = , c)  = -1/2 Seminární úloha 2.5.: Dokažte, že pro Normální rozdělení platí: a) <x> = , b) Dx = 2, c)  = 0 Návod: užijte vztahy:

2.4 Rozdělení pravděpodobnosti více náhodných veličin Definice: Mějme dvě spojité náhodné proměnné x, y definované na intervalech Vx , Vy, s rozdělení pravděpodobnosti p(x) a q(y). Pravděpodobnost, že x  (x,x+dx) a zároveň y  (y,y+dy) je dána rozdělením (x,y) ve tvaru: V případě nezávislých veličin je zřejmě:

Definice: mějme spojité náhodné veličiny x, y, na intervalech Vx , Vy se středními hodnotami x , y . Potom kovariance Cx,y je dána vztahem: Dále vypočítáme: Příklad: Definice: korelačním koeficientem dvou náhodných veličin, nazýváme veličinu:

najděte hodnotu korelačního koeficientu, jsou-li veličiny x, y: lineárně závislé (y = ax+b) b) nezávislé Příklad: Řešení: a) b)

Střední hodnota součtu náhodných veličin: Mějme náhodné veličiny xi , i=1,2,....., a jejich součet: potom: Příklad: střední hodnota aritmetického průměru – Jde-li o stejné veličiny:

Střední hodnot součinu náhodných veličin: Mějme náhodné veličiny xi , i=1,2,.....,n a jejich součin: Potom: Střední hodnot součinu nezávislých veličin: Potom:

Disperse součtu náhodných veličin: Mějme náhodné veličiny xi , i=1,2,... . Označme: Potom:

Jsou –li veličiny xi jsou nezávislé (pro všechna i), tedy Cxi,xj = 0 pro všechna (i,j= 1,2,..), potom: Disperse lineární kombinace náhodných veličin: Nechť: potom: v případě lineárně nezávislých veličin: Příklad: Stanovte dispersi aritmetického průměru n nezávislých opakování téže veličiny o střední hodnotě x a dispersi Dx .

2.5. Centrální limitní věta Nechť je náhodná veličina x popsána rozdělením p(x) se střední hodnotou x a konečnou dispersí Dx , potom se rozdělení pravděpodobnosti: aritmetického průměru n hodnot veličiny x: s rostoucím n blíží k Normálnímu rozdělení N(x): se střední hodnotou: a dispersí: Na typu rozdělení p(x) nezáleží !!!

Seminární úloha 2.6.: Dokažte, že při „náhodné procházce“ (random walk) platí pro střední hodnotu čtverce vzdálenosti uražené po N krocích: , kde L je velikost jediného kroku. (random walk - pohyb po krocích  L se stejnou pravděpodobností p=1/2) Návod: užijte Binomického rozdělení a definice střední hodnoty. Seminární úloha 2.7.:  Vypočítejte střední hodnotu a dispersi rovnoměrného, spojitého rozdělení v intervalu <a,b>. Seminární úloha 2.8.:  Vypočítejte střední hodnotu a dispersi rovnoměrného diskrétního rozdělení veličiny k v intervalu k <1,N>.