Vady optického zobrazování Ideální zobrazování se vyskytuje pouze na optické ose nebo v její těsné blízkosti (tzv. paraxiální prostor) Odchylky od ideálního zobrazení se nazývají aberace nebo chyby optického zobrazování. Rozdělení vad optického zobrazování
Otvorová vada (sférická aberace)
Vznik a průběh otvorové vady Spojná čočka – bod X´ se nachází vlevo od bodu X 0´, a proto je podélná otvorová vada záporná (x´< 0) = před ohniskem. Rozptylná čočka – Bod X´ je vpravo od bodu X 0´ a podélná otvorová vada je kladná (x´ 0) = za ohniskem.
Korekce otvorové vady * Jednoduchá korekce – bod X´ se zpočátku od bodu X 0´ vzdaluje, ale pak se vrací, takže při určité dopadové výšce, h = h0, oba body splynou. * Dvojnásobná korekce – někdy se může bod X´při rostoucí dopadové výšce h vzdalovat od bodu X 0´, potom se vrací zpět a opět se vzdaluje. Tato korekce vykoriguje 2 dopadové výšky h1 a h2
U čoček, které mají stejnou ohniskovou vzdálenost a stejně velký otvor clony závisí otvorová vada na poloze předmětu, tvaru čočky, její tloušťce a indexu lomu. V praxi se otvorová vada projeví jako neostrá ploška, proto se spokojujeme s odstraněním okrajových paprsků. Děje se to zacloněním – u nekorigovaných soustav. Otvorová vada u spojných čoček (+10 D )
Otvorová vada u rozptylných čoček (–10 D)
Otvorová vada vztažená na brýlovou optiku Otvorovou vadu může oko také postřehnout u dalekohledových systémů, kdy se mu výsledný obraz jeví měkčí. Minimálně se může otvorová vada projevit při periferních pohledech, má-li člověk nasazené brýle, ale v takové míře, že to lidské oko ani nepostřehne. Fyzikální experiment otvorové vady