1 Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce Mezinárodní ekonomická integrace VŠFS KS ZS 2006/

2 Cíle přednášky Integraci v měnové oblasti bude věnováno i další setkání; dnes – obecná charakteristika - přiblížit historický vývoj integrace v měnové oblasti na území západní Evropy po 2. sv. válce; příště – EU a ČR v měnové oblasti.

3 OSNOVA 1. Vývoj po 2. sv. válce 2. Evropská platební unie 3. Příprava měnové unie 4. Bílá kniha a Akt o jednotné Evropě 5. EMU, EMI a systém centrálních bank

4 ad 1 – Vývoj po 2. sv. válce 1945 – 49 Clearingové dohody. Vzájemný obchod probíhal na bilaterální bázi a platby vyrovnávány v USD či CHF. První dohoda o mnohostranném měnovém clearingu byla uzavřena v r Stálí členové: Benelux, Francie, Itálie.

5 ad 1 – 1. pokračování Nestálí členové: VB, Dánsko, Norsko, Portugalsko, Švédsko a Řecko. Úloha BIS (Bank for International Settlements) – členské země OEEC dohoda o platbách a kompenzacích. OEEC –

6 ad 2 – Evropská platební unie 1950 – 58. Mnohostranné zúčtování plateb souvisejících s obchodem. Po r se ZE země vracejí ke konvertibilitě svých měn na běžném účtu platební bilance se současnou kontrolou kapitálových toků (BW systém).

7 ad 2 – 1. pokračování věřitelédlužníci debetní saldakreditní salda salda z dvoustranného clearingu použita kreditní salda k vyrovnání debetních sald debetní salda vyrovnána kreditními saldy

8 ad 3 – Příprava měnové unie Wernerův plán (1969 Haag): Pevný DK měn bez pásma fluktuace. Jednotná MP řízená centrální měnovou institucí. Centrální hospodářská (i fiskální) politika. Zodpovědnost EP. Desetileté PO. WP – realizace 1. etapy – 1. ropný šok.

9 ad 3 – 1. pokračování 1971/73 Rozpad BW systému – ČS ES rozšíření fluktuačního pásma vůči USD na +/- 2,25 % Basilej ČS ES „had v tunelu“. Oscilace navzájem +/- 2,25 %, vůči USD +/- 4,5 %.

10 ad 3 – 2. pokračování Evropský fond měnové spolupráce – předchůdce ECB (1973) – Evropská rada – vytvoření EMS (spuštění v r. 1979). Základní rysy EMS: ERM (Exchange Rate Mechanism) – pevné kurzy, pásmo oscilace +/- 2,25 % resp. +/- 6 % (r /- 15 %). Změny – nutná shoda.

11 ad 3 – 3. pokračování Intervenční půjčky (very short term facility) na dnů. ECU (společná měna). EMS fungoval od r relativně dobře. Činnost Delorsova výboru (DV) od r

12 ad 3 – 4. pokračování Doporučení DV: návaznost na doporučení Wernera; nezávislost centrální měnové instituce; základem MP cenová stabilita; v HP více pravomoci na národní úrovni; zrušení financování deficitů veřejných rozpočtů centrálními bankami; HMU – realizace ve 3 krocích (od ).

13 ad 4 – Bílá kniha a Akt o jednotné Evropě 1985 – Bílá kniha (300 opatření k vytvoření Jednotného trhu zboží, služeb, osob a kapitálu) – podpis AJE – 1. velká revize Římských knih. Platnost od r

14 ad 4 – 1. pokračování Pět změn JEA: 1. ES – priorita vnitřního trhu do Pro VT a další oblasti rozhodování v Radě ministrů kvalifikovanou většinou. Jednomyslnost v otázkách daní, pohybu osob, práva a zájmy pracujících. Posílení spolu rozhodovacího práva EP. 3. Kompetence ES posíleny v ŽP, výzkum a technologie. 4. Evropská rada a Evropská politická spolupráce byly smluvně zakotveny. 5. Hospodářská a sociální soudružnost.

15 ad 4 – 2. pokračování Realizace Jednotného vnitřního trhu předpokládá i zavedení jednotné měny.

16 ad 5 – EMU, EMI a systém CB Význam Maastrichtu (1991, 1992, 1993) – 2. velká revize Římských smluv. Smlouva O EU – 3 pilíře, zásada subsidiarity, Výbor pro regiony, rozhodnutí o zavedení jednotné měny. První etapa formování HMU.

17 ad 5 – 1. pokračování Konvergenční kritéria kvantitativní; reálná; legislativní ostatní. Druhá etapa formování HMU. EMI, Eurooblast, ECB, ESCB. Vybudování HU.

18 ad 5 – 2. pokračování Třetí etapa HMU. ESCB (ECB + 25 CB). ECB: Rada ECB (R guvernérů) se skládá ze členů Výboru ředitelů a guvernérů 12 CB. Výbor ředitelů: prezident, viceprezident a 4 další členové. Generální (Všeobecná) rada (bez rozhodovací pravomoci): prezident, viceprezident a guvernéři 25 CB.

19 ad 5 – 3. pokračování Tři fáze 3. etapy: První: – Druhá: – únor 2002 – Třetí – po únoru MU - i když zatím neúplná.

20 ad 5 – 4. pokračování Nezávislost ECB institucionální osobní funkční finanční

21 ad 5 – 5. pokračování ERM II. (Dánsko - dlouhodobě; Slovinsko, Estonsko, Litva – 6/04; Lotyšsko, Kypr, Malta - 5/05; Slovensko – 11/05).

22 ad 5 – 6. pokračování 12 zemí Eurozóny (Ř od ); UK, Dánsko (klausule opt-out) – pevné zavěšení DKK na EUR ; Švédsko + 10 nových ČZ - derogace; národní měny: UK, Švédsko + 10 nových ČZ - vyjádření kurzu měny k EUR s pásmem oscilace +/- 15 %; Dánsko pevně fixované k EUR bez oscilace, je v ERM II. od jeho vzniku (od 1/1/99).

23 ad 5 – 7. pokračování na základě jejich kursů k EUR kursy vzájemné se stejnou oscilací (UK, Dánsko, Švédsko, nové ČZ); vůči ostatním měnám podle situace na trhu – floating.

24 ad 5 – 8. pokračování Konvergenční kritéria kvantitativní (cenová stabilita, stabilita veřejných financí, účast v ERM, stabilita úrokových sazeb); reálná (sbližování výstupů, koordinace fiskálních politik, sbližování metod řešení problémů trhů práce);

25 ad 5 – 9. pokračování legislativní (příprava na měnovou unii v oblasti legislativy); ostatní (vývoj ECU, průběh integrace trhů, sledování BÚPB, snižování jednotkových pracovních nákladů).

26 ad 5 – 10. pokračování Stabilita kursu Členský stát musí přistoupit k ERM 2 (mechanismus směnných kurzů) a setrvat v něm po dobu dvou let před přijetím společné měny tak, aby se pohyboval ve stanoveném fluktuačním pásmu bez devalvace.

27 ad 5 – 11. pokračování Deficit veřejných rozpočtů Jeho výše (podle metodiky ESA 95) v poměru k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nesmí překročit referenční hodnotu 3 %. Plnění kritéria se váže k roku, ve kterém ČR přistoupí k ERM 2. Výjimkou jsou případy, kdy buď poměr podstatně klesl a blíží se referenční hodnotě nebo když překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné.

28 ad 5 – 12. pokračování Kritérium cenové stability Průměrná míra inflace nesmí během jednoho roku překročit o více než 1,5 p.b. míru inflace tří nejúspěšnějších členských států s nejnižší inflací.

29 ad 5 – 13. pokračování Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu (podle dlouhodobých státních dluhopisů) nesmí překročit o více než 2 p.b. úrokovou sazbu tří nejúspěšnějších členských států s nejnižší mírou inflace.